Dobrý den, mám dotaz ohledně funkčnosti podlahového topení v bytě, který jsem koupil již po rekonstrukci, kde byl tento systém vytápění instalován. Když opomenu fakt, že se do staré zástavby s obrovskou tepelnou ztrátou podlahové topení nehodí, nejsem si jist, zda mám vše dobře nastavené nebo jestli jen topení nebylo instalováno chybně (řídké rozložení trubek atd). Stavitel prý k tomu nemá žádnou dokumentaci. Problém je v tom, že teď jak je vetší a vetší zima a teplo uniká okny, topím dle mého naplno a teplota každým dnem klesá, podlahovka zjevně nestíhá vykrývat chlad, který prochází okny. Na kotli Vaillant Turbo tec pro mám nastavenou teplotu ohřevu vody do podlahovky 63 stupňů (z maxima 75), termostatickou hlavici mám nastavenou na 45 (z maxima 50). Teploměr ukazuje 30 stupňů... Z mé zkušenosti, když ohřev snížím na méně než 63 a hlavici na méně než 45, tak podlahovka topí výrazně méně. Jsem z toho nešťastný, koupil jsem byt za drahé peníze kde projektant ani nenapsal, jaký ovladač patří, k jakému okruhu. Po složitém vyjednávaní s SVJ jsem se rozhodl pro výměnu oken, nevím ale, zda to bude stačit. Možná opravdu neumím nastavit cely systém vytápění dle potřeby nebo je systém slabý. Chápu to tak, že teplotou na kotli určuji na kolik se bude předehřívat voda v kotli, než se pustí do systému, že termostatickou hlavici ovlivňuji teplotu vratné vody? K čemu slouží a co vlastně ukazuje teploměr konstantně na 30ti stupních? Co určuje teplotu, která jde do systému? Je to nastavení těch 30ti stupňů? Proč bych tedy měl ohřívat nákladně vodu na 63 stupňů, když do trubek jde stejně jen 30 stupňů, ale v tom případě, proč to topí ještě méně když to z těch 63 snížím? Po náhledu na internet je zde pravděpodobně systém 556 nebo 557 A.
Nevím, jak sem vložit fotografii mého systému. Děkuji předem za jakoukoliv přínosnou odpověď či podnět do diskuze.

   Dobrý den, teplotu na kotli nastavte na 50°C, to musí stačit. Nejspíše tam ale nemáte množství. Zkontrolujte filtr (mosazné skoro T). Bude nejspíše někde blízko kotle na vratné vodě.
Teplotu, která teče do podlahového topení určuje termohlavice. Neměl byste tam pouštět více než 45°C. Teplotu, která teče do podlahového topení najdete na teploměru, který je blízko konce kapiláry vedoucí z termohlavice (nejspíše nahoře).
Teplota, která se vrací z topného systému je na spodním sběrači (někdy tam bývá i teploměr). Případně pošlete foto.
   Může být též špatně nastavené čerpadlo v podlahovém rozdělovači nebo nefunkční termohlavice. Jako první zkuste ubrat na čerpadle v podlahovém rozdělovači (úplně vidím, jak je na maximum :-D) tak, aby rozdíl teplot byl cca 10-15°C a přívodní teplota 45°C. Pokud se to podaří máte topný systém dobře nastaven. Pokud ne, dejte čerpadlo na málo (1/3) a uvidíte, jestli dosáhnete teploty 45°C. Pokud ne, a máte vyčištěný filtr u kotle bude nejspíše vadná termohlavice.
   Až budete mít přívod do podlahového topení 45°C (horní budík), rozdíl teplot 10 až 15°C (rozdíl horní a spodní budík), tak topení běží na maximum a v ideálním režimu. Pokud i poté bude zima, tak podlahové topení nemá dostatečný podlahový výkon.

   Dobrý den, velice vám děkuji za odpověď. Musím upřesnit typ mísicího rozdělovače, jedná se o systém REHAU: Mísící sada Rehau HKV / HKV-D ErP pro rozdělovače podlahového topení. Nejedná se tedy o systém firmy TopTherm. Omlouvám se, jsem naprostý amatér, poprvé řeším podobné problémy ve svém bytě, doteď jsem žil v nájmech. Přesný typ jsem náhodou vygoogloval až včera pozdě večer.
   Přikládám různé fotografie současného nastavení. Bohužel jsem ulehl s covidem, tudíž si nemohu dovolit experimentovat s teplotou. Prosím prohlédněte si přiložené fotografie a naveďte mě, pokud možno znovu. Jeli na obrázku teploměr vody do podlahy, ten neustále ukazuje 30 stupňů, je možné, že je to nějak naprogramované a konstantní bez ohledu na kolik stupňů topím v kotli či na co je nastavena termohlavice? Modré hlavice mám otevřené na maximum, taktéž prutokáče jsem podle nějakého návodu na Rehau odšrouboval že pouští maximální množství L za minutu. Co je zajímavé, že úplně všechny trubky v systému jsou vlahé, opravdu vlahé, pouze trubka vpravo dole vedoucí do/k termohlavici, je teplá.
   Volal jsem dnes i staviteli, který tu kdysi rekonstrukci a zavedení podlahového topení povoloval, bohužel k tomu neexistuje projekt, bohužel ani popis systému někde v rozvodné skříni, jaký okruh patří, k jaké části bytu atd, ale myslí si, že by to mělo být dimenzováno v pořádku, že je zřejmě chyba v nastavení systému. Možná neodvzdušněné trubky atd.
   Ještě jednou velice děkuji za vaše rady a pomoc, jsem z toho už zoufalý. Doteď, než přišly ty mrazy jsem myslel, že problém jsou stará netěsnicí okna, která budu po novem roce právě proto měnit, ale teď vidím, že problém bude i v tom rozvodném systému.
   Kdyby to ulehčilo komunikaci, jsem kdykoliv na mobilu *** *** ***. Vidím, že jste z Jindřichova Hradce, možná znáte nějakého solidního šikovného nenákladného topenáře v Pze, kterého bych v případě nutnosti mohl pozvat do bytu na revizi systému. S pozdravem a velikým díky.

   Dobrý den, jak jsem psal, problém je v malém množství topné vody. Nejspíše bude zanesený filtr na topné vodě, který najdete na pravé straně pod kotlem (na pravé trubce u zdi). Kdyby byl čistý, což nepředpokládám, tak bude problém na čerpadle v kotli nebo s termohlavicí. Tímto vyřešíte problém s teplotou, protože od termohlavice přijde větší množství teplé vody, které se smísí s vratnou vodou z topných hadů a na budíku do topení by se měla objevit teplota, která je nastavena na termohlavici. Jinak nastavení čerpadla a průtoků v podlahovém rozdělovači je správné.
   Nicméně je jasné, že ve vašem případě vypadá správné zapojení jinak. Kotel by měl být nastaven parametry vhodné pro podlahové topení, na podlahovém rozdělovači by měla být odstraněna termohlavice a čerpadlo a kotlové čerpadlo by mělo topnou vodu prohánět přímo topnými hady, a ne tlačit v natopeném stavu do zavřené termohlavice. Více si o tomto můžete přečíst na mém webu, už jsem to řešil vícekrát, ale zatím do toho nezasahujte. To nechte až po topné sezóně nebo na někom, kdo ví, co dělá, ať si to celé nerozvrtáte.
   Solidní šikovný nenákladný topenář? :-D :-D :-D To jste mě hodně pobavil. Krásný protimluv. Nicméně bych Vám doporučil pana Legutka http://legutko.cz/ který se teď myslím pohybuje na Kladně a je schopen za rozumné peníze vám to dát do kupy, ale nevím, jak je na tom s časem.

   Dobrý den pane Valtře. Opět děkuji za reakci a podnětné návrhy. Měl by po neděli přijít montér od Rehau se na to podívat. V případě neúspěchu či nesystémového řešení, bych se velice rád obrátil na pana Legutka.
Ps: ano máte naprostou pravdu, napsal jsem nesmysl, mělo to být doporučit někoho šikovného za tomu adekvátní odměnu :-)

   Dobrý den, po dalším setření situace, posílám aktualizaci toho, proč systém podlahového topení tak, jak byl nastaven nefungoval a měl velice omezenou horní kapacitu ohřevu místnosti (na max 22.5 stupňů). Nevím, pro jaký důvod (chyba připojeni při instalaci či naopak skrytý záměr) byl do bytu kde je pouze podlahové topení bez přídavných stěnových těles instalován systém REHAU s mícháním vratné vody. V tom tkví zřejmě i zjednodušení celého procesu, jak píšete ve vašem předešlém emailu a nyní již i jako laik chápu, co jste tím myslel. Topenář, který původně při rekonstrukci bytu rozdělovač REHAU instaloval, napojil trubku z výstupu z kotle ne na vstup do REHAU mísicí sady (dolní řada před ventilem), ale připojil to na vystup (horní řada). To by odpovídalo připojeni pro zjednodušenou verzi rozdělovače bez ventilu a čerpadla, ovsem tento topenář neodizoloval/neodpojil cestu pres čerpadlo. Je nad moje sily pochopit, jak takto zapojeny systém vůbec mohl fungovat, ale omezeně fungoval do určité míry.
   Bohužel mi mnou nedávno povolaný topenář nenabídl moznost odříznutí/odpojeni čerpadla u mísicí sady a odejmuti ventilu tak, aby pouze kotlové čerpadlo pohánělo vodu přímo z kotle systémem, místo toho vyměnil ventil s kapilárou a poté přehodil trubky tak, aby výstup z kotle šel do vstupu do rozdělovače, který mám instalovaný (dolní řada před ventilem) a trubku z výstupu z rozdělovače (horní řada) připojil k vstupu do kotle. Nyní již systém funguje lépe než předešlé zapojení. Pouze s tou nevýhodou, že se voda ohřáta z kotle za ventilem přimíchává s vratnou vodou z trubek a pak je teprve vháněna přes čerpadlo v rozdělovači do podlahovky. Co jsem odpozoroval, aby do podlahy šlo minimálně 35 stupňů (ukázáno na budíku v horní řadě za čerpadlem), musím topit v kotli na 45 stupňů. Dochází tedy ke ztrátě cca 5 až 10ti stupňů při cestě přes ventil smícháváním s vratnou vodou. Aby se zachovala konstantní teplota na vstupu do podlahy, zkrátili jsme interval ohřevu vody v kotli z továrního nastaveni 20 minut na minuty 3 (při 20ti minutách se po výrazném zahřátí vstupní vody cely systém velice rychle ochladil). Pozoroval jsem chovaní takto zapojeného systému pouze jeden den, kdyby to topilo příliš, snížím buď teplotu na kotli nebo zvýším interval ohřevu vody v kotli.
   Snad jsem to popsal srozumitelně. Chci se zeptat na vás názor, po investovaní nemalé sumy peněz do zprovoznění stávajícího systému, je takto zapojeny systém (I když není ideální pouze pro podlahové topení) v pořádku nebo se stále vyplatí investovat do předělaní/zjednodušení celého systému na systém bez ventilu a čerpadla v rozdělovači? Dosáhne se výrazné úspory spotřeby plynu? Kdyby se takto systém zefektivnil, bylo by poté možné v budoucnu nainstalovat přídavná tělesa pod okna (jedna se o starý barák s uniky tepla skrze okna, budu je měnit za nova plastová trojskla, kdyby to nepomohlo ideálně, musel bych pod okna nechat přidělat topná tělesa na horkou vodu z plynového kotle) nebo na přidělaní přídavných těles je ideální REHAU systém s přimícháváním, který tam mám nainstalovaný nyní (což možná byl I důvod proč se tam tento složitý systém dával při rekonstrukci, kdyby si to původní majitelka rozmyslela a chtěla tam v budoucnu tělesa dodělat)? Dekuji velice za vaši odpověď.

   Dobrý den, zkuste přidat výkon na kotlovém čerpadle. Pokud už více nelze, tak uberte na čerpadle v podlahovém rozdělovači. Rozdíl teplot vzniká nejspíše špatným mísicím poměrem. Ve vašem případě bych min. teplotu odstávky nedával kratší než 5 minut (zamezení cyklování -> max. 6x za hodinu ZAP/VYP). Podle popisu jste sice trochu dále, ale pořád se pohybujete na kraji funkčnosti systému. K otázkám:
 1) Těžko odhadnout, jak velká bude úspora plynu ve vašem případě, při zapojení bez čerpadla v podlahovém rozdělovači, ale jenom snížením teploty na 35°C dosáhnete cca 10%. Čeho rozhodně dosáhnete bude lepší funkce podlahového topení.
 2) Radiátory budete moci připojit, ale jen nízkoteplotní. Ty bych stejně doporučoval s ohledem na efektivitu provozu kondenzačního kotle.

   Dobrý den, testoval jsem topný systém několik dní měněním dvou parametrů, nastavením délky mezi zažehnutím hořáku (okolo 12 minut kvůli zamezení cyklovaní, jak jste psal) a nastavením teploty na kotli. Výkon kotlového čerpadla byl na trojce, tedy na maximu, snížil jsem tedy čerpadlo na rozdělovači z 6ti na 3. Poprosím s pokorou o odpovědi na konkrétní dotazy:
 1/ Výkon plynového kotle – je možný v rozmezí 8 až 24. Na vytápěnou plochu cca 50m2 jsme zvolili 8, je to v pořádku?
 2/ Spotřeba energií – zprovozněním celého systému přes míchací ventil atd. již není problém kdykoliv nastavit parametry, aby došlo k libovolnému zvýšení teploty, došlo ale k dramatickému nárustu spotřeby plynu. Při ohřevu místnosti na 23 stupňů (jsou velké úniky přes okna, pocitově je v místnosti vetší zima, okna budu do měsíce kvůli tomu měnit na trojsklo v plastu) je spotřeba 3.5 m3 za den, při ohřevu místnosti na 23.8 stupňů (při mrazivých dnech, pocitově je opět v místnosti vetší zima) je spotřeba okolo 5m3. Je tato spotřeba adekvátní velikosti otopné plochy a staří (netěsnosti) bytu a budovy? Plyn je užit i na ohřev vody a vaření, oboje používáno při testovaní úplně minimálně.
 3/ Rozdíly teplot – Vždy při sepnutí kotle (cca 2 minuty) vyletí dramaticky teplota vody na budíku (která proteče ventilem a je hnána do hadic) např. na 36 stupňů, po zhasnuti hořáku a prodlevě kotle (cca 12 minut) se voda, která teče do hadic přes ventil dramaticky ochladí, budík ukazuje 30 stupňů. Jsou tyto výkyvy teplot vody, co teče do hadic v pořádku? Má takto fungovat podlahové topení nebo má budík při spuštěni hořáku i při prodlevě ukazovat stejnou teplotu (např. těch 36 stupňů)?
 4/ Zapojení bez čerpadla – abych úpravu pochopil sám a mohl případně kontrolovat topenáře, že to chápe a dělá správně, spočívá úprava mísící sady na obrázku tak, že se přehodí trubky tak, že výstup z kotle bude napojen k rozdělovači (horní řada s průtokoměry) a vstup do kotle bude propojen se sběračem (dolní řada s modrými hlavicemi) a že ventil bude odstraněn a leva část s kapilárou, čerpadlem atd bude zaslepena? Tedy přehodit trubky, jak byly a pouze zaslepit levou část?
 5/ Nastavení mísící sady – nyní mám průtokoměry otevřené na maximum na průtok k 3em litrům za minutu a modré hlavice jsou povoleny též na maximum. Je to tak správně?
Děkuji strašně moc za vaši trpělivost a ochotu.

Dobrý den.
 Ad1) Záleží, jaké jsou maximální teplené ztráty bytu. Pokud 8 kW dostačuje, tak proč ne. Pro účinnost je lepší provoz delší dobu nízkým výkonem než kratší dobu velkým. Důležitější je omezení maximální teploty topné vody.
 Ad2) Zvýšení spotřeby plynu došlo v důsledku větší dodávky tepla. Spotřeba plynu je přímo úměrná vyrobenému teplu. Teď to více topí, ale více žere ;-)
 Pokud si zvýšíte prostorovou teplotu z 21°C na 24°C, tak spotřeba plynu bude o cca 30% vyšší!
 Spotřebu 3,5 m3 za den bych bral jako odpovídající. Po oknech to bude rozhodně lepší. Je špatné, že kotel je silný a plyn je nejhůře využit při startu, takže vám cyklováním kotle proletí komínem cca 1 m3 plynu bez užitku.
 Ad3) Kdyby teplota na budíku podlahového rozdělovače při vypnutém kotli neklesala, tak by to znamenalo, že topné hady nepředávají teplo, a to by bylo špatně.
 Nynější funkce: Kotel nastartuje a vyrábí teplo (8 kW); podlahové topení odebírá například 4 kW; protože podlahové topení odebírá méně tepla, než kotel vyrábí leze teplota topné vody nahoru; kotel dosáhne maximální teploty topné vody (nastavená + 5 až 10°C) a vypíná; podlahové topení stále odebírá 4 kW, a protože se žádný výkon kotel nedodává leze teplota vody dolů; teplota topné vody sleze pod nastavenou teplotu a kotel startuje; celý cyklus se opakuje.
 Mělo by fungovat (správně zvolený kotel s malým minimálním výkonem): Kotel nastartuje a vyrábí teplo (reguluje hořák) tak, aby jeho výkon odpovídal odebíranému -> kotel nastartuje vyjede na větší výkon například 8 kW než je odebírán (4 kW) aby brzo dosáhl požadované teploty; jak se začne blížit požadované teplotě topné vody začne srovnávat výkon s odebíraným, až skončí na 4 kW; poté plynule dotápí topnou vodu stejným výkonem co je odebírán; výsledek je takový, že kotel jede na konstantní malý výkon s perfektní účinností a teplota topné vody je konstantní.
 Ad4) Ano, vysvětlujete si to správně, jen doplním. Levá strana zašpuntovat (rozdělovač i sběrač) – jasné; termohlavici sundat a dát ruční uzávěr + naplno otevřít, nebo dát regulační (radiátorové) šroubení jako nahoře, nebo jen prostavit; topná voda na rozdělovač, vratná do sběrače – lze i prohodit jen rozdělovač se sběračem mezi sebou (podle stylu provedení budou i topné hady motány do spirály, takže směr proudění vody bude jedno). Pro inspiraci přikládám jvalter.cz/rozdelovac-podlahoveho-topeni
 Ad5) Modré hlavice nechte na maximum; slouží k odstavení topného okruhu (ZAP/VYP). Průtokoměry nastavte tak, aby při vychladlém prostoru byla vratná voda ze všech topných hadů o 5 až 10°C chladnější (všechny stejně). Viz regulace průtoků jvalter.cz/prutoky.

   Děkuji velice za rychlé a podrobné odpovědi. Chápu to dobře, že mi tedy rozhodně doporučujete rozdělovací systém zjednodušit, jak popisujete? Pozorováním, jak se dere teplá voda z kotle přes ventil a dále se mísí s vratnou studenou vodou a na konci procesu před vstupem do hadic je již řádně ochlazená a do podlahy vstupuje voda tak o deset stupňů studenější, nežli je nastavená a ohřáta v kotli, tak nějak intuitivně cítím, že když nastavím kotel dejme tomu na 40 stupňů a voda povede z kotle přímo do podlahy (ne přes ventil atd), tak logicky do té podlahy dostanu těch 40 stupňů, tedy bez ztráty cestou? Tudíž stejné pokojové teploty dosáhnu s menší nastavenou teplotou na kotli, tedy povede to i k úspoře energie? Lze to takto říci?

   Dobrý večer, jste na dobré cestě, ale princip vám pořád není úplně jasný. Jestliže je teplota v podlahovém rozdělovači o 10°C chladnější než z kotle, tak nedošlo k jejímu zchlazení, ale nešlo k předání tepla z kotle (přimíchalo se málo vody z kotle). Jestliže je v pořádku čerpadlo (není zanesená vrtulka), je nastavené na maximum, filtr na vratné vodě je čistý, tak nám zbývá jen špatný (zanesený), špatně namontovaný (průtok po šipce), nebo špatná dimenze (nepřenese výkon) ventilu pod termohlavicí. Jako první bych vyzkoušel test sníženou teplotou kotle (30°C) bez termohlavice (topnou vodu připojit přímo na sběrač) a zjistil rozdíl teploty z kotle a na rozdělovači. Pokud bude rozdíl minimální, musí být ventil nahrazen větším. Totéž může dělat i regulační šroubení na vratné vodě (zkoušel bych souběžně nebo jako další možnost).
   Platí zákon o zachování energie, takže se nám nikde nemůže ztratit. Zapojení s čerpadlem v podlahovém rozdělovači se primárně používá tam, kde máme vysokou teplotu na vstupu, slabé kotlové čerpadlo, dlouhé topné hady, nebo jejich kombinace. Ve vašem případě ani jedno neplatí a obě zapojení (bez a s čerpadlem v podlahovém rozdělovači) jsou zaměnitelné jen v zapojení bez čerpadla ušetříte elektrickou energii na čerpadlo. To platí, ale při správném topenářském zapojení, které tady zatím nemáme (špatný průtok kotlem).
Když se vrátím k první otázce, tak mé doporučení jsou jiné:
 1) Zjistit proč se nevyplachuje kotel. Viz výše. Zaměřit se na čerpadlo, filtr, ventil. Až bude toto dobře fungovat, kotel pojede na menší teplotu, bude méně cyklovat – velká úspora. Paralela s autem: stále prokluzuje spojka a nepřenesete výkon na silnici -> jedete pomalu, ale motor žere hodně paliva.
 2) Vyměnit okna. Budou o hodně nižší tepelné ztráty – velká úspora. Paralela s autem: máte otevřený kufr za jízdy -> velký aerodynamický odpor -> velká spotřeba.
 3) Při velkém cyklování kotle zvážit jeho výměnu za kotel s menším minimálním výkonem – velká úspora. Paralela s autem: máte náklaďák a chcete jen odvést tašku s nákupem -> neefektivní + nemůžete zajet tam, kam se dostanete s osobním autem -> jste moc velký.
 4) Následně můžete předělat podlahový rozdělovač na systém bez čerpadla – drobná úspora. Paralela s autem: jako byste sundal zahrádku ze střechy -> trochu pomůže, ale nečekejte zázraky. Chyba je jinde.

   Dobrý den, jsem rád, že se celý systém, jehož zprovoznění mě stalo nemalé peníze nemusí znovu předělávat a že podobných výsledků jako jednoduchý rozdělovač bez čerpadla a ventilu lze dosáhnout (při všech opatřeních a předpokladu plné funkčnosti komponentu) i s již nainstalovaným a zprovozněným systémem mísicí sady. Trochu mě původně vyděsil jeden z vašich prvotních komentářů:
“Nicméně je jasné, že ve vašem případě vypadá správné zapojení jinak. Kotel by měl být nastaven parametry vhodné pro podlahové topení, na podlahovém rozdělovači by měla být odstraněna termohlavice a čerpadlo a kotlové čerpadlo by mělo topnou vodu prohánět přímo topnými hady, a ne tlačit v natopeném stavu do zavřené termohlavice.”
   Dnes jsem volal certifikované firmě, která montuje sady REHAU, bylo mi řečeno, jak jste zmínil v posledním emailu i vy, že netřeba předělávat systém, který mám (s termohlavici atd), že ale když chybí dokumentace k položenému podlahovému topení, je těžké na něco usuzovat. A že ztráta tepla od kotle ke vstupu do hadic může být, že podlaha je ochlazována četnými netěsnostmi a že nikdy nedosáhnu při tak starém bytě stavu, kdy uvidím na budíku u vstupu do hadic tu samou teplotu jako mám nastavenou na termohlavici. A že výměna oken by měla velmi pomoci. Volal jsem pak pro kontrolu ještě jinou pražskou firmu certifikovanou od REHAU, tam to majitel prodiskutuje s projektantem a pobavíme se co dál.
Určitě si zavolám někoho na kontrolu věcí/komponentů, které jste popisoval ať mám jistotu, že vše je plně funkční. Napadají mě ještě tři otázky:
 1/ píšete o velkém cyklovaní, tedy pokud to chápu správně o počtu nastartovaní hořáku za hodinu. Chápal bych, kdyby se cyklovaní (zapalovaní hořáku) odvíjelo nějak automaticky podle potřeby dohřívat vodu. Já mám ale zato, že cyklovaní je dáno nastaveným intervalem blokovaní hořáku. Tedy např. když na kotli zvolím teplotu 45 stupňů a nastavím maximální dobu blokovaní hořáku na 20 minut, podle převodové tabulky níže bude účinná doba blokovaní hořáku 11 minut. Tedy když vezmu 11 minut odstávky plus 2 minuty kdy je hořák v provozu, tak se udělají 4-5 cyklu za minutu. Tedy cyklovaní se da nastavit nebo by mělo být automatické?

 2/ několik předešlých dni jsem měnil parametry v systému, přikládám dvě reprezentativní měření, dle naměřených hodnot, vypadá to stále na chybu nebo jsou hodnoty/teploty v pořádku (odpovídající)?
 A/ zde byla spotřeba okolo 3.4 m3 za den:

 B/ zde byla spotřeba okolo 5 m3 za den:

3/ u jednoduchého rozdělovače jste psal, že by šla v budoucnu dle potřeby případně doinstalovat nízkoteplotní tělesa. Se systémem, který mam teď a který jak píšete je i na vysoké teploty v kotli, dala by se případně nainstalovat v budoucnu klasická vysokoteplotní tělesa?
Ještě jednou moc dekuji za vás čas!!!

Dobrý den, poslední dva e-maily + tento se snažím jen odpovídat na vaše dotazy a nic se nezměnilo na tom, co jsem psal předtím. Abychom se někam posunuli, musím upřesnit:
 1) Topný systém se chová jako celek. Přestává fungovat od jedné chyby. Napravením jedné chyby ze dvou se funkční nestane.
 2) Hlavní příčinou vašeho problému je průtok a špatná teplota do podlahového topení je jen důsledek. Dokud neodstraníte hlavní příčinu, tak vše ostatní je jen odstraňování sekundárních problémů, povede jen ke zlepšení, ne k vyřešení stavu.
 3) Zkuste zpomalit, v klidu si přečtěte naši konverzaci od začátku, vaše otázky a mé odpovědi, projděte už dříve zmiňovaný odkaz jvalter.cz/prutoky, zkuste si najít podobné problémy (jejich dost) a věnujte čas uchopení principu vašeho topení.
K tomuto e-mailu:
 Ad jeden z prvních komentářů) Popsaný odstavec pořád platí. V minulém mailu jsem se snažil vysvětlit proč tam je rozdíl 10°C a jaké úpravy přinesou finanční efekt. Nic to nemění na tom, že kotlové čerpadlo by nemělo jít „dotvrda“ (uzavřená termohlavice). Kotli to vůbec neprospívá a je to další zdroj cyklování.
 Ad1) Při správném provozu by k cyklování nemělo docházet vůbec! Pokud je kotel dobře navržen, tak k cyklování může docházet jen v případě, kdy je minimální výkon kotle větší, než je odběr topného systému, což by mělo být tak týden na začátku podzimu a týden na konci jara. Cyklování během celé topné sezóny se velmi promítne do spotřeby. Zažil jsem i případ, kdy cyklování přidalo přes 100% na spotřebě plynu (po výměně za menší kotel spotřeba klesla více než o polovinu). Je to jako byste jel autem celou cestu na první převodový stupeň.
   Nastavení maximální doby blokování hořáku se nastavuje ručně v parametru D.002 (horní řádek) a následně je čas automaticky upravován podle aktuální požadované teploty (první sloupec). Toto je důležité hlavně pro ekvitermní regulaci, kde se požadovaná teplota mění.
 Ad2) Dokud na budíku (vstupu do podlahového topení) nebudete mít stejnou teplotu jako na kotli (přijatelný rozdíl kvůli přesnosti měření bych viděl na 2 až 5°C), tak je odběr tepla z kotle (průtok) malý.
 Ad3) Ano, k podlahovému rozdělovači s termohlavicí lze dodělat vysokoteplotní tělesa, ale podle mého je to „prasopes“ a efektivita kotle půjde opět dolů.

Odesílatel: Dusan@Honeywell.com