VZT

Regulace vzduchotechnických jednotek

Marácký potlach a VZT

Napsal uživatel Jaroslav Valter dne .

   Zdravím Vás, čirou náhodou jsem na razil na Vaše stránky jvalter.cz/maracke-potlachy.
Jak šel můj pracovní život, došel jsem do bodu, kdy profesně mám nastarost VZT jednotky a klimatizace ve firmě. Řeším jejich provozní stav, nové VZT projekty pro výrobní haly apod. Nasávám nové zkušenosti, doma si pročítám témata VZT, MaR apod. Nejsem zcela programátor MaR, však PLC a profibus jsem si zažil jako údržbář linek a tím se podvědomí o tomhle světě odstartovalo. Budu rád, když budete komunitně pořádat další setkání a byla by možnost do Vašeho světa proniknout a strávit s Vámi čas. Momentálně se zaobírám využití glykolové rekuperace při odtahu vzduchu z haly, kdy je snaha zachytit jeho teplo a přenést ho zpět do VZT a regulovat tím teplotu zpět do výrobní haly. Prozatím jsou výsledky zajímavé.

Zvlhčování VZT rodinný dům

Napsal uživatel Jaroslav Valter dne .

   Dobrý den, mám prosbu ohledně správného nastavení PI regulátoru ve zvlhčovači Condair EL5. Zvlhčovač mám od letošního roku doplněný do rozvodů rekuperace v rodinném domku. (Rekuperační jednotka Lossnay 500m3/h, objem místností pro zvlhčování 500m3, odsávaný prostor 250m3). Zařízení Condair umožňuje nastavit omezení maximálního výkonu, požadovanou hodnotu relativní vlhkosti (r.v.) na výstupu a konstanty PI regulátoru. Pořídil jsem si datalogger, kterým mohu zaznamenávat reálné hodnoty r.v. v potrubí. Stále se mi nedaří nastavit parametry zvlhčovače tak, abych dosáhl požadované r.v. na výstupu. Mé závěry z několika dnů měření:
Bezpečnostní hygrostat ve výstupním potrubí: Nastaveno na 95% r.v. v potrubí se dostane nad 90% 1-3x za den. Důvod neznám. Náhlé zvýšení, i když je zvlhčovač v normálním režimu a v potrubí se žádná klapka nezavírá. Venkovní vlhkost se nemění.
Při nastavení pod 90% dojde k vypnutí bezpečnostního řetězce a zvlhčovač začne kmitat. Vypíná/zapíná.
Omezení maximálního výkonu zvlhčovače: Nastaveno na 50%
Při hodnotě 40% nestíhá výkon k navlhčování. Při nastavení nad 60% přesahuje r.v. na výstupu rychle 90%. (Viz průběh 7.5. a 13.5.)
Požadovaná hodnota r.v. na výstupu: Nastaveno 60%
Při hodnotě 50% nestíhá výkon k navlhčování. Při nastavení nad 60% přesahuje r.v. na výstupu rychle 90%.
Regulátor PI: P = 20%, I= 5minut.
Při hodnotě P pod 15% dochází k překračování mezní hranice a zvlhčovač vypíná do Pohotovostního režimu (na 1 minutu). To je z hlediska opotřebení stykače stejné jako rozepnutí bezpečnostního řetězce. Při hodnotě 25% „přejíždí“ r.v. častěji nad 90%.
Pravděpodobně je hranice „požadovaná r.v. + P“ ta, při které dojde k vypnutí do pohotovostního režimu. Ohledně integrální složky I regulátoru zatím nemám jasno.
Pokud budete ochotný poradit, mohu poslat dokument s detailním schématem zapojení rekuperace a grafické záznamy z měření parametrů zvlhčovače a reálných hodnot r.v. v potrubí a místnostech. Děkuji moc za pomoc.

Podměty do nové knihy

Napsal uživatel Jaroslav Valter dne .

Děkuji za informace, které sdílíte, ať již v knize či zde na webových stránkách (jsem zde poprvé, tak jsem toho mnoho nenačetl :).
Dovolím si přidat okruhy témat, které mne jako projektanta VZT zajímají a rád bych se s nimi blíže seznámil.
 1) Regulace obtokové klapky deskového rekuperátoru při teplotách pod bodem mrazu. Výhody/nevýhody teplotního řízení na základě rozdílu teplot, instalace vlhkostního čidla pro zajištění maximální výtěžnosti zpětného zisku tepla - účinnosti rekuperátoru.
 2) Pokročilý algoritmus řízení rotačních a deskových rekuperátorů s ohledem na max. účinnost jak v režimu topení i chlazení i s ohledem na kondenzaci.
 3) Obecné zásady použitého algoritmu řízení výkonů ohřívačů, chladičů v závislosti na přesnosti použitých čidel a jejich zapojení (často se setkávám s chybně vyhodnocenými a zobrazovanými teplotami na monitoringu nejen ve VZT). Vliv volby kabeláže teplotních čidel stíněné/nestíněné atd.
 4) Podrobný popis řízení regulátorů průtoku vzduchu po komunikačním protokolu MP-BUS, MODBUS vyčítání aktuálních požadavků průtoků vzduchu v regulátorů, algoritmus následného řízení ventilátorů VZT jednotky. Optimalizace "PID" regulace s ohledem vzájemnou vazbu "vzduchový výkon ventilátoru - nastavení listu klapky regulátoru průtoku" s ohledem na minimalizaci příkonu ventilátoru tj. co nejvíce otevřený - neškrcený VZT rozvod regulátory průtoku.
Bylo by toho ještě víc, ale to si budu muset oživit Vaši knížku. Hodně sil a nápadů při tvorbě nejen knihy.

Regulace ventilátorů VZT jednotek s EC motorem

Napsal uživatel Jaroslav Valter dne .

   Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je vhodné nechat u ventilátoru jako pohon EC motor, nebo zda mám zvážit jeho nahrazení asynchronním motorem s frekvenčním měničem. Četl jsem si o EC motorech a jejich vyšší účinnosti a z hlediska EU norem ErP jsou vhodnější. Jaký je váš názor? Mimochodem mám vaši knihu, hodně mi pomáhá, děkuji . ;-)

Použití odpadního tepla pro VZT

Napsal uživatel Jaroslav Valter dne .

   Ahoj Jardo, dostal jsem se k řešení jednoho problému regulace, resp. filozofie, jak to pojmout. Pokud budeš mít čas a chuť, zajímal by mne Tvůj názor, jak to správně uchopit. Jedná se totiž o dvě zdánlivě nepropojitelné regulace, ale myslím, že mi jen chybí to správné naťuknutí, abych ten společný bod našel. Ale pochybuji, že jsi něco takového kdy řešil...
   O co jde. Jedná se o klasickou regulaci teploty vzduchu ve VZT s rekuperátorem (vzduchový výměník). Takže reguluji výstupní vzduch z VZT buď podle teploty prostoru nebo odsávaného vzduchu. A teď ten bonbónek.
Ve VZT je další výměník, kam má být pouštěno odpadní teplo z technologie (takže zadarmo) a to každý rád vidí. Jenže, teplota vody, která jde do výměníku do VZT se mění podle chodu technologie. A navíc, nesmí klesnout teplota "odpadního tepla" pod 60stC. Takže nemohu odebírat tepla, co chci, ale jen tolik, aby neklesla teplota pod 60stC.
   Udělal jsem si na začátku dvě osy, kdy rozhoduji, zda je teplota pod 60stC, tak vůbec teplotu z odpadu neberu. To totiž je taky stav, několik hodin není teplota odpadu nad 60stC vůbec. Tak abych "nebrzdil" ohřev VZT, tak proste úsečku s odpadem smažu.

Letní/zimní provoz VZT

Napsal uživatel Jaroslav Valter dne .

   Dobrý den, četl jsem vaši knihu ohledně regulace, a rád bych vás požádal o konzultaci ohledně věci, které jsem tam nenašel, a to jak se vhodně programuje zimní a letní provoz např. vzduchotechniky. V projektu vzduchotechniky se např. uvádí, že teplota výstupního vzduchu je v zimě 20°C a v létě 24°C. Jak se tato věc řeší programátorsky? Jak se definuje zimní a letní provoz? Podle venkovní teploty nebo podle kalendáře? Jaké používáte řešení?

Plynový ohřívač na VZT

Napsal uživatel Jaroslav Valter dne .

Dobrý den, musím Vás pochválit za věcný obsah webu o regulaci.
Chtěl bych se zeptat, zdali jste někdy neřešil plynulé řízení plynového ohřívače (s bypassem na konstantní teplotu) vzduchotechnické jednotky.
A nevěděl byste pár rad jak na to, popřípadě nějaký link o této problematice.