Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

   Dobrý den, možná si vzpomenete na naši e-mailovou komunikaci na konci roku 2019 a začátku roku 2020. jvalter.cz/co-delat-aby-kotelna-efektivne-spolehlive-fungovala
Od té doby se změnilo následující:
 • Byl odstaven solární ohřev, který byl hlavní příčinou, proč nebylo možné ohřát vodu. Nenašli jsme nikoho, kdo by to zprovoznil tak, aby to fungovalo. Navíc prasknul jeden (deskový) panel na střeše.
 • Byl špatně nastavený servopohon u přepínače vytápění/ohřev vody. Ventil tak byl i při ohřevu vody částečně otevřený pro vytápění, takže topné čerpadlo zapínalo pouze při velké zimě. Všechno tak táhlo nadřízené čerpadlo.
 • Na cirkulační potrubí byly nainstalovány termostatické ventily, pomocí kterých je nyní zajištěna přibližně stejná teplota cirkulační vody ve všech třech vchodech.
Přetrvává následující problém:
 • Vytápění i ohřev vody mají společnou vratnou, což má za následek například
   • aktuálně mimo topnou sezónu se při ohřevu vody trvale ohřívá i akumulační nádrž topení
   • i když máme podlahové vytápění, není možné topit na nižší teplotu, jinak studená vratná z podlahovky způsobí pokles teploty teplé vody
Firma NIBE nám zaslala návrh nového zapojení potrubí (viz přiložené soubory), avšak nejsem schopen získat nabídku na realizaci tohoto návrhu.
   Píšu Vám pro případ, že by Vás zajímalo, jak to u nás celé dopadlo. A také proto, zda považujete přiložený návrh za jediné řešení nebo zda vidíte i nějakou jinou možnost. Situaci mám teď ztíženou tím, že systém topí a voda je dostatečně teplá, takže panuje spokojenost a je menší zájem na dalším vylepšení chodu systému. Děkuji.

   Dobrý den pane Valter. Dotaz je ohledně zapojení akumulační nádrže. Mám jednu nádrž 1000l zapojenou dvoubodově což není ideální z důvodu přisávaní studené z nádrže. Chtěl bych to předělat čtyřbodově. Ve Vaší knize píšete, že topná voda ze zdroje má být výš než výstup do systému topení. Schémata různých zapojení to mají opačně. To je má otázka, z jakého důvodu je Vaše uváděné zapojení lepší. Nebudu takto přicházet o část akumulace, která je v tom vrchlíku? Také uvádíte, že je výhodné vytvořit obtok akumulační nádrže pro rychlé zatopení. Prosím, pokud byste měl nákres tohoto zapojení, byl bych Vám moc vděčný. Vaše kniha regulace v praxi se suprově čte a je pro mne velkou inspirací a návodem. Fandím Vaší prací a přeji Vám mnoho úspěchu. Za kladnou odpověď moc děkuji.

   Dobrý den pane Valtře, rád bych Vás oslovil a požádal o technické zhodnocení zapojení kotelny na tuhá paliva s akumulačními nádržemi. V příloze zasílám tři varianty zapojení akumulačních nádrží. Provádím průzkum s názory ohledně zapojení nádrží a celkové funkčnosti. Všechny varianty jsou odsouhlaseny výrobci kotlů a regulační techniky. Nicméně i přesto tito výrobci nejsou schopni vyjádřit se k variantě, kterou by podporovali a uvedli jako nejužitečnější. V Německu podporují sériové zapojení, naopak Skandinávie zapojení paralelní.
   Zabývám se termo-hydraulikou ve vytápění a podporuji tento nový trend navrhování otopných soustav, ke kterému patří zohlednění ochlazování vody v potrubí, řídící teplota vzduchu místnosti, návrhová teplota interiéru, termostatické ventily s předregulací a ve vztahu se správným nastavením hlavic také správný zdvih kuželek, které zaručuje proporcionální pásmo Xp = 2 K a zajištění maximálních úspor tepla při vytápění, a tak dále. Zkrátka tento nový trend, který podporuje prozatím velmi málo lidí v ČR a je velmi inspirativní a především řeší vytápění správně a se vším všudy. Regulace je neméně důležitá, ale pokud otopná soustava nedokáže perfektně předávat teplo do místnosti, pak se její možnosti nevyužijí na 100 %.
   Rád bych Vás tedy požádal o Váš odborný názor k těmto třem variantám, respektive, které zapojení byste podporoval Vy a případně Vaše připomínky a vylepšení, které považuji za velice důležité a přínosné. Varianty přikládám v příloze a níže kratičký popis (vše je uvedeno na výkresech).
 Varianta 1: Kotlový okruh chráněn směšovacím ventilem pro zabránění nízkoteplotní koroze. Po dosažení dané teploty začne ventil přimíchávat vodu z akumulačních nádob zapojených paralelně a při dosažení požadované teploty na čidle B4 je umožněno spínat okruhy topení (směšovaný řízen ekvitermně) a přípravy teplé vody, které jsou napojeny na akumulační nádoby v boční části. Topná voda z kotle tedy vždy projde přes akumulační nádoby.
 Varianta 2: Kotlový okruh chráněn směšovacím ventilem pro zabránění nízkoteplotní koroze. Po dosažení dané teploty začne ventil přimíchávat vodu z akumulačních nádob zapojených sériově a při dosažení požadované teploty na čidle B4 je umožněno spínat okruhy topení (směšovaný řízen ekvitermně) a přípravy teplé vody, které jsou napojeny napřímo v místě zkratu na potrubí z kotlového okruhu a na akumulační nádoby.
 Varianta 3: Shodná s Variantou 1, paralelní zapojení. Při dosažení požadované teploty na čidle B4 je umožněno spínat okruhy topení (směšovaný řízen ekvitermně) a přípravy teplé vody, které jsou napojeny napřímo v místě zkratu na potrubí z kotlového okruhu a na akumulační nádoby.
   U variant č. 1 a č.3 s paralelním zapojením, je otázka zda-li je vhodné spínat topný okruh a okruh přípravy teplé vody přes čidlo B4. Přes čidlo B4 to bude samozřejmě výhodné při vypnutém neregulovaném zdroji (netopím v kotli). Máte tedy nápad na nějaké vylepšení?
   Budu velice rád za Váš odborný názor, který je velice důležitý pro tento průzkum, který provádím z důvodů velice odlišných názorů ať už techniků, projektantů, montérů, výrobců a dalších profesí spjatých s vytápěním a to nejen u nás. Děkuji Vám a přeji příjemný slunečný víkend.