Dobrý den pane Valtře. Nevím, jestli najdete čas na moje dotazy týkající se "nejefektivnějšího" zapojení TČ ve vztahu k zapojení a regulaci podlahového vytápění, ale stejně to zkusím. Předem se omlouvám za špatné zkratky a terminologii, nejsem z oboru. Níže uvedené dotazy by mi sice měl zodpovědět můj potencionální topenář a dodavatel TČ, ale já bych chtěl raději znát názor i další zasvěcené osoby.
   Aktuálně provádím stavbu RD s teoretickým TZ okolo 6kW a blíží se doba, kdy budu muset řešit zdroj vytápění a ohřevu TUV. Jako zdroj tepla pro vodní podlahové vytápění jsem pevně rozhodnut pro TČ. Jako nouzový zdroj tepla budou menší akumulační krbová kamna (bez teplovodního výměníku). Pomocí TČ bych chtěl ohřívat také TUV. Dohřev TUV při velmi nízkých venkovních teplotách pomocí topného tělesa.
 1) Dotaz k vhodnému zapojení TČ vůči TS a TUV. Možností, jak zapojit TČ vůči TS a TUV je několik, ale pouze jednu považuji jako správnou: zjednodušeně TČ přes 3cestný ventil topí buď do topné soustavy podlahového topení (hadi + akumulační/vyrovnávací nádrž) nebo ohřívá TUV v nádrži (uvažuji cca 200l). Souhlasíte, nebo je zde ještě nějaké jiné alternativní principiálně výhodnější zapojení?
 2) Dotaz k volbě AKU nádrže. Ve vašich článcích (reakcích na dotazy) jsem zahlédl, že ať už se jedná o TČ typu ON-OFF nebo invertorové s plynulou regulací do určitého minimálního výkonu, tak preferujete velkou akumulační nádrž a její nahřátí provést přes den, kdy má TČ větší COP (větší účinnost) a během noci z ní vytápět TS. Stále byste v současnosti při použití !!! invertorového !!! TČ preferoval velkou AKU nádrž? Obecně se TČ s invertorem dodávají s menší "AKU" nádrží např. kolem 120-150l, která slouží spíše jako vyrovnávací než AKU. Popř. je to rovnou kombinovaná nádrž s TUV. Výrobci invertorových TČ tvrdí, že vyjde z pohledu spotřeby energie TČ ze sítě výhodněji, když je TČ navrženo vhodně na TZ domu s ohledem na akumulační schopnost podlahovky bez přítomnosti velké AKU nádrže s ohříváním vody v TS na nízkou teplotu <35°C (zatím počítám u svého RD max 28°C). Výrobci argumentují tím, že voda ve velké AKU nádrži se musí nahřívat na dostatečně velkou teplotu, tak aby to pokrylo ten noční neprovoz TČ a při tom nahřívání na velkou teplotu (předpokládejme 50°C místo běžně pod 35°C) se snižuje COP (účinnost) TČ. Díky tomu má ve výsledku z pohledu spotřeby energie vycházet TČ bez AKU nádrže s přirozenou regulací výkonu srovnatelně jako TČ s velkou AKU, a proto nemá smysl velkou AKU instalovat. Argumenty na obou stranách mi připadají OK a spíše je to o tom, jak by to vycházelo za skutečných provozních podmínek a já se díky tomu nejsem schopen rozhodnout. Co si o tom myslíte?
 3) Dotaz ke kombinované AKU nádrži (ať už velké nebo malé) s nádrží TUV. Další komplikace v rozhodování. Jaký je váš názor na použití kombinovaných nádrží př. HSK 390 P, DUO 390/130 P místo samostatných nádrží? Vidíte v nich principiálně nějaký zásadní problém? Za výhodu považuji, že TUV by byla částečně předehřívána okruhem pro TS. A ztrátové teplo taky vychází lépe pro jednu nádrž, než kdyby to byly 2 samostatné nádrže. Pokud má navíc kombinovaná nádrž vyřešenou stratifikaci (vstupní studená voda by se hned nepromíchávala s teplou v celém svém objemu, tak bych do varianty kombinované nádrže klidně šel.
 4) Dotaz k použití kombinované nádrže na TUV s 2 výměníky Další komplikace v rozhodování. Pokud bych použil samostatnou AKU nádrž a samostatnou nádrž na TUV, tak nádrž na TUV se dělá i s 2 výměníky. Dá se zapojit dle schématu na posledním obrázku "http://www.ekovy.cz/topne-okruhy-tepelneho-cerpadla.htm" (pokud jsem to dobře pochopil, tak jsou použity dva 3cestné ventily, pomocí kterých je spodní výměník ohříván na +- teplotu otopné soustavy a horní výměník na max teplotu užitkové vody). Je dle Vás toto zapojení OK? A považujete toto zapojení za horší nebo lepší než kombinovaná nádrž AKU s TUV nádrží?
 5) Dotaz na smysl regulace vodního podlahové topení V diskuzích na TZB-info hodně diskutérů zastává názor, že je zbytečné z důvodu velké setrvačnosti soustavy s vodním podlahovým topení regulovat a je lepší seřídit soustavu ručně a nechat být. Dotaz zní, jestli má dle Vás regulace význam, a tedy smysl instalaci prodražovat o prvky automatické ekvitermní regulace? A pokud to má smysl, tak jestli máte nějaké doporučení, která by se měla při zapojení a regulaci jednotlivých topných okruhů dodržet? Popř. doporučení, jak zajistit správnou zónovou regulaci: koupelny (25°C), obývací pokoj (21°C), ložnice (19°C).
 6) Topný okruh / vytápění koupelen Znáte nějaký fígl, jak zajistit co nejefektivnější vytápění koupelny s ohledem na spotřebu TČ? Tím myslím, abych nemusel maximální teplotu, na kterou bude TČ vodu v soustavě ohřívat, moc navyšovat. Co jsem se zatím dopátral, tak se to řeší větší hustotou hadů v místnosti a zbytek se musí pořešit externím topidlem. Napadá Vás něco dalšího?

   Dobrý den, je chvályhodné, že jste se nenechal „zblbnout“ prodejci tepelných čerpadel a kladete relevantní poznámky, ale upozorním, že realizovat topení u nového objektu bez projektu je opravdu velké riziko, zejména u nízkoenergetických domů (čím nižší tepelné ztráty, tím přesnější musí být výpočet) a podlahového topení (totéž, hlavně kvůli tepelnému spádu a efektivitě provozu).
 Ad1) Správných zapojení je více a není žádné univerzální dobré řešení. Záleží na více okolnostech, které by měl posoudit projektant topení (některé TČ májí už 3cestný ventil integrovaný v sobě, odmrazovaní výměníku atd.), ale připouštím, že podle vámi popsané situace, je to principiálně dobré řešení.
 Ad2) Jako první bych zmínil, že nejsem příznivcem invertorových tepelných čerpadel, protože je to úplně jiná situace než u plynových kotlů a tím je i jinde nejefektivnější provoz. Životnost TČ je nejvíce dána životností kompresoru, která je omezena provozní dobou a počtem startů. Pokud je topný systém dobře navržen, tak počet startů a provozní hodiny jsou v dobrém poměru a životnost kompresoru a tím tepelného čerpadla je maximální (cca 15 let) a plynulá regulace výkonu je spíše na škodu. Jestli jsem to dobře pochopil, tak mluvíte o tepelném čerpadle vzduch/voda, kde též akumulační nádrž slouží k odmražení výměníku tj. „ukradnutí“ tepla zpět, proto musí být osazena a natopena na min. 30°C. Velikost nádrže bych nechal na posouzení projektantovi topení podle konkrétní situace a zvoleném TČ. U objektu s takovými tepelnými ztrátami a podlahového topení bych důvod nočního útlumu pro akumulaci nebral jako podstatný (podlaha bude mít nejspíše, podle provedení, dostatečnou akumulační schopnost a tepelné ztráty nebudou takové, aby prostorová teplota příliš kolísala). To že bude potřeba TČ na noc vypínat, s tím počítejte, hlavně kvůli hlučnosti. Pozor na údaje v technických listech; nejlépe velké pomaloběžné ventilátory; po pár letech bude TČ více hlučné; horší TČ jsou hlučné, jako byste měl pod okny pořád nastartované auto, což je v noci hodně slyšet.
 Ad3) Mám raději samostatné nádrže, protože je snadné přizpůsobit technologii potřebám domácnosti. Dva mladí lidé budou mít jinou spotřebu TUV, než za pár let velká rodina s třemi dospívajícími dcerami ;-)
 Ad4) Ano zapojení je pěkné (vypadá to, že ten člověk ví, co dělá), jen upozorním, že funkčnost tohoto zapojení je závislá na kvalitě regulace, která ho řídí. Opět platí bod 3 a je na zvážení, jak se bude vyvíjet potřeba TUV v příštích 20 letech. Pokud vás přesvědčí algoritmus řízení tohoto zapojení, tak ho mohu doporučit.
 Ad5) Ekvitermní řízení výstupní teploty z TČ či centrální ekvitermní regulaci směšováním 3cestným ventilem bych rozhodně doporučil (stabilní prostorová teplota nezávisle na venkovní teplotě). Zónovou regulaci nikoli (nepřináší žádnou přidanou hodnotu). Udržovanou teplotu (25°C; 21°C; 19°C) docílíte nastavením správných průtoků jednotlivými hady. Opět je podmínka správné navržení délky, uložení, podlahové krytiny atd. kvalitním projektantem topení.
 Ad6) Ano, podlahové topení se spočítá na prostorovou teplotu, u koupelen to bývá 24°C, s projektantem lze domluvit jinou. Případné dotopení a sušení ručníku se řeší ponejvíce topným žebříkem s elektrickou patronou (možnost použití i v létě).

Odesílatel: zbynek@centrum.cz