Protože se mi trochu příčí zbavovat železné předměty pomocí odrezovačů a kyselin, některé předměty mají jemné detaily a není tudíž možné použít mechanickou cestu, tak jsem se rozhodl vyzkoušet odstranění koroze pomocí elektrolýzy.
   Návodů je na internetu celkem dost, takže inspirace byla, ale obsahují některé chyby. Tento článek je o jejich nápravě a výsledku.
   Použil jsem plastový kyblík, který jsem první našel. Na jeho provedení nezáleží, jen by měl být z nevodivého materiálu a měl by být tak velký, aby se do něj vešel uvažovaný odrezovaný předmět s drobnou rezervou. Do tohoto kbelíku jsem nainstaloval železné anody. Neměli by být z jiného materiálu (např. nerez), protože může docházet k nechtěným reakcím a tvorbě jedovatých zplodin (uhlíkové elektrody ANO). K výrobě anod jsem použil 8 mm hlazenku, ale vyhoví i obyčejný stavební roxor. K anodám jsem přivařil šrouby M5, vodivě spojil lankovými vodiči do JEDNOHO bodu a propojil s KLADNÝM pólem zdroje proudu. Na internetu jsem se setkal s „prosmyčkováním“ anod, ale podle prvního Kirchhoffova zákonu (součet proudů vstupujících do uzlu se rovná součtu proudů z uzlu vystupujících) následně teče proud nerovnoměrně jednotlivými anodami (čím dále od připojení kladného pólu, tím menší proud – proč by se tam cpal), což je nevhodné z důvodu nerovnoměrného odstraňování koroze.
   Náplň kbelíku tvoří prací soda (přiměřeně, asi dvě lžíce na 4 litry vody) smíchaná s vlažnou vodou z vodovodu. Soda nám změkčuje vodu a zlepšuje její vodivost. Neměla by se používat obyčejná sůl, pro možnost jedovatých výparů (chlór). Při elektrolýze rozbíjíme vodu a uvolňuje se mimo jiné i plynný vodík (na záporné elektrodě). Vodíku je sice málo (škoda), ale při použití většího proudu nebo delší reakci u hodně velkého, nebo hodně zrezivělého předmětu ho může být dost na to, aby způsobil požár nebo výbuch. Místnost by proto měla být větraná. Použitý roztok může bez obav vylít kamkoli, není nijak nebezpečný.
   Katoda (ZÁPORNÝ pól zdroje proudu) by měla být též železná a musí mít možnost vodivého spojení s odrezovaným předmětem (odrezovaný předmět se stává též katodou). Lze použít různé svorky, viz obrázky, nebo obyčejný řetízek, drát atd. Musíme dávat pozor na chtěný dotyk katody i odrezovaného předmětu s anodami. DŮLEŽITÉ: předmět – záporný pól!
   Jako zdroj proudu jsem použil po domácku vyrobenou 12V nabíječku autobaterií, kde používám k omezení protékajícího proudu 12V žárovky (svítící výkonový odpor :-).
   Vlastní odrezování probíhá takto. Do kýblu nasypu trochu sody a zaleji vodou. Předmět chytím do katody a ponořím tak, aby se nedotýkal dna, byl celý pomořený, ale úchyt byl co nejméně v lázni. Připojím kladný a následně záporný pól nabíječky. Po kontrole předmětu a že se póly nedotýkají zapnu nabíječku. Po pár sekundách byste měli vidět u předmětu množství drobných bublinek, které signalizují probíhající reakci. Elektrolýzu jsem prováděl napětím 12V DC a proudem přibližně 2A. Po 1/4 hodině vypnu nabíječku, předmět otřu a pověsím obráceně, pro rovnoměrné odrezení (spíše pro můj lepší pocit). Takto to dělám, dokud předmět není čistý. Následně otřu šedý povlak, a protože je nyní čištěný předmět hodně háklivý na opětovné rezivění, ošetřím ho konzervantem (olej, vosk ze svíčky atd.) Jako ukázku jsem zvolil zrezlou špachtli. Jak vypadala po půl hodině můžete posoudit sami na přiložených obrázcích. Kdybych si dal ještě práci s jejím vyleštění, tak by to byl lesk, jako blesk ;-).
   Jestliže je reakce moc velká, tak zřeďte roztok přidáním vody, snižte protékající proud, nebo přepněte nabíječku na menší napětí, například z 12V na 6V. To samé, jen obráceně, platí i pokud je reakce malá. Čas potřebný pro kompletní odrezení je závislí na mnoha faktorech a nejsem chopen ho nijak určit. Musíte postupovat empiricky. Nejvíce záleží na velikosti dílu, velikosti napětí / proudu, jak hodně je daný předmět zkorodovaný a na koncentraci roztoku. Přeji hodně zdaru.