Dobrý den pane Valter, v úvodu bych chtěl poděkovat za užitečné praktické rady a srozumitelné vysvětlení problematiky vytápění. Chystám se na výměnu 20let starého kotle na tuhá paliva a v topenařině se moc neorientuji, sáhl jsem proto po Vaší knize. Přesto mi některé věci nejsou úplně jasné, a tak bych Vás chtěl požádat o názor k zapojení o kterém uvažuji. Myslím, že Vaše případné připomínky k návrhu mi pomůžou leccos ještě lépe pochopit.
   Cílem je připojení kotle do 20kW (asi Atmos C18S) do uzavřené otopné soustavy s 2x AKU 1000L s laddomatem. Současně příprava pro připojení slunečního kolektoru do primární nádrže, a po skončení životnosti bojleru na TUV (nyní vytápěn topnicí) připojení nového bojleru k výměníku primární AKU (nový bojler také s topnicí, pro odběr ze solárního panelu 3kW).
   Většina vzorových návrhů zapojení 2xAKU je řešena jako paralelní zapojení 2-bodově. Vlastně proč ne, když se budu dívat na vodu jako na el. proud, pro zvýšení nabíjecí kapacity bych použil jedině paralelní zapojení a snažil se dodržet stejný průřez a délku vodičů. Ale ve svém návrhu potřebuji upřednostňovat AKU 1 (má výměník pro bojler a výměník pro solární kolektor). Takže už to nejsou dvě stejné AKU jako na začátku. Jako jediné řešení mě napadlo 4bodové připojení do série, ale k němu mám zatím spoustu otazníku.
 1) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně nabíjení?
Od kotle nebo kolektoru se nabije jako první levá primární nádrž až ke dnu, a pak se od vrchlíku začne nabíjet přepouštěním sekundární nádrž. Ta se může také dobít až do plna. Ale současně se sekundární nádrž bude asi nabíjet (spíše ohřívat) odspodu ze zpátečky topení. Předpokládám, že scénář 1.AKU nabita cca 50% a 2.AKU ohřátá z 20% může klidně nastat. Trochu mám obavy z připojení vstupu do laddomatu od 2.AKU nádrže. Do laddomatu bude stále přicházet studená voda z 2.AKU a laddomat bude asi škrtit topný okruh a pouštět kotlový okruh, aby teplota na vstupu do kotle neklesla pod 60st. Toto se asi bude dít, dokud se neohřeje spodek 2. AKU, který by se měl ideálně nabít jako poslední.
 2) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně vybíjení?
Uvažuji správně, když budu tvrdit, že pokud dojde i k nabití 2.AKU, třeba jen vrchlíku (1.AKU nabita na 100%), tak toto teplo z 2.AKU dostanu přes propojení na spodek 1.AKU čerpadlem v okruhu topení, tak jak postupně budu vybíjet první nádrž, nenastane zde nějaký hydraulický problém?
Možná jsem zvolil nevhodné připojení nádrží, možná bude stačit jen návrh poupravit. V knize uvádíte, že sériové zapojení je jedna z možných variant zapojení, ale je méně používaná. Děkuji za Vaše případné připomínky.

   Dobrý den, nabíjení bude fungovat správně, ale vybíjení do topení je problém. Pro nabíjení k nádržím přistupujete jako ke dvěma zdrojům tepla na různých teplotách, ale pro vybíjení jako k jednomu zdroji tepla, což nelze. Zároveň potrubím mezi nádržemi poteče voda rozdílnými směry, takže čerpadla svým dynamickým tlakem budou působit proti sobě, což je vždy problém. Přirovnání k elektrice je zde vhodné. Je to jako by působili dvě napětí proti sobě. Zkuste si nakreslit směr průtoků z laddomatu a topení do schématu. Obecně lze říci, že v potrubí by měla voda téct jedním směrem, takže se může použít jedna trubka pro nabíjení a vybíjení (okruh zdroje tepla / spotřeba tepla), ale ne současně, jinak se musí použít dvě.
Je jasné, že odběr tepla do systému topení bude muset být realizovaný jinak. Nevím, kolik vývodů máte v nádržích k dispozici a co znamenají vývody TČ (tepelné čerpadlo?), proto nebudu zapojení do okruhu topení navrhovat, ale přidám jen obecné rady:
 1) Jestliže budete realizovat sériové zapojení, tak je potřeba určitě topenářský projekt! Pro správnou funkci je velmi důležité správně navrhnout dimenze a průtoky, což amatérsky nelze.
 2) Jestliže chcete provozovat dvě nádrže na různých tepelných hladinách, tak to lze realizovat i v paralelním zapojení či kombinací sério/paralelním zapojením (zdroj/spotřebiče) s přepínacími ventily. Nicméně vždy by měla otevřena nějaká cesta pro odběr tepla z kotle, aby nedošlo k jeho přehřátí.
 3) Ve vašem případě bych si udělal představu o zapojení a navštívil projektanta topení. Toto nebude laciná realizace, tak abyste nebyl nakonec zklamán špatnou funkcí. V knize je uváděn princip, aby byla zřejmá funkce, ale nepopisuje komplexně topenářskou část včetně potřebných, ale pro vysvětlení nepodstatných komponentů (např. pojišťovací ventily; potřebné průtoky a dimenze; filtry; zpětné klapky; expanzní nádoby atd.) a proto nikdy nemůže nahradit topenářský projekt.

   Dobrý den, děkuji za Vaši reakci k mému návrhu. Sériového zapojení se skálopevně nedržím a teď už vím, že nebude patřit mezi nejjednodušší zapojení. Chtěl jsem si udělat jasnou představu o zapojení a s ní jít za projektantem. Mám trochu obavu, že když nebudu mít jasnou představu, projektant vybere nějakou obecně používanou variantu, a už nezohlední např. že potřebuji dvě nádrže na různých teplotách. Na základě Vašich poznámek jsem zkusil překreslit schéma na 3bodové paralelně/sériové a použitím přepínacího ventilu řízeného spodním teplotním čidlem v AKU 1. Měl jste na mysli něco takového, dvě nádrže na různých teplotách v paralelním/sériovém zapojení? Jen nevím, jak přivést teplo z kolektoru i do druhé nádrže. Je tu varianta výměník dole i u druhé nádrže ke kolektoru a připojovat ho ventilem po ohřátí první nádrže. Ale to jako varianta poslední, třeba existuje jiná efektivnější cesta.

   Dobrý večer, jste na dobré cestě, ale pořád to není ono. Mohl bych to překreslit, ale to není ta správná cesta, proto jen budu ukazovat směr. Nechvátejte. ;-) Pro správnou funkci si nekreslete (já používám pastelky) prodění v jednotlivých okruzích. Je to uzavřený systém, takže je to ekvivalent stejnosměrného elektrického obvodu.
 1) V dolní části nádrží (vratná voda) tečou průtoky proti sobě, tj. vratná voda do laddomatu a proti ní vratná voda z topného systému. Špatně/upravit.
 2) Topná voda v pořádku. Jde o to, jestli dále neupravit její teplotu například směšovacím ventilem.
 3) Pro zajištění přesunu tepla s „hlavní“ do sekundární nádrže použít čerpadlo. Zkuste k sekundární nádrži přistoupit jako k „meziskladu tepla“ Z pohledu primární nádrže se bude chovat jako spotřebič a z pohledu topného systému jako zdroj tepla.

   Dobrý večer, jak jste mi poradil, použil jsem barevné značení, jak by měla voda proudit. Zvlášť jsem si vyznačil nabíjení a zvlášť nabíjení. Kde se opravdu mění směr proudění je vratná voda z AKU nádrží, ale nabíjení a vybíjení beru jako samostatné děje (které se nedějí současně, i když nějaký plynulý přechod mezi nimi musí být???). Za těchto okolností nevidím, že by šly proudy proti sobě. Ano, v potrubí k topení mám v plánu umístit směsný ventil.

Dobrý den, aha, už jsem doma ;-) Vaše schéma je celé, já myslel, že je to jen jeho část. Takže:
 1) Voda jde cestou nejmenšího odporu (jako el. proud), takže když vezmu schéma nabíjení, tak voda z kotle proteče jen přes nádrž, která je otevřená a „hurá“ zpět do kotle. Do další nádrže ani do topení se „cpát“ nebude, proč taky. Zredukujte si šipky.
 2) Kdy vezmu schéma vybíjení, nemáte tam žádné čerpadlo, takže nevím, jak chcete vodu donutit k pohybu.
 3) Říkáte, že vybíjení a nabíjení jsou dva oddělené procesy, ale nejsou, tedy pokud nechcete topit, jen když není kotel v provozu, což nepředpokládám. Doplňte si tam čerpadlo pro topný okruh (v uzavřeném okruhu musíte mít vždy něco, když neberu v potaz samotížný systém, co vytvoří dynamický tlak a tím i průtok) a znovu zhodnoťte, kudy co poteče. Klidně si tam nakreslete např. i jeden radiátor (na počtu nyní nezáleží), ať máte celkovou simulaci topného systému.

   Dobrý večer, omlouvám se, soustředil jsem se jen na akumulační okruh a neuvědomil si, že z obrázků bez dalšího kontextu není zřejmé, např. proč by měla voda téct do topení, když tam není žádné čerpadlo. Posílám celé schéma. Je to takové pracovní schéma, zatím to žádný expert neviděl, takže prosím o shovívavost.

Dobrý den, neměl jsem úplně moc času to projít, takže jen zběžně:
 1) V normálním provozu bude docházet k nabíjení nádrže kotlem, pod přepínacím ventilem směr toku dolu, a topení, kde bude tok přes kotel i akumulační nádrž, průtok směrem vzhůru. Akumulační nádrž bude fungovat jako vyrovnávač tlaků. Zde spatřuji slabé místo, protože dynamické tlaky budou působit proti sobě (čerpadla se budou přetlačovat), ať už je to v různých situacích vhodné nebo ne.
 2) Není vyřešeno přesouvání tepla z nádrže bez TUV do nádrže TUV. Zkuste se na problém podívat, jak už jsem psal (tedy jestli chcete zvětšit „úložný prostor“ pro soláry a zároveň „zásobu“ tepla pro TUV): „Pro zajištění přesunu tepla s „hlavní“ do sekundární nádrže použít čerpadlo. Zkuste k sekundární nádrži přistoupit jako k „meziskladu tepla“ Z pohledu primární nádrže se bude chovat jako spotřebič a z pohledu topného systému jako zdroj tepla.“
 3) Do bazénu a bojleru máte jen jedno čerpadlo, což znamená, že obě zařízení budou muset běžet současně, což v tomto případě asi není vhodné. Zde bych viděl jako nejvhodnější variantu čerpadla regulované na konstantní tlak a dva uzavírací ventily otevírané podle toho, jestli daný spotřebič potřebuje teplo.

Dobrý večer, děkuji za hodnotné připomínky a Vás čas, pokusím se je do stávajícího návrhu zapracovat.

Odesílatel: vlada@gmail.com