6.2   Pár rad jak ušetřit za vytápění
              Ukázka z připravované knihy „REGULACE V PRAXI aneb další inspirace“.

   Často dostávám hodně opakujících se otázek ohledně rekonstrukce starších domů a připadá mi, že investoři se zabývají z mého pohledu podružnými věcmi, důležité věci jím unikají a hlavně ignorují poznatky našich předků. Tato kapitola by měla vyzdvihnout z mého pohledu podstatné věci pro úsporu topení v rekonstruovaných objektech a klasických domácnostech.

   Jako první se zaměříme na místa s největším únikem tepla. Podle mé zkušenosti je hlavní izolace stropu a to jak mezi poschodími, tak zejména na rozhraní obytný prostor / půda. Jako naprosté minimum pro izolaci rozhraní obytný prostor / půda doporučuji sílu izolace 16cm, nejlépe dvojnásobek. Zde se opravdu nevyplatí šetřit a platí pravidlo čím více, tím lépe. Dalším velkým zdrojem úniku jsou okna. Zde doporučuji trojsklo s co nejmenším prostupem tepla a hodně opomíjená správná montáž. Sebelepší okno špatně zabudované, s tepelnými mosty a profuky je k ničemu. Posledním zásadním faktorem je podlaha. Izolace v přízemí by měla být provedena minimálně 10cm polystyrénem a více (ideál dvojnásobek). Pokud je zima od nohou, tak můžete topit sebevíce a pocit chladu je pořád. Izolaci obvodového pláště u kamenných staveb moc nedoporučuji a u ostatních rekonstrukcí až jako poslední krok, pokud zbydou finance.
   Další prvek hodně ovlivňující náklady na vytápění je psychologický efekt. Dotkneme-li se něčeho studeného, nebo velká část populace necítí teplý radiátor, tak při jakékoli vnitřní teplotě „zima“. Proto se snažíme vyhýbat studeným materiálům. Jako ideální prvek pro zamezení pocitu chladného povrchu je dřevo. Pro ilustraci problému uvedu příklad rekonstrukce, kde v přízemí bylo provedeno podlahové topení s lepenou dřevěnou a vinylovou podlahou. Toto řešení má výhodu oproti dlažbě, že i při vypnutém topení je vždy podlaha pocitově teplá a zároveň jsme odstranili zdroj tepla z dosahu, tudíž odpadá psychologický efekt „studeného radiátoru“. Na studených, zejména severních stěnách bylo použito dřevěné obložení (palubky), dekorativní stěnové koberce atd. s tím, že byl kladen velký důraz na zamezení kontaktu s čímkoli na dotek chladným. Podle výše uvedených pravidel byl zateplen strop a vyměněna okna. Byly osazeny prahy u dveří, tak aby nemohlo dojít k pocitu průvanu. Na rozhraní přízemí a podkroví byla instalována zástěna a dveře, aby nemohlo docházet vlivem komínového efektu k odvodu tepla s přízemí a přetápění podkrovního prostoru. Byl osazen moderní kondenzační plynový kotel a topenářsky správně vytvořená a nastavená topná soustava. Protože celkově interiér působil dojmem tepla, mohla být udržovaná prostorová teplota snížena z 23°C na 19°C při zachování stejné teplotní pohody (ověřeno manželkou investora). Po zažití nového způsobu topení, správném větrání (2x denně intenzivně na 5 minut) došlo ke snížení provozních nákladů na čtvrtinu (z cca 40 000Kč na 8-10 000Kč ročně). Toto razantní snížení provozních nákladu bylo možné zejména z těchto důvodů: Izolací stropu a výměnou oken se tepelné ztráty snížily cca na polovinu. Zvolen a správně nastaven zdroj tepla a topná soustava. Správné provedení podlahového topení a podlahy dodává pocit tepla už při nízkých teplotách podlahy. Konstrukce interiéru vyvolává pocit útulnosti a tepla už při nízkých prostorových teplotách, a pokud člověk nevidí teplotu na teploměru a tím do toho nezačne zatahovat zažité teplotní klišé, tak je mu příjemně teplo. Když to shrnu, tak interiér a následný psychologický efekt prostředí dělá čtvrtinu provozních nákladů.
    Podstatnou měrou na provozních nákladech se podílí i zdroj tepla a jeho provoz. Jako ideální považuji kombinaci plynový kondenzační kotel s plynulou regulací hořáku provozovaný na nízkých teplotách topné vody a sekundárního zdroje tepla - krbu. Plynový kotel udržuje stálou teplotu buď podlahovým topením, nebo v horším případě radiátory dimenzovanými na nízkou teplotu topné vody (vhodné pro rekreační objekty pro rychlost zátopu). Následně kotel pracuje v optimálních teplotních podmínkách. V tomto zapojení je ideální minimálně hýbat s teplotou topné vody a zajistit stálý odběr tepla. Kotel poté pracuje na minimálním výkonu, necykluje a ani nenabíhá na větší výkon a úspora oproti nárazovému odběru je 0-10%. Může se zdát, že vypnutí kotle při nočním útlumu dojde k úspoře, ale tato úspora je ztracena při velkém výkonu kotle při náběhu na denní požadovanou teplotu. Samozřejmě toto nemusí platit při jarních a pozimních měsících, kdy i minimální výkon je velký. Zde se doporučuje denní jednorázová aktivace topení na požadovanou denní teplotu. Tato úspora platí při správně navrženém výkonu kotle, správnými průtoky radiátory / podlahovým topením, minimálnímu rozdílu požadované denní a noční prostorové teploty a tím i teploty topné vody, proto i zde musíme věnovat pozornost projektu a provedení. Krb je ideální pro navození příjemné atmosféry, docílení zvýšené teplotní pohody při nepravidelných akcích, či když investor má čas a chuť věnovat se topení, v neposlední řadě jako záložní zdroj tepla v případě poruchy primárního zdroje tepla.