Dobrý večer pane Valter, reaguji ještě jednou na naši konverzaci z minulého měsíce s velkou prosbou o radu, jak vyřešit vytápění radiátory v nereferenční místnosti. Jak jste již psal, prostorový termostat od značky Protherm Thermolink B samozřejmě nefungoval. Firma jej nahradila klasickým bezpotenciálním termostatem AURATON 2025. Kotel je 12 kW Protherm Ray a podle projektové dokumentace natápí otopnou vodu na vysoký teplotní spád 80-60 pro radiátory. Ta jde i do směšovacího zařízení (Capricorn) kde se mísí na ručně nastavenou teplotu termostatickou hlavicí pomocí třícestného ventilu ze zpátečky podlahového vytápění a je rozháněna oběhovým čerpadlem Weberman napájeným z přívodního napětí kotle (v příloze pošlu fotku sestavy). Zbylá vychlazená voda se pak vrací k ohřátí zpět do kotle. Podle projektové dokumentace jsem nastavil průtoky pro podlahové vytápění a teplotu na termostatické hlavici. Nyní je situace taková, že podlahové topení v referenční místnosti topí a po nějaké době vytopí referenční místnost na 21 stupňů a pokojový termostat (s nastavenou hysterezí 0,2 stupně) vypne elektrokotel. Ten ještě cca 10 minut protáčí oběhové čerpadlo a pak vypne i to. Jen oběhové čerpadlo podlahového vytápění se nevypíná nikdy (je připojené natvrdo). Zbylou teplou vodu v otopném systému směšováním postupně ochlazuje, až se ustálí na nějakých cca 20 stupních. 2 nereferenční místnosti s radiátory mezitím vychladnou na nějakých 18-19 stupňů. Po poklesu termostatu na 20,8 stupně sepne kotel a celá situace se opakuje.

   Chtěl bych řešit přípravu topné vody ekvitermním čidlem přímo do kotle Protherm Ray pro finanční úsporu. Jen nevím, jak vyrovnat teplotní rozdíl místností s podlahovým vytápěním a radiátory, vypínání oběhového čerpadla podlahového vytápění, má-li vypínání čerpadla vůbec nějaký smysl. Napadlo mě pár věcí:
 1. Oběhové čerpadlo podlahového vytápění připojit paralelně ke kotlovému, snížit teplotu na směšovacím ventilu podlahového vytápění, aby místnost vytopil za delší čas. Tím, že bude voda (potažmo podlaha) natopena na nižší teplotu a bude místnost i rychleji chladnout.
 2. Donutit oběhové čerpadlo podlahového topení vypínat pokojovým termostatem v referenční místnosti bezpotenciální kontakt (AURATON 2025 má i rozpínací kontakt). Do místností s radiátory dát bezdrátové termostaty / digitální termostatické hlavice a ty paralelně připojit k referenčnímu termostatu a dálkově spínat podle potřeby.
 3. Koupit bezdrátový termostat, dát ho do nejchladnější místnosti s radiátorem a na dálku spínat kotel. V místnosti s podlahovým vytápěním pak ručně nastavovat teplotu na směšovacím ventilu podle potřeby.
   Nevím, jaké z těchto řešení by bylo nejpraktičtější na udržení tepelné pohody s rozumnými finančními náklady za vytápění. Nebo jestli byste nebyl tak hodný a nenavrhl nějaké jiné rozumné řešení?

   Dobrý den, už zvolení tepelného spádu 80/60°C u radiátorů se mi zdá nešťastné. Neznám místní podmínky, ale zamyslel bych se nad realizací tepelného spádu blízkému podlahovému topení. Výška a šířka radiátorů by zůstala stejná, jen by se zvětšila hloubka. Radiátory by mohli být trochu předimenzované a jen škrcením průtoku by bylo možné krásně doladit odběr tepla tak, aby kotel fungoval ekonomičtěji.
   Pokud budeme vycházet ze stávajícího stavu s předpokladem ideálního stavu, tak bych kotel řídil ekvitermně s křivkou posazenou tak, aby byla trochu vyšší, než potřebují radiátory. Na topnou vodu do podlahového topení bych osadil ventil s 3-bodovým ovládáním (přeběhová doba 120-140s) a řídil ho termostatem na to určeným např. http://www.bola.cz/prostorovy-termostat-s-tribodovym-ovladanim-siemens-rev-34-dc.html. Na pohon přidat pomocné kontakty a přes relé vypínat čerpadlo podlahového topení při uzavřeném ventilu. Vše ale záleží na provedené kabeláži. Zkontroloval průtoky přes radiátory (stejný rozdíl teplot topná/vratná voda u všech a radiátorů) a osadil termostatické hlavice.
Je to jen nástřel na dálku pro zamyšlení.

   Dobrý den, pro začátek bych poupravil jen pár informací. Tepelný spád radiátorů je 70/55 a podlahového topení 45/40. Podlahové topení není připojené třícestným ventilem, ale čtyřcestným ventilem. Dům stojí v místě oblastní teplotou -13°C (oblast Loun). Vámi navrhovaný způsob se mi líbí. Příští rok chci osadit místo radiátorů podlahové konvektory s optimalizovanou konvekcí, abych nenatápěl zbytečně vodu. Zatím zkusím (než se radiátory vymění) na výstupu z kotle nastavit 50°C max. a na studenější dny přidám na kotli teplotu. V případě ekvitermní regulace upravím ekvitermní křivku.
   Na internetu jsem našel vše od firmy Esbe. Jak termostat, tak servopohon s kontaktem na čerpadlo http://www.zefin.cz/cs/produkty/esbe-smesovaci-ventily/regulatory-topeni-cra-crb/crb-114-kompaktni-regulator-topeni-+-spinac-cerpadla---sleva-20__s812x1400p.html Kabeláž není problém, vše je na jednom místě a zapojit si vše mohu sám, jsem elektrikář. Když se dokoupí ještě čtyřcestný směšovací ventil VRG141 (je prý vhodnější pro systémy s požadavkem na teplejší vratnou vodu než třícestný), vše by mělo fungovat. Nebo má třícestný ventil nějaké opodstatnění? Jen nevím, jakou hodnotu KVS zvolit pro čtyřcestný směšovací ventil…
   Trochu nechápu, jak zkontrolovat rozdíl teplé a vratné vody. Myslíte třeba změřením laserovým teploměrem přívod/odvod a podle toho upravit průtok radiátorem? Nebo jak správně nastavit průtok radiátory? U mě topenář průtoky nenastavoval. Vše je na Korado VK nastavené na stupeň 8. Patrně je číslo v projektu hodnota 1/2" - pol.2 až 1/2" - pol.4
   Zkusím regulaci probrat s topenářem. Aspoň uvidím jak moc je schopný… Zatím děkuji a poprosil bych Vás ještě o vyjádření k 3/4 cestnému směšovacímu ventilu a jeho KVS, seřízení teplotního spádu a průtoku radiátory. Zatím mockrát děkuji za Vaše cenné rady.

 Dobrý den, regulátor vypadá na první pohled až moc dobře, ale nic není popsáno z jeho funkce, tak musíme být opatrný, aby nedošlo k poškození podlahového topení.
   Abych řekl, tak s čtyřcestným termoventilem (jestli je to tedy termoventil), který máte osazen v rozdělovači podlahovky jsem se ještě nesetkal. Můj prvotní záměr byl zachovat tento termoventil jako regulaci teploty topné vody do podlahového topení a před něj na topnou vodu z kotle nainstalovat třícestný ventil, který by v škrtící funkci jen „vstřikoval“ potřebné množství topné vody z kotle (nereguloval by její teplotu) podle prostorové teploty. Proto jsem zvolil i doporučený termostat, který nefunguje otevřeno/zavřeno, ale postupně uzavírá přívod topné vody při dosažení prostorové teploty. Je to taková primitivní regulace, ale nedochází v podlahovém topení k velkým teplotním výkyvům. Při uzavření trojcestného ventilu je vytvořen zkrat TV a vratka, dojde k natopení kotle a k jeho následnému vypnutí.
   Máš záměr zaměnit stávající čtyřcestný termoventil za čtyřcestný ventil ESBE s regulátorem je teoreticky také možný, ale určitě byste to měl probrat s topenářem. Pokud byl ale záměr osadit další čtyřcestný ventil před čtyřcestný termoventil, tak to je špatná úvaha, protože okruh mezi čtyřcestnými ventily by potřeboval čerpadlo a to je scestné.
Definice KVS -> (m3/h) – je jmenovitý průtok vody při teplotě 5–30 °C tekoucí plně otevřeným ventilem, při tlakové ztrátě (100 kPa). Na spočítaný průtok se musíte zeptat topenáře, ale já osobně bych to typoval, že 4 musí stačit.
Regulace průtoku radiátory: U každého radiátoru byste měl v projektu, nejspíše v půdorysu, mít napsané číslo pro předregulaci průtoku radiátorem. Nejmenší čísla by měla být u zdroje tepla.
Ano změříte teplotu topné a vratné vody a nastavíte podle teplotního spádu (70/55°C). Pozor dům musí být studený, abyste tepelný výkon udal. I toto je popsáno v mé knize. Při použití pyrometru (bezdotykový teploměr) musíte dát pozor na nastavení emisivity, protože při špatném nastavení může „kecat“ až o desítky °C (nejlépe snímá černou barvu - případně použijte černý sprej). Nejlepší je použít rychlí dotykový teploměr. Postupujte od radiátorů nejbližších zdroji tepla až po nejvzdálenější. Pozor, při změně na jednom radiátoru se změní tlakové poměry v celém topném systému tj. na všech radiátorech.

Odesílatel: jan@gmail.com