Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

Dobrý den.
 Ad žebřík) Nenapsal jste, kde je žebřík umístěn a k čemu je používán. Obecně se dá říci, že čím menší místnost, tím je osazení termohlavice vhodnější. Malá místnost se rychle natopí, hlavice uzavře a teplo je k dispozici pro větší místnosti.
Závěr: Podle fotky je patrné, že topný žebřík je jediná neuzavíratelná větev. Jestliže je to takto v každém bytě a místnost s topným žebříkem se nepřetápí, tak bych stávající stav zachoval.
 Ad vyvážení 1) Průtokově nevyvážená soustava pracuje neefektivně, více bych v tom ve vašem případě nehledal. Je to jako byste na auto dal hranaté pneumatiky. Čím více je nevyvážená tím více se blížíte k čtverci, kdy už auto vůbec nepojede. Evidentně na tom nejste tak špatně, protože to všude topí.
 Ad vyvážení 2) Alespoň vyvážení mezi vchody byste měli udělat. Celá topná soustava je udělána na nějaký teplotní spád, který by vám měl říci projektant. Typoval bych 2-5°C. Při tomto teplotním spádu pracuje zdroj i spotřebiče v efektivním provozu.
Základní nastavení: Nechte dům dva dny bez topení, ať vychladne a bude „hladový“. Zdroj tepla nastavte na 40-60°C. Začtěte škrtit nejbližší vchod ke kotelně na definovaný teplotní spád. Poté postupujte od zdroje tepla dále. V konečném stavu by teplotní spád mezi topnou a vratnou vodou měl být všude stejný. Pozor, jak se budou jednotlivé byty natápět, tak bude docházet i k zmenšování teplotního spádu.
 Ad vyvážení 3) Protože máte stávají oběhové čerpadlo dost silné, tak bych považoval použití čerpadla pro každý vchod jako zbytečnou investici.
 Ad regulace) Regulace tlaku čerpadla musí zůstat, aby se zohlednil průtok v topné soustavě. Regulace teploty: Záleží, jestli je tento jev od začátku. Pokud ne, tak může být zanesený filtr, nebo je nějaký problém na topném systému (většinou to souvisí s průtokem). Jestliže ano, tak budou nejspíše špatně nastavené parametry PID regulátoru. Pokud ventil jen stabilizuje teplotu topné vody do topného systému, nebo reguluje teplotu podle venkovní teploty (ekvitermní regulace), tak ho můžete vyřadit, ale může dělat i jiné funkce, například omezovat maximální teplotu do topení, aby nedošlo k poškození podlahového topení. To je otázka na realizační firmu nebo projektanta (mělo by to být popsané v technické zprávě).

   Dobrý den, moc děkuji za rady. Jsou pro mě velmi užitečné.
Žebříky jsou v koupelně (asi 4 m2), kde je ještě jedna větev řízená termostatem ve vedlejší místnosti. Žebřík slouží k rychlejšímu uschnutí ručníků apod. Pokud někdo v místnosti s termostatem netopí (má tam např. ložnici), je to jediný zdroj vytápění koupelny.
Bohužel firma, která nám servisuje tepelné čerpadlo, nemá kapacity na některá vylepšení (o jednom jsem Vám už v minulosti psal). Chtěl jsem mimo jiné, aby TČ při vypnutí vytápění (teplotu lze nastavit) automaticky vypnulo i oběhové čerpadlo. Zatím jsem s poptávkou neuspěl, takže to řídím ručně. Pak ale může dojít k tomu, že se topí, i když to už není třeba. Termostaty zavřou, ale žebříky topí stále. Proto se spíš přikláním k instalaci termostatických hlavic.

   Dobrý den, čerpadlo umí regulovat své otáčky přibližně v rozmezí 50-100%. Když zavřete všechny odběry sníží své otáčky na 50%, ale i tak to bude málo a dynamický tlak poleze nahoru. Tímto zvýšeným tlakem bude velká hlučnost v rozvodu topení, budou se nadzvedávat i zavřené termostatické hlavice a bude trpět jak čerpadlo, tak hlavice. Osazením termostatických hlavic vyřešíte příčinu a ne důsledek + si zaděláte na další problémy. Vyhnul bych se této zbytečné investici. Šlo by to vyřešit, ale je to jako drbat se pravou rukou za levým uchem. Chce to vyřešit vypínání čerpadla, pokud není potřeba topit.

   Dobrý den, moc děkuji za tuto informaci. Dává mi to smysl.
Jen pro zajímavost: Zástupce výrobce čerpadel považoval “chybějící” hlavice za hlavní problém. Projektant to za problém nepovažuje, ale nic proti instalaci hlavic nemá.

   Dobrý den, z pohledu zdroje tepla je zamezení odběru tepla správné řešení. Z pohledu odběru tepla osazení termohlavic také dává smysl, ale ani jeden z pánů se nepodíval na topný systém jako celek, kde to není správné řešení.

   Dobrý den, snad jsem to pochopil správně, že je třeba se vyhnout situaci, kdy čerpadlo běží, když jsou všechny termostaty a hlavice zavřené. Toho bych se při ručním vypínání vytápění bál.
   Termostaty v bytech jsou “bimetalové”, takže mohou být trvale zavřené. Protože se v praxi nedaly rozumně nastavit, vyměnil jsem je (bylo nás víc) za termostaty s PWM regulací. Pokud jsem to správně pochopil, nemělo by u nich docházet k tomu, že budou dlouhou dobu zavřené (ani otevřené). Pokud by tyto termostaty měla významná část bytů, neměl by snad výše popsaný stav nastat.
   V každém případě je teď pro mě prioritou automatické ovládání oběhového čerpadla tepelným čerpadlem.

   Dobrý den, k PWM (pulzně šířkové modulaci): Stav, kdy bude termoventil trvale zavřený/otevřený může nastat a nastane. Když to opravdu hodně zjednoduším (nevím, jak přesně váš regulátor funguje), tak termoventil se pohybuje ve stavech plně otevřeno; 80%; 60%; 40%; 20%; úplně zavřeno. Příklad: Nastavená teplota v prostoru 22°C. V prostoru je 20°C -> plně otevřeno; V prostoru je 20,5°C -> 80%; V prostoru je 21°C -> 60%; V prostoru je 21,5°C -> 40%; V prostoru je 22°C -> 20%; V prostoru je 22,5°C -> úplně zavřeno. Tato „plynulá“ regulace je pro podlahové topení rozhodně vhodnější, ale neznamená to, že nemůže dojít k uzavření (tedy pokud tomu není zabráněno jinými prostředky, což si nemyslím). Pokud by nebyla možnost topný had uzavřít, tak by docházelo při menší tepelné ztrátě (teplé počasí) k dodávce tepla větší, než je tepelná ztráta a prostorová teplota by „lezla“ nahoru, až by došlo k přetopení místnosti.

   Dobrý den, asi jsou různé typy PWM. Pokud to chápu správně, tak “náš” termoventil má pouze 2 stavy – otevřeno/zavřeno. Dále je definována perioda - např. 15 minut. Podle potřeby vytápění se perioda rozdělí na dvě části. V jedné části je ventil otevřený, ve druhé části je zavřený. Doba otevření ventilu je v našem případě minimálně 1 minutu, maximálně 12 minut. Ve zbývající době 3–14 minut je ventil zavřený. Poměr intervalů je s každou novou periodou nově přepočítán. Ta 1 minuta je tam údajně proto, aby podlaha úplně nevychladla. Pokud by bylo vytápění hodně předimenzováno, mohlo by k přetopení dojít.

   Dobrý den, ano, ventil funguje otevřeno/zavřeno, ale jeho přestavná doba z jedné do druhé polohy je cca 5 minut (nutno odměřit, otevírací a zavírací doba není stejná, záleží na tepelných podmínkách v rozdělovači topení a záleží na konkrétním typu termoventilu). Takže 1 minuta na povel otevřeno znamená, že se ventil otevře cca na 20% a poté začne zavírat. Stav zavření v tomto stavu převládá. Nemyslím si, že nenastane stav, kdy je termoventil trvale zavřen (trvalé přetopení prostoru), to výrobce jistě ošetřil.

   Dobrý den, děkuji za vysvětlení.
Ještě k Vám mám prosbu, zda byste se nepodíval na přiložený "teoretický" dokument a odpověděl na následující otázky:
- Zda nemám v dokumentu chybu/chyby?
- Zda by implementace regulace dle dokumentu (může být i dílčí) vedla ke zlepšení chodu soustavy?
- Zda by implementace byla technicky realizovatelná?
Úmyslně jsem se zatím vyhnul otázce, zda by se případná investice vyplatila. Primárně mi jde o to soustavě porozumět. Děkuji.

   Dobrý den, prošel jsem v rychlosti přílohu a máme tam dva zásadní nesoulady, které potřebuji od vás, opravit, poté se můžeme vrátit k otázkám.
 1) Základní schéma musí být: T2 je výstupní teplota do podlahového topení, osazená až za čerpadlem, tudíž šipky směrem doprava, čerpadlo šipkou doprava (tlačí do systému – zkontrolovat); trojcestný ventil v tom to zapojení – vlevo vývod A, vpravo vývod AB, dole vývod B; při max. otevřeném ventilu (100%) spojen vývod A-AB; při uzavřeném ventilu (0%) spojeny vývody B-AB (zkontrolovat). Spodní Q23 šipky doleva. T3 by měla být na spodní trubce. Šipka vlevo u T3 směřuje nahoru. Popis funkce: Do společného vývodu AB je regulována teplota směšováním. Při nulovém odběru tepla je ventil v poloze AB-B a dochází jen k cirkulaci topné vody. Při odběru tepla klesá teplota T2 a z vývodu A je přimíchávána teplá voda z akumulační nádrže v takovém poměru, aby T2 odpovídala požadované teplotě. Takto to musí fungovat a musí být zapojeno. Pokud ne, musí se opravit. Všechny jiné varianty budou fungovat špatně.
 2) Osazení dvoucestných elektrických regulačních ventilů, snímačů teploty, regulátorů do každého vchodu je zbytečné a neefektivní (uzavírací nic neřeší). To už by bylo prospěšnější osadit mechanické regulátory na konstantní diferenční tlak, ale to jsme hodně zabředli do topenářské profese. Vy potřebujete jen docílit, aby 3 vchody měli při velkém odběru stejnou tlakovou ztrátu, aby docházelo k rovnoměrnému rozdělení výkonu pro všechny tři vchody a tlak nešel cestou nejmenšího odporu a ostatní vchody se museli podělit o zbytek. Takže správně nastavit už osazené regulační ventily a budete to to nejlepší co můžete v poměru cena/výkon udělat.
Zkuste to upravit a poté se více zamyslím nad vzorci a otázkami.

   Dobrý den, samozřejmě máte pravdu. Moje chyba, že jsem schéma označil špatně, což následně vedlo k chybným úvahám. Raději budu postupovat pomalu. Upravil jsem schéma a doplnil rovnice (viz přiložený soubor).
   Prosím o kontrolu schématu a rovnic (případně o doplnění dalších relevantních rovnic). Teprve pak bych postupoval dál. Můj dílčí cíl je tomu v rámci svých možností co nejlépe porozumět. Děkuji.

   Dobrý den, schéma by chtělo ještě trochu upravit:
 1) Nakreslete si tam čerpadlo tepelného čerpadla (interní nebo externí, podle skutečnosti).
 2) Měl byste si zavést další teplotu vratné vody. T3 -> teplota vratné vody z topení. T4 – teplota vratné vody do tepelného čerpadla.
 3) Akumulační nádrž: zjistit, jestli jsou dva vývody pro vratnou vodu. V tomto zapojení by musela být šipka vratné vody do akumulační nádrže (spodní vývod AN) nakreslena obousměrně. Směrem dolu – vrací se do tepelného čerpadla; směrem nahoru – vrací se z topného systému. Toto je nejkritičtější bod, kde dvě čerpadla působí proti sobě.
V tomto zapojení (princip: co odteklo musí přitéci):
   a) Běží tepelné čerpadlo: skoro všechen průtok Q1 (podle odporu AN a dynamického tlaku čerpadla v TČ) teče přes TČ. Přebytečný tlak čerpadla v TČ (průtok) se vrací přes AN do TČ, proto musíme pracovat i s teplotou vratné vody T4.
   b) Neběží TČ: skoro všechen průtok Q1 jde přes AN, proto nemusíme pracovat s teplotou T4.
 4) Zavést průtok Q0 pro tepelné čerpadlo. S tím se také musí počítat, hlavně při nabíjení akumulační nádrže.

   Dobrý den, snad jsem úpravy správně pochopil (viz přiložený soubor). Přidal jsem tam ještě tepelné čerpadlo pro ohřev vody s přepínáním na vytápění (ventil ESBE 3F50 + servopohon ESBE).
   Ve skutečnosti je to ještě složitější (zásobníky TUV jsou tři; každý na 1500 litrů), jsou tam také tři okruhy pro solární ohřev (ohřev TUV, ohřev AN, regenerace vrtů), který se však nepoužívá, protože nefungoval a nenašel se nikdo, kdo by nám dal nabídku na jeho zprovoznění. Také cirkulace je velmi specifická (ohřívá vodu v zásobnících TUV 1 a 2).
   Přepínací klapka asi dobře netěsní, ale servis NIBE nechce z nějakého důvodu dát nabídku na řešení tohoto problému. Navíc technická podpora ESBE říká, že pokud běží čerpadlo a v důsledku toho budou nevyrovnané tlaky, bude to prosakovat vždycky, tj. nestačí vyměnit za ventil VRG (snad jsem to interpretoval správně, úplně jsem to nepochopil). Ještě jednou moc děkuji.

Dobrý den, jen drobnosti:
 1) Přeznačil bych vývody na přepínacím ESBE na: spodní vývod – AB; levý – A; pravý – B.
 2) ESBE jsou regulační klapky a ne ventily, takže už z principu tam bude vždy nějaká netěsnost. V rozdělovací funkci, což je váš případ, je netěsnost ještě větší než ve funkci směšování. Pokud by měla být aplikace těsná, tak by se musel použít zdvihový ventil. Nedali ho tam nejspíše kvůli vyšší ceně.

   Dobrý den, NIBE používá standardně ESBE, v české dokumentaci to nazývají přepínací ventil. Nevím, zda by souhlasili s instalací zdvihového ventilu (i kvůli jeho řízení TČ).
Ve schématu mám teď teploty a průtoky. Před a za oběhovým čerpadlem vytápění jsou tlakoměry. Je dobré je sledovat?

   Dobrý den, k ESBE nevím co vám mám napsat, tak přirovnání: v mnoha restauracích dostanete „průměrné“ jídlo, ale to neznamená, že je dobré a nejde udělat lépe. ESBE přepínací klapka je nezbytné minimum, co se týká těsnosti (osazen jen kvůli ceně). Při nové instalaci bych vám navrhl pro tuto dimenzi zdvihový ventil, tedy pokud by nebyl extrémní tlak na cenu. Tímto vaši aplikaci posune na vyšší úroveň (bude těsný), takže proti tomu nemůže NIBE nic namítat. Ovládací pohon musí být nový, aby pasoval na ventil, ale se stejným elektrickým ovládáním, takže regulace nepozná, že tam je něco jiného. Tedy až na těsnost a lepší regulační vlastnosti, což nepotřebujete, protože jen přepínáte. Je na zvážení, jestli do něj investovat (ventil, pohon, topenářské práce) a jak hodně vám vadí netěsnost.
Pomocí tlakoměrů můžete udělat rozdíl a zjistit jaký dynamický tlak vytváří. Toto nepotřebujete, dokud systém funguje.
Pro vás je důležitý rozdíl teplot z budov + průtok (mění se podle otáček čerpadla, aby udrželo nastavená tlak), který vám říká, jak moc tepla se odebírá.
Pokud máte správné schéma, tak už máme něco, nad čím se dá bavit a můžete případně klást otázky k funkčnosti.

   Dobrý den, moc děkuji za doplňující informace a nabídku týkající se zdvihového ventilu.
Doplnil jsem ještě do schématu měřené hodnoty (viz příloha). Dále popíšu dva jevy, které by mohly být způsobeny netěsností klapky:
 1. Malé nároky na vytápění, ohřívá se voda: TČ ohřívá vodu i více než 10 hodin (mimo topnou sezónu to trvá asi hodinu), protože část energie se falešně dodává na vytápění (TČ nevytápí).
 2. Velké nároky na vytápění, současně se vytápí i ohřívá voda: Po vypnutí vytápění sice klesá teplota Tx, ale teplota T1 vlivem ohřevu vody neklesá. Stupně-minuty tak rychle rostou až ke své maximální hodnotě, na které setrvávají, dokud se ohřívá voda. Po vypnutí ohřevu teplota T1 rychle klesá, avšak protože stupně-minuty klesají z maximální hodnoty, spustí se vytápění až při velmi nízké teplotě T1.
   Pokud by instalace zdvihového ventilu chování TČ zlepšila, velmi bych to uvítal. Pokud by se navíc dala snížit topná křivka (nevím, zda to půjde kvůli společné vratné), došlo by i k úsporám, protože TČ by běželo při nižší teplotě.
   Zkusím oslovit naši firmu pro servis TČ, zda by nám nedali nabídku na výměnu ESBE klapky za zdvihový ventil. Z dřívějších zkušeností předpokládám, že budou chtít, abychom si sami koupili ventil a pohon. Za sebe bych však do toho rizika určitě šel (výbor SVJ snad přesvědčím). Jiná varianta je využít místní topenářskou firmu, která by sice nainstalovala ventil, ale instalaci pohonu a propojení s TČ bych musel řešit zvlášť, což by bylo příliš riskantní.

   Dobrý den, pokud je rozdíl 1/10 hodin, tak nebude problém v netěsnosti klapky, na to je ten rozdíl moc veliký. Tam bude jiný topenářský problém.
Jako první zkontrolujte správné nasazení pohonu na hřídeli regulační klapky, tam bývá nejčastěji problém. Tam kde je výřez na hřídeli, tam je regulační segment. Při nesprávném nasazení může být jedna cesta částečně otevřená. Pohony mají přestavný úhel 90°. Podle vašeho schématu by byl přestavný úhel 180°, což by fungovalo špatně, jak popisujete. Beru, že jste to kreslil schematicky, ale zkontrolujte prosím fyzické osazení.
Pokud to nebude problém ventilu, tak tam bude jiný problém, ale to už chce zjistit na místě podle průtoků a teplot. Zaměřil bych se na filtry, zpětné klapky a nastavené tlaky čerpadel.

   Dobrý den, schéma jsem opravil (viz příloha). Pohon instaloval technik z partnerské firmy NIBE, tak by to snad mělo být v pořádku. První jev se vyskytuje pouze občas. Na hledání jiné příčiny nemám dost zkušeností a nemám ani nikoho, kdo by mi dal nabídku (už jsem to zkoušel). Nicméně 25. dubna došlo k úniku vody v potrubí u hlavního čerpadla. Dle místní firmy, která na strojovnu dohlíží, byl na vině filtr.
Ještě přidám třetí jev:
   Nyní se netopí a teplota vody “vzorně” cykluje (asi 8 cyklů za den). Teplota T1 je však vysoká (v intervalu teploty vody) a cykluje synchronně. Po vypnutí ohřevu T1 klesá, až je nižší než Tx.
   Asi je pro Vás obtížné řešit to na dálku. Mohu se s tím smířit. Již jste mi věnoval hodně času (čemuž jsem velmi rád). Pokud si však dobře pamatuji, není reálné objednat si Vaše služby přes firmu (případně i mimo firmu). Nebo by to bylo možné?

Dobrý den.
Druhý jev: Bude dán obsahem tepla v akumulační nádrži a že teplota T1 začne klesat při vypnutí ohřevu bude nejspíše jen shoda náhod (v podstatě je AN správně spočítaná, protože správně vykryje dobu ohřevu TUV).
Třetí jev: jak se mi dělá čím dál lepší obrázek o situaci, tak tím více jsem přesvědčen o nějaké zásadní, ale triviální chybě (nebude to netěsnost).
 a) Zkuste nějakou ruční klapkou z vývodu A pomalu přivírat, jestli tam uslyšíte průtok. Někdy se stává, pokud měříte povrch trubky a zdroj tepla je blízko, že měříte přenos tepla indukcí (trubka je teplá, ale nic tam neteče; po zapnutí průtoku je v tu ránu ochlazena protékající vodou).
 b) Že nasadil pohon technik od NIBE nic neznamená. Mohl se svléct, prasknul přechodový díl, přeskočil pohon, někdo ho sundal a špatně nasadil atd. Až bude probíhat ohřev do TUV, tak si naznačte polohu pohonu (měl by být vlevo), sundejte kolečko, povolte středový šroub na pohonu, sundejte pohon. Sundejte přechodku a výřez na hřídeli by měl být v poloze A. Tímto zjistíme správnou polohu ventilu. Zkuste, jestli se hřídel neotáčí moc snadno (špatný regulační segment). Kdyby se nedařilo, tak zavolejte od ventilu a dáme to nějak dokupy.
   Obtížné řešit na dálku to trochu je, ale jindy čas není. Pokud se to má udělat pořádně, což jinak nedělám, tak to není na chvilku a na to nemám prostor. Dnes jsem zrovna psal podobnému pisateli, že už plánuji leden/únor 2023, takže asi tak.

Dobrý den.
 ad a) Toto podezření měla technická podpora NIBE, protože vzdálenost čidla pro řízení vytápění od přepínací klapky byla velmi malá. Čidlo by mělo být "v horní části AN". Proto servis NIBE po dohodě přemístil místo měření teploty na potrubí jdoucí svisle nahoru z AN ke směšovacímu ventilu (těsně za AN). Zakreslil jsem to pro přehlednost i do schématu (viz příloha). Nepozoroval jsem však nějaký rozdíl. Navíc, když se ohřívá voda, je potrubí horké všude. Bohužel žádná ruční klapka mezi přepínací klapkou a AN není (snad jsem Vás pochopil správně).
 ad b) Místní firma, která má dozor nad strojovnou, asi před dvěma lety nejspíš manipulovala s pohonem. (zjistil jsem z chování TČ zhoršení netěsnosti, navíc na pohonu chyběla krytka). Byl jsem "poučen", že TČ fungují tak, že hlavní TČ topí i ohřívá vodu a pokud nestačí, připíná si druhé TČ. Výsledek byl ten, že jsem objednal po konzultaci s ESBE nový pohon vhodnější pro naši klapku, který nainstaloval servisní technik NIBE. To sice pomohlo, ale problém to neodstranilo. (Dohlížecí firma slíbila, že s pohonem nebude manipulovat.)
   Já bohužel nejsem praktický typ, takže nechci riskovat, že něco s pohonem provedu a už to nedám dohromady. Začal jsem se strojovnou zabývat poté, co jsem nedostal odpověď na své otázky (např. proč teče pouze vlažná voda a proč nám teplota v bytě neustále kolísá, aniž bychom měnili polohu termostatů). Jsem už několik let v důchodu, takže je pro mě dobré trénovat si mozek a zároveň zlepšit bydlení – máme teplou vodu, topení je celkem v pohodě, TČ běží už více než dva roky bez poruchy (dříve byly poruchy časté) a vypadá to, že letos budeme mít i nižší náklady. Přesto cítím, že by se ledacos dalo ještě zlepšit. Možná jsem však už dosáhl své hranice, tak bych byl rád, pokud bych si Vás mohl "objednat", i kdyby to mělo být až příští rok.

   Dobrý den, rozumím vám, taky bych chtěl mít topný systém, který bezvadně funguje, ale nejsem si úplně jistý návratností investice. Nebude to za málo peněz, proto byste to měl před objednáním projednat na nějaké schůzi nájemníků. Když se do toho pustím, budu potřebovat všechny podklady co máte, abych to prostudoval, nejspíše bych sebou vzal projektanta topení a podle zkušeností bude nejspíše nutné něco předělat. Nerad bych skončil v půlce, protože řeknete, že na to nemáte peníze, to je pro mě ztráta času. Abyste měl představu, tak investice se v podobných případech pohybuje od 20 000Kč do cca 100 000 Kč + materiál a práce montážní firmy, která navržené úpravy provede. Oficiální zakázka je už něco jiného než hobby radit po večerech ;-)
Pokud i tak je to pro vás zajímavé, tak se mi ozvete koncem roku a v první polovině příštího roku bychom s tím něco udělali.

   Dobrý den, souhlasím, i když se obávám, že dokumentace, kterou máme, se od reality liší (netýká se jen vytápění). Dala by se návratnost odhadnout takto?
Poměr dodaného tepla a elektrické energie na chod strojovny byl asi 2,9 v topné sezóně, nyní je asi 2,3 (větší podíl OČ nebo spíš ztrát AN?). Roční spotřeba elektřiny je asi 80 000 kWh. Pokud by byla spotřeba tepla stejná, dala by se úspora odhadnout z očekávaného zvýšení poměru dodaného tepla a spotřebované elektřiny?
Jak se Vám jeví naše stávající hodnoty (měřím je teprve od počátku roku na “patě” strojovny)?

   Dobrý den, úspory se dají odhadnout těžko, na to mám hodně málo podkladů, ale pro představu teď přišla zpráva, že na loni zrekonstruované větší kotelně byla úspora plynu 44%. Podle hodnot, co píše, by u vás nebyla úspora tak velká.
 Obecně: Pokud je ROČNÍ průměrné COP kolem 3, tak je to rozumná hodnota. Topný faktor COP klesá s vyšší teplotou topné vody, takže se snažte o co nejnižší teplotu topné vody z tepleného čerpadla. Nesmyslné čísla výrobců nelze v rozumné instalaci dosáhnout. Vypovídající čísla jsou roční odečty (pro identifikaci závady jsou dobré týdenní a měsíční odečty).
 2,9 v topné sezóně je celkem v pořádku. Pokud je objemový dostatek TUV, tak zkuste snížit požadovanou teplotu v bojleru i natápěcí teplotu TČ. Každý stupínek dolů bude zvyšovat COP a tím i efektivitu provozu. V celkové spotřebě elektrické energie za rok se to může citelně projevit.

Dobrý den, na začátku topné sezóny se pokusím vyvážit topení dle Vašeho návodu. Ke konci roku vše vyhodnotím a pak uvidíme. Ještě jednou za všechno děkuji.

Odesílatel: bra@icloud.com