Děkuji za informace, které sdílíte, ať již v knize či zde na webových stránkách (jsem zde poprvé, tak jsem toho mnoho nenačetl :).
Dovolím si přidat okruhy témat, které mne jako projektanta VZT zajímají a rád bych se s nimi blíže seznámil.
 1) Regulace obtokové klapky deskového rekuperátoru při teplotách pod bodem mrazu. Výhody/nevýhody teplotního řízení na základě rozdílu teplot, instalace vlhkostního čidla pro zajištění maximální výtěžnosti zpětného zisku tepla - účinnosti rekuperátoru.
 2) Pokročilý algoritmus řízení rotačních a deskových rekuperátorů s ohledem na max. účinnost jak v režimu topení i chlazení i s ohledem na kondenzaci.
 3) Obecné zásady použitého algoritmu řízení výkonů ohřívačů, chladičů v závislosti na přesnosti použitých čidel a jejich zapojení (často se setkávám s chybně vyhodnocenými a zobrazovanými teplotami na monitoringu nejen ve VZT). Vliv volby kabeláže teplotních čidel stíněné/nestíněné atd.
 4) Podrobný popis řízení regulátorů průtoku vzduchu po komunikačním protokolu MP-BUS, MODBUS vyčítání aktuálních požadavků průtoků vzduchu v regulátorů, algoritmus následného řízení ventilátorů VZT jednotky. Optimalizace "PID" regulace s ohledem vzájemnou vazbu "vzduchový výkon ventilátoru - nastavení listu klapky regulátoru průtoku" s ohledem na minimalizaci příkonu ventilátoru tj. co nejvíce otevřený - neškrcený VZT rozvod regulátory průtoku.
Bylo by toho ještě víc, ale to si budu muset oživit Vaši knížku. Hodně sil a nápadů při tvorbě nejen knihy.

   Dobrý den, k zaslaným tématům má hodně co říci, ale není v mé moci to hodit na papír. Pokud Vás dotčené body hodně zajímají, tak bych doporučoval zajet na Marácký potlach, který pořádám začátkem každého kalendářního roku. Tam je na takové věci prostor a získáte názor od více lidí. Teď k jednotlivým bodům:
 Ad 1) Základy rekuperace jsem popsal v knize i na webu jvalter.cz/rekuperace. Při mrazech je venku většinou nízká vlhkost, takže na vstupní straně namrzání nehrozí a pokud je rekuperátor výkonově dobře navržen, tak ani na odtahu k namrzání nedochází. Nesetkal jsem se s tím, že by bylo přínosné osazení vlhkostního snímače, pokud se nejednalo o vzduchotechniku, která byla využívána pro odvlhčení prostoru. U deskových rekuperátorů z dlouhodobého sledování doporučuji osazení jen diferenčního manostatu do odtahového kusu (pro klid duše), ale většinou je tam takový otvor, že k zamrznutí by došlo až po dlouhém provozu při nevhodných podmínkách. Obecně jede rekuperátor na maximum a je omezován, jen pokud je jeho výkon větší, než je potřeba.
 Ad 2) Už nějaký čas se chystám dodělat další vzorový příklad pro natápění/chlazení ve vzduchotechnikách a udržování konstantní teploty co nejekonomičtěji (musí se to brát jako celek) a jen co to bude, tak bude inovované vydání mojí knihy, ale obávám se, že to do vydání ještě tak dva roky budou.
 Ad 3) Máte pravdu, montážní pravidla snímačů i základní elektrická pravidla dostávají pořádně na zadek, ale to je tím, že mladé montážníky to už nemá kdo naučit :-( K analogovým snímačů vždy stíněným kabelem s dostatečným průřezem např. JYTY 2x1 a stínění uzemnit jen v jednom bodě v rozvaděči, co nejblíže přívodu.
 Ad 4) Tento bod by vydal na celou knihu ;-) Na to nemám dostatek sil ani času. Mám rozjetých tolik projektů, že to nedodělám ani do smrti. Zde už nezbývá než vznést konkrétní dotaz, případně si o tom promluvit na Maráckém potlachu, případně po telefonu.
Děkuji za podněty, ještě se nad tím jednou zamyslím, až budu dělat poslední korektury připravované knihy.

Dobrý den.
 1) Současné protiproudé rekuperátory např. fy Atrea mají účinnost (výrobce ji uvádí - nemám to změřeno) kolem 90% při výpočtových teplotách te=-12°C roe=90%, to=20°C roi=40%. Tedy výstupní teplota odváděného vzduchu musí být pod teplotou mrazu, a tedy musí docházet ke kondenzaci popř. zámrzu na straně odváděného vzduchu. Fy Systemair u některých VZT jednotek vlhkostní čidlo na odtahu má, aby regulace znala teplotu kondenzace. S ohledem na protiproudý výměník někde (na konci výstupu ze strany výfuku) v rekuperátoru dochází ke skutečnosti, že teplota povrchu výměníku na straně odváděného vzduchu bude pod bodem mrazu a tím musí dojít k namrzání. Zvýšením odporu klesne průtok na odváděném vzduchu a tím ještě výrazněji narůstá namrzání. Jednoduchý presostat právě na straně vyfukovaného vzduchu zareaguje na nastavený tlak a plně otevře klapku obtoku. Výrobci však jsou již dále a ovládají klapku obtoku již spojitě 0-10V popř. tříbodově na základě zvyšující regulační odchylky diferenčního tlaku od nominálního.
Abych pravdu řekl, nevím, jak se to přesně řídí, co je prioritou, neboť jsou tyto možnosti:
a) regulací obtokové klapky viz výše.
b) snížení průtoku přiváděného čerstvého vzduchu - není-li striktní požadavek na rovnotlaké větrání.
 2) Skvělé, rád si to přečtu :). Nyní mám posuzovat několik VZT systémů, kde se zvyšují provozní náklady (topení, chlad) a tak mne napadly tyto možnosti:
a) zanesený protiproudý rekuperátor
b) nesprávně fungující obtoková klapka
c) souběh chlazení a topení vlivem podtékání - netěsnosti ventilů.
Pokud Vás napadnou další možnosti, dejte mi prosím vědět.
Budu tedy měřit diferenční teploty na straně vody i vzduchu na rekuperátoru, tak jsem zvědav jak je regulace od fy. Sauter nastavena. Ta však by neměla mít na zvyšující se spotřebu vliv.
 3) Na měření teplot potřebuji co nejpřesnější čidla i dostatečně jemný A/D převodník. Uvažoval jsem o použití AMiTu AMIRIS99, pro který nemám využití, avšak z mého vzduchařského pohledu nemají vstupy dostatečné rozlišení 10 bit tj. cca 0,3°C a kalibrace teploty je pouze v jednom bodě. Tedy přesnost při 50°C je cca 1°C, což mi přijde hodně. Samozřejmě při zjišťování diferenční teploty vody vstupu-výstupu z výměníku není absolutní hodnota důležitá přesto i chyba dT=0,6°C mi přijde již velká.
Uvažuji tedy o použití PT100 čidel třídy přesnosti A připojený k 14 bit A/D regulátoru fy. MICROPEL s vyčítáním dat do Excelu.
Pro velký počet měření teplot budou teplotní čidla zapojeny dvouvodičově, tak musím zjistit nějak odpor kabelů pro kompenzaci. Výrobce JYTY kabelů ve specifikacích však měrný odpor neuvádí. Změřím tedy celou délku kluba kabelu, aby chyba měření obyčejným dig. ohmmetrem byla co nejmenší. Délky kabelů od čidel uvažuji všechny stejné délky cca 3m.
 4) Pokud jste dočetl až sem, děkuji za váš čas i za pozvání na potlach jsem projektant VZT a ÚT, tedy budu zřejmě jen posluchačem a pokladačem otázek. Pokud i tací lidé jsou na potlachu vítáni, rád dorazím. Prosím o info, až budete vědět, kdy a kde se bude konat.

Dobrý den.
 Ad 1) Obtokovou klapku rekuperátoru řídím vždy spojitě a otevírám ji, jen pokud potřebuji snížit výkon rekuperace. To se děje většinou z důvodu cizích zdrojů ve větraném prostoru a potřeby přitápět venkovní vzduch. Dělám plynulé otvírání ochozu při záporných teplotách na výstupu odtahového vzduchu, abych předešel namrzání, ale pomalu od toho upouštím, protože tam kde se o vzduchotechniku starají, tak k neprůchodnosti námrazou nedochází. Podle mého pokud je rekuperátor čistý, tak stačí námraza rozmrzat. Problémy myli tam, kde neměnili filtry, ty protrhly a zanesl se rekuperátor a ohřívač. Po vyčištění bylo zase vše OK. Je pravda, že se nezabývám malými jednotkami, kde situace může být jiná.
 Ad 2) Řídicí systémy Sauter většinou programovali technici, kteří už něco znali a že by se program začal časem chovat trochu jinak, tomu nevěřím. Na nějakou rozumnou myšlenku mám málo informací, tak obecně. První co dělám je, že si vzduchotechniku poslechnu. Vibrace, kolísavý chod i samotný zvukový projev vám hodně napoví o její kondici, případně kde by mohl být problém. Jako druhý hledám, co se změnilo. Ve většině případů je to ta nejjednodušší věc. Například dříve natápěli na 21°C a teď na 23°C, změnilo se obsazení větraného prostoru a ty více otevírají okna, vrata atd., nepracuje nějaký servopohon atd.
 Ad 3) U AMiTu si můžete snímače „spárovat“ a kalibrovat v kolika bodech chcete, třeba i v tisíci ;-) Pokud si s tím pohrajete, tak výsledná chyba by neměla být velká, typoval bych právě kolem 0,3°C. Kabel JYTY od PRAKABu má maximální odpor žíly 24,5 ohmu/kilometr. Jen připomenu, že v 99,9% případů naleznete vysvětlení i bez měření.
 Ad 4) Marácký potlach se koná většinou v období únor/březen. Kde se bude konat, zatím není určeno. Zařazuji vás do databáze a v lednu/únoru čekejte pozvánku. Toto setkání je právě o tom poradit a zároveň se dozvědět něco nového viz jvalter.cz/maracke-potlachy.

Odesílatel: pavel@seznam.cz