Dokončil jsem alfa verzi 4. kapitoly pojednávající o regulaci v rodinných domech. Též jsem doplnil předešlé kapitoly o spoustu nových poznatků a začínám tvořit pátou kapitolu. Jak jsem už dříve avizoval, tak čtvrtá kapitola došla podstatných změn od prvotního záměru a totéž čekám u kapitoly následující. Většinu změn bylo provedeno autokritikou, což není úplně ideální, ale dostal jsem od vás jen minimum podnětů a připomínek. Nechce se mi věřit, že se nikdo nechce zapojit do tohoto tvůrčího procesu. Prosím alespoň o podněty na podkapitoly, tj. co by váz zajímalo. Níže přikládám aktuální obsah.
Děkuji všem, kteří vyjadřují podporu mému snažení, a budu rád za vaše ohlasy.
OBSAH
0. ÚVOD PRO ZAČÍNAJÍCÍ APLIKÁTORY A TECHNIKY MaR
1. ZDROJE TEPLA
1.1 Základní principy
1.2 Kotle na tuhá paliva, krby (udržování vratné vody do kotle)
1.3 Akumulační nádrže (životnost topného systému a nádrží)
1.4 Regulace jednoho kotle
1.5 Regulace více kotlů (hydraulický vyrovnávač tlaku [anuloid])
1.6 Automatické dopouštění vody do systému topení (osazení snímačů tlaku v systému topení)
1.7 Regulace tepelného čerpadla
1.8 Regulace solárních kolektorů
1.9 Zabezpečení plynových kotelen (provozní deník, archívy)
1.10 Dálkové vytápění – malé domovní stanice
1.11 Pára – kondenzát (měření hladiny, regulační ventily, pohony regulačních ventilů)
2. SPOTŘEBIČE TEPLA
2.1 Úvod do problematiky zaregulování průtoků radiátorů (radiátorové ventily)
2.2 Čerpadlový topný okruh s prostorovým termostatem (čerpadla, prostorové termostaty)
2.3 Ekvitermní topný okruh (venkovní snímače, regulační ventily, pohony regulačních ventilů a klapek)
2.4 Ekvitermní topný okruh s vlivem prostoru (letní čas)
2.5 Podlahové topení (snímače a termostaty na topné vodě)
2.6 Fan-coil jednotky a konvektory
2.7 Dveřní tepelná clona
2.8 TUV (teplá užitková voda)
2.9 Měření spotřeby tepla
2.10 Vytápění velkých prostor
3. VZDUCHOTECHNIKA
3.1 Vstupní a výstupní klapka (montáž elektropohonů na vzduchotechnické klapky)
3.2 Filtry (snímače diferenčního tlaku na vzduchotechnice)
3.3 Cirkulační klapka (měření CO2)
3.4 Rekuperace tepla – chladu
3.5 Okruh ohřevu ve vzduchotechnice (druhy regulace vzduchotechniky, mrazové ochrany, PWM regulace)
3.6 Okruh chlazení ve vzduchotechnice (vliv potrubí na žádanou hodnotu regulace)
3.7 Ventilátory (frekvenční měniče)
3.8 Regulátory průtoku vzduchu
3.9 Ovládání vzduchotechniky (zabezpečení vzduchotechniky)
3.10 Osazení snímačů a měření ve vzduchotechnice (měření relativní vlhkosti, provozní teplota)
4. AUTOMATIZACE A REGULACE V RODINNÝCH DOMECH
4.1 Systémová součinnost
4.2 Individuální regulace místností (IRC) (prostorové snímače a ovladače, tepelná pohoda)
4.3 Ochrana okapů a venkovních ploch proti zamrznutí
4.4 Osvětlení
4.5 Ovládání oken, žaluzií, světlíků
4.6 Dodávka vody
4.7 Ovládání spotřebičů všeobecně (měření spotřeb objektu, FVE)
5. NADŘAZENÉ SYSTÉMY A MONITORING
5.1 Vizualizace, archivace
5.2 Dálkový přístup
5.3 Využití SMS
5.4 Sběrnicové systémy
6. DODATKY
Komentáře
Dobrý den,u kapitoly 1.2
Dobrý den, u kapitoly 1.2 Kotle na tuhá paliva, krby (udržování vratné vody do kotle)
by mě zajímalo přepínání regulace vratná voda/teplota kotle.
např. dle doporučení ATMOS by kotel měl mít stále 80°C
Myslím, že je to dobré aplikovat i na ostatní topidla s ohledem životnost a kvalitu spalování, především v útlumových či stáložárných režimech.
Kapitola 1.2 - odpověď
Dobrý den, myslím si, že jsem danou problematiku už dostatečně popsal v prvním vydání knihy (6 obrázků a 7 principů udržování teploty vratné vody). Nebo máte jiný názor? Chybí Vám tam něco?
Dobrý den,máte vlastně
Dobrý den, máte vlastně pravdu.
Kniha to pojímá obecně a já vlastně potřebuji konkrétní řešení pro moji aplikaci (PLC Tecomat FOXTROT)
Asi zkusím přepínání dvou PID, ale moc se mi do toho nechce protože PID se blbě ladí.
Jedině snad zmínit výhody/nevýhody udržování výstupní teploty řízením otáček čerpadla vs. řízením směšovacího ventilu.
Udržování vratné vody do kotle - odpověď
Dobrý den, udržování teploty vratné vody řízením otáček čerpadla nedoporučuji, proto to není ani v knize zmíněno (ani jsem neviděl, že by to někdo použil).
1) Většina tepelných zdrojů je vnitřně zapojena sério-paralelně nebo jen paralelně, když se nejedná o nějaký topný had (není žádný rozdělovací uzel) a jsou navrženy na nějaký průtok a pokud půjdete pod něj, tak se některá místa budou hůře proplachovat. Bude docházet k místnímu přehřátí (nejčastěji rohy) a následně kotel vydrží jen cca 1/3 předpokládané životnosti.
2) Protože není vytvořen malý kotlový okruh, tak musíte ohřát všechnu vodu v topném systému, než bude co regulovat, a to může být při náběhu zdroje tepla delší čas. Protože chceme v co nejkratším čase dosáhnout ideálních provozních teplot, je tento stav nežádoucí.
Možná máte myšlenku, která mě nenapadla, ale já osobně si myslím, že malý kotlový okruh je nutností. Dále doporučuji vždy raději směšovací (míchání), nežli rozdělovací funkci (škrcení průtoku). Možná jako doplňková funkce k optimalizaci průtoku topným systém, by to mělo smysl, ale jinak mi výhody tohoto řešení unikají.
Měl jsem na mysli teplotu
Měl jsem na mysli teplotu výstupní vody ne zpátečky.
Jde o stav kdy zpátečka už má potřebnou teplotu, ale kotel jako takový ne. Případně když je kotel v útlumu (stáložáru) a jede jen na malý okruh.
Určitě to lze řešit řízením směšovacího ventilu.
Řízení otáček se nabízí tím, že mám na PLC volný jeden PWM výstup.
Výhodou je úspora el. energie.
Je to ale jen úvaha.
Měl jsem na mysli teplotu - odpověď
Dobrý den, když se podívám celkově na naši komunikaci, tak bych k tomu doplnil.