Dobrý den Pane Valter, mám dotaz, kdy bude na trhu vaše kniha REGULACE v PRAXI po 10letech. První vydání již mám a kniha mě dosti dala, ale stále mám plno otázek ohledně regulace podlahového vytápění v kombinaci s RVS63 ve kterých po přečtení několik desítek článků, postupů a návodů stále tápu a nechci vás zdržovat otázkami, na které už jste asi odpovídal několikrát. Tak snad na některé otázky najdu ve vaší knize odpovědi. Děkuji za informaci.

   Dobrý den, kniha Regulace v praxi po 10 letech bude k dostání po 10letech od prvního vydání :-)
Ale vážně. Mám v pokračování opravy chyby, doplněny připomínky čtenářů i mé a doplněny věci, které se do prvního vydání z různých důvodů nedostali. Stále schází plno věcí, které bych tam rád dal, ale musel jsem nyní knihu trochu odsunout stranou, ale věřím, že to do 10 let stihnu (po nocích se míše dobře, ale musí mít člověk čistou hlavu).
   K regulátorům RVS doporučuji absolvovat u Siemensu bezplatné školení, kde vám spoustu věcí objasní a případné dotazy se budou už snadno dovysvětlovat, ať až telefonicky nebo mailem.

   Dobrý večer Pane Valter. Předně děkuji, že se mnou zabýváte a omluvám se za neodporné otázky. Předně chci dodat, že pokud moje otázky překročí rámec obecné rady, rád se za vaše rady odměním, sám vím, co dnes rada stojí. Jsem IT technik a z rad zadarmo by moje manžela určitě ráda nebyla. Dále chápu, že nemůžete znát veškeré regulace a tím někdy až moc konkrétní otázky na regulací RVS ale budu vděčný za jakékoliv odpovědi.
   Čím začít… prvně zkusím popsat vytápěný objekt. Jedná se o tzv. 2 generační dům po rekonstrukci, dá se říct nyní dvě samostatné bytové jednotky, kde se dělalo kompletně nové vytápění. 1. NP podlahové topení 1- topný okruh. 2.NP radiátory korádo dimenzované na nízké teploty vstupní vody - 2 topný okruh. Dům je nepodsklepený s rovnou střechou. Stěny 30 cm porobeton+12 cm polystyren. Izolace podlahy v 1.NP 8 cm polystyren. Střecha 20 CM polystyren. Tepelné ztráty by měli být 11 KW. Okna 1,0. Kotel BROTJE GWB20 a řídící jednotka RVS63.283 + rozšiřovací modul. Každý okruh má svůj prostorový přístroj QAA75. Topení je postaveno dle schématu 220312 v příloze s drobnými úpravami ve smyslu změny umístnění zpětných klapek před kotlem a krbem. Z manuálu jsem vyčetl čísla programů, které říkají pro jaké schéma je RVS nastavena p. 6212 - 600, p.2013 - 100, p.6215- 214, p. 6217 - 303 to by mělo být v pořádku. Dále drobné změny klapek u TUV což nemá vliv na topení jako takové. Krbová vložka s výkonem do vody 14 kW je v 1.NP. Na střeše 90 solárních trubic pro ohřev TUV a vytápění v přechodných měsících a v budoucnu letní přebytky do bazénu. Akumulační nádrže CORMKS3PW1000 s vnořeným zásobníkem TUV a dvěma výměníky pro solární ohřev. Primární zdroj je plynový kotel ale krb, který budeme tento týden spouštět poprvé, bude často používán. Krb nemá rozvody vzduchu. Elektro rozvody jsou nachystány i pro zónové ovládání podlahy. Pro větší komfort.
Otázky:
  1. Zápasím s nastavením řízení teploty u podlahového topení. Po přečtení několika článku jsem shledal noční útlum u podlahového vytápění zbytečný vzhledem k setrvačnosti podlahového topení. Strmost křivky je nastavena 0,5 a vlivem prostoru 20% s adaptací. Nejsem si jist tímto nastavením. Jde o to, že když nastavím teplotu na 22 tak po překročení této teploty se topení vypne, po poklesu zase zapne, jde o stejný koloběh. Otázka zní, jestli je hospodárnější mít zapnutou čisté ekvitermi, tedy bez vlivu prostoru. Tím čerpadlo pojede stále. Jak jsem někde četl lepší stabilní rychlost auta než přidávat a ubírat plyn. Pochopil jsem, že čisté ekvitermi musí být přesně nastavena křivka. U vlivu prostoru bych řekl, že to tak důležité není, protože nedojde k přetopení ani ochlazení díky teplotnímu čidlu, ale přeci jen se mi zdá méně spořivá a méně komfortní tato metoda.
  2. Druhá otázka ohledně budoucího provozu s KRBEM. Zřejmě je chyba mít prostorový přístroj v místnosti kde je i krb přesto že místnost s krbem má 60 m čtverečních bude asi teplotní čidlo (QAA75) ovlivňovat ale i kdybych dal čidlo do chodby co v takovém případě nastavit. Když nastavím přístroj s vlivem prostoru, aby nejela podlahovka zbytečně se podlahovka vypne třeba i na 8 hodin a tady je ten nekomfort v tom že podlaha bude vychlazená a bude dlouho trvat, než začne hřát. Teplota vzduchu může, klesnou až o 2-3 stupně pod 22. Druhá možnost jak nastavit přístroj je bez vlivu prostoru ale tím pojede podlahové topení stále i když krb natopí místnost je pravda ale, že voda v akumulační nádrži bude ohřátá krbem, takže by tady neměl být nehospodárný provoz, ale nepřijde mi to zrovna ideální.
  3. Nejsem si jist dobře umístněným čidlem B4 na obrázku v příloze. Má být opravdu pod úrovní vrchní vratky. Nemá být umístněno výš, aby docházelo k správnému nabíjení nádrže.
  4. Dále pak už jen jaké doporučujete nastavení parametrů na RVS. Nejsem si jist nastavením od topenáře.
p. 830 převýšení na směšovači - 2 stupně.
p. 861 odběr přebytečného tepla - vždy.
p. 4720 Automatické zablokování zdroje - S B4.
p. 4722 teplotní diference vyrov. Zás/TO - -5 stupňů.
p. 4790 diference Zap přepínání vratné vody - 10 stupňů.
p.4791 diference vyp přepínání vratné vody.
p.4795 teplota přepínání vratné vody - s B4.
p. 4796 způsob přepínání vratné vody - snížení teploty.
p. 4800 žádaná hodnota částečného nabíjení - 50 stupňů.
 Děkuji za váš čas.

   Dobrý den, zhodnotil jsem schéma hned, jako první mě napadly dvě připomínky. První je, že bazén je natápěn jen soláry. Neexistuje možnost jakkoli dostal teplo do bazénu jinou cestou. Druhá připomínka se týká spíše koncepce, ale v tomto stádiu s tím už asi nic nenaděláme. Regulátory RVS jsou pevně naprogramované regulátory a vše se musí bezpodmínečně podřídit topenářskému zapojení a jasně daným funkcím. Já osobně bych při tomto rozsahu šel cestou volně programovatelného automatu, kde můžete program kdykoli upravit podle aktuální potřeby a nejste ničím svázán a funkce se může přizpůsobit místním podmínkám. K otázkám:
  Ad1) Osobně bych nastavil: strmost křivky co nejmenší, tak aby bez vlivu prostoru a topení 24hod udržela požadovanou teplotu v prostoru na nebo mírně pod požadovanou teplotu (např. 21°C). Následně bych nastavil vlivnost prostoru 20-50% bez adaptace. Dále parametr č. 760 (Spínací Diference T prostoru) nastavil na 4°C (při přetopení o 4°C nad žádanou teprve vypne). Noční útlum bych volil nejvíce o 3,5°C menší (např. 17,5°C), tím nedojde k vypnutí, jen k snížení teploty topné vody (tedy pokud nedojde k spočítání teploty topné vody pod vypínací mez, ale to je dobře). Poté bude podlahové topení v provozu neustále, což je ideální pro pocit pohody a efektivitu a zároveň je zohledněn velký rozdíl mezi požadovanou a skutečnou teplotou (rychlý nátop z noční na denní teplotu a obráceně). Takto docílíme požadovaného a správného provozu tj. kontinuální topení na nízkou teplotu a doplňování jen tepelných ztrát objektu.
  Ad2) Zde je právě síla ve volně programovatelném automatu. Vytvoříte si režim krb a co má dělat a je to, zde je to trochu obtížnější. Abych se přiznal, nikdy jsem nenašel odvahu to použít v součinnosti s krbem. Výkon krbu je větší než tepelné ztráty domu a proto dojde rychlému natopení akumulační nádrže a pokud teplo neodeberete, může dojít i přetopení krbu. Proto musím být v regulátoru nastavené odebírání tepla při hrozbě přetopení. Znovu opakuji, že nepřesnost v topenářském zapojení či jeden chybně nastavený parametr může vést k celkové nefunkčnosti systému. Pojišťovací ventil v krbovém okruhu, co nejblíže ke krbu, je nutnou samozřejmostí. Podle fotky není topenář špatný a doufám, že ví, co dělá. Prostorový přístroj bych dal do místnosti s krbem s předešlým nastavením. Když začnete topit, tak zmáčknete prezentační tlačítko pro krátkodobou změnu a pošlete topení do útlumu. Začnete topit v krbu. Do podlahy půjde minimum a zároveň odeberete trochu tepla a tím dojde déle k přetopení nádrže. Po přetopení prostoru podlahové topení vypne, ale mezitím v krátké době dojde k přetopení nádrže a stejně začne podlahovka topit. Po vyhasnutí jede na nižší teplotu a ráno se zase přepne na komfortní teplotu a jede se dále. Více z regulátoru asi nevymáčknete.
  Ad3) Snímač B4 by měl být co nejvýše. Zde je situace komplikována vnořeným zásobníkem TUV. Snímač bych umístil přesně podle technologického schématu, co jste zaslal. Jestliže bych neznal vnitřní konstrukci nádrže, tak bych snímač dal místo horního teploměru. Nevím kam, až zasahuje vnitřní zásobník, ale viděl bych to na vývod pod tímto mechanickým teploměrem. Nemůžu též vyloučit, že topenář ví, co dělá a je to správně ;-)
  Ad4) K parametru 4791 jste nenapsal hodnotu, ale podle ostatních parametrů se zdá, že topenář ví, co dělá. Jen tak od stolu jsem tam nenašel chybu.

   Dobrý den Pane Valter. Děkuji za mail a rady které jste napsal.
Jen drobnost ohledně provozu topení s krbem. Program 760 funguje, jak popisujete, že se vypne podlahovka až o 4 stupně prostorové teploty výše než je požadavek na prostorovou teplotu. Ale jak píši podlahovka vypne, protože v místnosti s krbem je po natopení 25 stupňů. Opětovné zapnutí podlahy nastane, až když je prostorová teplota na požadavku tedy 21 stupňů. Nevím, jestli je toto ten stav který chceme, než začne podlahovka topit. Teplota klesne ještě asi o 1 stupeň, takže je po ránu pocitově chladno.
   Tady mě napadá snad jen nechat komfortní teplotu na 22, tím podlahovka nevypne vůbec ani při natopení krbem na 25. Vypnula by až při 26. Vyzkouším to a uvidím.

   Dobrý den, ano popsal jste to správně. Ten pokles ráno můžete kompenzovat dřívějším přeskočením na komfortní teplotu. Zároveň by podlahovka měla začít topit, i když je přetopeno tj., odběr přebytečného tepla aby nedošlo k přetopení nádrže. Velmi záleží na tom, jak je to topenářsky spočítáno a uděláno. Víte, jak to pracuje a teď už jen najít ideální provozní režim s tím co máte k dispozici (možnosti topného systému, jasně dané parametry).

Odesílatel: ma@wo.cz