Dobrý den, tentokrát z jiného soudku. Potřeboval bych "ztlumit" čas přestavení servomotoru směšovacího ventilu, aby se teploty mohly stabilizovat a servo neběhalo sem tam (pro úplnost, snažím se řídit výměník krbové vložky, aby běhal na nějaké rozumné teplotě). Nemáte nějaký námět na časovač, který by se dal použít do napájení servomotoru (ESBE na 220V)? Ideálně jeden k zařazení do společného vodiče napájení. Děkuji za případný tip. I jen schéma ke stavbě postačí.

   Dobrý den, použití časovače je špatná idea (toto se používá jen v krajním případě) protože nedojde k zaregulování na požadované teplotě, jen k cyklování mezi 0 a 100%. Napište přesný typ servopohonu (je důležité, jestli je jen na dvoubodové nebo i tříbodové řízení) a čím tento pohon regulujete.
   Obecně by měl být servopohon tříbodový nebo plynule řiditelný (0-10V). ESBE i jiný výrobci dělají i pohon včetně regulátoru (regulátor konstantní teploty). Pohon by měl být regulován plynule podle teploty topné vody, například nějakým jednoduchým regulátorem http://www.ktr-adex.cz/products/Midi%20RO%20BK/Midi_RO_BK.htm nebo nadřazeným řídicím systémem.

   Dobrý večer, servomotor je jednoduchý otvírá/zavírá bez zpětné vazby. Řídím ho pomocí tří kontaktních termostatů rozmístěných na vstupu a na výstupu výměníku a na vratné větvi u směšováku (kontrola, jestli už běží samotíž kotlového okruhu). Termostaty mám nastavené tak, že se servo – nastavení směšováku po řádném natopení stabilizuje. V tom problém není. Problém ale je při zátopu. Servo je moc rychlé a než se trubka a čidlo termostatu prohřeje a tím zarazí otvírání směšováku, je ten už plně otevřený. A za pár okamžiků se vratná větev a tím čidlo vratnou vodou prochladí a spustí se zase zavírání směšováku, a to až do jeho úplného zavření. A takhle to se to cuká než se systém pořádně natopí.
   Samozřejmě by řešením bylo pomalejší servo, ale "ztlumení" serva přerušováním jeho chodu na čas stabilizace teplot systému po prvním regulačním zásahu (vlastně prodloužením dobu na plné přestavení) vidím také jako řešení.
   Kdysi jsem to ´"tlumení" serva měl nějak udělané na strašném analogovém bastlu (myslím, že základ byl z časopisu UDĚLEJ/UROB SI SÁM), který jsem si na ukrácení nudy na vojně stavěl v mladickém nadšení, že budu řídit kotel na uhlí a čtyřcestný směšovák za ním. Ale to už nechci vyhrabávat z historie. :-)
   Ideální bych pro dnešní problém viděl "dvoupólový" přerušovač s nastavitelnou střídou, jestli je něco takového realizovatelné, dostupné. Také by možná stačilo tlumit jen otvírání, když problém je při zátopu.

   Dobrý večer, u servopohonu je důležité, jestli umí jen otevřeno/zavřeno nebo je třípolohový otvírá-stojí-zavírá (má tři nebo více drátů; na zpětné vazbě nezáleží). Zároveň u některých servopohonů od ESBE lze uvnitř změnit přestavnou dobu. Typ se asi nedozvím :-(
   Vaším zapojením se vracíme minimálně o 30 let zpět, kdy nic nebylo a energie byly velmi laciné. Taky mám rád funkční a jednoduché řešení, ale tohle je už trochu moc… To je jako kdybyste měl v autě jen možnost plný plyn/motorová brzda a spoléhal na to, že vás setrvačnost vyseká z toho, abyste se pohyboval přískoky. Plynulá regulace (plyn) je v autě dobrá věc a v regulaci taky ;-) Šetří energii i vlastní zařízení. Vaši funkci uděláte časovým relátkem například od Elka v režimu cyklovač, ale za mě v dnešní situaci učiněný nerozum. Toto nemá s rozumnou regulací nic společného, jen to řeší problém… Já vždy řeším příčinu, ne důsledek.

   Dobrý večer, děkuji za doporučení výrobce relé. Servo je samozřejmě "třípolohové", pro úplnost ESBE typ 12101300 ARA661 s rychlostí 90°/120s. Změna rychlosti zřejmě není možná. Ale takový mám k dispozici prostředek a podle toho se musím zařídit.
   Dovoluji si oponovat, že by elektronický regulátor nějak významně zlepšil regulaci proti naznačenému řešení s mechanickými termostaty. Maximálně by se dala zmenšit hystereze detekce teploty, ale hystereze daná časem, než se prohřeje trubka a na ní umístěné čidlo (pokud by snímač elektronického regulátoru byl také umístěn přiložením na trubku, což nechci měnit) by zůstala shodná. Ale pro stabilizaci tohoto systému není hystereze kritická. I elektronický regulátor by se musel potýkat se stejným problémem rychlého serva. Takže při použitého stejného serva by i elektronický regulátor musel řešit stejný úkol, tedy obdobným přerušováním chodu serva a tím otvírání směšováku dát systému čas na relaxaci – stabilizaci teplot po částečném regulačním zásahu, tak aby při náběhu nedocházelo ke "kmitání" (po prvotním otevření směšováku do plna zase hned k úplnému zavření a takto několikrát, než je systém natopený natolik, že se na určitém otevření směšováku stabilizuje).
Tolik si o problému myslím. Moc se pletu? Těším se na další výměnu názorů

   Dobrý den, nevím, jestli Vám to dokáži dostatečně zjednodušit, ale pokusím se. Váš přístup mi připomíná syna, když byl na prvním stupni základní školy a odmítal se učit násobilku, protože si prý vystačí se sčítáním. Ano, 3 x 2 můžeme vypočítat jako 2+2+2, dobereme se stejného výsledku, jen nám to bude trvat déle a sám určitě cítíte, že to není ono. Přibližně takový je rozdíl mezi vaší on/off regulací a plynulou regulací PI(D), Čas výpočtu z příkladu nahradíme pohybem serva. PID regulátor to při správném nastavení dokáže rychleji, přesněji a s několikanásobně menším počtem pohybu servopohonu (podle odhadu vám vydrží 5x déle). Zkuste kouknout na jvalter.cz/regulator-pid ať máte trochu představu o čem tady mluvím.
   Neříkám, že váš přístup nemá myšlenku, jen aby použité součástky nebyly dražší než jednoduchý regulátor ;-)) Zkuste nakreslit jednoduché schéma (třeba i odruky a poté vyfotit). Třeba je tam nějaká hezká myšlenka, kterou nevidím a že už jsem toho viděl :-)

   Dobrý večer, jo, máte pravdu, ale můj problém je výměník krbové vložky umístěný tak, že se špatně rozbíhá samotížná cirkulace v něm (je v patře, a i vývod otopové vody vede jen kousek vzhůru a pak hned dolů, třícestný směšovák při podlaze, čerpadlo na vratné větvi ve sklepě). Ten můj systém regulace je proto tak trochu zachraňování "hydrotermického" stavu, při kterém řídit jen jednu teplotu (byť PI(D) regulátorem) mi připadne jako ne dost postihující možné stavy systému.
   Nechci vás tím nijak zaměstnávat, ale jen objasnit to, pokud vás to zajímá. Měřím tři teploty. Na vratné větvi od směšováku (A) dole na výměníku (B) i nahoře na výměníku (C).
Směšovák začínám otvírat, když je vratná teplota na směšováku nad nastavenou mez A (signál toho, že se rozběhla samotíž v kotlovém okruhu; pojistka toho, aby do výměníku nešla příliš chladná vratná voda), ale zároveň musí být teplota B na spodku výměníku (přeci jen ne tak prochlazovaného jako holé vratné potrubí) poněkud výše nad teplotou A. Pokud během otevírání směšováku klesne na spodku výměníku teplota pod nastavenou teplotu B, otevírání zastavuji. Pokud teplota dál padá a klesne i na směšováku pod nastavenou A začne servo přivírat, po opětovném prohřátí znovu otevírat. Při pomalejším servu (cyklování) se omezeným cyklováním mezi těmito dvěma stavy dosáhne řízeného náběhu výkonu topidla. Trochu jako pojistka (pokud by se samotíž v kotlovém okruhu nerozbíhala) slouží snímání teploty C na výstupu z výměníku (nastaveno na cca 80°C), které spustí otvírání serva v každém případě.

Dobrý den, jen pro inspiraci:
 1) Topenářské zapojení: protože je krbová vložka v nejvyšším bodě, bude topenářské zapojení náchylné na zavzdušnění (automatické odvzdušňováky přestávají většinou po pár letech fungovat) a tím i na přehřátí. Termostaty, servopohony, čerpadla dnes neoplývají kdovíjakou spolehlivostí, tak se musí počítat s jejich nefunkčností. Určitě by měl být u krbové vložky osazen pojistný ventil a chladící smyčka. Už jen při výpadku napájení a tím nefunkčnosti čerpadla dochází k přehřátí velmi rychle (nejlepší řešení je samočinně otvíraný radiátor při výpadku napájení, který je napojen samotížně). Bezpečnost se hodně podceňuje a poté je velké divení.
 2) Elektrické zapojení: Neříkám, že vaše řešení nefunguje, ale nemám z něj dobrý pocit. Osobně bych to řešil regulátorem, který by reguloval na teplotu vratné vody + havarijním termostatem na výstupu.

Odesílatel: vd1@seznam.cz