Dobrý den řeším takový drobný problém projekční kancelář mi navrhla topný systém s akumulační nádrží. Jelikož jsem škudlil, chci si součásti nakoupit a poskládat sám (samozřejmě revizi i případné zkoušky bych si nechal udělat odbornou firmou). Nicméně ve schématu se mi zdá některé značení nepřesně zakreslené (nemyšleno špatně, ale není zakresleno přesné připojení), nebo některé schematické značky jdou dle mého vyložit (i poté co jsem je hledal na internetu) vícero způsoby. Poté co jsem kontaktoval projekční kancelář emailem s dotazem, tak mi neodpověděli a pouze mne odbyli, že na laické dotazy nebudou odpovídat a mám si to nechat udělat od firmy. Jek jistě chápete tato odpověď mně neuspokojila, jelikož chci rozumět tomu co mám v domě. Proto Vás prosím, zdali byste mi na sebe poslal emailový kontakt, na který bych vám zaslal schéma a cca 7 otázek ke schématu. Předem děkuji za Vaši ochotu.
Dobrý den, není problém. Pošlete a uvidíme, jestli budu schopen vám na všechny otázky odpovědět. Jen k počítači se dostanu nejdříve v neděli navečer.
K realizaci: pokud nakoupí materiál firma, tak budete mít nejspíše jen 15% DPH, takže je na posouzení, jestli to bude lacinější, pokud to Vy budete kupovat s 21% DPH. Před vlastní realizací se domluvte s odbornou firmou. Předejdete „kutilským“ chybám a zároveň nebude problém s fyzickým ani papírovým uvedením do provozu. Rád používám přirovnání, takže taky jedno pro Vás. Je to jako byste stavěl automobil. Uděláte to. Máte plány i materiál, ale nikdy to nebude jako od profíka. Nic proti, jen pro zamyšlení. Já se taky rád učím nové věci a „hrabu“ se ve věcech v kterých nejsem profesionál. Jen doporučuji začít hned po topné sezóně a uvádět topný systém do provozu už v létě, protože při stylu této zakázky tam na podzim žádného topenáře nedostanete.
Dobrý den, ještě jednou děkuji za projevenou ochotu. A pokud mi odpovíte do týdne tak to bude pořád rychlejší nežli čas, který jsem strávil s tím, abych se vůbec spojil s projekční kanceláří, kde mne stejně odbyli. Jinak s Vaší námitkou ohledně odborné firmy souhlasím, nicméně mé životní zkušenosti dopadly povětšinou tak, že jsem stejně po řemeslnících musel dílo opravit. A vlastně se opět dostávám do stejné situace, kdy jsem si nechal vypracovat projekt k topení od projekční kanceláře (vědom si svých povrchních znalostí a skutečnosti, že kdybych si topení navrhoval sám dopustil bych se mnoha nedomyšlených kroků) a zjišťuji, že schéma je nakresleno nejednoznačně (alespoň pro mne). Přitom současný trend je opačný, kdy ani nelze dané součásti zapojit jinak za pomocí různých zámků (samozřejmě nejde aplikovat všude).
Nyní k samotným otázkám vesměs přeposílám dotaz, který jsem poslal projekční kanceláři. Jsem si vědom, že mé otázky jsou laické a asi i hloupé. I přesto jsem přesvědčen, že mi měla projekční kancelář na tyto otázky odpovědět. V příloze zasílám schéma i návod na ventil ESBE VRG 131 na který se v dotazech odkazuji.
1. V kotelně je mimo jiné navržen třícestný směšovací ventil ESBE VRG 131 ze schématu není patrné jakým způsobem má být ventil instalován. Z návodu od výrobce ventilu jsem našel několik způsobů zapojení. Viz přiložené foto. Domnívám se, že Vámi navrhované řešení je dle obrázku 2b. Kdy je při maximálním otevření zablokován vstup od vrátného potrubí a při minimálním otevření zablokován vstup od akumulační nádoby. Na obrázku 3b. Je též zapojení se stejnou funkcí, ale jiným uspořádáním. Na obrázku 9b je obdobné zapojení, ale zřejmě pro podlahové vytápění, kdy je při maximálním otevření stále otevřený vstup z vrátného potrubí a při minimálním otevření zablokován vstup od akumulační nádoby. Prosím o radu, které ze zapojení je správné? Respektive potvrdit, či vyvrátit, že zapojení dle obrázku 2b je správně.
2. V dokumentaci píšete že výše uvedený ventil je možno osadit servopohonem ESBE ARA 651 (myšleno jako alternativa) tuto informaci jsem si přečetl poté co jsem servopohon zakoupil. Když už je mám tak je také využiji. Nicméně v dodaném návodu není uvedeno, jak mám tento servopohon zapojit s ostatními zařízeními (čerpadlo, termostat, čidlo ekvitermní regulace na fasádě domu. Proto prosím o zaslání jednoduchého návodu, nebo schématu zapojení. Dále bych poprosil o radu, jaké čidlo ekvitermní regulace mám zakoupit. A také informaci, zda stačí jedno čidlo, nebo je potřeba ke každému termostatu koupit čidlo zvlášť. Toto bych si určitě nezapojoval sám.
3. V projektu je navržen sdružený rozdělovač sběrač topných okruhů např. KoBra 310-3 nicméně jsem zatím nenašel e-obchod kde by se toto nebo obdobné zařízení prodávalo. Pro prosím o zaslání odkazu na e-obchod kde bych ho sehnal. Pokud takový obchod neznáte, tak poprosím o potvrzení, nebo vyvraceni mé domněnky, že se jedná pouze o dvojici rour s několika výstupy a lze to nahradit pospojením z Cu tvarovek. Již jsem našel ekvivalentní výrobek a již je mi jasné, že skutečně toto mohu vyrobit sám.
4. u vratné větve kotlového okruhu je navržen třícestný termostaticky ventil (funkčnost ventilu chápu), ale schématická značka je vybavena symbolem (M) tento symbol skoro vždy představuje motorické ovládáni, a to i v topenářském značení. Domnívám se, že tento symbol je zde špatně (Na navrhovaný ventil, již z podstaty, není možné přidělat motorické ovládání). Pokud symbol znamená něco jiného rád se poučím. Po dlouhé peripetii, kdy jsem se s nimi snažil po telefonu spojit mi odvětili, že to bude Manometr. Nechápu nač by zde tlakoměr byl. Navíc v pojistné trojkombinaci je pro tlakoměr použita jiná schématická značka.
5. mezi výše uvedeným trojcestným ventilem a čerpadlem kotlového okruhu je schématická značka (T) co jsem si našel měla by představovat tlakoměr, ale u ochranné trojkombinace (přetlakový ventil, odvzdušňovací ventil a tlakoměr) kde se dává tlakoměr je jiná schématická značka. Proto se ptám co (T) znamená. Osobně se domnívám, že to bude teploměr.
6. zda musí být ochranná trojkombinace na přívodním okruhu kotle, nebo muže bít umístěna jinam např., sdruženy rozdělovač sběrač.
7. od čerpadla topného okruhu je vyvedena přerušovaná čára k přívodnímu okruhu kotle. Jsem přesvědčen, že je to připojení k termostatu, integrovaného v kotli. Je má domněnka správná?
8. Nad čerpadly otopných větví jsou kolové ventily se značkou (T) o jaké ventily se jedná? Předpokládám, že jsou vybaveny teploměry.
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den, abych řekl pravdu, tak otázky jsou opravdu hodně laické (doporučuji si přečíst moji knihu), na druhou stranu na mě projekt působí, že byl dělán minimálně hodně ve spěchu. Dále projekt neobsahuje část měření a regulace, což bylo způsobeno asi nedostatečným zadáním. Pro inspiraci se podívejte na http://w5.siemens.com/web/cz/cz/corporate/portal/home/produkty_a_sluzby/ibt/mereni_a_regulace/regulatory/ekvitermni/albatros2_rvs/pages/rvs.aspx, http://www.ktr-adex.cz/.
Měl byste se dotázat na dva níže popsané problémy, jestli s nimi bylo počítáno (neznám pozadí).
1) Kotel na peletky je napojen na spodní část akumulační nádrže a tím bude docházet jen k natápění spodní části. Horní část může být brána jako rezerva pro ochlazení krbové vložky (nemá chladící smyčku), ale jestliže kotel bude brán jako primární zdroj tepla, tak by bylo výhodné napojení do horní části nádrže (nebude tak dlouho trvat nájezd topných okruhů ze studeného stavu).
2) Na vratné vodě z pravé strany akumulační nádrže působí dvě čerpadla proti sobě, což snižuje průtok minimálně o 1/3, nemluvě o tlakových poměrech. Z akumulační nádrže se tlačí voda zpět do krbové vložky a zároveň se tlačí vratná voda z topných okruhů do akumulační nádrže. Neměla být vratná voda z krbové vložky napojena na levé straně akumulační nádrže?
K vašim otázkám:
Ad1) Třícestnou regulační klapku namontujte podle „SCHÉMA KOTELNY“. Funkce se mění jen natočením segmentu v klapce. Tam kde je segment, je cesta uzavřena (značka na hřídeli klapky). Obrázek 2b na schématu od ESBE.
Ad2) V dodané části projektu není řešeno. Koukněte na odkazy, co jsem Vám výše poskytl. Kontaktujte někoho v okolí, kdo se měřením a regulací zabývá, případně požadujte doplnění projektu o část měření a regulace.
Ad3) Rozdělovač si většinou svaří topenáři sami. Máte pravdu, že se jedná o velkou trubku s vývody, ale určitě ho nedělejte svařováním Cu tvarovek. U projekční kanceláře trvejte na popisu rozdělovače/sběrače (průřez rozdělovače atd.) a kde lze sehnat. Z toho lze případně vycházet při jeho výrobě.
Ad4-5) Ano máte pravdu, značka je pro regulační ventil (klapku) s elektrickým pohonem a to „T“ v kroužku je teploměr. Bylo to navrženo na elektrické řízení teploty vratné vody, které změnili na termostatické, ale neupravili schéma. Pro funkci je nutný jen ten termoventil. Doporučuji na každou trubku osadit minimálně jeden teploměr (hlavně u aku nádrže), protože to není taková finanční zátěž a následně se dobře odhaluje špatná funkce či závada.
Ad6) Trojkombinaci nechte na stávajícím místě. Je tam pojišťovací ventil a tam by se měl pokaždé dostat případný přetlak. Důležité: z kulových uzávěrů na trubce z kotle do akumulační nádrže doporučuji sundat kličky a odstavovat jen v případě havárie!
Ad7) Amatérsky vytvořené spínání kotlového čerpadla přes příložný termostat. Doporučuji připojit do kotle, pokud umožňuje připojení čerpadla nebo použití spalinového termostatu, který zohlední hoření, nejen teplou vodu.
Ad8) Netuším, co tím měl autor na mysli, zkuste se zeptat. Osobně bych osadil kulový uzávěr a nad něj dal T-kus a do toho vsadil klasický laciný teploměr.
Mockrát děkuji za vaši velmi brzkou odpověď. S tím, že návrh je nepřesný (pro laika), nebo s tím, že je někde zapomenutá stará značka, která tam evidentně (i pro laika) nepatří (tří cestný termostatický ventil) jsem schopen se smířit, ale překvapil jste mně, že jsou tam chyby i v návrhu. Viz vratné potrubí krbové vložky a připojení přívodního potrubí kotle. Je pravda, že mne také překvapilo, že přívodní potrubí od kotle na pelety je zapojeno nízko, ale jako amatér jsem si o tom nevolil polemizovat. Navíc když jsem nad tímto zapojením přemýšlel, napadlo mě, že je to nejspíš z důvodu, že teplo stoupá vzhůru, a naopak se tak akumulační nádrž prohřeje rychleji. Evidentně má úvaha byla špatná a co tím zamýšlela projekční kancelář se nejspíš nedovím, protože se omítají se mnou o tom bavit. Jinak s chladicí smyčkou u krbové vložky se počítá i v dokumentaci projekční kanceláře.
Přemýšlel jsem, zda se vás mám zeptat na takovou blbost, ale nedá mi to. Jak jsem na internetu hledal schématické topenářské značky, tak ve všech zdrojích, co jsem našel byla k mému překvapení značka (T) pro tlakoměr. To je nějaké starší značení?
Chci se zeptat, jakým způsobem se mám odvděčit za Váš investovaný čas? Pokud mi na tuto otázku nebudete chtít odpovědět zašlu příspěvek na Váš web dle svého uvážení.
Dobrý den, k označení manometru (tlakoměru) se vždy používalo písmeno (P). Jestliže jste viděl někde značení písmenem (T), tak se vždy (95%) jednalo o teploměr.
Jen abyste mi věřil, že jsem si to nevycucal z prstu viz příloha strana 12 obr. 5. Jinak nemá smysl se o tom již bavit, T je proste teploměr. Jen jsem se nechal zmást tímto dokumentem. (Viděl jsem to ještě někde jinde, ale nemá smysl to hledat). Jinak opět děkuji za Vaši trpělivost a rady.
Dobrý den, jen upřesním. Vždy se u plánu koukejte po legendě. Pokud si někdo vymyslí své značení, musí být uvedené v legendě, jinak platí standardní značení. Tím nechci říci, že to je tento případ. V rychlosti jsem se kouknul na zaslaný dokument a jeví se zajímavě, takže by tam neměli být bláboly. Budu ho muset podrobněji projít.
O tom nepochybuji (legenda tam je) jen jsem chtěl na pravou míru objasnit odkud vzniklo mé zmatení a proč mé původní otázky byly tak sepsané.
Dobrý den, já jsem zase chtěl jen zdůraznit důležitost legendy a proč si vybírat obrázky bez legendy. Pokud vám do legendy napíší, že T je červené rajče, tak je to pro tento obrázek červené rajče, tudíž to není univerzální značka. Hodně se to používá tam, kde neznám (například začátečník) nebo není jasně určený standard, je potřeba zdůraznit význam, nebo je nutné použít značku která může být zaměněna za jinou. Vůbec to nebylo myšleno jako útok, ale protože neznám míru vašich znalostí, tak píši podle mého důležité věci týkající se tématu.
Odesílatel: jar@email.cz
Poslední komentáře