Plynový a kotel na tuhá paliva

   Vážený pane Valtře, při hledání systému regulací Amit již v minulosti jsem narazil na Váš web a inspiroval se pár drobnosti. Sám mám doma PLC od Amitu a řídím si systém vytápění RD, kde je starý kotel na uhlí, kotel na plyn a solární systém s bojlerem 300l a aku nádrží 300l. V příloze pak zašlu zapojení aktuálního systému, kde je nutné ruční přepínání zdrojů topení a je to otravné (hlavně pro manželku :-D).
   Aktuálně bych chtěl provést výměnu starého kotle na uhlí za nový kotel na dřevo. V budoucnu pak vyměnit starý plynový turbo kotel za kondenzační. S tím souvisí úprava zapojení celého systému, tak aby byl plně automatický a mohl bych využít jeho maximální potenciál. Topný okruh se bude skládat ze stávajících litinových radiátorů opatřených termostatickými ventily, avšak vyměním staré samotížné potrubí za měděné rozvody. Po stránce regulace teplot a čerpadel jsou mi všechny podrobnosti celkem jasné a jsem schopen si to naprogramovat, jak budu potřebovat. Bohužel nejsem úplně topenář a nemám v této oblasti žádné zkušenosti. Proto se obracím na Vás, kdy snad budeme mít z praxe dost poznatků o hydraulickém zapojení systému, tak aby se to nehádalo. Oslovil jsem pár topenářů pro realizaci, ale nikdo pomalu ani nechápal co po nich chci, takže je to celkem marné...
   V druhé příloze naleznete návrh nového zapojení ve dvou variantách. Nyní trochu popíšu obě varianty a případné nejistoty, abych se mohl rozhodnout, kterou z nich zvolit. V obou návrzích nejsou žádné filtry, ruční uzavírací ventily, pojišťováky apod. kvůli zjednodušení. To samozřejmě ve finálním návrhu bude, s tím už pak nemám problém V obou variantách je v systému nezávisle zapojen solární okruh, který nahřívá aku nádrž i/nebo bojler (není zakresleno). Tento ohřev nemá vliv na hydraulické zapojení systému.
Varianta 1: Paralelní zapojení kotlů do AKU nádrže, která by měla sloužit i jako hydraulické vyrovnání (aspoň jsem to takto dočetl). Je možný provoz obou kotlů zároveň (u každého kotle na výstupu osazena zpětná klapka). Kotel na plyn bude řízen v závislosti na požadavku na topení a teplotě v AKU nádrži (při dostatečné teplotě se nejdříve vyčerpá AKU nádrž, poté sepne plynový kotel). Kdykoliv do tohoto systému se dá zatopit kotlem na dřevo, který bude předávat teplo do topného okruhu a přebytek do aku nádrže. Zpětná teplota v kotli na dřevo bude řešena termostatickým směšovacím ventilem (65°C) dle požadavku výrobce. Topný okruh bude řízen na výstupní teplotu dle ekvitermy za pomocí směšovacího ventilu.
VÝHODY – ověřené a funkční zapojení.
NEVÝHODY – nelze využít teplo z AKU nádrže do maxima, jakmile bude teplota na výstupu z aku nádrže např. o 10°C menší než žádaná teplota, tak se zapne kotel na plyn, a přitom v AKU nádrži může být klidně ještě 40°C. Nevím, jak řídit teplotu plynového kotle, pokud nastavím stejnou jako bude žádaná teplota pro TO a bude plně otevřen směšovací ventil, tak se bojím, aby část tepla nešla přes AKU nádrž.
Varianta 2: Plynový kotel zapojen přímo do kruhu topení přes 3cestný ventil, kterým se bude řešit provoz přes plynový kotel nebo mimo něj. Jinak je princip zapojení velmi podobný variantě 1 včetně možného provozu obou kotlů zároveň.
VÝHODY – při provozu na plynový kotel lze více využít teplo z AKU nádrže až dokud výstup z AKU nebude menší než teplota zpátečky TO, pak se uzavře směšovací ventil topného okruhu a už si řídí teplotu pouze sám plynový kotel. Při provozu pouze na plynový kotel si sám kotel bude lépe řídit teplotu a ideálně využít kondenzačního režimu.
NEVÝHODY – nejsem si jist hydraulickým zapojením plynového kotle, aby se nehádali dvě čerpadla za sebou (čerpadlo plynového kotle a čerpadlo topného okruhu). Čerpadlo TO mohu samozřejmě vypnout při provozu plynového kotle.
   Čerpadlo na topném okruhu bych chtěl využit Grundfos Alpha2 v autoadaptivní režimu, aby si reguloval výkon v závislosti na odporu topného okruhu (při uzavření některých radiátorů). Aktuálně totiž při pevně nastaveném výkonu čerpadel (staré typy) se pak projeví vyšší hluk v okruhu, když už je třeba polovina radiátorů uzavřených. Případně jestli toto hydraulické vyvážení topného okruhu lze řešit vyvažovacím ventilem na zpátečce (jestli jsem správně pochopil jeho funkci)?
Děkuji moc za Vaše postřehy a případné připomínky k návrhu.

Dobrý den, abych pravdu řekl, tak se mi nelíbí žádné zapojení.
Staré schéma: Celkem rozumné schéma, ale při topení kotlem na dřevo jde topná voda přes plynový kotel, což je nežádoucí kvůli tlakové ztrátě i životnosti výměníku. Při uzavření radiátorů dojde k přetopení kotle.
Varianta 1.: Nevhodné kvůli natápění akumulační nádrže plynovým kotlem. Též není vhodné míchat nízkoteplotní a vysokoteplotní zdroje tepla.
Varianta 2.: Nevhodné z důvodu míchání zdrojů a spotřebičů tepla. Z této varianty bych vyšel, ale plynový kotel přesunul do okruhu zdrojů tepla, tj. před směšovací ventil do topení, který by byl při topení plynovým kotlem zcela otevřen. Zkuste nakreslit variantu 3. včetně zpětných klapek.
Pár postřehů:
1) Pokud osadíte termostatický ventil 65°C, tak bude plně otevřen při 75°C, tzn. že výstup z kotle bude 80°C a více. Pro účinnost kotle na dřevo je to v pořádku, ale je nutné na to pamatovat. Pokud byste chtěl držet vratnou vodu na 65°C, tak doporučuji patronu 55°C.
2) Pro vámi zamýšlenou rekonstrukci určitě nové elektronické čerpadlo. Kvůli konstrukci čerpadla s permanentními magnety určitě nezapomenout na magnetický filtr.
Chápu, že chcete mít představu o zapojení, ale měl byste vzít schéma s kterým budete spokojen a zajít za projektantem topení (montážníci to umí udělat, ale většinou ne vymyslet) a nechat si ho zkontrolovat a navrhnout dimenze potrubí a Kvs ventilů, abyste nebyl překvapen špatnou funkcí. Toto není jednoduchý systém, kde můžete zanedbat tlakové ztráty atd.

Dobrý večer, předem děkuji za Vaši rychlou reakci. Ve starém schématu (aktuální provoz) se musí přepínat kotle ručně na ventilech, aby necirkulovala voda mezi nimi navzájem vždy uzavřením ventilu na výstupu jednoho z kotlů. Následně přepnutím přepínače v rozvaděči, který určuje provoz plyn/dřevo. Přetopení kotle moc nehrozí, protože jsem rád, když kotel roztopím na 60st. Jeho účinnost je už fakt mizerná, navíc nucený oběh čerpadlem kotel rychle ochlazuje narozdíl od původního samotížného oběhu. Ale to byla trochu odbočka ke stávajícímu systému, který mě už nebude trápit.
Níže si dovolím pár poznámek k diskuzi nad samotnými schématy a zasílám jejich upravené verze, aby to bylo více jasné.
Varianta 1: Míchání různých zdrojů tepla je možná nevhodné, ale v principu by k němu nemělo moc docházet. Budu mít ošetřenou blokaci zdrojů, jakmile bude v provozu kotel na dřevo (spalinový termostat nebo výstupní teplota z kotle na dřevo) tak se automaticky odstaví plynový kotel. To s tím natápění akumulační nádrže jsem si právě nebyl jist, ale toto schéma se na internetu vyskytuje poměrně často jako ověřené funkční. Předpokládám, že díky čerpadlu topného okruhu, které si "nasaje" teplou vodu by do aku nádrže nemělo jít skoro žádné teplo a okruh by měl být primárně veden přes kotel. Až jakmile by začal uzavírat směšovací ventil topného okruhu, tak by se pro hydraulické dorovnání měl přebytek tepla tlačit do aku nádrže.
Varianta 3: Při přesunu plynového kotle před topný okruh se dostávám do nemilé situace, kdy plynový kotel bude nahřívat topný okruh ale i akumulační nádrž, protože ta bude v sérii s TO. Tím by se vytápění plynovým kotlem výrazně prodražilo. Vzhledem k tomu, že AKU nádrž bude mít skoro dvojnásobný objem jako TO.
Varianta 4: Našel jsem na internetu (velice náhodou) schéma systému topení, který potřebuju já. Je tam použit anuloid u plynového kotle. Jen si nejsem zcela jist jeho funkcí. Vím, že slouží k vyrovnání tlaků a má určitě nějakou teplotní ztrátu. Každopádně, pokud by byl okruh plynového kotle uzavřen, tak při topení dřevem by šel výstup z aku nádrže přes zkrat anuloidu dále do TO?
Ad postřehy:
1) děkuji za informaci, osadím ventil s nižší teplotou.
2) magnetický filtr bude určitě i před plynovým kondenzačním kotlem, a i před tímto čerpadlem. Ale toto bych už řešil s topenářem, který by snad takové "detaily" již mohl vědět. Jinak asi nakonec oslovím projektanta, i když jsem si původně chtěl potrubí a tlakové ztráty spočítat sám, avšak by mi to asi zabralo poměrně dost času.
Ještě jednou děkuji za Váš čas.

Dobrý večer,
Varianta 1: Toto zapojení se sice vyskytuje na internetu často, ale je špatné, a to z mnoha důvodů. Zdá se mi, že zákazníci se s tím smíří, nebo to nesledují, průměrný projektant nemá zpětnou vazbu, tak to kreslí pořád dál… Zásadní věc je, že voda půjde cestou nejmenšího odporu, takže přes AN, takže pořád se bude míchat teplota z nádrže a zdroje tepla. Typická situace: Kotel jede na 70°C v nádrži je 40°C a výsledná teplota do topení někde mezi 50°C a 60°C. Když AN přiškrtíte, aby měla větší hydraulický odpor, tak je zase problém s jejím vyplachováním. Hydraulicky nevhodné! Špatných stavů je více a velmi záleží na nastavení čerpadel, kam voda poté poteče.
Varianta 3: Tady jsem myslel, že se nad tím zamyslíte více. Přeci jenom na co si člověk přijde sám jen s pošťouchnutím, to je lepší. Zatím to nedomýšlím dokonce (jen v rychlosti, jak jsem to myslel prve) pro inspiraci. Když vezmu vaše schéma tak: Výstup z plynového kotle OK; na přívod z kotle na dřevo a AN dát zpětnou klapku; trojcestný ventil osadit ve zpátečce.
Použijte poučku „co odteče, musí přitéci“, pracujte s hydraulickým odporem a zkuste projít všechny stavy co mohou nastat. Pomůže Vám to i v programování funkce.
Varianta 4: Schéma je upravené ze starých pokladů a je napasované na to, aby to zvládla regulace kotle. Varianta to je, ale pro kondenzační kotel je anuloid nevhodný, protože zvyšuje teplotu zpátečky, tedy pokud to není uděláno výborně, jak výpočtově, tak fyzicky. To jsem za 25 let viděl jen jednou. Na papíře to vypadá líbivě, ale bude to hodně náchylné na kvalitu provedení. Zde bych to viděl jen jako inspiraci pro projektanty topení. Nebylo to v nějaké projektantské příručce?
Ad2: Tyhle „detaily“ právě topenáři neřeší, hlavně kvůli ceně a poté jsou stále problémy :-(

Dobrý den, je vidět, že máte těch postřehů z praxe opravdu dost.
Varianta 3: Asi nějak nejsem schopen si to představit. Zasílám upravené schéma. Umístění zpětné klapky na výstup z AN není možné, pak by ji nešlo nabíjet kotlem na dřevo. Výstup/vstup AN musí umožňovat vždy obousměrný provoz (nabíjení/vybíjení). Každopádně při tomto zapojení, když přesměruji tok ve zpátečce do AN, tak výstup se pak mísí s výstupem plynového kotle a poté jde do TO (to by se celkem blbě regulovalo). Ať přemýšlím, jak přemýšlím nad jiným zapojením, tak mě nenapadá jiná varianta, která by to nějak řešila... Pak je otázka, jestli nebude zbytečně velký dynamický tlak v TO, když budou v sérii čerpadla plynového kotle a topného okruhu (ale to už je otázka spíš na projektanta). Také musím zajistit blokování zdrojů tepla, protože při provozu na plynový kotel s uzavřeným výstupem aku by pak šlo teplo z kotle na dřevo do topného okruhu. Opět by se mohli hádat čerpadla a tlakové poměry. Začínám od tohoto zapojení asi ustupovat, protože se mi nedaří najít ideální variantu...
Varianta 4: Tato varianta řeší vše, co potřebuji včetně možného budoucího zapojení ohřevu bazénu jako další topný okruh (dále přes výměník). Nemělo by být tak náchylné na správné provedení. Jinak anuloid může lehce zvyšovat teplotu zpátečky, ale nemyslím si, že to bude nějak výrazné. Každopádně se tedy lišíte s názorem použití anuloidu pro kondenzační kotel, kde na všech fórech ho naopak projektanti velice doporučují. Bylo to v typových zapojení některých regulátorů.
Celkově už je mi to asi jasné, alespoň mám vizi s jakou jít za projektantem.
Poslední dotaz přímo z Vaší praxe. Chtěl bych použít kondenzační kotel Baxi a řídit přes Opentherm komunikaci z Amini-ES a převodníku od Amita. Máte s tímto zkušenost, není nějaký problém v komunikaci kotle s převodníkem. Když jsem ohledně tohoto hledal na internetu tak těch informací je velice málo. Opentherm by měl být univerzální, ale potom jsem našel zprávu, že si to každý výrobce lehce přizpůsobuje a nemusí to vždy fungovat.
Děkuji za pomoc.

Dobrý den,
Varianta 3: Posílám důležitou část schématu, ale opravdu to nechci kreslit za Vás. Zpomalte a věnujte tomu čas, když ho věnujete celkem dobrému popisu dotazu.
Varianta 4: Právě tato varianta je náchylná na správné topenářské provedení. Doporučení anuloidu ke kondenzačnímu kotli je nesmysl. To je jako byste řekl, že závodníci doporučují hranatá kola :-) Ano, někde opodstatnění má, ale skuteční projektanti se mu snaží vyhnout. U velkých kotelen s kondenzačními kotli ho vůbec neuvidíte.
OpenTherm: je standard, který není standard. Pokaždé je nějaký problém, takže jsem tuto variantu zavrhl a výstupní kotlovou teplotu řídím signálem 0-10V. Od té doby je vše bez problémů. Neříkám, že OpenTherm nebude fungovat, ale o tom najdete na mém webu příspěvků dost. Pokud do toho půjdete, poraďte se s kluky ze supportu AMiTu.

   Dobrý večer, toto zapojení mě také napadlo, akorát jsem Vám ho ani neposílal, protože nelze využít plně teplotu AN. Resp. dokud bude teplota na výstupu AN > (žádaná - 10)°, pak přepnu provoz na plynový kotel. Ovšem myslel jsem, že by se dalo využít i zbytkové teplo z AN a do zpátečky kotle pustit výstup z AN, dokud nebude teplota AN < teplota zpátečky, pak už se vynechá AN a bude plynový kotel topit přímo do TO. Toto zapojení jsem schopen realizovat pomocí dvou 3-cestných ventilů (což už mi přišlo zbytečné zase).
   Otázka je, jestli to má vůbec smysl zkoušet využít teplo z AN do maxima. Resp. jestli má vůbec smysl zvyšovat teplotu zpátečky na kondenzačním kotli, aby měl správnou funkci. Např. bude žádaná teplota 50°C, teplota AN klesne pod 40°C a tuto teplotu bych pustil do zpátečky plynového kotle, který by jen přihřál na požadovaných 50°C. Vím, že pro provoz kondenzačního kotle jsou ideální teploty výstupní vody pod 55°C, aby se využil kondenzační princip. Přišlo mi, že zvýšením teploty zpátečky bude snížena potřeba plynu.
   Co se týče OpenThermu tak to jsem právě dočetl, že ne vždy je to ideální. Kontaktuji podporu Amitu a uvidíme. Komunikace je pro mě výhodnější, protože aktuálně v systému nemám modul s analogovým výstupem a jestli koupit modul s AO nebo převodník už vyjde skoro na stejno. Komunikace má samozřejmě výhody v podobě vyčtení všech teplotních čidel kotle, nastavení parametrů atd., případně naopak zápis teplotního čidla (např. TUV, kde budu čidlo využívat pro ohřev solárů i pro dohřev plynovým kotlem). Samozřejmě se to dá udělat dalším čerpadlem paralelně k TO a nahřívat AKU nádrž, ale říkal jsem, že bych rád využil integrovaný 3-cestný ventil v plynovém kotli, abych nemusel navyšovat cenu systému dalším čerpadlem atd.
Doufám, že Vás moc nezdržuji. Jsem rád za Vaši pomoc a dám Vám příspěvek na provoz Vašeho webu.

Dobrý den, přihřívat vodu z AN není dobrý nápad, protože když to přeženu, tak teplo které přidáte z AN ztratíte ve spalinách a uteče Vám komínem. Čím větší rozdíl mezi vratnou vodou a spalinami, tím větší účinnost a méně toho uteče komínem. Úplně neznám situaci, ale řešil bych to nějak takto: Topit z AN například jak jste psal žádaná -10°C, poté přejet na plyn, a v noci, kdy není potřeba tolik topit bych vycucnul nádrž na co nejnižší teplotu např. 30°C.
Ad druhý odstavec). Vycucnout ano, ale ne souběžně s plynovým kotlem. Je to dobré pro soláry, protože nemáte nijak velikou AN.
Ad třetí odstavec). Takto jsem i já k OpenThermu přistupoval poprvé. To, co píšete, je čistá teorie. Neříkám, že to tak nebude, ale to by se muselo hodně zadařit a strávíte na tom hodně času. Pokud to bude „hračka“, tak proč ne. Budu hodně rád, když napíšete, jak jste dopadl.

   Dobrý den, tak jsem ještě promýšlel různé varianty včetně toho, že aktuálně bude v soustavě zapojen obyčejný neregulovaný (pevně nastavená teplota na výstupu z kotle pomocí potenciometru na kotli) atmosférický plynový kotel. Tento kotel bude na výměnu až v další fázi realizace (kvůli financím). Děkuji za tip s vyprázdněním AN do topení např. přes noc, to by mě asi nenapadlo. Každopádně bych to dělal jen pokud, by to bylo žádoucí. Četl jsem pak ještě nějaké články o použití anuloidu (https://www.topin.cz/clanky/experimentalni-overovani-funkce-a-chovani-termohydraulickeho-rozdelovace-nebo-li-hvdt-detail-8694), kde jsem konečně pochopil, jak to myslíte s těmi teplotami. Muselo by to být opravdu dobře hydraulicky vyvážené, aby buď nebyla teplá zpátečka nebo se zbytečně neochlazovala výstupní teplota do TO. Takže jsem se tomuto snažil vyhnout, protože by to nebylo optimální ani v jednom krajním případě.
   Celková koncepce by tedy prozatím byla dle přiloženého obrázku. Pak je nutné si pohlídat vzájemnou blokaci zdrojů tepla (což není problém). Jediná otázka je, jak se budou chovat čerpadla při provozování plynového kotle. Protože v tu chvíli bude v provozu čerpadlo kotle (na zpátečce kotle) a kousek za ním v sérii bude čerpadlo topného okruhu. Samozřejmě mohu vypnout čerpadlo topného okruhu a bude to točit pouze kotlové čerpadlo, ale nevím, jestli je to vhodné řešení. Případně jestli tomu pomůže adaptivní čerpadlo v topném okruhu, že si samo sníží výkon.
   Poslední varianta, která se mi celkem zamlouvá je varianta č. 533 na těchto stránkách https://kesselbio.cz/cs/produkty/technicke-informace/schemata-zapojeni-ii/drevo-a-zalozni-kotel. Principově je to velice podobné tomu, co chci použít já s tím rozdílem, že mohu dohřívat TUV při nahřáté AN (to už je detail). Také při přebytku tepla (i hydraulického tlaku) z plynového kotle to půjde do AN. Akorát zde pro správnou funkci je nutné, aby čerpadlo topného okruhu mělo výší přetlak než kotlové čerpadlo, aby při topení plynovým kotlem šlo teplo primárně do TO a pak jak se začnou uzavírat termostatické ventily tak může jít přebytek do AN. Vím, že tam mohou vznikat nějaké ztráty směrem do AN, ale při správném propočtu by to nemělo být tak hrozné a navíc by to mělo být teoreticky lépe hydraulicky vyvážené (díky vyrovnání přes AN).
Ale tím už Vás asi nebudu dále zbytečně zatěžovat, to jsou všechno otázky spíše na projektanta. Ještě jednou děkuji za pomoc a inspiraci. Přeji hezký den.

Dobrý den, někam se posouváme a mám z toho radost. Měl bych pár připomínek a věcí k zamyšlení k Vašemu schématu.
1) Zpětné klapky v solárním systému bych dal na výtlak čerpadla. Na sání čerpadla (podtlaku) to nemusí s glykolem dělat dobrotu.
2) Zpětná klapka u kotle na dřevo (u T6) by měla být až na odbočce k topnému okruhu, aby nedocházelo k natápění akumulační nádrže plynovým kotlem.
3) Výstup z plynového kotle můžete klidně zapojit až za čidlo T5 a úplně obejít směšovací uzel ;-)

Dobrý den.
ad 1) ano to máte pravdu, já jsem je tam dokreslil na poslední chvíli (aby se mi tam vlezli)
ad 2) tady je to celkem jedno, protože ve chvíli, kdy bude uzavřen 3-cestný ventil na zpátečce, tak to nemá z AN kam odcházet, takže by tam nic neproudilo
ad 3) zajímavý nápad, který řeší pouze to, že obejdu čerpadlo TO, které pak nemusí být spuštěno (směšovací ventil musí zůstat stále otevřený naplno), pro mě to má jednu malou nevýhodu a to, že topnou vodu bude honit čerpadlo plynového kotle (aktuálně tam je obyčejné čerpadlo se 4 úrovněmi výkonu, podobný typ bude asi i u nového kondenzačního kotle). Chtěl jsem mít regulovatelné čerpadlo v TO, aby nedocházelo k velkému přetlaku (hluku) při uzavření TRV na některých radiátorech (některé radiátory budou vždy naplno otevřené, aby nemohlo dojít k uzavření okruhu). Ale to si nechám ještě projít hlavou. Přeji hezký den.

Dobrý den.
ad2) Souhlasím, máte pravdu, stejně by se mi líbila na topné větvi.
ad3) Už se mohou osazovat jen elektronická čerpadla, takže bude i novém plynovém kotli. Nevím, jestli půjde zvolit na konstantní (proporcionální) tlak nebo jen konstantní otáčky, to záleží na kotli. I při proporcionálním tlaku, klesá max. na jednu polovinu nastaveného. Toto je určitě otázka na výrobce kotle.
Pokud máte velký hluk při uzavřených hlavicích, tak na 90% nemáte zaregulovaný průtok přes jednotlivé radiátory, a proto máte nastaven vysoký tlak na čerpadle, aby vám topili všechny. Při správném nastavení, a zvláště když budou některé otevřené, bude stačit cca poloviční tlak a nebude k hluku docházet. O zaregulování radiátorů jsem toho napsal už spousty.

Dobrý den, jen přeposílám informaci, kterou jsem zjistil ohledně kompatibility Baxi a Amitu. Navazuji na naši komunikaci ohledně úpravy vytápění RD. Já to budu realizovat až během prázdnin, takže bych pak dal vědět, jak se mi to povedlo. Přeji pěkný den.
   Pro AMiT: Dobrý den, ve svém RD bych chtěl použít pro ovládání nového plynového kotle komunikaci přes OpenTherm. Mám Amini-ES a chtěl bych využít Váš převodník DM-OT2 pro komunikaci s kotlem Baxi Duo-tec Compact E 1.24.
Máte nějaké reálné zkušenosti, zda to bude fungovat? Četl jsem na různých fórech, že OpenTherm není vždy univerzální a kompatibilní, tak abych zbytečně nekoupil převodník, který pak nemusí správně fungovat. Děkuji a přeji hezký den.
   Odpověď AMiT: Dobrý den, s kotli výrobce BAXI máme ověřenou kompatibilitu s kotli Luna Duotec a Nuvola Duotec. Vzhledem k podobnosti názvu s vaším kotlem lze očekávat i podobnou vnitřní elektroniku, a tedy komunikační kompatibilitu. Je však potřeba od výrobce získat informaci, jestli není potřeba a jakým způsobem přepnout daný kotel do režimu pro ovládání přes OpenTherm.
Závěrem bych zmínil dvě poznámky.
V OpenThermu existují minimálně dva režimy komunikace – analogový OpenTherm/Lite (OT/-) a digitální OpenTherm/plus (OT/+). Převodník DM-OT2 pracuje v režimu OpenTherm/plus. V případě, že by výrobce kotle použil právě analogový OpenTherm/Lite, zde by skutečně převodník DM-OT2 nešel použít. Toto může být prvním důvodem nekompatibility zařízení dvou různých výrobců.
Dále nekompatibilita nemusí být způsobena převodníkem, ale ze strany výrobce kotle. Tento při komunikaci protokolem OpenTherm může vyžadovat "svůj nestandardní" přístup. Typicky aby byl koncový zákazník nucen zakoupit i např. prostorový ovladač od stejného výrobce.
Dejte nám prosím vědět, zda vám naše odpověď pomohla s řešením problému či nikoliv. Do budoucna se tak mohou ještě více zlepšit naše rady a doporučení.
   Pro bdrthermea.cz: Dobrý den, obracím se na Vás s technickým dotazem ohledně komunikace Open-Therm a kompatibility s Vašimi plynovými kotly Baxi.
Vznesl jsem dotaz na podporu firmy Amit ohledně využití komunikace Open-Therm s kotlem Baxi Duo-Tec Compact 1.24 a jejich převodníkem DM-OT2. Níže v mailu mi potvrdili již realizovanou komunikaci s jinými modely Baxi. Máte stejný typ komunikace u všech vašich modelů plynových kotlů nebo se to nějakým způsobem liší. Využíváte u tohoto kotle standard Open-Therm +? Děkuji za odpověď.
   Odpověď bdrthermea.cz: Dobrý den. Potvrzuji, že u nás byly prováděny testy komunikace mezi kotlem modelové řady DUOTEC.
Testy byly prováděny na komunikačním protokolu: digitální OpenTherm/plus (OT/+).
Test proběhl zdárně a kolega z AMITU prohlásil řešení komunikace za úspěšné.