Dobrý den, topím plynovým kondenzačním kotlem se třemi samostatnými topnými okruhy. Zapojení je velmi jednoduché, kotel, anuloid a za ním tři směšované okruhy, kde ke každému okruhu patří jeden prostorový regulátor, který topí po samostatné ekvitermní křivce s kompenzací prostorové teploty. A kotel topí na teplotu nejteplejšího okruhu. Vše je provedeno od firmy Bosch. Toto zapojení jsem zvolil ze dvou důvodů, že v rodinném domě mám tři prostory, které mají různé teplotní charakteristiky a také se různě využívají, což mi umožňuje topit na co nejmenší teplotu otopné vody, která je v daném okamžiku možná a tím dosáhnout co nejvyšší kondenzace. Druhým důvodem je to, že jsem chtěl topení připravit na budoucí instalaci tepelného čerpadla, s tím že bych kondenzační kotel použil jako bivalentní zdroj, a přitom bych nemusel již významně zasahovat do stávajícího zapojení. Myšlenka je taková, že se rozpojí zpětná větev mezi směšovači a anuloidem, kam se vloží taktovací nádoba od tepelného čerpadla v kotli se rozpojí blokovací smyčka, která zapojí do tepelného čerpadla a tím se bude spouštět bivalence. Jak jde čas, tak v současnosti dříve, než o tepelném čerpadle uvažuji o krbových kamnech s výměníkem, které bych také zapojil do zpětné smyčky, patrně zase přes nějakou akumulační nádrž. Protože ale není jisté jak a kdy se v kamnech bude topit, tak bych rád zařídil, aby se nádrž připojovala automaticky jenom v okamžiku, kdy je teplota vyšší než teplota vratné vody, jinak aby vratná voda tekla tak jako dnes a akumulační nádrž se vynechala. Ač hledám, jak hledám, tak ale nemohu nikde najít žádný přepínací prvek, trojcestný ventil, který by porovnával teplotu dvou zdrojů a vybíral ten teplejší a tím se zajistilo automatické přepínání. Jsou k dispozici prvky, které to umí na fixní nastavenou teplotu, ale to není tento případ? Mohl byste prosím poradit, zda takové prvky existují a jaké mají označení?

   Dobrý den, podle toho co jste napsal máte představu o regulaci, ale jistě znáte pořekadlo, že každý, kdo má šroubovák se cítí elektrikářem. Často se setkávám s tím, že kdo má hasák se cítí topenářem, ale sebelepší regulace nedožene špatné topenářské zapojení. Trochu se bojím, že to hrozí i zde. Jestli můžu radit, tak s vaší představou jděte k dobrému projektantovi topení a nechte si zpracovat prováděcí projekt. Vyhnete se plně problémů, je zaručena funkčnost a v konečném důsledku Vám to ušetří plno nervů a peněz. Neznám člověka, kterému se tato investice nevrátila a na mém webu můžete najít plno příspěvků, kde lidé litují, že to neudělali.
   Co se týká regulace, tak u více než jednoho zdroje tepla doporučuji oslovit profesi měření a regulace a nechat si udělat regulaci na míru ve volně programovatelném řídicím systému. Nejenom že se regulace přizpůsobí konkrétním podmínkám, ale můžete ji kdykoli upravit či doplnit podle změny topného systému. Předprogramované diferenční regulátory existují, ale nikdy nedocílíte efektivního provozu, proto vám žádný nedoporučím (stejně topenářské zapojení bude nejspíše jiné, než máte nyní představu).

   Dobrý den, s tím systémem žádný problém nemám a topí to tak jak má a nijak si na něj nestěžují. Věc je připravená dopředu, kde jsem využil služeb návrhu od výrobce a jsem s tím spokojen. Byť jsem si to musel sám doladit. Otázka byla na doporučení diferenčního přepínání zdrojů tepla, kde jsem dospěl ke stejnému závěru jako mi doporučujete. To znamená, že koupím přepínací ventily, teploměry (teplotní čidla) a třeba nějaké LOGO od Siemensu, kam to naprogramuji. Vzhledem k tomu, že se v oboru MAR běžně nepohybuji ale řídící technika mne živí, tak jsem se na Vás obrátil jako na zkušeného technika z oboru, který jako jeden z mála publikuje smysluplné rady, které vycházejí z hluboké znalosti problematiky, zda neexistuje nějaké již vyvinuté komerční řešení, abych nevymýšlel již vymyšlené. Proto jsem rád, že jste zareagoval a díky za odpověď.
   Jinak Vám posílám ideové schéma, které je aplikováno, tak aby nedošlo k nějaké mýlce, jak je to zapojené. Topení mám instalované ve starším nezatepleném dvougeneračním rodinném domě se změřenou tepelnou ztrátou 15 kW při mínus 15 st. Zapojení navazovalo na stávající topení, ve kterém byly dva samostatné topné okruhy na jednom kotli s vlastním MAR řízením plynového kotle a dvěma čerpadly pro každý okruh. Kde měl každý okruh samostatný prostorový regulátor Honeywell a řízení kotle bylo realizováno s malým průmyslovým řídícím systémem, se dvěma teplotními čidly. Jedno na venkovní teplotu a druhé na teplotu otopné vody. Bylo to udělané jako ekvitermní regulace s prostorovou kompenzací. Fungovalo mi to tak 26 let k naší spokojenosti. Kotel jsem měl litinový stacionární Protherm, který zvládal i nízkoteplotní provoz. Nicméně tři věci, které se mi doma změnily, systém dostaly do limitního stavu, a tak jsem se rozhodl na generační změnu, s tím, že bych to chtěl vyřešit hlavně v kotelně s tím, že si k tomu už nechci dělat řízení, aby to byl schopen udržovat kdokoliv kdo tomu rozumí. Nakonec jsem zvolil to řešení od Bosche. Jeden z důvodů je velký rozsah regulace kotle, což se mi vyplatilo.
   Ještě se dovolím vyjádřit k vašemu doporučení na odborníky, moje zkušenost je taková, že je spoustu povolaných a jenom pár vyvolených, a to ve všech oborech, včetně projektování MAR a topení. Za sebe neznám v okolí nikoho, kdo by na to byl opravdový machr, tak aby to fungovalo a zároveň spořilo peníze. Ono to v principu není úplně jednoduché, protože každá budova a každý systém má jiné charakteristiky a vlastnosti, takže celkové vyladění stojí spoustu času a tím i peněz, a tak se projektanti a topenáři orientují hlavně na to, aby to topilo a zbytek nechávají osudu. Máte o tom konec konců spoustu příspěvků na svém webu. Proto si to nejdříve připravuji sám abych tomu porozuměl a pak teprve půjdu za odborníky. S pozdravem, a ještě jednou díky.
   PS: Na tom anuloidu jsem se pěkně vycukal, protože to občas nenatápělo na požadovanou teplotu, s tím že to následně zase přetopilo a systém kmital. Nakonec se mi to podařilo vyřešit, ale vězte, že mi s tím žádný odborník neporadil. Pokud by Vás řešení zajímalo, tak se o tom ještě rozepíšu.

   Dobrý den, k stávajícímu systému a regulaci nemám žádnou připomínku, tedy alespoň jsem myslel, že to tak píšu.
   Problém mám se zamýšleným rozšířením. Myslím si, že zdroje a spotřebiče tepla by měli být oddělené jinak dochází k neefektivním stavům, takže zapojení zdroje tepla do vratky spotřebičů není vhodné. Velmi záleží na průtocích v topném systému a tím i na dimenzi trubek, Kvs ventilů, velikosti nádrže, zvolených čerpadel atd. To se musí spočítat a projektant topení je ta správná osoba. Jinak váš přístup je správný, že chcete být připraven, ale myslím si, že zkušený projektant vám vaši zamýšlenou vizi zboří. Zkuste si zamýšlené zapojení nakreslit a udělat si pravdivostní tabulku stavů a zjistíte, že to není tak hezké, jak to vypadá. Nechci vás podceňovat, ale některé teoretické i praktické znalosti vám chybí a ty většinou rozhodují o dobrém výsledku. Je to jako bych se já snažil něco udělat ve vašem oboru. Nějak bych to asi zvládnul, ale bylo by to to nejlepší řešení?
   Co se týká regulace, tak pro standardní zapojení = zdroj tepla, bojler, topné zóny je předprogramované řešení výrobců kotlů nejlepší v poměru cena/výkon, ale nesmíte uhnout stranou. Při použití více zdrojů tepla, nemyslím kaskádu stejných zdrojů a výkonů, se musí vytvořit zakázkové řešení, jinak je zapojení nefunkční v lepším případě neekonomické. Důležité je, aby minimálně strana zdrojů byla z jednoho regulátoru a systém pracoval jako celek. Více regulátorů a regulace ON/OFF je cesta do pekel. Potom pro extrémní příklad více autonomních regulátorů uvedu, že hledáme problém vysoké spotřeby a zjistíme, že jeden zdroj topí a druhý chladí. Nevím, jestli je LOGO a přepínací ventily to nejlepší řešení. Když to srovnám k mému oblíbenému autu, tak taky nejezdíte plný plyn / brzda. Plynulá regulace ušetří spoustu provozních nákladů, protože skoro vše, co se týká tepla funguje spojitě.
   O problému s anuloidem, se klidně rozepište. Třeba to někomu se stejným problémem pomůže a já se něco dozvím. Informací není nikdy dost. Ještě chvilku a sladíme se na stejnou vlnu a komunikace bude perfektní.

   Dobrý den, patrně jsem se hned na začátku špatně vyjádřil, nejde mi o řízení on/off, to by v případě, že bude topit další zdroj zcela jistě nefungovalo, jde pouze o připojení tohoto zdroje v okamžiku, když je aktivní a dává to smysl. Když by se připojil, tak tam samozřejmě regulace musí běžet spojitě, jinak by to nefungovalo. A přepínání taky nemůže být každou minutu nebo na každý stupeň změny, musí tam být určitá pásma necitlivosti atd. to by nevedlo k ničemu dobrému. Taková moje úvaha nebyla. Jinak k tomu zdroji ve zpětné větvi, možná jsem se nevyjádřil přesně, zpětnou větev myslím větev od topného systému k anuloidu. Tam je to připravené právě na to tepelné čerpadlo, které by bylo připojené přes taktovací nádrž. Průtok budou určovat čerpadla směšovačů a voda se do systému bude dostávat přes anuloid, nebude protékat vůbec kotlem až do okamžiku, než vznikne požadavek na vyšší teplotu, než přitéká z čerpadla. Jsou zde dvě možnosti, buď kotel nechat napospas ať se připojí kdykoliv bude třeba vyšší teplota, než jde z čerpadla, a tudíž ze zpětné větve, nebo kotel blokovat přes blokovací vstup, který je v současnosti proklemován. Ale to záleží na strategii vytápění, o které jsem se zatím nerozhodl, protože podrobně analyzuji chování celého otopného systému, včetně charakteristiky budovy. Tohle zapojení, co mám my tím umožňuje právě naopak nepropojovat regulace. Samozřejmě musí být sladěné strategie, to by nefungovalo. V případě tepelného čerpadla by patrně stačila čistá ekviterma. V případě těch kamen, přihřívat vodu ze zpátečky, pokud je to možné, s nějakým horním limitem, aby se mi do kotle nedostalo třeba 90 stupňů a nepoškodilo ho to. Samozřejmě se tím připravím o kondenzaci, to mi je jasné. Důležitá tam je tam věc, že tam v tomto zapojení nepřibyde už žádné čerpadlo. Které by udělalo neplechu, takže se do toho nebude muset zasahovat. Můžete namítnout, že pokud tam dám kamna, tak k nim musí přijít čerpadlo a už to nebude tak jednoduché, protože se to propojí přes akumulační nádrž a tím se změní hydraulické podmínky. Z tohoto důvodu uvažuji akumulační nádrž s výměníkem, tak aby byl okruh kamen zcela hydraulicky oddělen. Zde můžete argumentovat účinností. Což je sice pravda ale prakticky to nemá smysl, protože teplo zůstane v baráku. Primárním účelem těch kamínek totiž není vytápět barák, ale udělat si doma pohodu s ohýnkem a zbavit se nadbytečného výkonu, když vznikne a ten nějak, třeba i později zužitkovat. Ale to už se dostávám k jinému tématu, jaká kamna vybrat abych se doma neuvařil, když venku vysvitne sluníčko a manželka začne vařit oběd…, byť je venku třeba 0 stupňů. Zatím my vyšli ty nejmenší kamna na trhu.
   Fakticky jsem zatím jinak čerpadlo vyřadil z úvah, protože řeším jiné věci a nemám na to čas a finance. To jenom na okraj a vůbec se nechci rozepisovat o okruhu těch kamen, bezpečnosti atd. to je taky téma samo pro sebe.
   Ale vraťme se k tomu anuloidu. Bosche jsem si vybral kvůli tomu, že nabízeli kompaktní ucelené řešení na celý systém a splňovali moje zadání. Taky v té době měli velké slevy, takže jsem se dokázal dostat do rozumné ceny. Věc byla následně konzultována i s projektantem, a to právě kvůli hydraulickým parametrům soustavy. Instalaci provedl topenář, kterého jsem si objednal a zprovoznění provedla odborná firma, která má certifikaci od Bosche, topenář si jí přivedl a Bosch mi na ní dal doporučení. V sobotu to bude rok. Při instalaci provedli změnu oproti návrhu výrobce a to, že čidlo teploty, pro které je v rozdělovači jímka, připojili přes montážní sadu na výstup z rozdělovače, s tím že to je takhle lepší, že by to jinak mohlo mít problémy s natápěním. Sice jsem o tom měl pochybnosti, ale nechal jsem to tak. Protože byla docela zima a celý barák byl obsazen tak to fungovalo dobře a všechno vypadalo skvěle. Problém ale nastal po Novém roce, kdy jsme s manželkou zůstali doma sami a současně se oteplilo. Začalo docházek t komu, že se kotel několikrát přehřál a vypadl do poruchy. Takže jsem věc začal sledovat a bylo nad slunce jasné, že se to stalo tak, že se z nějakých regulačních důvodů zaškrtili směšovače a teplá voda proudila pouze v rámci smyčky kotel anuloid kotel, což samozřejmě vedlo k jejímu strmému nárůstu teploty a na výstup se nedostala, takže nebylo co změřit. Prostě jímka na teplotní čidlo nebyla v anuloidu samoúčelně ale právě pro tento účel, takže jsem čidlo dal tam kam patří a bylo po problému s přehříváním. Jenomže na mne opravdu vykouknul problém s tím, že systém nedokázal udržet teplotu prostoru. Takže jsem na základě konzultací s Boschem zkoušel měnit parametry, ale k něčemu kloudnému to nevedlo, buď to nedotápělo a pak následně kmitalo anebo to přehřívalo a ztrácel jsem výhodu kondenzace. Takže jsem se na rady vybodnul, z původního řídícího systému ke starému kotli jsme si udělal měřící zařízení abych pochopil, co se tam děje. A byl jsem překvapen několika věcmi, co jsem na anuloidu naměřil. Nejdůležitější bylo zjistit, jak je možné, že teplota anuloidu ukazuje požadovanou teplotu, ale tatáž voda s tou samou teplotou se nedostane na výstup plně otevřených směšovačů. Překvapením bylo, že za určitých situací na výstupu z anuloidu teče voda o dvou teplotách, aniž by se smíchala, a to naspodu trubky o 15 stupňů chladnější než na horní straně trubky. Nejdříve jsem myslel, že je to nějaká blbost, špatně přiložené čidlo atd, ale na druhou stranu, voda za prvním kolenem byla už smíchaná a měla teplotu shodnou s teplotou na výstupu směšovačů, takže to byl fakt. Takže po řadě pátrání jsem se dočetl, že to je běžná ale ne příliš známá situace, daná rozdílnou viskozitou různě teplé vody. U Bosche byli překvapení, když jsem jim to říkal ale pak mi volali, že to opravdu nasimulovali. Mezitím jsme si vyzkoušel, že se soustava dá z tohoto stavu vyvést zvýšením minimálního výkonu čerpadla na kotli, ale je zde opět něco za něco, zvedla se mi tím teplota na zpátečce, a tudíž zhoršila kondenzace. Nicméně vypadalo to tak, že se toho na straně Bosche chopí a regulaci upraví tak, že pokud se systém do tohoto stavu dostane, tak regulace na základě rozdílných teplot, které by měly být stejné, přidá na výkonu, systém se rozváží a začne regulovat. Bavili jsme se o tom, že by se to vyřešilo přehráním firmware v CW 400 až upraví SW, které bych si přivezl do Prahy. Jenomže po dvou měsících mi telefonicky sdělili, že to řešit nebudou, zdůvodnění do mailu napsat nemohu, a že s tím mám smířit. V létě jsem v jednom okruhu provedl výměnu radiátorů, za větší abych snížil teplotu otopné vody a začal systém znovu ladit. O trochu se to zlepšilo ale pořád to nebylo ono, ale při té příležitosti jsem zjistil, že v okamžiku, kdy to řádně nenatápí stačí jenom na chvilku zvýšit výkon čerpadla na kotli, aby se snížila teplota na anuloidu a regulace se pak chytí a správně se to natopí a pak zase lze výkon čerpadla vrátit. Přemýšlel jsem, co s tím a jevilo se mi, že mám dvě varianty řešení, buď si udělat nadřený systém přes OpenTherm, který by sledoval a porovnával teploty a v případě, že by se to dostalo do stavu, kdy to je sice v rovnovážném ale netopícím stavu, tak by dočasně postrčil čerpadlo na kotli. To se mi ale moc nelíbilo, protože bych se dostal do situace, že mám funkční ale vlastní regulaci, které jsem se chtěl zbavit. Takže jsem se zabýval možností anuloid nahradit malou akumulační nádrží. Při té příležitosti jsem se dostal k teplotním čidlům a trklo mne, že se používají odporová čidla (očekával bych spíše nějakou proudovou smyčku 4-20mA). A odsud už byl krůček k vyřešení problému. Když jsem se tím na začátku zabýval tak mě samozřejmě napadlo, že by bylo dobré měřit teplotu na výstupu ale čidlo nebylo kam připojit a jak systém nastavit. Takže jsem tuhle myšlenku opustil. Jenomže když jsou čidla odporová, tak když použiju čtyři stejná, zapojím je paralelně a pak do série nebo obráceně, nejdřív série a pak paralelně tak my vyjde stejná hodnota odporu, při stejné teplotě, jako kdyby šlo o jedno čidlo. Takže jsem si provedl podrobnější měření teplot a simulaci pro různé umístění čidel a vyšlo mi, že by to mělo fungovat. Že by se včas zjistilo, že neodtéká teplá voda a regulace by přidala. Takže jsem si ta čidla dokoupil zapojil a ejhle problém tím vyřešil. Jedno čidlo mám v jímce anuloidu, jedno na horké vodě pře anuloidem jedno na výstupu na horní straně výstupu a jedno na spodní straně výstupu. Všechna čidla, co jsou mimo jímku jsou co nejblíže k anuloidu, hlavně kvůli tomu, aby se se eliminovaly stavy, kdy se zastaví čerpadlo buď na kotlové straně nebo se zavřou směšovače. Když dojde k uzavření směšovačů, a topí kotel tak se výsledná teplota na anuloidu vyhodnotí o dva až pět stupňů nižší, než vytéká voda z kotle, takže to jde a kotel se určitě nepřetopí. Při té příležitosti jsem zjistil, že se za určitých okolností může stát, že anuloidem protéká dokonce i voda vertikálně proti sobě, aniž by se promíchala, ale na natápění to nemá vliv. Jedna voda cykluje kotel anuloid kotel a druhá zpátečka otopného systému anuloid a zpět do otopného systému. Druhá varianta je taková, že se systém dokáže tak ustálit, že anuloid začne fungovat jako malá akumulační nádrž, která se pomalu plní teplou vodou, aniž by ta voda naopak protékala, zpět do kotle. To pak může dojít k tomu, že když se naplní, tak se prudce vypláchne do zpátečky kotle a ten se bleskově přehřeje o cca 15 st. a zastaví. Ten děj natopení proběhne tak za cca 2 sekundy. Vzhledem k tomu, že se ale nevyhlásí, žádná porucha tak jde o běžný provozní stav. Všimnul jsem si toho i dříve a myslel jsem si, že šlo nějakou chybu měření.
Tak to je asi všechno.

   Dobrý den, vypadá to, že se asi neshodneme. Máte v hlavě svoji myšlenku a nechcete tam pustit jinou. Jste přesvědčen o své pravdě, což já taky, ale já mám trochu výhodu ve stovkách instalací. Tím nechci říct, že mám pravdu, takový egoista nejsem, ale v posledních letech mi praxe dává neustále zapravdu. Naše povídání nikam nevede. Pro další komunikaci prosím o očíslené jednoduché dotazy.
 1) Zapojení: ON/OFF regulace to bude, protože chcete připojovat nádrž ON/OFF. Chcete připojit zdroj tepla na stranu spotřebičů (pravá strana anuloidu) což není hydraulicky žádoucí. Pro příklad v rychlosti jeden případ nevhodného chování: nádrž je studená a topné větve nějak zaregulované. Teplota v nádrži stoupne na použitelnou teplotu. Povolíte přepínacím ventilem průtok přes nádrž. Teplota v AN začne rychle klesat, protože jste začal odebírat teplo a regulační ventily jednotlivých větví na to začnou reagovat. Jak rychle začne klesat teplota v AN záleží na rozdílu vratky a teploty v AN. Dojde k vychlazení nádrže a ta se zavírá. A tak pořád dokola. Vznikají nežádoucí teplotní skoky, opotřebení akčních prvků častým chodem a celý topný systém se rozkmitá. Dá se to minimalizovat nastavením, ale řeší se důsledek ne příčina problému, což je nevhodné zapojení a regulace.
   Plynový kotel by měl jet na základě požadavků topných okruhů ne podle ekvitermy, protože potom topí i když není jeho provoz nutný a dochází k neefektivnímu provozu a přehřívání kotle. Toto jsem popsal v mnoha příspěvcích, případně v mé knize.
   Vaše řešení není vhodné pro TČ a už vůbec pro použití s neregulovaným vysokoteplotním zdrojem tepla (krbem).
 2) Anuloid: Vyřešil jste důsledek problému s průtoky v topném systému ne jeho příčinu. Takové řešení nemám rád. Více se opět dočtete na mém webu nebo v knize.

   Dobrý den, velice mne mrzí vaše reakce, myslel jsem si, že mi poradíte s tím, co nemohu dohledat, to znamená teplotní diferenční ventily. Jinak si myslím, že jsem se buď špatně vyjádřil a vy jste mne nepochopil, nebo jste v zajetí své představy, že se musí vždy a za všech okolností regulovat, aby to fungovalo, a tak reagujete na to, na co jsem se Vás neptal. Sice se neživím MAR, ale řídící technika je moje obživa a mám se svojí firmou a ve svém oboru za sebou přes 3500 instalací a pořád je to o tom samém, jak odněkud někam dostat nějakou energii co nejrychleji a nejefektivněji. Jednou rychle jednou pomalu ale pořád to jsou stejné principy, ač se jedná o diskrétní systém, pneumatiku, hydrauliku, mechaniku a i konečně MAR. Takže to, co mi píšete chápu, a dokonce s tím co píšete souhlasím a není to dokonce v rozporu s mými názory, a návrhy, byť si to myslíte, což mne mrzí. Jenom jsem neměl potřebu se rozepisovat o každém detailu, protože jsem se na to neptal.
   Moje komentáře a příklad: Fungování stávajícího systému, kde kotel samozřejmě topí na základě požadavků jednotlivých okruhů. níže jsem popsal takto: " topím plynovým kondenzačním kotlem se třemi samostatnými topnými okruhy. Zapojení je velmi jednoduché, kotel, anuloid a za ním tři směšované okruhy, kde ke každému okruhu patří jeden prostorový regulátor, který topí po samostatné ekvitermní křivce s kompenzací prostorové teploty. A kotel topí na teplotu nejteplejšího okruhu" Tohle není v rozporu s Vaším doporučením, že plynový kotel by měl topit na základě požadavku jednotlivých okruhů, je to dokonce v naprostém souladu. Požadovaná teplota nejteplejšího okruhu, neříká nic o výkonu ale o teplotě, kterou dosáhnu jenom v případě, že je vyrovnané strana okamžité spotřeby výkonu všech okruhů na jedné straně a výkonu kotle na straně druhé. Takže ostatní okruhy do toho samozřejmě také vstupují a Váš požadavek a doporučení je splněn na 100%. Vůbec tady neřeším fungování kotle, jeho jediným úkolem je udržet nejvyšší požadovanou teplotu a tomu přizpůsobit svůj výkon a průtok ale to už je jiná regulační smyčka a o ty jsem nemluvil, pořád jsem se bavil o teplotě a přizpůsobení výkonu je samozřejmost.
   Druhým příkladem je anuloid a vlastně druhá strana rovnice, tam jsem naopak mluvil o výkonu, zprostředkovaném naměřenou teplotou. A tam právě selhal systém řízení výkonu přes měření teploty anuloidu, protože do toho hodila vidle fyzika proudění kapalin. Oproti předpokladu se někdy neměřila teplota smíchané vody jak z kotle, tak ze zpátečky ale pouze výstupní teplota vody z kotle, která čidlo omývala a regulace nefungovala (Jímka na anuloidu je téměř u výstupu teplé vody z anuloidu a ani to nepomohlo). Svým řešením jsem neudělal nic jiného, nežli napravil tuto chybu v předpokladu a tím spustil regulaci, která je v kotli implementována. Regulace je udělána velice jednoduše a její výsledek splňuje na 100 % vaše požadavky, takže nevidím důvod, tvrdit, že se řeší následek místo příčiny. Kotel, to je jeho výkon a výkon čerpadla je od výrobce nastaven tak, že při libovolném výkonu ohřeje všechnu vstupní vodu o 15°C a regulační odchylka je odchylka skutečné (smíchané) teploty vody anuloidu a požadované teploty anuloidu. Když je teplota nižší, tak se zvýší výkon a když je vyšší tak se sníží výkon (jsou zde pásma necitlivosti o těch nemluvím) A tak se systém dostane do rovnovážného stavu, kdy je vyrovnán výkon a spotřeba a i průtoky. Teplota vody zpátečky do kotle je dána právě těmi 15°C, o které se voda ohřeje, to je o 15 stupňů nižší, samozřejmě pokud je teplota vratné vody od radiátoru nižší o více než těchto 15 stupňů. Takže systém se opět chová podle vašich doporučení. Systém mám nastaven tak, že se mi teplota zpátečky do kotle dostává průměrně do 15 °C 35°C, Největší vliv na to mají přechodové stavy, kdy se systém natápí, jinak by byla nižší.
Doufám, že jsem Vám na tom ukázal, že se v podstatě v ničem nerozcházíme, byť to nebylo smyslem mého dotazu. Ostatní věci jsou na tom podobně.

   Dobrý den, při množství dotazů, co mi chodí (stovky ročně) nemám možnost se věnovat mailům, tak jak bych úplně chtěl. Jestliže mi někdo napíše a chce abych mu věnoval svůj čas, tak i on musí věnovat ten svůj, zejména v přípravě, jestliže po něm něco chci, aby něco udělal, tak aby to udělal a tím se dobrat k řešení problému a pokud napíši, že vidím problém v nastudovaní problematiky, tak aby si o tom něco přečetl. Teď to píši všeobecně i pro ostatní co to budou číst na webu, protože s tím dlouhodobě bojuji a k řešení problému dochází v 99% až poté co opustí své představy a začne se řešit problém od základu. Samozřejmě nejsem neomylný, někdy mi i trvá vyžádat a spojit si správné souvislosti, ale za ty léta je základ pevný a neotřesitelný. To jen k úvodu. Opět žádný neočíslovaný dotaz :-( Pokud dotazy nejsou číslovány, tak většinou jedu při zápisu odshora dolů v posledním mailu a odpovídám, a to udělám i nyní...
 1) Diferenční ventily: už jsem odpověděl, přečtěte si znovu mé odpovědi... Diferenční regulátor vám žádný nedoporučím, protože z mého pohledu je toto řešení špatně (dobrá tedy https://bmr.cz/produkty/modulova-rele/termistorova-rele/tr121.html). Přepínací ventil se musí správně navrhnout (hlavně Kvs). Doporučuji oslovit projektanta topení. Servopohon včetně kulového trojcestného přepínacího ventilu doporučuji od firmy Belimo, ale trvám na tom, že to není správné řešení.
 2) Moje komentáře příklad: ke stávajícímu fungovaní nemám výhrady (topenářsky principiálně dobře, k správné funkci regulace jste si pomohl). Výhrady mám k chystanému rozšíření o AN na vratku spotřebičů. Já jsem reagoval na větu "V případě tepelného čerpadla by patrně stačila čistá ekviterma."
 3) Druhým příkladem: Když hodně zjednoduším vzorec pro výpočet dodaného tepla, tak základními parametry je teplotní spád (rozdíl teplot topná-vratná) a průtok. Jestliže kotel drží konstantní teplotní spád, tak regulace probíhá průtokem. Základním parametrem anuloidu je správný průtok. Vůbec se nebavím o tom, jestli na teplotní spád 15°C byl váš topný systém navržen. Nyní je topný systém jednoduchý a nějak funkční, při plánovaném zásahu se na 80% dostanete do problému zejména s průtoky.
   Ač se tomu pořád bráníte, doporučuji nastudovat problematiku anuloidu (hodně jsem toho popsal v knize z důvodu neustálých dotazů a špatně pochopené funkce, na mém webu toho bude také spousta, případně i jinde); problematiku více zdrojů tepla; teplotního spádu; regulace směšováním a rozdělováním. Věřím, že poté budete lépe chápat mé námitky a postoje.

   Dobrý den, protože jsem v principu velice ukecaný, tak jsem se na začátku asi zbytečně moc rozkecal, místo jednoduchého dotazu, zda byste mi nedoporučil diferenční přepínací ventil (myslel jsem tím výrobce a typovou řadu, nic víc) tak jsem spustil tuto ne zcela vyžádanou diskuzi. Taky jsem se rozepsal proto, protože na Vašich diskuzích vidím, že máte o věc zájem, a tak jsem chtěl pouze nastínit stav, rozhodně ale ne řešit další navazující problémy, které se samozřejmě musí vyřešit. Diferenční ventil jsem už dál neřešil, Vaše odpověď mi stačila a plně jí respektuji, pouze jsem zase nastínil postup, přičemž jsem uvedl, že tam jsou další úlohy k vyřešení, takže to neberte tak, že je to hotové. Nicméně návrh se zpětnou smyčkou je návrh projektanta-ú, který mne původně nenapadl, ale líbí se mi a pořád si myslím, že bude funkční, i když má jistě svoje úskalí, výhody a nevýhody, se kterými jsem ale srozuměn a jsou v souladu s tím co píšete. Ale to už je názor proti názoru, projektant proti projektantovi a Vaše zkušenost, kterou nijak nezpochybňuji a určitě se jím nebráním. Ono totiž nejde ani tak o zkušenost ale fyzikální principy, kterým dobře rozumíte, což není dáno každému.
Takže díky za Váš čas, který jste mi věnoval a přeji Vám i Vaší rodině klidné a šťastné Vánoce, bohatého Ježíška a hodně štěstí do nového roku.

   Dobrý večer, asi i bylo dobře, že jste se rozepsal, protože jste získal i jiný názor, bohužel nemá tolik sil, abychom to mohli probrat detailně (znovu s dalším člověkem). Diskuze není nikdy na škodu a teprve až když jsem si řekl „kdo chce kam, pomozme mu tam“, jsem se rozhoupal ke konkrétní odpovědi. Myslím si, že si na mě nejspíše po realizaci určitě vzpomenete a ne jednou ;-)
Přeji vám ať je to alespoň funkční, jak si představujete a též klidné a spokojené svátky.

Odesílatel: veroslav@cmsys.cz