Dobrý den, v RD, kde jsou po zateplení spočítané tepelné ztráty na 7kW při -15°C, mám instalovaný turbokotel Vaillant VU-122-5 (regulace výkonu 6,3–12kW ) + ekvitermní regulaci VRC410s. Protože každou místnost využíváme jinak, byla dodělána IRC regulace, pomocí které si nastavuji teploty v místnostech. Nyní bych se chtěl zeptat:
   1. Nastavení ekvitermní křivky je mi jasné, ale pokud ji nastavím opravdu přesně, pak systém nebude mít sílu na dotápění místností kde IRC regulace přepne z útlumové teploty do pracovní. To znamená, že je potřeba zvednout křivku? Je nějaké pravidlo o kolik?
    2. Útlumy místností IRC regulací je lepší dělat o max. 2°C nebo je to jedno z hlediska ekonomiky?
   3. Výkon kotle je větší, než by bylo potřeba z hlediska ztrát objektu, proto abych zamezil neustálému zapínání a vypínání kotle, tak IRC regulace při natopení všech místností odstaví kotel, to však vede k tomu, že radiátory jsou chvíli teplé a chvíli studené a pocitově to není v místnosti ono. Je nějaká možnost jak toto vylepšit?
   4. Když ráno IRC regulace přepne obývací pokoj z útlumu do pracovní teploty a sepne kotel, tak kotel nahřívá dle ekvitermní křivky. Protože má kotel nadvýkon, po chvíli dosáhne teploty otopné vody a vypne. Za chvíli však opět vodu dohřeje a zase vypne. A takto pořád dokola, dokud nedosáhne v místnostech požadovaných teplot a není odstaven IRC regulací. Nebylo by lepší z hlediska ekonomiky provozu (a komfortu) aby kotel nejel dle ekvitermní křivky, ale stále ohříval vodu, dokud místnost nedosáhne požadované teploty?

   Dobrý den, děkuji za jasně položené otázky.
   1. Ekvitermní křivka se nastavuje na „denní“ (pracovní) teplotu. Ekvitermní křivka v podstatě kopíruje tepelné ztráty objektu. Systém IRC by měl fungovat tak, že ekvitermní křivka dělá „nutné maximum“ a jednotlivé místnosti se při natopení uzavírají. Ekvitermní křivku byste měl nastavit podle objektu a dále s ní nemanipulovat (o vše ostatní by se měla postarat IRC).
   2. Nepíšete, jestli máte použity radiátory nebo podlahové topení. Existují asi dvě základní poučky. U podlahového topení je lepší a ekonomičtější topit méně a delší dobu než krátce a intenzivně (zde bych tak odhadem ty 2°C viděl). Pokud máte radiátory tak na rozdílu skoro nezáleží, pokud vám nevadí delší natápění na žádanou teplotu, ale teplota by neměla klesnout pod 16(14°C). Poté natápíte zdi a teplota stoupá pomalu a je to finančně náročnější, ale to už jsem psal snad miliónkrát.
   3. Jedinou rozumnou volbou vidím v osazení akumulační nádrže, která by teplotní výkyvy vyrovnala. Vím, že někdy je problém s místem, ale buď musíte výkon odebrat neboho ho neudělat, jiná cesta není. Zde bych viděl akumulační nádrž, která by se nátápěla na teplotu např. 80°C jednou za den plynovým kotlem a odběr tepla (regulace teploty) do systému topení by se řídil trojcestným regulačním ventilem.
   4. Pořád se motáme okolo toho předimenzovaného kotle :-) Musí se řešit příčina a ne důsledek (bod 3). Vrátím-li se k bodu 4, tak ekvitermní křivka vám to zlepšuje, ne zhoršuje. Představte si tu situaci. Ekvitermní křivka chce např. 40°C, tz. kotel natápí místnosti a až není kam dávat výkon, tak kotel cykluje. Zrušil byste ekvitermní křivku a nastavil např. 60°C trvale, tz. kotel natápí místnosti a až není kam dávat výkon, tak kotel cykluje – opět jen na vyšší teplotě s vyššími tepelnými ztrátami. Takže pořád stejný problém, jen při vyšší teplotě to trvá déle, než kotel začne cyklovat, ale na úkor větších tepelných ztrát tj. za více peněz.

   Dobrý den pane Valter, díky moc za odpovědi. Přesto bych se ještě pro doplnění zeptal.
   k bodu 1. Když ekvitermní křivku velmi přesně naladím, abych teplotou vody doplnil pouze tepelné ztráty, pak myslím, že nebudu mít výkon pro dotopení např. z 16°C na 20°C – nebo to dotopení bude trvat strašně dlouho nebo ne?
   k bodu 2. Mám klasické radiátory, takže mohu teplotu stahovat dle všeho o více než 2°C. Pouze v kuchyni máme podlahové topení zapojené jako klasický radiátor přes RTL ventil.
   k bodu 3. Princip činnosti si nedokážu moc představit, dá se někde nalézt více informací, jak tento systém s akumulační nádrží funguje?
   k bodu 4. Jasné, jenom šlo o to, když dám teplotu dostatečně vysoko, že kotel stále topí a vlastně topí, dokud místnosti nenatopí a pak ho vypne IRC regulace, která v případě natopení všech místností kotel odstavuje, takže kotel necykluje a je sepnut IRC regulací znovu ve chvíli kdy opět nějaká místnost potřebuje natopit. Jinak k cyklování: kotel má časové nastavení prodlevy 15minut, takže kotel zapne, 5 minut topí, pak 5 minut točí vodu a pak 5 minut čeká, aby splnil 15minut prodlevy, takže za hodinu sepne 4x.
   bod 5: Když byl RD před 5 lety stavěn, tak byl spočítán samozřejmě projekt se vším všudy. Tenkrát byla spočítaná ztráta objektu při -15°C 11,7kW a tepelný spád 75/55. Jenomže již při stavbě byl objekt zateplen a tím celé výpočty znehodnoceny. Dále bylo nutno kompenzovat nevhodně umístěný prostorový termostat, který byl v obývacím pokoji a byl silně ovlivňován jinými zdroji tepla – takže došlo k výměně za ekvitermní regulaci a protože potřeby využívání místností jsou taky velmi rozličné (proč topit v ložnici přes den nebo v obýváku v noci) byla dodělána IRC regulace od firmy Etatherm.
   Nyní se snažím systém nastavit tak, aby pracoval optimálně, takže jsem začal od toho, že jsem spočítal nanovo tepelné ztráty objektu, které vyházejí na 6,9kW a provedl jsem výpočet pro hydraulické vyvážení. Jenomže tam mi začínají problémy, protože pro původní spád 75/55 je výkon radiátorů 13kW což je v současné situaci příliš, takže budu muset změnit spád, ale nejsem si jistý jak postupovat při volbě spádu, protože od toho se mi odvine výkon radiátorů, průtok soustavou, ztráty v potrubí a pasivních členech a následně nestavení přípojného šroubení na radiátorech a nastavení kv na ventilech. Ještě jednou díky za rady a podněty.

   Dobrý den.
   1. Ekvitermní křivku vždy nastavujeme na konkrétní prostorovou teplotu tj. na konkrétní tepelné ztráty. U většiny výrobců jsou ekvitermní křivky nakreslené pro 20°C prostorovou teplotu a poté se vybírá číslem, aby to měl zákazník co nejsnadnější. Protože samozřejmě nechce mít v daném prostoru pořád 20°C, tak je zaveden parametr „posun“, který dělá to, že ekvitermní křivku paralelně posouvá nahoru a dolu, jak při základním nastavení, tak se s paralelním posunem počítá při korekci od žádané teploty např. v časovém programu atd. Protože je to zjednodušená verze ekvitermního řízení, ale u 90% případů vyhovuje, tak nikdy nedocílíte úplně ideálního stavu. Pokud chcete vědět více, tak jsem to hodně rozebral v mé knize - http://shop.ben.cz/cz/151260-regulace-v-praxi.aspx. Zpátky k vašemu případu. Vy nebudete zadávat ekvitermní křivku pro 16°C, ale pro 20°C! Vždy musíte zadávat křivku pro nejvyšší požadovanou teplotu v místnosti a ostatní natopené místnosti si omezí dodávku výkonu regulačními hlavicemi.
   2. U radiátorů bych to nastavil takto: Denní teplota – jakou požadujete, vhodné je 20–22°C; Noční teplota – standard 18°C, minimum 16°C, při delší nepřítomnosti nebo pokud je to vhodné tak 14°C.
3. Více informací naleznete v mé knize, viz výše. Pro představu přikládám obrázek.
4. Můžete to zkusit, ale nevím, jestli nedojde k cyklování dříve, než místnosti natopíte. Spíše bych řekl, že toto řešení bude nefunkční. Jinak cyklování 4x za hodinu je v normě a já osobně bych to u takového výkonu kotle neřešil (investice do ideálního stavu se vrátí až po životnosti kotle).
5. Řekl bych, že jste do toho moc zabředl. Pokud použiji jen selský rozum a budu vycházet ze stávajícího stavu tak dojdu k tomuto závěru: Zjednodušený výpočet tepelného výkonu je: průtok * rozdíl teplot. Průtok je konstantní. Nastavil bych tam to, co bylo původně spočítáno, protože bude výkon ubírat ve všech místnostech stejně. Rozdíl teplot před a po předání tepla nám udělají radiátory sami, podle toho kolik tepla předají, takže to neovlivníme. Jediné co můžeme ovlivnit, je teplota topné vody. Takže jediná možnost jak ovlivnit výkon je teplotou topné vody.
   Takže bych postupoval takto: Nastavil bych vše tak, jak bylo vyprojektováno, a sníženého výkonu dosahoval sníženou teplotou topné vody. Pokud je to nevhodné pro kotel, tak kotlem nabíjel akumulační nádrž, aby kotel měl ideální podmínky a následně teplo odebíral do topného systému podle potřeby (ekvitermní řízení trojcestným ventilem).

Odesílatel: big@centrum.cz