Dobrý den, pane Valtere. Potřeboval bych poradit se správným nastavením kondenzačního kotle a termostatu. Základní informace:
Rodinný dům
- sklepní prostory cca 70m2
- přízemní bytová jednotka cca 63m2
- první patro bytová jednotka cca 70m2
- obytné podkroví cca 58m2
- dům nemá zateplené stěny, pouze podkroví a strop podkroví
- nová plastová okna trojskla
- stáří domu 27 let
- zděný dům, cca 45 cm šířka zdí
   Vytápění řešeno kondenzačním kotlem Vaillant ECO Tec plus VU25 Ke kotli drátový termostat Vaillant sensocomfort 720
Radiátory nástěnné, ne litinové, hliníkové pravděpodobně. Na všech radiátorech termohlavice Danfos – dle vzhledu hodně starý model, nenašel jsem na internetu přesný typ. Trubky k radiátorům nejsou měděné, nejsou ani plastové.
Potřeboval bych poradit s následujícími věcmi.
Požadovaná teplota 21 - 21,5 stupně v referenční místnosti, kde je umístěn i termostat.
 1) Ekvitermní křivka. Mám nastavenou na hodnotu 1,2. Pokud to chápu dobře, tak čím větší nastavím hodnotu křivky, tím výkonnější bude kotel, rychleji vytopí, ale také je vyšší spotřeba?
 2) Minimální požadovaná teplota výstupní vody je nastavena na 15 stupňů, maximální na 90 stupňů. Přijde mi však, že když ručně změním minimální teplotu na vyšší, radiátory topí rychleji a rychleji se dostanou na požadovanou teplotu, na kterou mají vytopit místnost.
Moje otázka zní... je lepší dát vyšší teplotu výstupní vody ručně nebo nechat být rozmezí 15–90 stupňů. Je nějaká optimální teplota výstupní teplota?
 3) Je vhodnější topit celý den nebo nastavit nějaký plánovač, kdy je během dne topení úplně vypnuté? Momentálně mám nastaveno od 6:00 - 21:00 hod 21 stupňů, od 21:10 - 05:50 hod. 19 stupňů.
 4) Dva ze všech radiátorů v domě vůbec netopí, ani trubky k nim nejsou teplé... jedná se o vadu radiátorů nebo termostatických hlavic včetně termostatických ventilů?
 5) V místnosti, kde je termostat (obývací pokoj) je radiátor s termohlavicí. Mám tuto hlavici nechat zcela otevřenou nebo ji mám regulovat, např. na stupeň 3?
 6) Momentálně mám na termostatu nastaveno, že dokud neklesne teplota pod 21 stupňů, topení nezačne topit. Je tato varianta lepší nežli druhá možnost, kdy i když je v místnosti 21 stupňů, tak termostat občas sám od sebe přitopí třeba na 21, 5 a pak zase vypne?
 7) Musí radiátory hřát v celé své ploše anebo je normální, že hřejí víceméně v horní polovině a spodek je studený nebo vlažný?
 8) V termostatu je možnost nastavení hodnoty korekce.
   a) teplota v místnosti – zde mám 0.0 K
   b) teplota venkovní – zde mám 1.0 K
   Vůbec nevím, co toto nastavení značí a jestli jsou hodnoty v pořádku a jak v praxi ovlivňují vytápění.
 9) Dále je zde možnost aktivovat či deaktivovat adaptivní topnou křivku. Jakou možnost a kdy zvolit, jak tyto možnosti v praxi ovlivní vytápění?
To je prozatím asi vše, co mne napadlo. Mnohokrát Vám děkuji za odpověď.

Dobrý den.
 Ad1) Zjednodušil jste to hodně i na mě, ale v podstatě máte pravdu. Ekvitermní křivka by měla mýt stejný průběh, jako jsou tepelné ztráty objektu. Jakékoli zvýšení nad tepelné ztráty sníží efektivitu kotle a tím zvýší spotřebu.
 Ad2) Optimální výstupní teplotu určuje právě ekvitermní křivka.
Když dáte vyšší minimální teplotu, tak opravdu dojde k rychlejšímu natopení radiátorů, protože je vyšší startovací teplota. Příklad: nastavíte minimální teplotu 25°C. Toto je teplota, kterou kotel udržuje stále, i když je prostor natopen, takže náběh z 25°C například na 40°C bude rychlejší než z 15°C na 40°C. Chce to vyzkoušet, ale pokud vám nejde o rychlost, tak obecně je spotřeba nižší při nízké minimální teplotě, kvůli nízké teplotě vratné vody a tím lepší účinnosti kondenzačního režimu kotle.
 Ad3) To musíte vyzkoušet, záleží na konkrétní stavbě. Zkuste při stejné venkovní teplotě topení úplně vypnout, druhý den nechat temperovat a následně porovnat spotřebu plynu. Obecně nedoporučuji při stálém obývání nechat klesnout prostorovou teplotu pod 16°C. Pro účinnost kotle je lepší, pokud běží déle na malý výkon než nárazově na velký výkon. Vaše nastavení se mi zdá na první pohled v pořádku.
 Ad4) Jedná se nejspíše o špatné zaregulování průtoků jednotlivými radiátory, ale jako první zkontrolujte filtr na topné vodě. Bude nejspíše někde u kotle (musí být perfektně čistý).
 Ad5) V místnosti s prostorovým regulátorem (termostatem) pro řízení kotle by neměla být termostatická hlavice osazena vůbec. Když už tam je, tak musí být otevřena naplno, aby neovlivňovala funkci prostorového přístroje.
 Ad6) Nastavení teploty je na vás (jestli 20°C nebo 21°C), ale musíte si uvědomit, že tepelné ztráty domu taky nefungují „přískoky“, ale dům se plynule ochlazuje nebo v létě ohřívá. Kotel by měl jít stejně jen opačně (dodávat co dům ztratí). Každý „přískok“ není dobře, takže raději ať běží v pozvolném dohřívání prostoru nižší teplotou vody.
 Ad7) Záleží na průtoku radiátorem a na jaký teplotní spád byl navržen. Obecně lze říci, že radiátor má předat teplo do prostoru a tím se ohlazuje, takže že je směrem dolu chladnější je v pořádku (předal teplo vzduchu), nicméně rozdíl mezi topnou a vratnou vodou by měl být určitě menší než 20°C. Stejný důsledek jako v bodě 4.
 Ad8) Toto jsou parametry, které upravují měřenou hodnotu snímače, pokud tento ukazuje špatnou hodnotu vlivem prostředí. Například: Kvalitním teploměrem změříte teplotu v místnosti na 20°C, ale prostorový termostat bude ukazovat hodnotu 21°C. Zadáte tedy hodnotu mínus 1°C a on bude ukazovat správnou hodnotu 20°C. V základním nastavení mají být obě hodnoty nulové.
 Ad9) Adaptace topné křivky znamená, že ekvitermní křivka se postupně upraví podle chování objektu. Velmi záleží na ostatním nastavení a využívání domu (to je na dlouhé povídání). Ve vašem případě ji nechte deaktivovanou a až budete v budoucnu s topením spokojen, tak ji můžete vyzkoušet a uvidíte, jestli ji bude chtít automatika křivku upravit (pozor je to dlouhodobá věc).

   Dobrý den, děkuji Vám za odpověď. Tudíž k bodu 7... nechat kotel ať si průběžně přitápí i když bude požadovaná teplota dosažena? Nebude tak zbytečně větší spotřeba plynu? Teď mám nastaveno, aby začal přitápět až když klesne teplota pod požadovanou. Nebo co myslíte tím "přískokem“? Děkuji.

   Dobrý den, asi jste myslel bod 6.
Pokud bude správně nastavena ekvitermní křivka, tak se budou tepelné ztráty rovnat dodanému teplu a v prostoru se bude držet stejná teplota. V podstatě, pokud byste vyřadil spínání od prostoru, tak by se měla prostorová teplota držet na požadované hodnotě ať je venku jakákoliv teplota. Kotel jede plynule na malý výkon pořád. Jestliže máte topnou křivku posazenu vysoko, tak kotel jede na velký výkon/ teplotu topné vody a poté vypíná. Místo aby jel plynule podle tepelných ztrát, tak střídá velký výkon a nic (to mu říkám přískok). O ekvitermní a plynulé regulaci jsem toho napsal spousta, čtěte na mém webu.

Odesílatel: Patrik@seznam.cz