Dobrý den, narazila jsem na vaše úžasné webovky a ráda bych vás požádala o pomoc, radu. Pokusím se dát maximum informací.
Zde https://youtu.be/*** najdete video průchodu domem, abyste měl představu, jak to vypadá s topnou soustavou atd. V cca 4:45 minutě můžete vidět umístěné venkovní čidlo v rohu zdí (nad květníky na zdi pod plechem). Toto video prosím ale nezveřejňujte, děkuji.
   Shrnuto i slovně, vlastním starý (asi 1925) nezateplený dům, jedná se o polovinu dvojdomu, kdy každá místnost (vyjma technické a koupelny) je jednou stěnou nalepena na sousedy. Technická místnost a koupelna jsou v přízemí vystrčeny vedle domu, kdy koupelna je mimo dům zcela (je tedy nejvíce zvenku ochlazována) a obvodová zeď je dokonce i slabší než ve zbytku domu, tj. cca 35 cm, jinak mají obvodové zdi domu tl. asi 50 cm. Dům není zateplený. Akorát nad podkroví, na podlahu půdy jsme položili asi 16 cm vatu. A v šikminách podkroví je sádrokarton také s vatou (na severní straně je taky asi 16 cm, na jižní straně je v šikminách zateplení dost špatné, nějaká slabá stará vata) - už jsem to takto koupila, před 8 lety. Pod kuchyní je sklep. Okna a dveře jsou plastová. Starší dvojskla. V technické a koupelně trojsklo z r. 2015. Stropy v přízemí jsou vysoké 275 cm, v podkroví jsou cca 260 cm. Technická a koupelna jsou 215 cm. Plocha bytu je cca 110 m2.
V místnostech jsou osazeny deskové radiátory v těchto rozměrech:
   PŘÍZEMÍ: Zádveří se schodištěm – 100x60 cm; Kuchyně – 120x60 cm; Obývák – 120x60 cm;
   Technická místnost - 40,5x60 cm (kotel je zavěšen vedle boileru u vstupu do koupelny); Koupelna – 100x60 cm.
   PODKROVÍ: Nad schody – 80x50 cm; Kuchyně – 90x60 cm; Pokoj – 120x50 cm; Půdička 1 - 70x60 cm; Půdička 2 - 70x60 cm.
   Radiátory jsou osazeny termostatickými hlavicemi Siemens s regulací 0-28 C. Kotel je plynový kondenzační Vaillant ecoTEC pro VU INT II 246/5-3 R2 + ekvitermní regulace calorMATIC 450 (na zdi v obýváku) s venkovním čidlem umístěným na severovýchodní straně domu, krytým před brzkým ranním sluncem. Kotel mi také ráno natápí kombinovaný boiler o objemu 120 l.
   Ze začátku jsem se snažila nějak nastavení vychytat, zkoušela jsem různé režimy, připojení termostatu atd... Stává se, že když se venku ochlazuje, je v domě tepleji a když se venku otepluje, je v domě chladněji (rozdíl do 1 C). Bohužel u tohoto regulátoru nelze upravovat sklon křivky. A i když v návodu k regulátoru je zmíněna funkce adaptivní topná křivka, tak se tam v menu vůbec nevyskytuje. Křivku lze tedy jen upravovat v jejím rozmezí po 0,5 kroku (0,1 až 4,0).
   Teď naposledy (již nějaký ten rok) jsem měla stabilně toto nastavení: Teplota den 21,5 C; Teplota noc 17 C; Denní režim 1 7-22 hod; Denní režim 2 -; Denní režim 3 -; Kor. pok. tepl. +0,5 K; Kor. venk. tepl. - 1 K; Zpož. protizámrz 1 hod; Max předehřátí 0; Max předvypnutí 0; Připojení pok. tepl. spínání; Vyrovnání letního p +3 K; Křivka 0,95; Min. tepl. 30 C; Auto Off – noční režim noční teplota; Ohřívání boileru 5-5:30 hod; Teplota vody v boileru 45 C.
   Ještě jsem mrkla do nastavení kotle a tam je: D001 doběh čerpadla 5 min; D002 blokování hořáku 25 min; D018 režim čerpadla 3 Eco; D019 provoz 2 stup. čer. 2 (topný provoz automatický, předběh/doběh čerpadla stupeň 1, ohřev teplé vody stupeň 2).
   V listopadu mi končí fixace cen plynu, kdy mi vyletí cena o zhruba 20 tisíc za rok. Byla jsem zvyklá na cca 24 tisíc ročně. Spotřeba se v minulých letech pohybovala cca mezi 17-20 MWh za rok.
   Spotřeba plynu na topení, ohřev TUV a také vaření (plynové hořáky sporáku), když spotřeba jen na TUV a vaření vychází cca na 0,285 m3/den) byla za poslední rok takováto (v m3 za předchozí měsíc): 01.10.2022 133,32; 01.11.2022 212,51; 01.12.2022 285,26; 02.01.2023 257,33; 01.02.2023 247,71; 01.03.2023 213,51; 01.04.2023 170,04; 01.05.2023 74,93; 01.06.2023 17,68; 03.07.2023 8,27; 01.08.2023 23,03; 01.09.2023 35,94.
   Řeším tedy nyní, zda by se nedalo ještě nějak docílit vychytání nastavení i s nějakou úsporou. Četla jsem právě před pár dny článek, kde říkali, že v určitých případech se může vyplatit na noc topení zcela vypnout, že energie spotřebovaná na ranní natopení je vyšší, ale i tak je nižší než energie, která by jela v noci. Tak nevím, přemýšlím. V nastavení, jaké mám nyní mi klesne teplota přes noc cca o 1,5C.
   Také se zamýšlím nad otázkou, zda je nějaká přímá úměra v tom, zda kotel běží čistě jen na ekviterm anebo zda je připojen ten snímač vnitřní teploty. Dočetla jsem se ve vašich odpovědích, že by měla být topná křivka (i teplota topné vody) co nejnižší možná a kotel by měl topit co nejdéle v kuse bez cyklování, nižší teplotou. Myslím si správně, že je skoro totožné
 a) jet na vychytanou křivku bez připojení vnitřní teploty anebo
 b) nastavit si topnou křivku hodně nízko, například i na hodnotu, která samotně by dům nevytopila, a k tomu si připojit snímač vnitřní teploty (ne termostat, ale ten režim spínání), kdy si kotel tu křivku sám upraví na potřebnou? Trochu mám totiž obavu ohledně té koupelny, že kdybych jela jen na ekviterm, tak bych tam měla chladněji než v obýváku (a možná to tak bylo, když jsem kdysi experimentovala, nevím). A zase topit úmyslně ekvitermem např. na 22 C a všechny místnosti v domě krom koupelny pak škrtit hlavicemi na 21 C by asi nebyl správný postup ne? Myslím, že když jsem onehdy zkusila i režim termostatu, že mi bývalo pocitově víc chladno.
   Ještě upřesním, že tu žiji s matkou, kdy já v přízemí mívám pocitově chladněji než ona v podkroví. A já potřebuji minimálně 21 C, abych "nemrzla" (a pracuji z domova u PC, tedy útlum připadá v úvahu jen v noci), mamce nahoře v podkroví by prý stačilo i 20 C. Ale také tu žiji s kocourem, kterému chci umožnit volný pohyb po domě a díky tomu jsou stále otevřené i dveře z přízemí vedoucí do zádveří, kde je schodiště do podkroví (a asi tudy pak nějaké mé teplo utíká do podkroví – což by bylo asi ještě horší, kdyby bylo nahoře chladněji než dole že?)...
   Jaké optimální nastavení (kombinaci) byste mi doporučil zkusit (třeba i víc variant k vyzkoušení), když mám k dispozici ten ekviterm, připojení čidla vnitřní teploty i termostatické hlavice? S tím, že sklon křivky nelze nastavit...
   A ještě jeden dotaz k té regulaci calorMatic – od jisté doby (již několik let) mi nedrží paměť hodiny. Žádná baterie tam není. A jakmile vypadne, byť jen na chvilku, el. proud, tak se mi hodiny resetují na 9. hod. Ostatní nastavení v paměti drží i po výpadku proudu trvajícím i v řádu hodin. Měla jsem tu jednou elektrikáře, myslel si, že tam jen vymění nějakou součástku (snad kondenzátor?). No každopádně to nebylo možné, protože je tam jen destička a nic takového. Napadá vás, jak by se to dalo řešit/opravit, nebo nezbývá než pokaždé hodiny nastavit nebo koupit nový regulátor? Moc vám děkuji za vaši ochotu.

   Dobrý večer, moc hezky připravený dotaz. Když jste si s tím dala takovou práci, tak ani já nebudu mít problém věnovat tomu dostatek času, jen příště poprosím o číslování otázek, ať víte, na který odstavec odpovídám. Budu to brát postupně od začátku.
   Venkovní snímač: krycí plech by měl bránit přímému oslunění, ale nezamezovat přirozenému proudění vzduchu (odspodu nahoru). Raději bych viděl kryt namontován zleva doprava, ale pokud není problém, tak to může zůstat.
   Bohužel u tohoto regulátoru nelze upravovat sklon křivky: právě tento regulátor má všechno nastavení které potřebujete (oproti některým výrobcům). Pro objasnění:
   Sklon křivky je parametr „Křivka“;
   Paralelní posun se provádí změnou požadované teploty v místnosti (topná křivka platí pro nastavení prostorové teploty den/noc 20°C). Protože máte aktivovanou funkci prostoru – spínání, tak se k spočítané teplotě topné vody ještě přičítá rozdíl mezi skutečnou a nastavenou teplotou v místnosti.
   Korekcí pokojové teploty +0,5°C říkáte regulaci, že prostorový snímač „lže“ o 0,5°C. Myslím si, že by hodnota měla být 0°C, tedy pokud tomu opravdu tak není.
   Korekcí venkovní teploty -1°C říkáte regulaci, že venkovní snímač „lže“ o 1°C. Myslím si, že by hodnota měla být 0°C, tedy pokud tomu opravdu tak není.
   Spotřeba plynu podle mého odpovídá aktuálnímu stavu objektu, ale to neznamená, že nemůže být nižší, viz dále.
   Noční vypínání můžete vyzkoušet, ale myslím si, že to bude na spotřebu horší, než stávající stav + klesne o dost teplotní komfort.
   Myslím si, že byste se měla zaměřit na správné nastavení průtoků jednotlivými radiátory. Při správném nastavení klesne teplota vratné vody, zvýší se účinnost kotle a tím i spotřeba plynu. Mělo by se tím začínat, ale většinou se tím končí ;-) O správném nastavení hledejte v mé knize nebo na mém webu.
   Ekviterm/ ekviterm s prostorem: abych vám to uvedl na správnou míru. Chcete co nejefektivnější topný systém, takže:
 1) Správně nastavený a vyčištěný kotel.
 2) Správným nastavením průtoků kotlem a radiátory snížíme spotřebu plynu.
 3) Použitím ekvitermní regulace uzpůsobíme dodávku tepla tepleným ztrátám objektu, a protože pracujeme s nejmenší možnou teplotu topné (vratné vody) opět jsme zvednuli účinnost a tím zase o něco snížili spotřebu plynu.
 4) Použitím vlivu prostoru jsme vzali v potaz i jiné zdroje tepla například oslunění a opět o něco zvyšujeme účinnost a tím opět snižujeme spotřebu plynu.
Z výše popsaného je patrné, že věci nejsou zaměnitelné a každý bod má své místo a funkci při snižování spotřeby paliva.
Protože většina tepla vám utíká schodištěm nahoru (komínový efekt), tak dole musíte topit o dost více než byste musela, jestliže by bylo schodiště stavebně odděleno od spodního patra. I takový závěs udělá hodně. Toto stojí za zvážení. Tady je další velký prostor na zlepšení.
Předposlední odstavec: Rezervy nemáte v nastavení regulace, ale ve výše popsaných věcech.
calorMATIC: hodnoty se vám nesmažou, protože se zapisují do trvalé paměti, která nepotřebuje napájení. Čas je zálohový nějakou dobu buď baterií nebo „superkondenzátorem“. Opravdu tam je ;-) (na té destičce). Na fotce bych ho nejspíše dokázal identifikovat. Bohužel těch lidí, co to dokáží opravit nebo alespoň na to mají čas už moc není. Zkuste v létě najít nějakého šikovného elektrikáře například opraváře televizí a pokud je trochu zdatný, tak by to neměl být problém. Jinak nový, ale to je podle mého zbytečné.

   Dobrý den pane Valtře, moc vám děkuji za podrobnou odpověď.
Jen upřesním: Krycí plech čidla není až ke zdi, tedy tam může vzduch proudit i nahoru, je tam mezera asi 10 cm – viz foto v příloze. Je ve výšce cca 235 cm nad zemí. Korekci pokojové a venkovní teploty jsem udělala před pár dny vědomě, dle jiných měřidel. Kotel mi jezdí čistit plynař každý druhý rok. Letos tu byl někdy v dubnu. Závěs do schodiště promyslím, prozatím dveře přivírám, co to jde. Superkondenzátor – děkuji za info, zkusím sehnat jiného elektrikáře/opraváře :-) A ještě pár věcí doplňuji.
 1) Náklon křivky. Ve vašich podkladech na webu i jinde jsem viděla u křivky dva parametry. Korekce (posun) a sklon (náklon – strmější nebo plošší). Tento regulátor umožňuje udělat jen tu korekci, tedy posun křivky po stupních, ale nedokáže křivku naklonit. Zřejmě proto, že křivka nejde naklonit, mívám, když se venku ochlazuje uvnitř tepleji, a naopak když se venku otepluje mám uvnitř chladněji... Cca o 0,5-1 C. Nebo to není ten důvod? Tepleji v zimě tolik nevadí, horší je to v teplejších dnech, kdy je mi pocitově chladno, ale to mi plynař doporučil nastavit vyšší minimální topnou teplotu (na těch 30 C).
 2) Ještě jsem zapomněla zmínit, že je tu zřejmě ještě jeden důležitý aspekt. Kotel začíná na výkonu asi 6,9 kW. A to je zřejmě pro můj dům hodně vysoké na tyhle přechodné období. Tedy nevím, zda je možné nějak (čím nejlépe) docílit té co nejnižší zpátečky, aby se kotel neničil cyklováním, ale aniž by to zároveň nezvedlo spotřebu plynu.
 3) Noční topení jsem již zkusila vypnout v minulých dnech.
Myslela jsem si, že když při režimu "spínání" zkusím dát nižší křivku (0,6), že bude mít kotel snahu jet na nižší teplotu déle. Ale to zřejmě není reálné. Naopak se mi po druhé noci celkem nedařilo dotopit na požadovanou teplotu 21 C, oproti té původně nastavené křivce 0,95.
Dnes jsem udělala ještě pár pokusů (viz příloha) a něco si "snad" uvědomila. Venkovní teplota se držela na 11-11,5 C, požadovaná vnitřní byla nastavena na 21 C. Kotel měl tlak vody při topení 1,7 Baru, v klidu má 1,3 Baru. Spotřeba plynu je za uvedenou dobu topení a výslednou spotřebu jsem měla na mysli po přepočtu na hodinu (snad jsem to počítala správně).
Z mých dnešních pokusů mi plyne toto, můžete posoudit, zda uvažuji správně?
 a) pokud otevřu všechny termohlavice v domě, tak kotel topí déle (17 minut topí/22 minut stojí), ale má vyšší spotřebu plynu (0,1805 m3)
 b) pokud hlavice pouze v podkroví nastavím všechny na 3 (tj. 20 C) a dole zůstanou naplno otevřené, tak kotel topí kratší dobu (9 minut topí/21 minut stojí), ale má menší spotřebu plynu (0,098 m3)
 c) pokud hnu křivkou (nahoru či dolů), změní se i požadovaná teplota vody (bez ohledu na připojenou prostorovou teplotu – spínání) a tím se upraví i délka blokace hořáku (zkrátí/prodlouží)
 d) je-li křivka nižší (např. 0,6), tak i přes připojený prostor – spínání, se kotel vypíná dříve a trvá déle přes den (či vůbec) než se místnosti natopí na požadovaných 21 C
 e) je-li křivka vyšší (1,4) kotel topí delší dobu, snad protože má možnost jet vyšší teplotou vůči svému minimálnímu výkonu (19-22 minut topí/19 minut stojí), ale má i mnohem vyšší spotřebu plynu (2187 m3), a ještě místnost přetopí o 0,5 C
 33) Chápu, že má kotel nějakou hysterezi, ale měla jsem za to, že by měl jet, dokud nenatopí na očekávanou teplotu (dle křivky nebo prostorového čidla) a vypínat by se měl jen z důvodu přehřívání kvůli vysokému spodnímu výkonu. Při prvních nastaveních začínal topit z 35-36 C a končil na 39-41 C. Nicméně u té křivky 1,4 začínal z 39 C, jel 22 minut a z toho ke konci i celkem dlouho na 43-44 C. Tak mi to působí trochu nelogicky. Venku byla stejná teplota, v domě už natopil na víc než 21°C, a přesto potom jel opět těch 19 minut až do 44 C. Ta hystereze se nijak nedeaktivuje, dokud dům není natopený? Nebo by v tomto zafungoval režim "termostat"?
 4) K tomu průtoku, našla jsem nyní tohle, viz komentáře dole. jvalter.cz/nastaveni-ekvitermni-krivky-baxi. Chápu tedy správně, že pokud nemám možnost si pohrát s ventily, tak mohu odpojit ekviterm od prostorové teploty, všechny termohlavice otevřít naplno a vyzkoušet čistě na ekvitermní křivku, zda mi radiátory vytápí všechny místnosti na stejnou teplotu – a pokud ano, tak bude ten průtok dobře nastaven? A pokud by v nějaké místnosti to topilo více nebo méně, tak by správný postup byl upravit ten průtok ju? A horší postup by byl ten, abych topila na vyšší teplotu a ostatní místnosti škrtila hlavicemi že...
 5) Nicméně řekněme, že v tuto chvíli nemám možnost ten průtok řešit – svépomocí. Napadá mne zkusit tento postup a začít "od píky":
Otevřít všechny radiátory (termohlavice) na plno a jet čistě na křivku (bez prostorové teploty). Zkusím začít na 0,8 a každý třetí den křivku posunout (než ji doladím) a zjistit, jaké teploty mám ve všech místnostech. Dá se očekávat chladněji v té koupelně a technické místnosti. Mohu tedy případně řešit tak, že nechám křivku topit na o 1 C více a v ostatních místnostech to poladit termohlavicemi. A musím počítat s tím, že kotel bude více cyklovat, ale i přesto bude spotřeba plynu stále nižší než při jiném nastavení...?
 6) A potom bych si mohla zkusit pohrát s tím, že opět připojím prostorovou teplotu a zkusím experimentovat s topením v noci – zcela vypnuté (což se asi naplno projeví až ve větší zimě, jak rychle a moc bude chladnout dům) nebo zkusit jen snížit ještě víc noční teplotu, než jsem měla nyní. Tady půjde hlavně asi o dvě věci – s tím nočním netopením – zda ranní spotřeba nebude vyšší než noční úspora... A také jak rychle se dokáže dům po ránu natopit na požadovanou teplotu 21 C. Jak to vše vidíte? Moc děkuji.

   Dobrý den.
Venkovní snímač: není to úplně špatně, ale pracujeme s přirozeným tlakem a proděním vzduchu a při tomto krytí bude mít vzduch snahu obtékat celou překážku a venkovní teplota nemusí být vždy aktuální.
 Korekce teplot: Dejte pozor na přesnost kalibračních měřidel. Většinou je snímač přesnější než běžně používané teploměry a tato funkce je tam hlavně k eliminaci vlivu vedení (odpor kabelu).
 Ad1) Myslím, že jsem to dostatečně vysvětlil v předešlém mailu. Náklon je u vašeho regulátoru parametr „Křivka“. Zvýšením minimální teploty řešíte důsledek ne příčinu.
 Ad2) Vysoký minimální výkon kotle způsobuje cyklování kotle, tím snižuje jeho životnost a zvyšuje spotřebu, ale při správném nastavení by nevhodný provoz neměl mít vliv na tepelnou pohodu (kolísání teploty v prostoru).
 Ad3) Tlak topné vody: nejspíše koukáte na manometr v kotli, kde: v klidu vidíte jen statický tlak; při provozu kotle vidíte statický tlak + dynamický tlak čerpadla.
  a) V pořádku: máte max. odběr tepla, kotel ho musí dodat, pro větší spotřeba.
  b) V pořádku: pro jednoduchost poloviční odběr tepla, kotel ho nemusí tolik dodat, proto menší spotřeba.
  c) Poupravím: křivka dělá něco jako základ pro výpočet teploty topné vody a vliv prostoru se k tomu přičítá/odečítá a podle výsledného rozdílu požadované a skutečné teploty kotle je kotel v provozu.
  d) Když je křivka nižší, než má být (nekopíruje tepelné ztráty domu), tak ani vliv prostoru není dostatečný k nápravě, teplota topné vody je nízká, tím je nízký i dodaný výkon a nedojde k natopení prostoru. Čím dále jste od správné hodnoty, tím je čas a rozdíl větší.
  e) Opak bodu „d“. Vyšší spotřeba je dána vyšší dodávkou tepla.
 Ad33) Podle mého do toho začali „kecat“ termohlavice, které se otevřely, tím byl větší odběr tepla, a proto kotel jel déle.
 Ad4) Pochopila jste to správně, jen nevím, co znamená „pokud nemám možnost si pohrát s ventily“.
 Ad5) Vyzkoušejte a uvidíte, ale správný průtok radiátory je základ. Při špatném nastavení průtoků všechny další kroky řeší jen důsledek tohoto špatného nastavení.
 Ad6) Uvidíte, jak moc jsou průtoky mimo (ještě zkuste více načíst problematiku na mém webu například na jvalter.cz/search/node/zaregulování průtoků radiátory ) a poté už je váš postup správný. Uvidíte, že při správných průtocích, otevřených termohlavicích a správné topné křivce se bude topný systém chovat o dost lépe a předvídatelněji.

   Dobrý den, dobře, korekci teplot jsem vrátila na výchozí 0.
To že nemám možnost si pohrát s ventily jsem myslela tak, že nemám pro tento účel nikoho "schopného". Já jako technický typ jsem schopná lecčehos, ale z určitých věcí mám obavu. Nicméně, zkusmo jsem vzala za závit hlavice a šel povolit rukou, tak jsem hlavice sundala a ventily všude nafotila – viz fotky v příloze.
   U ventilů, které mají čísla 1-6 a 1-8 je to dle mého jasné (1 zavřeno, 6 a 8 plný průtok).
 1) Nicméně jsou tam ventily, které mají jen označení písmeno/číslo, jako M/2, S/3, F/4, M/3 a tam nedokážu odhadnout, jak moc jsou otevřené. Můžete mi to prosím upřesnit vy?
 2) Rozumím správně, že pro regulaci ventilu bych si mohla vzít klíč příslušné velikosti a otočit tím šestihranem na příslušnou stranu?
 3) ALE nehrozí při tom, že se něco pokazí a ventil začne kapat či protékat? Z toho mám největší strach. Nebo že se v nějaké poloze zasekne a přestane fungovat?
 4) Ještě doplním jedno info, nakoukla jsem do diagnostických kódů kotle a odečetla teplotu vstupní a výstupní vody. Jestli jsem to dobře pochopila, tak výstupní je ta, kterou se aktuálně topí (shodovala se). A ta vstupní je tedy "zpátečka"? Pokud ano, tak je tam vždy rozdíl 5 C. Dívala jsem se vícekrát (vždy, když už kotel chvíli topil). Výstupní třeba 40 C a vstupní 35 C. Atd. Je to OK?
 5) Zkusila jsem tedy otevřít na maximum všechny termohlavice v domě a sledovala teplotu v každé místnosti při stejné venkovní teplotě 7 C a křivce 0,95. Řazeno dle vzdálenosti radiátoru od kotle.
Přízemí:
 21,5 C technická místnost
 21,5 C koupelna
 21 C zádveří (pod otevřeným schodištěm)
 21,5 C obývák
 21,5 C kuchyně
Podkroví:
 22,5 C obývák
 22 C místo nad schodištěm
 22,5 C kuchyně
 22 C půdička 1
 22 C půdička 2
   Je rozdíl v rámci 0,5, 1 až 1,5 C nějak moc významný v rámci té "regulace průtoku"? A dle mého laického rozumu bych řekla, že když vychází radiátory v podkroví na vyšší teplotu než ty v přízemí, tak by mohlo stačit průtok regulovat rovnou termohlavicí, aniž by se muselo zasahovat do ventilu...?
 6) Co se týká ventilů, tak vím jediné – že naplno jsou v přízemí v kuchyni a obýváku. U ostatních to nedokáži posoudit. A tedy ani nevím, zda by se dalo ještě něco vychytat.
Dokážete mi tedy z fotek ventilů a z uvedených údajů udělat nějaké posouzení? Případně tip na úpravu? Děkuji.

   Dobrý večer.
 Ad1) To jsou radiátorové ventily, kde se průtok šteluje otočením o 360°. Výstupek na matici musí vždy směřovat proti důlku na těle. Rozsah je N – plně otevřeno (z výroby) a 5 až 1.
 Ad2) U výše zmiňovaných ano.
 Ad3) Ano to hrozí, proto pokud není rozdíl teplot topná/vratná voda menši než 5°C a větší než 10°C, tak to raději nechte.
 Ad4) To je OK, ale je to cca průměr. Pro zjednodušení: jeden radiátor rozdíl 1°C, druhý 9°C, smíchaná vratná voda u kotle 5°C. Chceme docílit toho, aby všechny radiátory měly teplotní spád 5°C.
 Ad5) Pokud chcete v místnostech 21,5°C, tak je to OK. Pokud 21°C snižte křivku, aby to tam bylo. Pokud je v podkroví rozdíl topná/vratná voda 5°C, tak snížení na 21°C upraví termohlavice (dalším doladěním vám raději nebudu plést hlavu).

Dobrý večer, tak si tu s tím pár dní hraji.
 Ad4) plánuji si výhledově koupit měřidlo teploty, buď v rámci multimetru nebo samostatný infra teploměr. Tak pak uvidím.
Nově, s tím, že nyní mám už pár dní nastavení stabilně na den i noc 21 C – bez nočního útlumu (i když bez připojení pokojové teploty to asi žádný vliv nemělo – připojila jsem ji až dnes ráno) a v podkroví mám stále hlavice nastavené na 20 C, a to se daří udržovat, tak:
 1) Musím se přiznat, že jsem vás zkraje bohužel vůbec nepochopila, až dnes mi to došlo v souvislosti s nějakým komentářem na FB. Já jsem totiž vůbec nepochopila (i přesto, že jste to napsal jasně, ale já to viděla jinak :D), že ten parametr "křivka" je ten sklon. Pořád jsem měla za to, že ta křivka stanovuje jen minimální topnou teplotu a já pak nastavením požadované teploty v místnosti řeším její posun. Ale ten sklon mi vyloženě unikl. Tedy jestli to nyní chápu správně, tak:
   jestliže se mi stává to, že když se venku ochlazuje, tak se mi domov přetápí a naopak, tj. když se venku otepluje tak mám doma chladněji, tak musím tou křivkou ještě níže, než ji mám. (Nyní ji mám na 0,9 C, což mi teď pár dní stabilně natápělo na 21,5 C – v přízemí krom schodiště mám teď hlavice zcela otevřené. Ale včera, co se venku ochladilo, tak už jsem měla doma večer 22 C a dnes ráno i 22,5 C.)
- zároveň pokud se stane, že nižší křivka mi nebude stačit na natopení domova na nyní požadovaných 21 C, tak při připojeném regulátoru v režimu "připojení (spínání)" nastavím vyšší teplotu. Takto si s tím budu hrát do té doby, dokud nebudu mít doma stabilně 21 C bez ohledu na to, zda se venku ochladí nebo oteplí.
- a při tomto postupu pak může nastat paradoxní situace, že kvůli sklonu půjdu do nižší křivky, ale abych měla doma stabilně 21 C, budu mít nastavenou požadovanou vnitřní teplotu vyšší, například i 25 C. Myslím si to nyní správně?
 2) Ještě se zeptám na váš názor, zda postupuji správně. Zapisuji si nyní do tabulky denně 4x hodnoty: venkovní teplota/vnitřní teplota, vždy ráno, odpoledne a večer, kdy 4. hodnota prvního dne je totožná z rána dalšího dne. K tomu si eviduji spotřebu plynu za celý den vždy ve stejnou hodinu. A když se chci dobrat toho, jak "úsporně" kotel jel při odlišném nastavení topení, oproti jinému dni s odlišnými venkovními teplotami, dělám to tak, že mám tento výpočet:
   U každé hodnoty odečtu venkovní teplotu od vnitřní. Z nich si pak udělám průměr. A následně tímto průměrem vydělím denní spotřebu plynu. Do přílohy vám dávám obrázek tabulky, když jsem to ještě počítala jen ze 3 hodnot a zapisovala ve 22 hod. Nyní zapisuji ráno. Je to správný postup, že čím nižší výsledek – ve sloupci "O", tím úspornější provoz při daném nastavení? Nebo napadá vás nějaký jiný vypovídající "vzoreček"? Nebo jestli existuje třeba nějaká aplikace (software, ideálně zdarma), kam by člověk ty hodnoty naházel a ono mu to něco zhodnotilo? Moc děkuji.

Dobrý večer
 Ad1) Jako první se koukněte na postup ladění křivky v jvalter.cz/sites/default/files/soubory/ladeni.pdf Křivka = sklon a korekce = posun.
 První odstavec: podle popisu by to měla být kombinace nižší křivka a větší posun viz návod.
 Druhý odstavec: to co popisujete platí pro nastavení parametru připojení pokojové teploty na „žádné“ (nepracuje se s prostorovou teplotou – jen čistý ekviterm). Pokud nastavíte „spínání“, tak už pracujete s vlivem prostorové teploty na ekvitermní křivku. To můžete zařadit, pokud to bude potřeba až budete mít dobře nastavenou křivku. Poté se ale změní funkce požadované teploty z posunu ekvitermní křivky na skutečně požadovanou teplotu v prostoru.
 Třetí odstavec: Ano myslíte si to správně, je zopakuji, že to je pro volbu „žádné“. Pro lepší pochopení nastavenou teplotu berte jen jako bezrozměrné číslo, které se musí zvětšit nebo zmenšit podle potřeby korekce topné křivky.
 Ad2) Jako první musím zmínit, že porovnáváte neporovnatelné, co se týká porovnání při různých venkovních teplotách. Musela byste do výpočtů zahrnout křivku tepelných ztrát (ekvitermní křivku) a další parametry, takto to nelze.
   Jdete na to moc vědecky. Do optimálního provozu „kecá“ moc proměnných a z nepřesných vstupních dat přesný výsledek neuděláte. Šel bych na to z jiné strany. Základní požadavek je mít doma teplo. Čím tepleji chci, tím musím dodat více energie a tím víc zaplatím, takže si stanovit minimum, které jsem schopen akceptovat. To se budu snažit držet a udělal jsem pro tento bod maximum. Druhá věc je, že chci teplo vyrobit co nejefektivněji, takže pro kondenzační kotel s co nejnižší teplotou vratné vody a tím i topné vody. Správně nastavenou ekvitermní regulací docílím i tohoto požadavku. Pokud je topný systém správně nastaven (průtoky, výkony), tak s tím více neuděláte. Hodnoty (denní spotřebu) bych zapisoval při různých venkovních teplotách až budete mít správně nastavenou topnou křivku. Poté tyto data použil až budou stejné venkovní podmínky na jaře k tomu abych vyhodnotil, jestli pro tento typ vašeho domu nebude výhodnější malý noční útlum (záleží na izolaci domu a dalších faktorech).

Odesílatel: lion@seznam.cz