Dobrý den Pane Valtře. Řeším v hlavě regulaci vytápění v pasivním domě, který za nedlouho budeme stavět. Nemůžu se zbavit pocitu, že klasická regulace, používaná u domů s desetinásobnou ztrátou, bude nefunkční, protože v tomto případě jakýkoliv tepelný zisk (obzvláště solární) bude několikanásobně překračovat tepelnou ztrátu v místnosti, a dost možná celého domu.
   Systém, který použiji, vychází z potřeb/omezení, která mám (např. TČ nemůže topit do domu 24/7) a hledám k němu pasující regulaci. Vymyslel jsem, jak ji udělat, ale nejsem si jistý, zda to bude 100% funkční. Mohl byste na to, prosím, mrknout?
   TČ natápí AN, to je řízeno samostatně jiným systémem. V AN o objemu 600-800L se horní část natápí na cca 40-45st a dolní část na cca 25-30. Teplá voda se připravuje průtokově hadem přes celou nádrž, topná voda do podlahovky se čerpá ze spodu AN přímo. Na AN je připojený ještě teplovodní výměník krbu.
   Tepelné ztráty jednotlivých místností v domě jsou cca 14W/m2 při venkovní nule. resp. dle programu je spočítána teplota topné vody při nule na 25st. a při -8 na 27st. Vytápění za nižších teplot vůbec neřeším, protože takové teploty doprovází jasná obloha, a tudíž solární zisky, které dům vytopí zcela samy. A teď ta regulace…
   Na výstupu z AN bude trojcestný směšovací ventil s trvale pevně nastavenou teplotou topné vody (zároveň je ochrana před krbovou vodou). Celý rok bude mít tedy topná voda stejnou teplotu (rozdíl v COP/spotřebě mezi 25 a 27 při spotřebě pasivu je zanedbatelný).
   Za směšovacím ventilem bude dálkově motorem řízený trojcestný přepínací/kulový ventil. Ten má za úkol přepínat, jestli do podlahy poteče teplá voda z AN, nebo zda přívod topné vody bude uzavřen a cirkulovat v podlaze bude jen voda, která je v trubkách. Následuje cirkulační čerpadlo, které běží 24/7 a rozvaděč.
   Regulace se bude řídit teplotou vratné vody, která při fixní teplotě topné vody odráží aktuální “nasycení” domu teplem, a tudíž z jejího vývoje lze dovodit potřebu/nepotřebu (např. při velkém tepelném zisku) topit. Její teplota se měří příložným teploměrem a je pravidelně ukládána do nadřazeného systému. A mám dvě možnosti:
 1) Topná voda běží dle výpočtů v programu 25st. vratka je 23st., to zcela pokrývá aktuální tepelné ztráty domu. Venku vychází slunce a osvítí jižní okna, což lehce zvýší teplotu v místnostech. Jako reakce podlahovka nemůže odevzdat tolik tepla, jako předtím a teplota vratky tak vyroste na 23,1. Tato teplota je v systému nastavená jako mez, takže na to reaguje systém, který přepíná přepínací ventil. Od této chvíle do podlahy nejde žádná teplá voda z AN. Přepnutím si systém zároveň snížil tuto mez o půl stupeň na 22,6 a dokud nedojde k poklesu vratky na 22,6 voda z AN netopí. Slunce zmizí a venku se ochladí, zisky, které byly jsou pryč a místo toho narůstá tepelná ztráta domu, chvilkově jí vyrovnává akumulace, ale postupně vychladne i vratka na 22,6. Systém tedy opět přepíná přepínací ventil a topná voda z AN začíná proudit do podlahy a vratka pomalu roste směrem k projektové úrovni. Jelikož se ale vyčerpalo část akumulovaného tepla a venku se prudce ochladilo, tak to nějakou dobu trvá. Systém tak zjišťuje, že za poslední tři hodiny nedošlo k přepnutí ventilu (tzn topení nejspíše topí méně, než by bylo potřeba), proto přes PWM vysílá povel oběhovému čerpadlu, aby zvýšilo průtok o 50%. Toto o polovinu větší teplo dodané do domu ho spolehlivě velmi rychle dohřívá, a tudíž i vratka roste rychle nahoru. Při dosažení 23st. dle projektu systém opět vrací průtok čerpadlem na standardní hodnotu a čeká, co se bude dít dále.
   Stejně, ale v obráceném gardu to funguje v přechodném období, kde systém může čerpadlo pro změnu zpomalovat, dokud nebude potřeba dodat víc tepla, protože voda 25/23 bude v tu dobu moc. Jelikož všechny hady topení budou mít velmi podobnou délku (řekněme do 5% rozdílu), měly by mít i obdobné tlakové ztráty, tak by to mohlo fungovat.
 2) Pokud by nebylo možné použít k regulaci i změny průtoku čerpadla, musí systém být nastavený na největší zimu, tedy místo aby TČ natápělo AN na 25st., které stačí při venkovní nule, musí natápět na 27st., která bude stačit i při velkých mrazech.
   Principiálně je to pak stejné. Celoročně do podlahy teče těch fixních 27 a vrací se třeba 25 (dle toho, jak to bude v projektu vytápění). Měří se teplota vratky, která jakmile dosáhne 25,1, systém přepne ventil a odpojí AN od podlahy, dokud vratka neklesne na 24,6, poté se opět pustí do podlahy topná voda a dům se dohřeje. a jelikož se topí vodou, která by dům vytopila i v krutých mrazech, není potřeba zrychlit čerpadlo, ale dohřeje se brzo i tak. V přechodném období pak tímto způsobem bude docházet spíše k topným pulsům, protože při té minimální tepelné ztrátě ta zpátečka obratem stoupne a poté bude dlouho trvat, než klesne, aby se zase pustila topná voda dovnitř.
   …. druhý systém je jednodušší a nepotřebuje měnit otáčky čerpadla, nicméně je méně efektivní z hlediska COPu TČ, protože celoročně vyrábí topnou vodu o teplotě 27 místo toho, aby dělalo jen 25. Ale vzhledem k roční spotřebě energie na vytápění v pasivu, a to ještě znásobené kombinací TČ + podlahovka, by to asi bylo jedno.
   Cílem je, udržet stabilní teplotu v domě a zabránit tomu, aby se do podlahy topilo zbytečně tehdy, když má dům tepelné zisky (ať už sluneční nebo vnitřní či jiné). Ovšem o ziscích apod. mě žádná ekviterma ani termostat atd neinformuje. Resp. jediný, kdo ví, jak je na tom tepelná bilance domu (ať už zda je potřeba ho dohřát, nebo má už víc, než je třeba) je vratná voda. Proto jsem tu regulaci chtěl postavit na ní. Myslíte, že to takto lze použít? Předem Vám děkuji.

   Dobrý den, s dovolením Vám to trochu překopu, podle toho, jak bych si to udělal doma, protože ve vašem návrhu hodně narážíme na limity použitých zařízení. Řazení bodů je náhodné, podle toho, jak to čtu a určitě by si to zasloužilo hlubší rozvahu, než se tomu můžu dnes věnovat.
 1) Určitě to chce topenářský projekt, abyste měl páku na realizační firmu, měl představu o funkci a ceně.
 2) Nikdy není dobré kombinovat nízkoteplotní a vysokoteplotní zdroje tepla. TČ bych nechal pro podlahovku a krb bych nechal bez výměníku, případně se zamyslel nad rozvedením teplého vzduchu. Teplý vzduch může být příjemný, když budete mít „studenou“ podlahu. U nové stavby to není provedení náročné, a i cenově to bude zajímavější. Zároveň se vyhnete problémům viz níže.
 3) Když sečteme chyby snímačů, rozlišení převodníků, provedení montáže atd., tak se nedostaneme na lepší rozlišení, než je 0,3 až 0,5°C. Všechno pod tuto hranici je nepřesné, neopakovatelné, takže pracovat s rozlišením 0,1°C je teorie a generátor náhodných akčních zásahů. U příložných termostatů je to úplně neproveditelné (standardní hystereze 5°C). U prostorových termostatů vidíme na LCD rozlišení 0,1°C, ale je to jen placebo pro zákazníka, s realitou to má málo společného.
 4) Termoventily mají delší přestavnou dobu a při vychladnutí se otevřou. Zapnete čerpadlo, v nádrži je 80°C například od krbu a tato teplota vám půjde cca 2 minuty (i více podle typu) do okruhu podlahového topení, než se ventil přestaví. O přesnosti nastavení teploty se raději nebudu vůbec zmiňovat. Pokud má být zaručená správná funkce a ochrana podlahového topení, muselo by se to řešit najížděním ze zavřeného stavu elektricky. Zbytečné komplikace při těchto tepelných ztrátách.
 5) Každá skoková změna v regulačním okruhu je nevhodná. Je to jako kdybyste jezdil autem jen brzda, plný plyn, nic mezi tím. Přepínací ventil je zbytečný, protože stejného efektu docílíte VYP/ZAP čerpadla (nelíbí se mi stálý běh čerpadla z důvodu, spotřeby a životnosti). Někdy by měl smysl, ale zatím bych o něm neuvažoval.
 6) Co se týká regulace. Při popsaném výpočtu nemá ekvitermní regulace smysl. Regulace podle teplotního spádu (vratné vody) je dobrá myšlenka, ale neproveditelná cenově rozumnými prostředky. Myslím si, že se jednou nastaví průtoky a regulace tím skončí. Jediné, co nám do toho hází vidle jsou neplánované teplotní zisky. Pokud máme dodržet zajímavý poměr cena/výkon, tak bych osadil jeden prostorový přístroj pro blokování plánovaného zdroje tepla (podlahové topení) od neplánovaných zdrojů tepla (krb, slunce).
   Závěr (za mě): TČ pro podlahové topení. AN pro odmrazování, pokud toto TČ potřebuje, akumulaci a případné pálení přebytků z FVE tepleným čerpadlem. Krb s rozvodem teplého vzduchu. Podle dispozic domu osadit jeden prostorový snímač, který bude pouštět čerpadlo v podlahovém rozdělovači (blokování od tepelných zisků). Dále se řídit pravidlem, že kabelů není nikdy dost.

   Dobrý den pane Valtře, děkuji za odpověď, chápu, kam míříte. Podobné nastavení s velkým úspěchem provozuje jeden z uživatelů v Anglii, kde vhodně umístěným nástěnným termostatem s hysterezí 0,1 (byť o její funkčnosti pochybujete nejen Vy, ale i já) se mu daří (potvrzeno logováním teplot) držet teplotu v domě na +/- 0,2 stupně. Jeho dům však je jen nízkoenergetický, a ne příliš podobný mému/pasivu. Přeci jen, stále mám trochu pochyby, že by toto řešení pomohlo, zkusím zareagovat na ty body / dovysvětlit.
   Stavím učebnicový pasivní dům. Jižně orientované místnosti zabírají cca 2/3 plochy domu a jižní fasáda je prosklena velkoformátovými okny (topení sluncem v zimě, v létě efektivně odstíněno). Naopak severně orientované provozní zázemí je téměř bez oken. Kromě obývacího pokoje s KK a krbem se na jihu nachází, jak ložnice, tak v patře tři dětské pokoje.
   Zcela zásadní pro rozhodování topit/netopit tak je oslunění jižních místností, tedy termostat by se v každém případě musel nacházet v některé z těchto místností, aby mohl reagovat na to, jestli dům vytápí slunce, nebo jestli je potřeba dodatkové topení skrz TČ. Jenže kromě obýváku mají tyto místnosti v běžných zimních teplotách ztrátu kolem 150W, takže potřebu vytápět takovou místnost silně ovlivní i aktivní elektrospotřebiče nebo samotná přítomnost člověka v nich. Příklad – dám termostat do dětského pokoje, dcera přijde s kamarádkou ze školy a zavřou se v pokojíčku… a jimi vygenerované teplo během hraní vypne topení v celém domě. Tedy to použít nelze, tak jako ložnice, kde vypneme topení přítomností já s manželkou večer, a bohužel. Už vůbec nepoužitelný je obývák, kde kromě solárních je obří riziko vnitřních zisků (kuchyň, krb, osoby), které překonají i fakt, že díky větší ploše má ztrátu asi 4násobnou oproti pokojům. Můžu (a budu) mít “termostat” v každé té místnosti, takže bych to mohl upravit nějakou podmínkovou vyšší logikou, ale přijde mi to jako mnohem horší řešení než úprava toho způsobu dodávky tepla. Bohužel termostat někde v chodbě mi nepomůže. To funguje u domů “řízených tepelnou ztrátou”, ale nebude fungovat u solárního pasivu, který řídí tepelné zisky, na které musí promptně reagovat, ale nikoliv nechat se zmást lokálním ziskem, který je významný pro danou místnost, ale pro ostatní/dům jako celek nedostatečně významný.
   Co se týče krbu – úkolem toho výměníku není, aby mi někde něco ohříval. To je jen nepožadovaný bonus. Úkolem je, aby zabránil přetopení obýváku. Regulovat množství vydaného tepla můžu buď omezením objemu hoření nebo odvedením tepla pryč. Na trhu není a z hlediska fyziky ani nebude akumulační krb, který by v pasivu nepřetopí obývák. A pokud si někdo koupí krb, aby se pak díval, jak mu tam doutnal jedno malé polínko, je to jeho věc. Za takových podmínek bych ho já nechtěl. Chci ho pro atmosféru, pro plamen, takže to teplo musí pryč. Omezovat si výběr rekuperace, komplikovat si její rozvody a celé vlastně to udělat rizikovější a nestabilnější, to bych se na to asi radši taky vykašlal. Rekuperace má větrat, ne topit. Takže pokud mám možnost jednoduše dvěma trubkama dostat to teplo pryč z obýváku, abych si mohl krb normálně roztopit, je to pro mě jediná rozumná a přijatelná varianta, jak krb mít. Tím, že je krb na atmosféru a nejsou to kamna na topení, celková denní produkce tepla nebude vysoká. Toto teplo bychom měli být schopni spotřebovat v podobě teplé vody každý den. Riziko, že by se takto teplá voda dostala až k výstupu do podlahovky, tak nastává jen v případě katastrofického několikadenního blackoutu, kdy by mi už nestačily ani FVE ani baterky na utažení domu a musel bych krb vytěžit pro tyto potřeby. Přesto nechci riskovat, proto i z tohoto důvodu by tam ten směšovací ventil pro sichr byl.
   O pomalé reakci směšováku jsem nevěděl, ale snad by to nemusel být problém? Ten dvouminutový pul horké vody zaznamenají rozvody, ale nad nimi je vrstva anhydritu, tak nějak věřím, že ten dokáže takový pul efektivně vyhladit, aby nedošlo k překročení povolené povrchové teploty a poškození vinylové podlahy. Nebo ne?
   Stejně tak ty teploměry. Co jsem koukal, tak některé deklarují přesnost i na 0,1K s odezvou v řádu maximálně sekund. Nakolik je to reálné netuším, ale je to jeden teploměr, tak na něm nemusím šetřit. Tu otevírací/zavírací teplotu bych mohl samozřejmě nastavit i s vyšší hysterezí, než 0,1, pokud by měření bylo nepřesné. Na vnitřní klima by to snad nemělo mít příliš vliv, když to vyhladí akumulace podlahy a stěn. Alespoň to je můj pocit.
   Pokud jde o běh čerpadla 24/7, tak to popravdě považuju za klíčový stabilizační prvek toho domu, který vyrovnává všude teplotu. Ten právě má zajistit to, že zisky z jihu se projeví i na severu. V opačném případě bych ho stejně nemohl vypnout, protože bez ohledu na jižní zisk bych musel sever dotápět. Tedy cpal bych do domu na severu další teplo, které ani není potřeba, když z jihu slunce topí víc než dostatečně pro celý dům. A vlastně bych ho nemohl vypnout ani v noci, kdy sluneční zisk nebude, protože při nižší noční teplotě, nulovém solárním zisku a minimalizovaných vnitřních ziscích bude potřeba do domu topit o to vyšší. Jediné, co mi přijde, že bych mohl, je nastavit noční útlumovou teplotu snížením přepínací teploty, čímž by se bralo teplo z akumulace místo z AN a v případě noci by bylo možné současně s tím vypnout i čerpadlo. Ale to zase udělá destabilizaci, protože ložnice a pokoje budou mít lokálně významný zisk, takže při topení tak, aby to udrželo obývák a sever na požadované hodnotě, budou ložnice a dětské pokoje přetopené. Z hlediska finančních nákladů (elektřina a opotřebení) jsem toto určitě ochoten “zaplatit” a řešil bych to jen, pokud by čerpadlo v noci rušilo, což snad vzhledem k umístění nebude, a podlahovka musí být navržena tak, aby průtok potrubím nebyl hlučný.
   Nakonec ještě k té brzdě/plyn. Máte určitě pravdu, ale řekl bych, že jen částečnou. Tu brzdu/plyn by v podstatě mělo pocítit pouze rozvodné potrubí. Kolem něj je ale přeci silná vrstva anhydritu a kolem prostoru ještě masivní stěny. Z hlediska vnitřního prostředí (což je to, o co člověku jde) by to mělo být díky nim tolik vyhlazené, že člověk změny nepocítí. Pro ten anhydrit mi to spíš přijde jako dát plný plyn a poté na neutrál dojet, než přijde další plyn, což by se (snad) do prostoru mělo přenést jako vcelku stabilní sinusoida s minimální amplitudou.
   Neberte to, prosím, tak, že bych zarputile trval na tomto systému. Jen mi stále přijde, že tak jako mi nepomůže ekviterma, tak mi nepomůže ani termostat, který není kam dát, resp. jejich řídící logika, kterou bych jim musel naprogramovat, by byla natolik složitá, že mi přijde jednodušší, řídit se tou zpátečkou.
   Ještě jsem nad tím včera dál přemýšlel, a ten princip modulace otáček čerpadla k úpravě průtoku a tím topného výkonu bych nejspíš opravdu opustil a šel tou druhou cestou v podobě pulsního natápění.
   Řekněme, že projekt říká, že na výpočtové teplotě je potřeba topit 27/25 při průtoku 10L/min. Naopak při venkovních 10st. by bylo potřeba naopak 24/22 při průtoku 5L/min. (berte s rezervou jako příklad, nemám teď u sebe počítač, kde to mám v LoopCadu naprojektované). Obojí při požadované vnitřní teplotě 22. V zimě je tedy delta střední voda-vnitřní teplota 4, v přechodném období je delta 1 (a poloviční průtok). Tedy v zimě potřebuju 8násobný výkon než v přechodném. Tedy v zimě bych potřeboval takto topit po dobu 60minut každou hodinu (tedy pořád) v přechodném období by stačilo 60/8=7,5 minuty k dodání potřebného tepla. Termostatický směšovací ventil na AN bude nastavený na topnou vodu 27 celoročně. Čerpadlo bude nastaveno na průtok 10 L/min celoročně. Přepínací trojcestný motorizovaný ventil bude přepínán při teplotě 22,5. Vždy, když zpátečka klesne na 22,5, přepne se ventil a začne téct topná voda z AN do topení, a to po nastavenou dobu 7,5minuty. Poté se přepínací ventil opět přepne a voda v podlaze už jen cirkuluje, dokud zpátečka nespadne na 22,5, kdy se celý cyklus opakuje. V závislosti na ztrátách/zisku tedy bude systém čekat třeba, než uběhne ta hodina v přechodném období, kdy by to zase pustilo pulz, až po situaci, kdy v mrazu na výpočtové teplotě by systém přepnutí ventilu na cirkulaci ho opět obratem zase otevřel pro přítok topné vody, protože zpátečka se vychladí ihned. A v průběhu zimy bych se tedy pohyboval kdekoliv mezi tím. Úvodní zaregulování je vlastně stejné, jen seřídit průtokoměry, aby to topilo všude stejně a následně místo toho, abych první rok ladil ekvitermní křivku, tak si jen případně doladím tu přepínací teplotu, která by zároveň byla obdobou ladění teploty na termostatu.
   Myslíte, že by to takto mohlo fungovat? Nebo je tam nějaký další problém? Mně to přijde jako jednoduché a elegantní řešení, které by mělo fungovat kdekoliv, ale obzvláště dobře v solárním pasivním domu. S díky moc, Lukáš

   Dobrý večer, neberte to, že se Vám snažím něco rozmlouvat, obecně se mi ten princip také líbí, ale bohužel si myslím, že narazíte na realitu (řemeslnou a kvalitu standardních komponent). V podstatě Vám jen háži body k zamyšlení a poukazuji na třecí plochy.
 1) Prostorové snímače. Podle popisu to zatím není vhodná varianta, ale provoz ukáže. Určitě bych nepoužil termostaty, ale snímače a s dodavatelem bych si ujasnil princip kabeláže (bezdrátové bych nepoužíval, protože elektrosmogu je všude až moc). Snímače můžou být pasivní nebo „běžet“ po komunikaci a od toho se odvíjí struktura kabeláže.
 2) Krb: ano, odvedení tepla dvěma trubkami je elegantní, ale poté s tím souvisí navazující problémy s napojením vysokoteplotního zdroje na nízkoteplotní spotřebiče. Asi jsme se myšlenkově nepotkali v použití vzduchu pro odvod tepla z krbu (rekuperaci bych do toho netahal). Zkusím najít nějaký odkaz: https://hestia.cz/hypokaust/ nebo https://www.krby-turyna.cz/hypokaustni-vytapeni.
 3) Max. teplota podlahového topení. Neznám současné principy a materiály pro provedení podlahového topení, ale několikrát jsem řešil „odloupnutí“ topného hadu od betonu vlivem přetopení (byly to starší instalace), tím vytvoření miniaturní vzduchové izolační vrstvy a razantního snížení přestupu tepla podlahového topení. Tam už není cesta zpět, jen celé znova, ale to je na dlouhé vyprávění. Rozhodně bych to nepodceňoval a konzultoval to s projektantem topení. Tato chyba se projeví až za delší čas a o to je pro uživatele překvapivější. Zde nejde o poškození, ale dlouhodobou funkčnost.
 4) Snímače teploty. Dejme tomu, že zainvestujete a pořídíte snímač teploty s třídou přesnosti A, poté musíte koupit „řídidlo“ které bude mít dostatečně přesný převodník A/D, a nakonec vám topenář špatně zabuduje čidlo do potrubí (příložné nejde kvůli přesnosti použít) a jsme na tom bledě. Chyby se sčítají a bude velmi záležet na použitých komponentech a celkovému profesionálnímu provedení. Neříkám, že to nejde, ale rozhodně to bude chtít profíka.
 5) Čerpadlo 24/7. Z hlediska regulace je dobře, že poběží neustále, spíš mě trápí životnost. Když vidím, jak nic nevydrží i od renomovaných výrobců a na hydraulicky normálních rozvodech, tak se ho snažím podvědomě šetřit. Za poslední desetiletí šla účinnost hodně nahoru, ale životnost hodně dolu, ale zase to kompenzuje cena, která šla také hodně nahoru :-D
 6) Brzda/plyn. Vy se na to díváte z pohledu uživatele, já spíše z pohledu zařízení. Též si nedokážu odhadnout, jak dlouho vydrží pohon plnit zamýšlenou přepínací funkci. Nebude to málo, ale nebude to ani tolik, kolik byste chtěl.
 7) PWM regulace čerpadla. Funguje to parádně, ale většinou to jsou nestandardní čerpadla a není to dlouho co jeden zákazník čekal na dodání měsíc, a přitom původní čerpadlo vydrželo 2 roky, než se vydřela hřídelka až do nefunkčnosti. Když řízení otáček, tak určitě od renomovaného výrobce a s řízením 0-10V, které je „standardnější“.
 8) Poslední odstavec (princip). Fungovat to bude, ale znovu opakuji, bude hodně záležet na provedení a použití jednotlivých komponent. Zde je nanejvýš nutný profesionální přístup. Nenechte se zastrašit, jsem poslední dobou trochu pesimista ;-)

   Díky, chápu. Hypokaustní vytápění je zajímavé, ale já chci stavět dům fungující na elektřinu, která je jediným smysluplně univerzálním zdrojem energie. Cokoliv, co nefunguje na elektřinu je v domě pro mě nepoužitelné. I ten krb je jen kvůli atmosféře. To už bych spíše zvažoval pořízení nějaké imitaci krbu s plazmovou nebo jinou obrazovkou imitující plamen a infrazářičem imitující teplo z krbu. Ale i když bych ušetřil za komín, chyběla by mi tam ta autentičnost a neměl bych ani tu zálohu pro případ pohromy. Už tak mi trvalo rok a půl, než se mi podařilo vyladit půdorys domu do dokonalosti, kterou jsem nenašel u žádného projektu na internetu (a že jsem jich pěkných pár tisíc viděl), takže ani to bych kvůli těm kamnům nepředělával. Věřím, že se najdou tací, kteří budou ochotni kolem hypokaustu nebo mastku postavit celý dům, protože právě to bude jejich sen o dokonalém domě, nicméně já mám potřeby trochu jiné, takže zůstanu u těch dvou trubek do akumulačky.
   Jak rozvody/topení, tak Loxone si budu dělat sám. U Loxone to problém nebude, tahle oblast je můj koníček a už jsem to roztahával a programoval na předchozí nemovitosti, přičemž jejich produkty mívají velmi solidní kvalitu, takže to by mělo fungovat. U vody/topení je to horší v tom, že nejsem profík, ale na druhou stranu nejsem pod tlakem "rychle to dodělat a hurá na další zakázku" nebo "dám tam to nejlevnější, ať marže cinká", nýbrž si můžu a dám záležet na tom, aby to bylo provedeno kvalitně a přesně podle doporučení/manuálů výrobce. Zároveň nepotřebuji šetřit na materiálu, protože mnohonásobně víc ušetřím na práci řemeslníka. Do podlahy na vodu i topení půjde PEX buď v podobě Rautitan od Rehau nebo alpex F50 Profi od Fränkische, věřím, že nic moc lepšího sehnat nejde a dle dat výrobce by ten puls horké vody měly v pohodě vydržet. Navíc výhodou je, že kdybych si byl předem vědom toho, že to hrozí (např. ta situace s natopením celé AN krbem kvůli blackoutu, jsem schopný skrze Loxone zablokovat otevření přepínacího ventilu, abych dal čas směšovacímu ventilu uvědomit si, že z AN se do něj tlačí horká voda).
   To PWM mě napadlo jako první, i když je mi jedno, co by to bylo, protože z Loxone umí jít oba signály. Šlo jen o to, že mě to napadlo, a když jsem to hodil do Googlu vyskočil na mě hned Grundfos Alpha, že to umí, tak jsem si říkal, že mám vystaráno, protože to je skladem všude a ani nestojí majlant. Jen je pravda, že bych tímto způsobem sice zlepšil COP čerpadla, ale přidal bych si do systému další "kurvítko", které by ve finále mohlo způsobit spíš problémy z rozdílné změny odporů okruhů při změně průtoku.
   Velká výhoda však je, že ve skutečnosti, ať už bych šel jakoukoliv cestou, všechny ty komponenty v tom systému tak jako tak budou. Na Loxone Touch natolik spoléhat nechci, abych do systému nedal rovnou i ten přepínací ventil, protože jeho dodatečná instalace by pro mě amatéra byla neporovnatelně nepříjemnější než fakt, že bych za něj zaplatil i když funkci pak nepoužil. Stejně tak asi klidně můžu sáhnout po tom Grundfosu, nebo jiném čerpadle, které tu regulaci otáček na základě vzdáleného signálu umí, to mě nijak finančně nesežere. Tudíž ta soustava v domě v každém případě bude mít v sobě všechny součástky, které jsou potřeba k provozu kteréhokoliv z mých dvou variant, stejně jako té Vaší. Tudíž úplně v klidu můžu začít s tou svojí variantou, a pokud by se ukázalo, že to zlobí, můžu vyzkoušet ještě druhou nebo třetí. A ve finále, ten Loxone umí i ekvitermu, takže kdyby se vše ukázalo jako nefunkční, jen přendám motor z přepínacího ventilu na směšovací a na něj aplikuju ekvitermu ze zoufalství.
   Šlo mi tedy především o to, jestli Vy, jako profík, vidíte nějaký zásadní problém (z funkčního hlediska, nikoliv z finančního), proč by to fungovat nemohlo. Protože ať jsem se zeptal kohokoliv jiného, dostalo se mi jen odpovědi, že jsou to blbosti, které absolutně nemůžou fungovat, a že mám použít ekvitermu, nebo si upravovat teplotu topné vody ručně podle potřeby, přes veškerou mou snahu vysvětlit, že v pasivním domě takové věci nemůžou fungovat.
   Pokud budete mít zájem, můžu se Vám za rok/dva ozvat, jak to šlape. Díky moc za Váš čas, o víkendu Vám pošlu příspěvek na ten server. Lukáš

   Dobrý večer, použití Loxone a že zvládáte jeho programování je pro mě nová informace. Ještě doplním pár postřehů z vašeho minulého mailu.
 1) Myslím si, že byste se měl potkat s kamnářem a probrat s ním svůj záměr s krbem. Třeba vám více otevře obzory. Když tomu věnujete tolik času, tak by bylo škoda nezvolit nejlepší řešení. Mám neodbytný pocit, že pro Váš pasivní dům existuje lepší řešení. Třeba je to jen pocit.
 2) Na přívod z AN bych dal nějaký vyvažovací ventil (STAD) pro upravení maximálního průtoku.
 3) Přepínací ventil bych ovládal spojitě (tříbodově nebo 0-10V). Při náběhu mírně otevřít pro „vzpamatování“ směšovacího termoventilu a poté doladit na požadovanou teplotu vratné (topné) vody.
 4) Na topném okruhu použít snímače do jímky a pohlídat si správné zabudování do potrubí (pro inspiraci https://www.sensit.cz/cz/prirucka-sensit-5849/ strana 36)
 5) Úplně jsem nepochopil „jen přendám motor z přepínacího ventilu na směšovací“. Myslel jsem, že chcete použít termoventil a tam nic nenasadíte. Pokud chcete směšovací ventil ovládat elektricky z Loxone, tak už nepotřebujete přepínací ventil (uděláte klasický směšovací uzel). Toto je možné, ale na 100% musíte vědět co děláte a osadil bych určitě havarijní termostat pro max. teplotu topné vody.
 6) Ekviterm pro Váš případ je nevhodný (ekvitermní křivka je v podstatě plochá přímka), ale venkovní snímač bych na severní straně realizoval, hlavně z důvodu kontroly funkce, jestli bude vše, jak jste si představoval.
 7) Principiálně je vaše idea v naprostém pořádku a v souladu s chováním pasivního domu.
 8) Určitě se ozvěte. Myslím, že by stálo i zato celkově projít projekt (podklady) topení + regulace, než se do toho pustíte, aby tam nebylo něco, co vaše snahy zmaří. Zdá se mi, že některé věci jsou trochu na vodě, ale může to být tím, že nemám všechny informace.
Ať se daří a za příspěvek dopředu děkuji.

Díky moc.
 1) Tipy a pochybnosti beru, vždy to člověka donutí zamyslet se, jestli to nejde udělat jinak/lépe. Ale s krbem jsem si jistý. Díval jsem se na výkonové křivky nejlepších finských mastkových kamen (cca 15x dražší než BeF Aqaulite 6 Passive, který si chci koupit) a je to naprosto nemožné. Přestože mají možnost většího plamene, tak průzor (tedy ta atmosféra, kvůli které to chci) je významně menší. A přestože okamžitý výkon do prostoru je menší, jejich následné sálání by mi z obýváku udělalo saunu, protože to množství uvolněné se zpožděním asi 3-9h by už stěny nebyly schopné naakumulovat za současného udržení vnitřního klimatu. A následně by to přehřálo i celý barák i v zimě, natož pak v přechodném období a létě bych si to mohl dovolit zapálit leda s klimatizacemi na plné pecky. Ještě horší je to s teplovzdušnými kamny, které vše pošlou do prostoru okamžitě, to je naprosto no-go pro pasiv. A obdobně jako mastek je ten hypokaust pro mě. Jednak to nemám s ohledem na půdorys kamkoliv smysluplně odvést, druhak bych to mohl použít výhradně za nejdrsnějších zim, zatímco v ostatních případech bych s tím zase barák přetopil. Já jednoduše nestojím o to, aby ta kamna topila. Od začátku je beru jako plnou ztrátu. Absolutně, narozdíl od ostatních, nekalkuluju s tím, že by se někdy zaplatily úsporou ve vytápění nebo podobně. Každé polínko do nich hozené přijímám, že by byla čistá ekonomická ztráta, za kterou si kupuju tu atmosféru. Po poslechnutí jednoho podcastu, který zmiňoval určité možnosti krbu v pasivu (předtím jsem s ním vůbec nepočítal a bral to jako nemožné) jsem se s touto myšlenkou vydal znovu obhlédnout možnosti.... a zjistil jsem, že ty teplovodní by použít mohly jít. Tak jsem si to spočítal a zjistil, že to půjde, aniž bych měl v obýváku saunu, což mi i potvrdili ze zkušeností jiní, kteří to již takto provozují. A výhodou navíc (byť kvůli ní jsem to nehledal) je, že to ani nebude taková ztráta, protože v našem domě zdaleka nejvyšší náklad bude za teplou vodu, vše ostatní bude po dokončení domu již zadarmo, a přesně tady mi ten krb dokonce ty náklady sníží, takže o to lepší bonus.
 2) Dobře, podívám se po něm. Nevím sice, jakou má funkci, myslel jsem, že průtok si bude řídit čerpadlo, ale pokud tam má být, dám ho tam.
 3) Mrknu se, jaké jsou možnosti těch motorků, které by na takový ventil šly nasadit. Popravdě jsem měl původně problém vůbec takový ventil najít, protože v hlavě jsem sice věděl, co potřebuji, aby dělal, ale nevěděl jsem, jak by se měl odborně jmenovat a většina e-shopů mi pod podobnými názvy ukazovala ventily s úplně jinou funkcí (vesměs jen nějaké mixování vod, nikoliv přepínání proudů), takže jsem byl rád, že jsem nakonec našel alespoň jeden, který dělal, co jsem chtěl.
 4) Díky moc, příručka zajímavá, ale obrovsky technicky obsáhlá. Asi nejjednodušší bude, když je oslovím a popíšu jim svoje potřeby, aby mi na to doporučili od nich nějaké nejvhodnější řešení, co si mám koupit, protože těch druhů měřičů mají strašně moc.
 5) Měl jsem za to, že i na směšovacím ventilu jde sundat to ovládací kolečko (co nastavuje teplotu) a místo něj tam přidělat elektromotor, který by pak mohl na tom ventilu štelovat potřebnou teplotu podle zadání z ekvitermy. Jestli to funguje jinak, tak jsem jen plácnul blbost, nevyznám se v tom, ale to asi nevadí, protože ekviterma mi stejně nemá jak pomoc. To už by bylo lepší na přívod do rozvaděče dát motorizovanou hlavici z Loxone a nechat Loxone, aby tou hlavicí šteloval (=podle potřeby škrtil) průtok vody do podlahovky při fixní nátokové teplotě, a tím tedy reguloval výkon podlahovky.
 8)Podklady pro tu vodu a podlahu ještě nemám hotové. Zatím jsem si jen v LoopCadu to nasimuloval, abych věděl, s jakými potřebnými výkony a teplotami budu muset pracovat, abych lépe tušil, co lze a nelze použít. Je toho nyní hodně, co všechno musím kolem toho domu vyřešit, takže tak skáču od jednoho k druhému, abych se postupně se vším posouval vpřed. Ale jakmile se budu blížit i k tomu projektování tohoto k cíli, rád se s tím ozvu, aby bylo jasné, že to fungovat bude.

Dobrý večer.
 Ad1) Evidentně Vás nepřesvědčím, ale jen říkám, že kamnáři se na to dívají z jiného úhlu pohledu a konzultace s nimi by byla přínosem. Ať už že potvrdí váš názor nebo nabídnou lepší cestu.
 Ad2) Je to věc, kterou si můžete v nouzi pomoci nebo v úpravě dynamickém tlaku a průtoku mimo pracovní bod čerpadla. Někdy pomůže a nikdy neuškodí.
 Ad3) Je nepřeberné množství typů i výrobců. Například Belimo dělá kulové přepínací ventily i včetně pohonu. Koukněte https://www.belimo.cz/kulove-kohouty/
 Ad4) Ano, jsou to profíci, kteří vám dokáží udělat i snímače na míru.
 Ad5) Tady si nějak nerozumíme. Nevadí, případně dořešíme až budete mít technologické schéma.
 Ad8) Držím palce.

Odesílatel: luk@gmail.com