Dobrý den pane Valtere, obracím se na Vás s prosbou o radu, jak využít ekvitermní regulace pro dosažení co největší úspory nákladů za topení. Věřte, pročetl jsem již spoustu literatury, včetně té od Vás, přesto jsem nedospěl k jednoznačnému závěru.
   Mám kondenzační kotel Vaillant s ekvitermním regulátorem calorMATIC 400, který je osazen v referenční místnosti. Rodinný dům je novostavba, přízemní bungalov, tepelná ztráta objektu je 6,5kW, topná tělesa radiátory, bez podlahového vytápění.
   V regulátoru mám aktivováno prostorové čidlo, s volbou „Pokojové napojeni tj. zohlednění pokojové teploty při výpočtu výstupní teploty vody“, nikoli pouze funkci termostatickou.
   Požadovaná teplota místnosti je 22 stupňů. Ekvitermní křivku mi technik nastavil na 1,0 /trochu jiné hodnoty u regulátorů Vaillant než u Vámi popisovaných/, já jsem hodnotu zkusmo snížil nejdříve na 0,8 a následně na 0,6 a i v letošních mrazech topení bez problémů stíhalo.
   Při venkovních teplotách kolem 0 stupňů, je teplota vody na výstupu max. 45 stupňů a v domě je opravdu 22. Pro info, spotřeba plynu za 24 hod. i s ohřevem teplé vody /70 l. zásobník/ je 6m3.
   Stále však nevím, zda je hodnota křivky nastavena správně a jak to pracuje právě ve spolupráci s pokojovým napojením.
   Moje laická úvaha je, ale teď už to asi nevyzkouším, neboť se výrazně oteplilo, že bych měl nejdříve vyřadit pokojové napojení a řízení výstupní teploty nechat pouze na venkovním čidle a podle toho zjistit, zda nastavená hodnota křivky je dostačující.
   Předem děkuji za Váš čas, rozhodnete-li se mi v tom udělat trochu pořádek. V případě potřeby doplním další informace.
   Ještě mě napadá, že nižší hodnota křivky by mohla mít vliv na zvýšení spotřeby při natápění objektu. Přes týden, v době nepřítomnosti mám nastaveno 15 stupňů a v pátek se natápí na zmiňovaných 22.

   Dobrý den, pro pochopení je důležité si položit otázku „proč vlastně“ ekvitermní regulace spoří a proč ji použít.
   Základ všeho je teplená ztráta objektu. Tepelná ztráta objektu se počítá pro nejnižší venkovní teploty (v našich podmínkách na -18°C venku a 20°C vnitřní teploty), ale tato teplená ztráta se samozřejmě mění podle rozdílu teplot vně a uvnitř objektu.
   Když velmi zjednoduším výpočet dodaného tepla do objektu, tak je dán průtokem a teplotou topné vody. Protože průtok je konstantní (čerpadlo), tak jediný parametr, kterým můžeme ovlivnit množství dodaného tepla do objektu je teplota topné vody. Co je ekvitermní křivka? Ekvitermní křivka je závislost teploty topné vody na venkovní teplotě. Jak by měla vypadat? Měla by mít stejný tvar, v podstatě kopírovat teplené ztráty objektu. To znamená dodat jen tolik tepla, kolik jsme ho ztratili.
   Proč ekvitermní regulaci? Těch důvodů je víc. Za prvé máte kondenzační kotel, který nejlépe funguje do 60°C a čím nižší teplota topné vody tím lépe. Za druhé jakémukoli kotli neprospívá a zároveň nejnižší účinnost je při startu, proto se snažíme mít co nejméně startů hořáku. Když dodáváte více tepla než je potřeba (vyšší teplota topné vody) roste teplota v prostoru a kotel je prostorovým regulátorem vypnut. Ideální stav je, když kotel hoří celodenně na co nejnižší výkon se stálou teplotou topné vody. Tohoto stavu docílíme, pokud je dobře navržen kotel a správně naladěna ekvitermní křivka. Takový zlomový bod je 6x start hořáku do jedné hodiny v přechodném období. Jakmile hořák startuje častěji je křivka nastavena moc velká nebo je kotel předimenzovaný. Snažte se nastavit co nejnižší topnou křivku, která vám dům vytopí v rozumném čase. Naladit křivku není jednodenní záležitost, ale najít tu nejlepší je záležitost minimálně jedné topné sezóny.
   Naladění křivky. Protože se oteplilo, tak vyzkoušíte ten nejhorší stav tj. i minimální výkon hořáku je velký a proto kotel vypíná. Nastavte křivku, tak aby kotel co nejméně cykloval. Pokud půjdete hodně dolů, tak si zapište mez, kdy kotel cykloval 6x za hodinu. To bude taková „zarážka“ pro zimní období, abyste topnou křivku nenavýšil příliš (maximální křivka pokud to bude možné). Až budou velké mrazy a křivkou půjdete hodně pod „zarážku“, tak budete nejspíše muset křivku navýšit, protože natopení objektu bude trvat dlouhou (nebo se vůbec nenatopí na požadovanou teplotu). Poté budete křivku pomalu navyšovat (každý den maximálně jednou) až prostor dotopíte. Tímto budete mít základní ideální ekvitermní křivku.
   Pokud objekt přes týden neobýváte tak bych větší úsporu hledal v ponížení prostorové teploty. Od pondělí do čtvrtka 12°C. Od čtvrtka do pátku dopoledne 16°C a poté podle vás (raději 21°C). Po příjezdu domů intenzivně a krátce vyvětrat (všechna okna otevřít na 5 min.). Neprochladnou zdi, ale vyvětrá se vlhký vzduch (suchý se lépe ohřívá). Větrání je hodně důležité a jeho provedení též (INTENZIVNĚ a KRÁTCE).
   Nižší ekvitermní křivka určitě nebude mít vliv na zvýšení spotřeby – spíše naopak. Chybu bych hledal jinde (spotřeba se mi nezdá až tak velká). Kotel by se měl jednou za rok vyčistit (hlavně výměník) – měl jste tam servisního technika. Máte zregulovány průtoky v radiátorech? Letos byla jiná zima než v minulých rocích – je zvýšená spotřeba vůbec chyba?

Odesílatel: ivan@hyundai.cz