Dobrý den pane Valter, narazil jsem na Vaše stránky při hledání, jak vychytat regulaci v novém RD, kde trávíme s rodinou naší první zimu. A jelikož není v domě i přes mé pokusy tak, jak bychom si představovali, rád bych se na vás obrátil s prosbou o radu.
   Jak už jsem pochopil z velké míry pročtených příspěvků, tak již první problém je v tom, že k topení nebyl žádný projekt a všechno se řešilo tak nějak za pochodu na základě pročítání internetu a zkušeností několika topenářů. Zde je popis současné situace:

Novostavba dvoupodlažního RD – vypočítaná tepelná ztráta 11,3KW.
Kotel - Baxi Nuvola Platinum HT24.
   Kombinace podlahového topení s radiátorovým, oba okruhy řízeny elektronikou kotle a zapojené dle http://www.baxi.cz/res/data/007/000803.pdf?seek=1384260053, strana 22.
   Radiátory osazeny termohlavicemi, hlavní smyčky podlahového topení řízeny termostaty v místnostech a termohlavicemi na jednotlivých smyčkách.
Přízemí:
Garáž – radiátory, technická místnost a předsíň podlahovka, pracovna radiátor, obývák s jídelnou – podlahovka (2 okruhy + termostat) + radiátor + KRB (občasně využíván), kuchyně – podlahovka (1 okruh+termostat), malá koupelna podlahovka +žebřík (zatím neosazen) a chodba se schodištěm ve středu budovy – podlahovka (přívody ke smyčkám obývák, jídelna, kuchyně, koupelna)
Patro:
Středová hala - podlahové topení (2 okruhy + termostat)+ výdechy z krbu v obýváku, koupelna - podlahové topení, 2 dětské pokoje – radiátory (rohové – 2 okna v každém), ložnice – radiátory.
   Využívána ekvitermní regulace s vlivem teploty prostoru (50:50). Venkovní čidlo ze severní části budovy – trochu „za větrem“. Panel z kotle využíván jako prostorový přístroj a umístěn, jak teď už asi rozumím nevhodně v chodbě v přízemí, a je využíván k řízení obou topných okruhů. Komfortní teplota nastavena na 22.5 stupně (spínací diference 0,5 stupně). S křivkami experimentuju, ale zatím využívám pro podlahové topení sklon 0,74 a pro radiátory 1,1 – obě bez korekce. Zatím bojuju s dosažením rovnováhy v celém domě – protože v chodbě kde je umístěn prostorový přístroj, chladne díky podlahovému topení podstatně pomaleji než dětské pokoje v patře. A tak se stává, že i při teplotách venku kolem -5 stupňů kotel zapíná jen 2 x za den na 2-3 hodiny (22,5-23,0 v chodbě), ale dětské pokoje se za tu dobu dostanou stěží na 22 a není problém, aby klesly na 19,5). Jelikož kotel umí pracovat s prostorovými přístroji bezdrátově, uvažuji o koupi bezdrátového modulu a bezdrátového prostorového přístroje (ne termostatu), který bych umístil právě do dětského pokoje a řídil jím jen radiátorový okruh. Přístroj pro podlahovku by zůstal v chodbě. Je to správná volba? Existuje nějaké jiné řešení?
Napadá mě třeba omezit vliv teploty prostoru 20% (20:80)?
   A ještě jedna otázka, která se týká nastavení křivek – jak je tomu, při využívání teploty prostoru? Vždycky jsem ekvitermní regulaci chápal tak, že při optimálním nastavení otopná soustava vyrovnává ztráty budovy v závislosti na venkovní teplotě. Jak se do toho promítá vliv teploty prostoru? Při současném nastavení vlivu 50:50 kotel při 22,5 zapne téměř se 100% výkonem, ale vzápětí dynamicky moduluje a při 23 stupních v prostoru končí na 10%-15% výkonu (při teplotách venku kolem nuly) a vzápětí vypne. Čas topení se pohybuje kolem 3-4 hodin a opakuje se 1-3x za den – podle rychlosti chladnutí. Jaká je tedy optimální doba nátopu – předpokládám, že snížením křivky by se dala prodloužit. Nemohlo by to vést potom k cyklování při vyšších venkovních teplotách?

   Dobrý den, musím pochválit popsání problému. Podle tohoto jsem vcelku precizně schopen odpovědět na vaše dotazy, i když místní šetření nic nenahradí. Když pojedu v pořadí dotazů, jak jste je napsal, tak bude odpověď vypadat takto
*) Další prostorový přístroj, přístroj pro podlahovku by zůstal v chodbě. Je to správná volba?
ad) Další prostorový přístroj bych zatím nepořizoval. Vlivnost prostoru bych omezil na 20% (viz strana 19 návodu – váš odkaz výše). Problémy se zde sečetly. Nesprávné osazení prostorového přístroje a nejspíše nezregulované průtoky jednotlivými spotřebiči.
*) Existuje nějaké jiné řešení?
ad) Seštelovat průtoky jednotlivými okruhy zejména radiátory. Popis pro laiky je v mé knize, proto jen zkráceně. Vliv prostoru na 0% a nechat řízení jen na ekvitermní křivce. Seštelovat průtoky jednotlivými spotřebiči tak, aby se ve všech místnostech držela stejná teplota (bez vypínání termostaty). Poté teprve přidat vlivnost prostoru na 20% - to způsobí, že při rozdílů nastavená/skutečná teplota v prostoru se navyšují topné křivky tak, aby došlo co nejrychleji k natopení prostoru. Vliv se nejvíce projevuje při velkých rozdílech nastavená/skutečná teplota v prostoru například při příjezdu z dovelené kdy byla teplota snížena a následně je požadována o hodně větší. Spínací diference 0,5°C znamená, že při překročení teploty nastavená+diference se odstaví kotel. Pokud budou vhodné křivky a správné průtoky, tak této teplotě nemá dojít (tak poznáte, že jste už hodně blízko ideálnímu stavu). Případně ji můžete zvednout, dosáhnete-li ideálního stavu (předimenzování či poddimenzování jednotlivých spotřebičů).
*) Napadá mě třeba omezit vliv teploty prostoru 20% (20:80)?
ad) viz výše.
*) A ještě jedna otázka, která se týká nastavení křivek.
ad) Cyklus: Kotel zapne; najede na 100% a snaží se dosáhnout požadovanou teplotu topné vody. Jak se k ní blíží či ji překračuje, ubírá plynule výkon až na minimum. Při překročení teploty topné vody (velký i minimální výkon) nebo teploty v prostoru (velký výkon nebo špatně zvolené křivky či průtok) o diferenci (různá pro vodu a prostor) kotel vypíná. Podle popsaného cyklu 1-3x za den, tak bych řekl, že nejste úplně mimo. Pokud jsou průtoky jednotlivými spotřebiči v pořádku, tak bych to viděl na zvýšení topné křivky pro radiátory (nedotápí) a snížení topných křivek pro podlahovku, pokud to ostatní prostory dovolí (máme tam termostat, který nám celkově odstavuje topení). Nejrychlejší ale ne nejlepší řešení je snížení průtoku v topném hadu v předsíni.

   Dobrý den, děkuji moc za rychlou reakci. Co se týče průtoků podlahovek, tak ty jsou na rozdělovačích zhruba srovnány na 2L/minutu jak ve spodním tak horním patře. Jediný rozdíl je dolní malá koupelna, která jede asi na 3L vzhledem k větší vrstvě betonu (cca 5 cm na trubky + dlažba). Jinde je anhydrit 3,5 cm nad trubky…
   Co se týče radiátorů, tak tím se topenář moc netrápil a když jsem se ptal na nastavení průtoků tak říkal, že se to u RD moc neřeší - takže koráda jsou všude nastavená s plným průtokem na 6. Je pravda, že rozdíl mezi dětskými pokoji (stejná velikost pokojů včetně oken - jeden na jihovýchod, druhý na jihozápad) je cca 0,5°C ve prospěch toho co je blíž ke kotli.
   Jen pro zajímavost zasílám odečty teplot z nejstudenějšího dětského pokoje, chodby (kde je umístěn prostorový přístroj) a venku. Rozdíl mezi datalogery a přístrojem v chodbě je asi 0,3 stupně proto ten posuv nahoru. Pár klíčových událostí:
27. 11. večer - přepnutí do komfortního modu (dřív náběh o 5:20-7 a 15-21), zrušení korekce topných křivek pro oba okruhy TO1(podlahovka) z 2 na 0, TO2 z 2.5 na 0
29. 11. večer - snížení křivky podlahovky z 0,86 na 0,74. Špička z dnešního dne je pravděpodobně způsobena slunečním svitem, stejně jako 27.11. Drobné špičky ve večerních hodinách obvykle způsobené manipulací s datalogery při stahování dat. Z dat je opravdu patrné, že radiátory nestihnou dotopit.
   Zkusím tedy, co radíte - doladit prostory a průtoky s čistým ekvitermem zejména radiátory a poté přidat vliv prostoru.

   Dobrý den, jednotný průtok spotřebiči není zárukou správné funkce. Průtok by měl být takový, aby spotřebič pracoval v ideálním pracovním pásmu tz. předával takový výkon na který je spočítán. Radiátorový okruh bývá navržen na tepelný spád 70/55°C (75/65°C) a podlahový okruh na 37/27°C (35/30°C). Protože projekt není, tak pro jednoduchost doporučuji nastavit průtok na všech radiátorech tak, aby při konstantní přívodní teplotě 60°C byla teplota vratné vody stejná na všech radiátorech a to kolem 50°C (rozdíl cca. 10°C). U podlahového topení při konstantní přívodní teplotě 40°C byla teplota vratné vody stejná na všech „hadech“ a to kolem 35-30°C (rozdíl 5°C až 10°C). Teprve až budete mít správné průtoky jednotlivými spotřebiči, tak můžete přistoupit ke globálnímu nastavení jednotlivých okruhů tj. topných křivek.
   Z grafu je patrné, že jsou křivky nastavené zbytečně vysoko a kotel vypíná diference 0,5°C nad žádanou a vytváří poté „pilu“. Když doladíte křivky + korekce v čistě ekvitermním řízení, tak k tomu nebude docházet a měla by být teplota konstantní. Poté jen zařadíte prostorový termostat s vhodnou vlivností.

   Dobrý den pane Valtere, děkuji mnohokrát za osvětu a hodnotné rady v tak krátkém čase. Zkusím si s tím nějak pohrát. Váš přístup a váš web je dobrým zdrojem námětů pro lidi mně podobné - proto alespoň stovka na účet pro udržení webu v chodu.

Odesílatel: josef@atlas.cz