Dobrý den, četl jsem vaši knihu ohledně regulace, a rád bych vás požádal o konzultaci ohledně věci, které jsem tam nenašel, a to jak se vhodně programuje zimní a letní provoz např. vzduchotechniky. V projektu vzduchotechniky se např. uvádí, že teplota výstupního vzduchu je v zimě 20°C a v létě 24°C. Jak se tato věc řeší programátorsky? Jak se definuje zimní a letní provoz? Podle venkovní teploty nebo podle kalendáře? Jaké používáte řešení?

   Dobrý den, začnu od konce. Podle kalendáře určit léto/zima nelze, protože i v létě může být zima a naopak. Jediný určující faktor je venkovní teplota. Je samozřejmě možné blokovat zdroje tepla/chladu od kalendáře, ale moc se to nevyužívá (např. blokování chladícího agregátu od listopadu do března atd.).
   Navýšení přívodního vzduchu v létě se nazývá „letní kompenzace venkovní teploty“ (viz kniha str. 126). Toto se využívá zvláště tam, kde lidé obývají chlazený prostor delší dobu a při přechodu do horkého venkovního prostředí dochází k jejich nachlazení. V takovém případě by rozdíl venkovní teplota/prostorová teplota neměl být větší než cca. 5°C. Toto navýšení se nastavuje několika způsoby: konstanty = počáteční bod; strmost – toto můžeme přičítat k žádané nebo si tvořit už vlastní žádanou teplotu, nebo konstanty = počáteční bod + koncový bod a mezi nimi interpolujeme. Výsledek též můžeme přičítat k žádané nebo si interpolací tvořit už vlastní žádanou teplotu.
   Co se týká letního/zimního režimu tj. přepínání topení/větrání/chlazení, tam jsem (zatím) nenašel ideální řešení. Složitě to lze udělat, ale za pár měsíců nikdo neví, co to dělá, začnou nekvalifikované zásahy obsluhy a výsledek je horší nežli lepší (vlastní zkušenost) a jednoduché jsem nenašel ani nevymyslel. Nástin řešení je v knize, nicméně můžu napsat 3 základní principy, které využívám.
 1) Komfortní provoz. Prostorová teplota se má udržovat nezávisle na venkovní teplotě. Provoz zdrojů se zakáže jen pro extrémní opačné teploty a prostorová teplota se udržuje podle aktuální potřeby. Má to ekonomickou nevýhodu, která činí 10-50% ročních nákladů a to zejména v přechodných obdobích. Typický příklad: Květen, noc/ráno zima, takže topíte, k poledni se udělá teplo a odpoledne už chladíte. Vytvářím jen na přání zákazníka, který potřebuje hodně stabilní prostředí.
 2) Ekonomický provoz. Obsluha má k dispozici dva parametry pro docílení provozu topení/větrání/chlazení. První je vypnutí topení od venkovní teploty např. 16°C. Pod tuto hodnotu probíhá vytápění na požadovanou teplotu, nad tuto hodnotu větrání (bez dodávky tepla/chladu) nebo chlazení prostoru. Druhý parametr je zapnutí chlazení od venkovní teploty. Nad tuto hodnotu probíhá chlazení na požadovanou teplotu (např. i včetně letní kompenzace) pod tuto hodnotu probíhá větrání nebo topení. Při překřížení parametrů má prioritu topení.
 3) Ekonomický provoz II. Obsluha má k dispozici přepínač léto/zima. Je to jen modifikace bodu dva, parametry jsou schované pod tímto přepínačem, jen s tím, že je to komfortnější pro méně zdatnou obsluhu.
   Dále do regulace zasahují i další parametry jako např. mrazové ochrany, letní noční vychlazovaní atd., ale většinu jsem popsal v knize.
   Experimentoval jsem s přepínačem pro obsluhu a zároveň automatickým přechodem podle předpovědi, průměrných teplot atd., ale výsledek byl takový, že obsluze nemůžete změnit její požadovaný stav, jinak je to pro ni matoucí. Takže můžete automaticky měnit stav, jen pokud na to obsluha nesáhne, takže to chodí v pořádku do prvního zásahu obsluhy a poté už nevíte kdy a jestli můžete stav automaticky změnit zpátky. Všechny následná řešení jsou složitá a matoucí, takže jsem tento hybrid zavrhl a čekám na „spásnou“ myšlenku.

Odesílatel: a@optimalcompany.com