Dobrý den, mám prosbu ohledně správného nastavení PI regulátoru ve zvlhčovači Condair EL5. Zvlhčovač mám od letošního roku doplněný do rozvodů rekuperace v rodinném domku. (Rekuperační jednotka Lossnay 500m3/h, objem místností pro zvlhčování 500m3, odsávaný prostor 250m3). Zařízení Condair umožňuje nastavit omezení maximálního výkonu, požadovanou hodnotu relativní vlhkosti (r.v.) na výstupu a konstanty PI regulátoru. Pořídil jsem si datalogger, kterým mohu zaznamenávat reálné hodnoty r.v. v potrubí. Stále se mi nedaří nastavit parametry zvlhčovače tak, abych dosáhl požadované r.v. na výstupu. Mé závěry z několika dnů měření:
Bezpečnostní hygrostat ve výstupním potrubí: Nastaveno na 95% r.v. v potrubí se dostane nad 90% 1-3x za den. Důvod neznám. Náhlé zvýšení, i když je zvlhčovač v normálním režimu a v potrubí se žádná klapka nezavírá. Venkovní vlhkost se nemění.
Při nastavení pod 90% dojde k vypnutí bezpečnostního řetězce a zvlhčovač začne kmitat. Vypíná/zapíná.
Omezení maximálního výkonu zvlhčovače: Nastaveno na 50%
Při hodnotě 40% nestíhá výkon k navlhčování. Při nastavení nad 60% přesahuje r.v. na výstupu rychle 90%. (Viz průběh 7.5. a 13.5.)
Požadovaná hodnota r.v. na výstupu: Nastaveno 60%
Při hodnotě 50% nestíhá výkon k navlhčování. Při nastavení nad 60% přesahuje r.v. na výstupu rychle 90%.
Regulátor PI: P = 20%, I= 5minut.
Při hodnotě P pod 15% dochází k překračování mezní hranice a zvlhčovač vypíná do Pohotovostního režimu (na 1 minutu). To je z hlediska opotřebení stykače stejné jako rozepnutí bezpečnostního řetězce. Při hodnotě 25% „přejíždí“ r.v. častěji nad 90%.
Pravděpodobně je hranice „požadovaná r.v. + P“ ta, při které dojde k vypnutí do pohotovostního režimu. Ohledně integrální složky I regulátoru zatím nemám jasno.
Pokud budete ochotný poradit, mohu poslat dokument s detailním schématem zapojení rekuperace a grafické záznamy z měření parametrů zvlhčovače a reálných hodnot r.v. v potrubí a místnostech. Děkuji moc za pomoc.

   Dobrý den, po přečtení vašeho dotazu mě jako první napadla myšlenka, že tam není průtok vzduchu (zanesený filtr, nasávací mřížka atd.) s tímto si parní zvlhčovače špatně poradí a chování je hodně podobné. Jako první by bylo dobré nastavit výchozí parametry a zkontrolovat nebo si nechat zkontrolovat průtok vzduchu. Ohřev/chlazení se dá většinou nějak uregulovat, i když je vzduchotechnika provozována mimo projektované parametry, ale u zvlhčování to už tak lehce nejde.
   Dále by to chtělo prověřit vazbu rekuperační jednotky a parního zvlhčovače. Zde musí být perfektní spolupráce. Když se zvlhčuje, tak se nesmí ubírat otáčky ventilátoru, škrtit průtok atd. Zde by to možná chtělo též nechat prověřit montážní firmou. Minimálně musí regulátor rekuperační jednotky o zvlhčovači vědět (nějaká „hláška“ o jeho provozu), aby tomu přizpůsobil provoz vzduchotechnické jednotky.
   Vlastní parní zvlhčovač má sice regulaci výkonu 20-100%, ale je velmi pomalá, takže tomu musí odpovídat parametry regulátoru (malé P a velké I). Nějak mi není jasné, kde získává PI regulátor informaci o aktuální %RH…
   Pro více informací budu potřebovat co nejvíce podkladů k rekuperační jednotce, zvlhčovači a k aktuálnímu provedení, zapojení a nastavení.

   Dobrý den, pane Valter, děkuji moc za pomoc s nastavením regulátoru. Pro lepší představu o systému rekuperace a zvlhčování posílám řadu dokumentů (samostatně přes Úschovnu). Je tam i blokové schéma zapojení rozvodů. Původně (před 10 lety) to byl systém navržený na klimatizaci (chlazení/topení) a rekuperaci v rodinném domku. Stejná firma (Mtech) po cca 10 letech doplnila i zvlhčovací jednotku.
Důvodem byla nízká r.v. v zimě v obytných místnostech. Klesala pod 30%. To způsobovalo problémy s dřevěnou podlahou.
Při zprovozňování zvlhčovací jednotky jsem přišel na chyby v rozvodech a původním návrhu. Celá geneze úprav je v samostatném dokumentu.
Rozvody doplněné o uzavírací klapky jsou nyní již podle mě správně.
Rekuperační jednotka dává konstantně 500m3/h vzduchu. V ní problém není.
Spolupráce rekuperační jednotky Lossnay se Zvlhčovačem je zajištěna tak, že zvlhčovač se může spustit, jen pokud je v chodu rekuperace. To je navíc jištěné i tlakovým čidlem v potrubí.
Problém je s tím, že jak se postupně navlhčují místnosti, tak se po uzavření klapek mění tlakové podmínky v rozvodech. A zvlhčovač nestíhá tak rychle snížit výkon. Dojde k překročení požadované vlhkosti v potrubí a rozpojení bezpečnostního řetězce zvlhčovače (bezpečnostní hygrostat vysoké úrovně r.v.).
Abych měl zcela jasnou představu o vlhkosti v potrubí (v závislosti na výkonu zvlhčovače a otevření klapek), pořídil jsem si datalogger. Výstupy z něho jsou v dokumentu. Jsou tam uvedeny i postupné pokusy, které jsem dělal s nastavením parametrů.
Vliv na výstupní vlhkost má i to, jaká je vlhkost venkovní – na vstupu do rekuperační jednotky. Její část se předá směrem dovnitř a sečte se s vlhkostí odsávanou z místností. Pokud tedy venku prší a je venkovní vlhkost nad 80%, není téměř potřeba zvlhčovač pouštět. Obdobně dojde k okamžitému nárůstu r.v. na výstupu, pokud se do rekuperace nasaje vlhký vzduch ze sprchy.
Ještě pro informaci k firmě Mtech. Jsou šikovní a ochotní. Bohužel PI regulátor a jeho nastavení nechávají na dodavateli Condairu, firmě Flair. A jejich nastavení parametrů podle mě nebylo správně.
Je možné, že se s nastavením, při daném výkonu rekuperační jednotky a rozvodech, už nedá nic víc vymyslet.
Jsem laik a každá rada odborníka s Vašimi zkušenostmi je mi vzácná.

  Materiálů k rekuperační jednotce i ke zvlhčovači mám spoustu. Jsou to někdy dost velké soubory, a tak si dovolím Vám je poslat přes Úschovnu. Prosím dejte mi vědět, zda si už moc nevymýšlím a zda mám ještě něco dále zkoušet. Děkuji moc.

  PS: Na Vašich stránkách jsem našel i zmínku o regulaci Etherm. Používám ji již 10 let pro regulaci podlahového topení a jsem s ní naprosto spokojen. Před 10 lety mi dokonce jejich programátor dodělával některá úpravy do programu. Např. zobrazení více teplot v jednom grafu, hromadné změny teplot v operativních změnách, … V poslaných souborech je schéma zapojení, které jsem realizoval.

   Dobrý den, jen trochu teorie.
• Relativní vlhkost klesá se vzrůstající teplotou, takže zvlhčovat má cenu v „denním“ režimu, protože při přechodu do „útlumu“ teplota poklesne a relativní vlhkost se zvýší. Jen pro případ, jestliže hýbete s požadovanou teplotou prostoru v čase.
• Venkovní vzduch má velký vliv na větraný prostor. Obecně je v zimě suchý vzduch (je mráz). Na jaře a na podzim je venkovní vlhkost dostatečná pro přijatelnou vlhkost v prostoru. Protože parní zvlhčovač je celkem energeticky náročný, jak na vodu, tak na elektrickou energii (musíte vytvořit páru), tak by se měl jeho provoz omezit na minimum. Obecně bych zvlhčovač blokoval nad venkovní teplotu 15°C (poté by měla stačit venkovní vlhkost). Pro představu jednoduchá tabulka závislosti teploty a relativní vlhkosti (co se stane s relativní vlhkostí, pokud ohřejeme venkovní vzduch):
 venkovní teplota 0°C / relativní vlhkost 50% => vnitřní teplota 20°C / 13%RH
 venkovní teplota 10°C / relativní vlhkost 50% => vnitřní teplota 20°C / 26%RH
 venkovní teplota 15°C / relativní vlhkost 50% => vnitřní teplota 20°C / 36%RH
 venkovní teplota 0°C / relativní vlhkost 80% => vnitřní teplota 20°C / 20%RH
 venkovní teplota 10°C / relativní vlhkost 80% => vnitřní teplota 20°C / 41%RH
 venkovní teplota 15°C / relativní vlhkost 80% => vnitřní teplota 20°C / 58%RH
   K vašemu problému. Prošel jsem to v rychlosti. Není to jednoduchý systém a na podrobnou analýzu nemám tolik času. Trochu mi připadá (možná je to jen dojem), že tomu chybí projekt (řeší se problémy za pochodu) a „mozek“ (řídicí systém), které by z toho udělal jednotný systém a ovládal potřebné věci podle potřeby.
   Doporučil bych osazení čidla vlhkosti do přívodního potrubí (ne hygrostat) aby parní zvlhčovač měl spojitou informaci o vlhkosti v přívodním potrubí a reguloval na tuto vlhkost (nutno prověřit u výrobce, jestli to lze) a ne na procenta výkonu (ponoření ohřívacích desek). Tím by měla zmizet většina problémů s regulací vlhkosti.
   Pro představu jen takové malé přirovnání: Protože nevíte, jakou vlhkost má venkovní vzduch, tak nevíte, kolik vlhkosti tam máte dodat, aby to bylo správně, takže je to jako byste si chtěl udělat k pití vodu se šťávou, takže musíte přidat šťávu do vody, ale nevíte kolik, protože nevíte, kolik šťávy už tam je…
   Protože regulátor zvlhčovače reguluje výkon ON/OFF pomalou pulzní regulací, tak jak se bude blížit požadované hodnotě, tak bude čím dál rychleji stykač „cvakat“. Toho se nezbavíte (pokud by se to nepředělalo na PWM regulaci pomocí polovodičového relé, což je nereálné). Pokud vám toto cvakání vadí, tak by myslím nebyl problém vyměnit stykač za polovodičové relé (spínání v nule), které je bezhlučné.
   Jak již jsem psal, tak bych zvlhčování blokoval nad cca 15°C venkovní teploty. Jak z ekonomického důvodu. tak provozního (regulace v tomto případě bude nad tuto teplotu většinou rozkmitaná).

   Dobrý den, děkuji moc za Vaše postřehy a rady.
Vztah mezi teplotou a r.v. je mi jasný. Zvlhčovač jsem do rozvodů doplňoval s tím, že bude v provozu jen v zimním období během dne od 8:00 do 16:00. Cílem je udržet vnitřní r.v. u 50%. Zvlhčovač Condair neumožňuje řízení podle vstupní r.v. Výroba páry je řízena pouze podle výstupní hodnoty r.v. Condair umí plynule měnit výkon a snaží se udržet požadovanou r.v. na výstupu. Regulace výkonu je, jak píšete, pomalá. Aby při změně nepřekračoval požadovanou hodnotu, musí přejít do „Pohotovostního režimu“ = vypne se.
Mojí snahou je, aby k tomu nedocházelo moc často. Mám možnost pracovat jen se 4 parametry: Maximální omezení výkonu, požadovaná r.v. na výstupu a parametry PI regulátoru.
V příloze posílám test nastavení parametrů ze 2 dnů. 2.6. bylo P příliš malé a zvlhčovač prakticky stále přecházel do pohotovostního režimu. Při zvýšení P se vypínání téměř eliminovalo. Netuším ale, zda na to nemělo vliv i zvýšení I t 5 minut na 10. V JPG je průběh venkovní teploty a r.v. a totéž pro obývací pokoj.
Máte pravdu, že by to chtělo lepší projekt. Doplňoval jsem ale zvlhčování do stávajících rozvodů klimatizace a rekuperace. To bylo hlavní omezení.
Máte pravdu, že mám několik samostatných systémů, které by měly být řízeny centrálně: podlahové topení s tepelným čerpadlem má vlastní regulaci, venkovní žaluzie mají své samostatné řízení (podle západu a východu slunce), klimatizace má vlastní ovládání, rekuperace také a teď ještě zvlhčovač. Klimatizaci, rekuperaci a zvlhčovač propojuje nyní regulace, která ovládá klapky pro přívod vzduchu do místností podle požadované r.v. Regulace ale umí jen vypnout zvlhčovač, pokud mají všechny místnosti požadovanou r.v. Nic víc.
   Abych to mohl sjednotit, musel bych asi postavit nový dům. A to již neplánuji. Ještě jednou moc děkuji za Váš čas, informace a nápady. Vše je pro mě moc cenné. Děkuji a přeji hezký den.

Odesílatel: cerv@stapro.cz