Dobrý den, moc Vás prosím o radu. V minulosti jsme spolu již několikrát hovořili. Zapojení kotelny – 2x plynový kotel, 1x kogenerace, akumulace 5 m3. Přílohy:
Schéma kotelny: Původní schéma, které bylo doporučeno, dle již realizovaného projektu. Zde mi vadí, že za kogenerací je umístěn přepínací ventil – buď jde teplo přímo před anuloid (THR) nebo přepne do akumulace. Navíc pokud jde teplo přímo k rozdělovači do topného systému, pak zpátečkou jde příliš teplá voda a kogenerace se vypíná – informace z jiné realizace.
Zapojení č.1: Přepínací ventil jsem vypustil a provedl jsem úpravu a z kogenerace vede potrubí přímo k akumulaci a AKU nádrž je zapojena tříbodově. Následně pak spíná čerpadlo č.7 a přes anuloid se vede teplo z akumulace k rozdělovači. Jakmile teplota v AKU poklesne, čerpadlo 7 vypne a zapnou se plynové kotle.
Zapojení č.2: Moc se mi nelíbí v zapojení č.1 mít anuloid, a ještě aku nádobu, která vlastně plní také funkci anuloidu. Proto jsem v zapojení č.2 udělal ještě tuto úpravu. Anuloid jsem vypustil a nechal AKU nádrž ve funkci anuloidu. Ovšem zde si nejsem jistý hydraulikou.
 1. Fáze – kogenerace v provozu. Požadavek na teplo – sepnou čerpadla č.3, 6 nebo 4. Tedy dle odběru tepla se uspokojí požadavky na topné okruhy a zároveň se může ukládat přebytečné teplo z kogenerace.
 2. Fáze – kogenerace mimo provoz. Nastává vybíjení akumulace – čerpadla 3,6 nebo 4 v provozu a budou tahat teplou vodu z AKU nádoby. Zde bych se chtěl zeptat, zda nemůžou ta čerpadla tahat vodu přes vypnuté kotle, které mají svá čerpadla? Hydraulický odpor přes kotle by měl být větší, než z akumulace? Pokud to nepůjde, pak jedině zapojit výstup z kotlů do vrchlíku akumulace – je tam ale moc vody a než se to nahřeje… cca 800 l od vrchlíku po výstup do topení…
 3. Fáze je pak vybitá akumulace a v provozu budou pouze plynové kotle.
   Výhodou zapojení č.2 je, že ke kogeneraci a ke kotlům jde vždy vychlazená zpátečka ze dna AKU nádoby. Prosím Vás o odborný náhled, jestli jsou mé úvahy správné. Předem mockrát děkuji.

   Dobrý den.
Schéma kotelny: přepínací ventil v tomto zapojení se mi také moc nelíbí.
   Jestliže je teplá zpátečka, tak to není zapojením (teoreticky je správné a použitelné), ale špatně nastavenými průtoky (kogenerace cykluje) nebo neodebráním tepla spotřebiči (vypnutý odběr, nebo silná kogenerace).
Zapojení č.1: Nejsprávnější vámi navržené řešení. Já mám tedy raději zapojení s ochozovým dvoucestným ventilem (čtyřbodové zapojení nádrže; z výstupu kogenerace T kus, kde rovná cesta přes uzavírací ventil za čerpadlo č.7 [přímo do okruhu zdrojů tepla – pravá strana anuloidu]; kolmá cesta T kusu do akumulační nádrže. Funkce: pro rychlé zatopení se otevírá dvojcestný ventil a přímo ohřívá okruh zdrojů. Přebytečný výkon čerpadla nahřívá akumulační nádobu. Pokud není potřeba teplo pro spotřebiče, tak se dotopí AKU nádrž a kogenerace se vypíná. Drobné odběry jsou „krmeny“ čerpadlem č.7 z AKU + AKU použita pro pozvolný nájezd topení a proti cyklování kogenerace.
   U vašeho řešení mi úplně nesedí zapojení dvou čerpadel do série, i když přebytečný tlak čerpadla kogenerace jde do AKU nádrže, ale v podstatě je to použitelné zapojení a funkce je obdobná jako u mého řešení, jen je potřeba si pohrát s průtoky čerpadel.
Zapojení č.2: Aby AKU nádrž fungovala jako anuloid (hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků zdroje/spotřebič), tak musí být zapojena 4bodově a na místě stávajícího anuloidu (potřebujete oddělit i plynové kotle)!
 Ad1.fáze – OK
 Ad2.fáze – ano, čerpadla mohou točit vodu přes kotle. Stalo by se tak, kdyby okruh do AKU nádrže měl větší odpor, než okruh kotlů a pro vodu by to byla snazší cesta (hodně záleží na dimenzích trubek a nastavení čerpadel). Zapojení plynových kotlů do AKU nádrže je nevhodné.
 Ad3.fáze – Nejsou oddělené průtoky kotlů a spotřebičů (anuloid). Dojde ke špatnému vyplachování kotlů.
   Celkově se mi zapojení č.2 nelíbí. Ještě upozorním, že vychlazená zpátečka je fajn, ale zdroje přidají podle průtoku a výkonu jen určité stupně. Poté může být problém dosáhnout požadované výstupní teploty topné vody v rozumném čase.

   Dobrý den, velmi Vám děkuji, předělal jsem tedy zapojení č.1. a vložil zónový ventil – viz příloha. Může být takto? Akorát nevím, jak jste myslel dva čerpadla do série? Jako čerpadlo kogenerace a čerpadlo 7? Jde to zapojit tedy ještě lépe? Zasílám i dwg.
Výkony zdroje jsou: Kogenerace 58 kWt; Kotle 2x 111 kW
Topné okruhy: Domov 126 kW; Kotelna 14 kW; Okruh TUV až 100 kW (výměník)

   Dobrý den, takovéto zapojení jsem měl na mysli, jen větev do akumulace by měla mít větší odpor než přímá větev. Protože na přímé větvi máme kulový kohout, zpětný ventil a uzavírací ventil DN32, tak by voda měla vždy snahu se tlačit do AKU (snazší cesta). Doporučuji si pohrát s dimenzemi (nejsem topenář), ale na přívod nebo vratku z AKU bych dal STAD, aby šlo případně nasimulovat větší odpor.
Ano, dvě čerpadla do série jsem myslel čerpadlo kogenerace a čerpadlo 7.

   Dobrý den, děkuji Vám. Zařadil jsem tedy STAD k akumulaci: okruh k topnému systému odpor 12,46 kPa, okruh do AKUMULACE odpor se STADem jsem dal na 19,23 kPa.
Ještě mě zarazila jedna věc – kogenerace pojede na plný výkon 58 kWt, topné okruhy budou mít požadavek na teplo např. 30 kW, zónový ventil tedy otevřen, přebytek 28 kW by tedy měl jít do AKU přes ventil STAD. Co když ale půjde těch 28 kW přes anuloid kde se smíchá se zpátečkou z topných okruhů, příliš se nevychladí a zpátečkou půjde do akumulace – na její dno. Pak se mi bude míchat voda z kogenerace se studenou vodou na dně aku kde bude cca 50°C.

   Dobrý den, tím STADem si právě nastavíte poměr mezi tím, co jde do AKU a tím, co jde přímo do okruhu zdrojů. Nikdy nesmí jít všechno ke spotřebě, jinak byste nádrž nikdy nenahřál. Základní myšlenka je tato: Mám studenou nádrž, takže ji nemůžu použít a topné zóny chtějí teplo; musel bych použít jeden kotel na velký výkon nebo dva, což nechci, proto se zapne kogenerace a natápí okruh zdrojů + dotápí akumulační nádrž v daném poměru a kotel jen pomáhá dotápět zbytek potřebného tepla; jakmile je dostatečná teplota v AKU, vypíná se ochoz a kogenerace dotápí jen akumulační nádrž; kotel případně dojíždí zbytek potřebného tepla; pokud je potřeba tepla menší, tak se postupně AKU nádrž natápí na čím dál větší teplotu, až dojde k odstavení kogenerace; následně se teplo odebírá jen z AKU nádrže; teprve až klesne teplota v AKU na velmi nízkou teplotu, tak se začne celý cyklus opakovat.
   Při požadavcích na vysokou teplotu topné vody nebo malých odběrech může přicházet horká vratka. Poté by mělo přijít na řadu SW zvážení, jestli nezavřít ochoz, případně narušit vrstvení horké vratky na spodku nádrže krátkým protočením čerpadlem č7.

   Dobrý večer, kogenerace má jet max 8 hodin denně (ročně do 3000 hodin). Pro domov Hortenzie je prioritou spotřebovat nejlépe ihned celý výkon, a až potom případné přebytky akumulovat – zejména letní měsíce kdy je topení vypnuté. Když se teoreticky akumulace nenabije, je jen plus, jelikož všechno vyrobené teplo spotřebujeme – to nastane v zimě.
   Moc nechápu jak lze souběžně natápět z kogenerace, a zároveň dotápět kotli, jak píšete zbytek potřebného tepla. To se přece bude před anuloidem bít, ne? Kotel z jedné strany a kogenerace z druhé. Já jsem myslel, že vždycky pojedou buď kotle anebo pouze kogenerace anebo pouze teplo z akumulace?
Snažím se najít optimální a lepší řešení, jelikož projekt z domova Duha, který jsme však neprojektovali, nefunguje, jak má. Děkuji.

   Dobrý večer, nevšiml jsem si, že TUV má 100kW i když si nejsem jistý, jestli docílíte teplotního spádu kolem 12°C. Nicméně TUV má větší odběr, než je výkon kogenerace, takže by to mělo fungovat, jak píšete (pozor bojler musí mít velký rozptyl teplot (nelze přesně držet požadovanou teplotu)), aby byl dodržen teplotní spád a tím i odběr z kogenerace. Konstantní teplota se musí udržovat na výstupu z bojleru.
   Kogenerace i plynové kotle můžou jít souběžně. Hodně zjednodušeně lze říci, že je to kaskáda tří zdrojů tepla (kotlů). Většinou takovéto zapojení řeším jako kaskádu 4 zdrojů tepla: první v pořadí (pevné pořadí) -> AKU; druhá v pořadí (pevné pořadí) -> kogenerace; třetí v pořadí (střídá se 3<->4 pořadí podle provozních hodin) -> plynový kotel K1; čtvrtý v pořadí (střídá se 3<->4 pořadí podle provozních hodin) -> plynový kotel K2. Malé odběry jedu jen z AKU, ale to tady není. Pokud nestíhá připínám kogeneraci; AKU odstavuji, pokud dochází k jejímu ohřevu vratkou (pokud to není výhodné) a pokud nestíhá kogenerace připínám i plynový kotel k dalšímu většinou už nedojde. Toto se musí naprogramovat v řídicím systému, musí se řídit jednotlivé kotle a nelze použít jednoduchou kaskádu od výrobce kotlů, ale to je na dlouhé povídání, takže jen takto pro inspiraci.
   Jestli projekt Duha nefunguje, tak doporučuji projít průtoky. Tam bývá v 80% problém. Špatně nastavené výkony čerpadel, zanesené filtry, nefunkční zpětné klapky, čerpadla atd., to je taky na dlouhé vyprávění ;-) Důležitá je otázka, jestli to nefunguje od začátku nebo to začalo později.
   Teď budu čtvrtek, pátek na montáži, takže nevím, jestli budu mít čas odpovídat.

   Dobré ráno, děkuji za vysvětlení – všechno bude řídit AMiT, a proto musím předat zpracovateli MaR informace, jak to chci řídit. Duha je rok stará a špatně to jede od začátku (vracela se jim příliš horká voda zpět ke kogeneraci, a to ji vyplo). Já jsem dostal zpracovat plynovou kotelnu a po roce se rozhodli na příkaz kraje ten projekt rozšířit o kogeneraci, proto se ptám Vás jako zkušeného topenáře a programátora. Děkuji Vám za velikou inspiraci a cenné rady, velmi si toho vážím.

Odesílatel: s@hamrozi.cz