Dobrý den, řeším podobný problém, kdy jste popsal správně umístění zpětných klapek za krbová kamna s výměníkem a za plynový kotel a blokování termostatem na krbových kamnech spuštění plynového kotle, tak aby neběžely oba zdroje současně. Ale u mě je to komplikovanější, kdy krbová kamna jsou v přízemí a plynový kotel je jako zdroj pro přízemí i pro patro, tzn. že např. dole topím kamny, ale v patře potřebuji zatopit plynem. Jde mi o to, že nemohu blokovat příložným termostatem na krbových kamnech spuštění plynového kotle, neboť potřebuji topit v patře. V tom okamžiku mi na zpětnou klapku u krbových kamen tlačí čerpadlo z plynového kotle a pokud sepne termostat kamen, tlačí z druhé strany čerpadlo kamen. Zdroje tepla jsou každý na opačném konci RD, a tudíž stoupačky zdrojů jdou proti sobě. Lze to řešit jinak než elektroventily? Popsaný stav mě teprve čeká realizovat, neboť patro je stavebně před dokončením. Momentálně realizováno zpětná klapka na plynovém kotli na výstupu a elektroventil za krbovými kamny spínaný příložným termostatem současně s oběhovým čerpadlem kamen a s blokováním plynového kotle přes příložný termostat krbových kamen. Funkci elektroventilu lze nahradit u krbovek zpětnou klapkou.

   Dobrý den, topenářské zapojení dvou zdrojů tepla souběžně provozovaných bez vyrovnání dynamických tlaků čerpadel bude nepředvídatelné a též bude fungovat špatně a neefektivně. Jestliže čerpadla budou tlačit proti sobě budete potřebovat cca o 1/3 větší výkon obou čerpadel abyste dosáhl stejného průtoku. Zároveň do toho budou „kecat“ uzavírací hlavice spotřebičů tepla a pokud oba systémy neoddělíte, tak různě v čase bude jeden spotřebič natápěn z různých zdrojů. Je to jako by se dva traktory přetahovali o jeden vůz – silnější vyhraje (zdroj s větším momentálním dynamickým tlakem). Mé doporučení:
 1) Elektro ventil u krbových kamen nahradit zpětnou klapkou. Poté nemůže dojít k přetopení, zničení krbu a úrazu při nefunkčním elektroventilu.
 2) Neprovozovat oba zdroje současně. Pokud už to musí být, tak obě části rozdělit například tím sundaným elektroventilem a udělat z toho dočasně dva oddělené systémy (pozor na správně osazené expanzomaty).
 3) Nechat si na to udělat topenářský projekt. Podle popisu tu vidím velký prostor pro chybu a následně vytopený dům.

   Dobrý den, děkuji za rychlou odpověď:
 1) rozumné nahradit poruchový el. ventil zpětnou klapkou u krbovek, neboť ta otevře vždy.
 2) potřebuji mít možnost provozovat oba zdroje současně, neboť je pouze 1 plynový kotel pro přízemí a patro dimenzovaný 28kW, v přízemí doplňkový zdroj krbová kamna s expanzkou a čerpadlem, krbová kamna pro patro se také uvažují stejně jako v přízemí (2 samostatné průduchy vyvložkované v komíně).
   Má představa zpětné klapky na výstupu kamen (stoupačky) proti teplé vodě z plyn kotle, stejně zpětná klapka na straně výstupu z plynového kotle ochrana proti teplé vodě z krbovek. Výstup z plynového kotle rozdělit na stoupačce na dva okruhy ovládané elektroventily, kdy by vždy nástěnný termostat pro přízemí zapnul kotel a otevřel smyčku přízemí, stejně patro nástěnný termostat v patře otevřel el. ventil pro patro a zapnul plyn. kotel, vše přes pomocná relé. Další pomocná relé budou blokovat případ krbovky topí a sepne příložný termostat – běží čerpadlo krbovek, relé blokuje okruh nástěnného termostatu patřičného okruhu, kde topí krbovky např. přízemí, ale nástěnný termostat v patře může zapnout plynový kotel, neboť se v patře netopí krbovkama a pomocné relé od příložného termostatu v patře neblokuje. Zároveň je nástěnným termostatem v patře přes pomocné relé otevřen el. ventil pro patro. A naopak, když by se topilo krbovkama v patře. Varianta topím krbovkama v obou patrech oba příložné termostaty na krbovkách blokují oba nástěnné termostaty, a tudíž plynový kotel a zároveň oba el. ventily pro přízemí a patro a systémy pro přízemí a patro fungují každý samostatně v režimu topení krbovkama se svými čerpadly a expanzními nádobami. V případě netopení v krbovkách obě smyčky ovládají nástěnné termostaty s pomocnými relé pro plynový kotel a patřičný el. ventil dle teploty v přízemí, nebo patře s expanzní nádobou a oběhovým čerpadlem kotle, kdy by byla otevřena vždy jedna větev dle teplot na nástěnných termostatech, nebo obě větve. Krbová kamna by byla chráněna zpětnými klapkami.
   Moje představa, momentálně mám zkušenost cca po 4 letech fungovaní el. ventilu na krbovkách (bude nahrazeno zpětnou klapkou) že i zavřený mírně propouští – když netopím v krbovkách, vidím na teploměru na krbovkách teplotu cca 40 st., voda z kotle 60st. Nevím, co se může stát, pokud el. ventil neotevře-závada a kotel dostane pokyn od nástěnného termostatu top – jak je chráněn plynový kotel proti přetopení, případně jak ochránit?

   Dobrý večer, v elektrické části nevidím zásadní problém. Osobně bych řešil problém jedním programovatelným relé, které by nahradilo všechny pomocná relé a můžete si pohrát i s různými zpožděními atd. Vypadá to profesionálně, vyřešíte všechny problémy při oživování, ale neznám možnosti kabeláže, tj. stažení všech vstupů/výstupů do jednoho bodu.
   Když neotevře ventil u krbové vložky, nebude průtok, neodvede se teplo a dochází podle výkonu vložky k rychlému přetopení. Následky jsou různé, od malých poškození až po zkroucení či prasknutí krbové vložky. To samé platí i u zpětného ventilu. Rozhodně doporučuji s mosazným vnitřkem, ne plastovým, který se při vyšších teplotách zničí a zasekne.
   Plynový kotel chránit nemusíte, protože má provozní i havarijní termostat, který při problému kotel vypne (zavře palivo a výkon je 0kW), což u krbové vložky neplatí.
Osobně bych si nechal udělat projekt topení, ať je za funkčnost a bezpečnost někdo zodpovědný. Pokud nejste zkušený praktik z oboru topení či projektant, tak si nedokážete spočítat velikost expanzomatu, navrhnout pojistné ventily, dimenze ventilů atd. Neznám člověka, který by řekl, že projekt byly vyhozené peníze, tady pokud nechtěl ušetřit a nenajal si patlala.

   Dobrý den, jedno programovací relé je problém, potřebuji mnoho funkcí, jak říkáte mám tam i časové relé pro spínání oběhového čerpadla, neboť mi nevyhovoval klasický příložný termostat pro delší setrvačnost při změnách teploty stoupačky z krbovek a oxidaci styku plochy termostatu s CU trubkou v čase, nastavil jsem ho na vyšší spínanou teplotu a paralelně přidal elektronický s termistorem, který pracuje naprosto přesně s displejem nastavené teploty a okamžité. Tento je pracovní a příložný je bezpečnostní pro případ selhání elektronického, občas s příložný zákoutím a odzkouším funkčnost. Nastavený čas na časovce je takový, aby mi vzhledem k přesnému měření elektronického termostatu nespínalo tak často čerpadlo a běželo déle, aby se stačil ochladit výměník v krbovkách a teplá voda prošla až k poslednímu radiátoru cca 3 min. Pokud by tam časovka nebyla, termostat je tak přesný, že by při malém ochlazení vody při sepnutí čerpadla na výstupu z krbovek čerpadlo vypnul, vnitřní výměník by se neochladil a voda by byla za chvilku opět teplá a termostat by opět zapnul čerpadlo, což y se v krátkých časových smyčkách opakovalo. Takto ochladí výměník a teplá voda dojde až na konec systému, který je zároveň nejdále od krbovek, neboť prostor bližší v topí samý krbovky vyzařováním z pláště. V krbovkách topím vždy až pozdě odpoledne v obýváku u TV a vidím na displej termostatu a el. ventil, který cvakne a má ledku pro sig. ZAP slyším. Nástěnný termostat pro plyn kotel pouze přepnul na noční nižší teplotu, aby plyn kotel nezapínal, kamna nechám večer dohořet, když jdu spát a funkcí převezme automaticky nástěnný termostat s plynovým kotlem na noční nižší teplotu. Mohu večer přepnout na nástěnné termostatu na program, aby mi přepnul cca v 7:00 na denní vyšší teplotu a mi vstával do tepla (N 18st., D 21st.), vyčistím kamna a cyklus běží aut. na plán dle nastavené teploty nebo programu dle toho, zda jsme doma nebo ne. Před zatopením v krbovkách si ohřejou systém plynem, abych nemusel čekat na vyhřátí krbovkama, které trvá déle. Takto se dá pracovat s dvěma zdroji tepla v součinnosti s rychlejším a dražší plynem kdy nejsem doma a lacinější dřevem s potřebou přikládat. Systém přízemí rozvody s expanzkou dělán topenáři, elektriku obsluhy systému svépomocí, vršek patro v brzké realizaci, plocha shodná, ale m3 prostoru menší vzhledem k sedlové střeše. Horní systém bude kopírovat spodní včetně expanzky, s mírným snížením výkonu radiátorů vzhledem k m3, ale protože se jedná o podkroví, tak pro letní měsíce zabudované 2 klimatizační jednotky pro jižní stranu, které dokážou navíc v zimě případně rychle přitopit. Obě smyčky topení budou téměř shodné a budou pracovat nezávislé samostatně, i když nastane situace souběhu topení plynem v obou systémech, to se asi prodlouží doba natopení obou systémů, ale jinak asi nic jiného, možná dojde k nějaké doregulaci termostatickými hlavicemi na radiátorech k případnému vyvážení a optimalizaci obou systémů.

Dobrý večer, vypadá to, že to máte promyšlené. Ať se daří ;-)

Děkuji za konzultaci. Topení zdar.

Odesílatel: petr@seznam.cz