Dobrý den, nainstaloval jsem nový kotel VITODENS 200–W a mám stávající regulaci ETATHERM. Pro spínání kotle jsem použil jednotku EA1, kterou mi doporučil VIESSMANN. Problém je ten, že kotel někdy topí a někdy ne, bez ohledu na to, že ETETHERM sepne relé pro sepnutí kotle. Jelikož VITODENS 200–W má desítky parametrů pro nastavení není mi jasné, kde je chyba. Není tento kotel zbytečně chytrý pro řízení pomocí ETATHERM? Podle mého by stačilo, aby při sepnutí relé u ETATHERM, kotel začal topit podle ekvitermu, který je v kotli?

   Dobrý den, moc Vás prosím o radu. V minulosti jsme spolu již několikrát hovořili. Zapojení kotelny – 2x plynový kotel, 1x kogenerace, akumulace 5 m3. Přílohy:
Schéma kotelny: Původní schéma, které bylo doporučeno, dle již realizovaného projektu. Zde mi vadí, že za kogenerací je umístěn přepínací ventil – buď jde teplo přímo před anuloid (THR) nebo přepne do akumulace. Navíc pokud jde teplo přímo k rozdělovači do topného systému, pak zpátečkou jde příliš teplá voda a kogenerace se vypíná – informace z jiné realizace.
Zapojení č.1: Přepínací ventil jsem vypustil a provedl jsem úpravu a z kogenerace vede potrubí přímo k akumulaci a AKU nádrž je zapojena tříbodově. Následně pak spíná čerpadlo č.7 a přes anuloid se vede teplo z akumulace k rozdělovači. Jakmile teplota v AKU poklesne, čerpadlo 7 vypne a zapnou se plynové kotle.
Zapojení č.2: Moc se mi nelíbí v zapojení č.1 mít anuloid, a ještě aku nádobu, která vlastně plní také funkci anuloidu. Proto jsem v zapojení č.2 udělal ještě tuto úpravu. Anuloid jsem vypustil a nechal AKU nádrž ve funkci anuloidu. Ovšem zde si nejsem jistý hydraulikou.
 1. Fáze – kogenerace v provozu. Požadavek na teplo – sepnou čerpadla č.3, 6 nebo 4. Tedy dle odběru tepla se uspokojí požadavky na topné okruhy a zároveň se může ukládat přebytečné teplo z kogenerace.
 2. Fáze – kogenerace mimo provoz. Nastává vybíjení akumulace – čerpadla 3,6 nebo 4 v provozu a budou tahat teplou vodu z AKU nádoby. Zde bych se chtěl zeptat, zda nemůžou ta čerpadla tahat vodu přes vypnuté kotle, které mají svá čerpadla? Hydraulický odpor přes kotle by měl být větší, než z akumulace? Pokud to nepůjde, pak jedině zapojit výstup z kotlů do vrchlíku akumulace – je tam ale moc vody a než se to nahřeje… cca 800 l od vrchlíku po výstup do topení…
 3. Fáze je pak vybitá akumulace a v provozu budou pouze plynové kotle.
   Výhodou zapojení č.2 je, že ke kogeneraci a ke kotlům jde vždy vychlazená zpátečka ze dna AKU nádoby. Prosím Vás o odborný náhled, jestli jsou mé úvahy správné. Předem mockrát děkuji.

   Dobrý den, mám otázku ohledně rozdělovačů pro podlahové vytápění + mísící sada. Jaký je primárně rozdíl mezi:
A) http://deltatop.cz/wp-content/uploads/2014/02/schema-rozdelovace.jpg
B) https://www.toptherm.info/wp-content/uploads/2017/09/ROZDELOVACE-TOP-557A.jpg
   Ve variantě A je psáno podle https://www.pipelife.com/media/cz/pdf_downloads/RADOPRESS.pdf, strana 18, že „Při rozdílném tlaku topná voda proudí obtokem.“, to znamená, pokud dochází k uzavírání ventilů na části rozdělovače/sběrači, tak dochází k vyrovnání pro konstantní tlak, respektive k ochraně čerpadla před nadměrnými otáčkami (tím pádem osazené čerpadlo by mělo držet konstantní tlak a případně zavření všech ventilů dojít ke snížení otáček respektive k vypnutí čerpadla)? Princip míchání otopné vody na požadovanou je stejná jako ve variantě B?
   Ve variantě B může dojít k různému tlaku? Pokud to chápu správně, tlak si udržuje primárně čerpadlo? Dále zde chybí obtok jako je u varianty A.
V čem se tyto směšovací rozdělovače primárně liší, použitím na radiátorové, podlahové topení? Způsoby připojení, z jakého tepelného zdroje otopná voda přichází akumulační nádrž, tepelné čerpadlo, kotel,…?
   Pokud bych termostatické hlavice jak ve variantě A nebo B nahradil pohony řízené elektricky, mohl bych řídit otopnou vodu pomocí ekvitermní regulace s tím, že bych musel dále měřit teplotu za směšovacím ventilem a upravovat na základě této teploty polohu ventilu? Předem se omlouvám za případně hloupé otázky či základní neznalost. Děkuji za odpovědi.

   Dobrý den, při hledání odpovědi na otázku, jak co nejlépe nastavit svůj kondenzační kotel Baxi Luna Platinum 1.24 pro ohřev jednoho radiátorového topného okruhu (ekvitermní regulace s vlivem prostoru) a hlavně pro nepřímý ohřev teplé vody (zásobník Dražický OKH 125 NTR/HV), který mě poměrně vysokou spotřebou plynu v letních měsících, pravda trochu zklamal, jsem narazil na zajímavý článek.
   Myšlenka v něm obsažená je prostá, nízká teplota zpátečky potřebná k optimálnímu využití vlastností kondenzačního kotle se neřeší co nejmenší teplotou náběžné vody ale ochlazením zpátečky sníženým průtokem topné vody v systému a potřebný topný výkon se dohání velkým tepelným spádem až 40K. Jaký je váš odborný názor na tento přístup? Mě jako laika tato myšlenka docela zaujala ale nedokážu posoudit jaké to nese s sebou případné zádrhele a nakolik si s velkým tepelným spádem bez úhony poradí běžný kondenzační kotel. Za Váš názor předem moc děkuji Rád bych zkusil "zefektivnit" ohřev teplé vody "přiškrcením" průtoku v topné spirále zásobníku. Odkaz na zmíněný webový článek:
https://www.tzb-info.cz/4346-gruppo-imar-na-ceskem-trhu