Dobrý den pane Valtere, narazil jsem na Váš web, velmi se mi líbí témata, o kterých píšete a jak o nich píšete. Mohl bych mít na Vás dotaz/prosbu? Sice vidím, že regulace se na Vašich stránkách točí spíše kolem AMIT a já si hraju s Tecomatem, ale nemělo by to být myslím tak odlišné. Mám doma nainstalovaný Tecomat na ovládání světel, rolet, měření spotřeb a pár dalších hloupostí. Vše vůbec nebylo těžké rozchodit, a hlavně algoritmicky to bylo snadné. Ale teď jsem do PLC připojil i ovládání kotle, motorické hlavice na radiátorech a displeje s pokojovými čidly. A vše se značně zkomplikovalo. Myslíte, že byste mě mohl nakopnout, nasměrovat?
   Vymysleli jsme jednoduchý algoritmus, který podle rozdílu požadované a aktuální teploty nastaví hlavice na 100%, 75%, na 50% na 25% nebo na 0% (čím menší rozdíl, tím méně otevřená hlavice). A máme tam samozřejmě hysterezi. A pak je tam funkce, která vypne kotel, když žádná hlavice nechce topit. To vše má nastaveno, že nemá provádět změny častěji než X minut.
   Výsledek ale v podstatě je, že hlavice se pořád hýbou a nemají šanci trefit teploty, pořád je někde zima a jinde teplo... Máte tip na nějakou literaturu, přístup, princip, algoritmus?
Kotel by uměl ekvitermní regulaci, jen mu zřejmě nedokážu dodat venkovní teplotu (nezapojili jsme ji). Je to klasický Protherm Ray 7K. Venkovní teplotu jako takovou budu mít možnost měřit a připojit ji alespoň do PLC, kabel ven mám (využiji analogový vstup jedné z hlavic poblíž). Máme se snažit napsat ekvitermu na PLC?
Pokud budete chtít, popíšu Vám i konkrétní technologii, moduly atd., ale nechci Vás zahltit nesmysly. Budu moc rád za jakoukoli radu či námět.

   Dobrý den, ano máte pravdu, není podstatné, v jakém řídicím systému pracujete, podstatný je algoritmus, vše ostatní je jen o zápisu. Jako úvod do problematiky topení doporučuji moji knihu http://shop.ben.cz/cz/151260-regulace-v-praxi.aspx, kde jsem slovně popsal algoritmy, právě proto aby byly přenositelné do jakéhokoli řídicího systému.
   Váš algoritmus pro motorické hlavice je v podstatě P regulátor, který už z principu funguje vždy s regulační odchylkou. Doporučuji nastudovat PID regulátor jvalter.cz/regulator-pid a použít minimálně PI s dlouhou I složkou.
   Pokud pojedete na vysokou teplotu topné vody z kotle bude ve většině případů dodaný výkon zbytečně vysoký a bude obtížnější teplotu v místnostech udržet stabilní, proto by měla být předregulace teploty topné vody tzn. mít teplotu topné vody jen takovou, která stačí pro pokrytí tepelných ztrát. Pro vás připadá v úvahu:
 1) Nejjednodušší řešení připojení venkovního snímače do kotle a nastavit ho, ať udržuje topnou vodu podle zvolené křivky. V tomto případě nemáte možnost změnit jeho chování z řídicího systému.
 2) Vytvořit směšovací topný uzel, kde kotel pojede na nynější teplotu, ale do topení půjde už regulovaná topná voda. Výhoda je, že tento budete ovládat z řídicího systému a můžete udělat ekvitermní řízení tam tzn. libovolně upravovatelná topná křivka.
 3) Zásah do kotle a jeho ovládání z řídicího systému. V tomto případě by měl být kotel po záruce a měl byste už něco znát, aby se nepřihodil malér.
Rád vám pomohu, ale na větší projekty nemám čas. Po večerech na jednotlivé body si čas najdu. Pokud mám, ale jednotlivé části objektivně posoudit, tak hlavně potřebuji vidět technologii jako celek, takže nejefektivnější je nakreslená topenářská technologie s vyznačením, co a jak se měří, ovládá (AI, DI, DO, AO). Technologii rozdělte na okruhy, následně popis vašeho řešení a já vám k tomu řeknu svůj názor. Po přečtení doporučené literatury vám bude spoustu věcí jasnějších. Též je důležité si uvědomit, že regulace není automatizace a pokud chcete například teplotu držet plynule, tak regulace musí být též plynulá. Čím méně regulačních kroků, tím více bude výstupní hodnota připomínat pilu.

Dobrý večer, děkuji moc za odpověď, knihu si pořídím a i s Vašimi náměty v e-mailu prostuduji.

Odesílatel: michal@centrum.cz