Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně regulace vytápění v cihlovém rodinném domě. Zdrojem tepla pro první patro a podkoroví, které je zateplené, je plynový kotel Protherm Panter 12 KOO (výkon 9,5 kW). Všude jsou ocelová otopná tělesa Radik – v prvním patře s regulačními ventily, v podkroví ne. tepelná ztráta objektu - 7,0kW. Předpokládaná roční spotřeba 45GJ/rok. Údaje cituji z projektu rekonstrukce vytápění z roku 2002, ale kotel je 3 roky starý. K regulaci používám termostat BPT37, který umožňuje použití PI regulace, tuto však nevyužívám, protože nastavení optimálních konstant nedokážu určit. Regulaci tedy provádím pomocí hystereze. Bohužel podkroví udrží teplo déle než patro pod ním – rozdíl cca 2 stupně. V podkroví mám proto umístěný termostat, ale samozřejmě buď je nahoře příliš teplo a dole příjemně nebo podkroví příjemně a dole chladněji. Zřejmě by pomohlo i namontování regulačních hlavic také zde. Celkově ale dochází k nepříjemným výkyvům a také asi větší spotřebě energie. Doporučil byste PI regulaci a případně jaké hodnoty konstant/ hysterezí? Provoz – dopoledne spíše nižší teplota, odpoledne a večer se topí, s výjimkou víkendů, kdy se topí celý den. Děkuji!

Dobrý den, na úvod krásně položený dotaz. Chyba není v prostorovém termostatu, a není jedna, ale zase nebude těžké je napravit:
 1) Hlavní problém je v komínovém efektu. Teplo stoupá vzhůru a přízemí vám přes schodiště vyhřívá podkroví, proto je tam chladněji. Je nutné oddělit tyto dva prostory. Neznám, jak je stavebně řešené schodiště, ale uvidíte sama, jak pomůže obyčejný závěs pověšený dole před schodištěm. Samozřejmě nic nebrání tomu následně oddělit prostory jiným stavebním řešením. Pro podrobnější návrh bych potřeboval foto schodiště.
 2) Termostatické ventily na radiátorech v přízemí jsou nyní k ničemu, protože je tam chladněji, než požadujete, a tudíž jsou pořád otevřené. Doporučuji přemístit je do podkroví, případně ještě lépe doplnit je všude, protože po našich úpravách by měli plnit svou funkci všude. Funkce po úpravách: kotel začne natápět; dojde k ohřátí podkroví, protože má nejspíše nižší tepelné ztráty než přízemí (jestli nám tedy do toho nemluví přespříliš schodiště) a zavřou termostatické hlavice; následně se teplo dostává jen tam kde je potřeba tj. do přízemí; dojde k ohřátí přízemí a kotel vypíná.
 3) Přesunutí prostorového termostatu do nejchladnější často obývané místnosti v přízemí (nejčastěji obývací pokoj; pro přesnější určení bych potřeboval půdorys objektu s vyznačenými světovými stranami, s popsáním okolí a dosahovanými teplotami). V této místnosti nebude osazena termostatická hlavice. Protože tato místnost je nejstudenější (dojde k ohřátí nejpozději), tak bude vždy dostupná topná voda i pro ostatní místnosti.
 4) Po splnění prvních tří bodů bude možná potřeba doladit průtoky jednotlivými radiátory (jestli to nebylo provedeno), ale to by už měl být teplotní komfort úplně jinde. O zaregulování průtoků radiátory jsem toho už napsal spoustu, tak se nebudu opakovat.
 5) Poté byste měla být s topením spokojená. Kdyby zbyla chuť, tak můžeme zkusit nastavit PI konstanty na prostorovém termostatu BPT37 a dotáhnout topný systém do optimálního a energeticky nejméně náročného stavu.

Odesílatel: slavka@centrum.cz