Dobrý den pane Valtere, již delší dobu si realizuji systém domovní automatizace (sic) na PLC hardware firmy Teco (Foxtrot). Letos se pokouším rozšířit systém i o řízení vytápění, zatím topných okruhů (dva směšované - radiátorový i podlahový) a okruh TUV (nepřímý ohřev bojleru), později i o IRC (serva na radiátorech, termohlavice na podlaze).
   Na řízení má výrobce připravenou rozsáhlou knihovnu SW funkčních bloků včetně PID regulace, výpočtu ekvitermní křivky, poruchových hlášení apod., takže se programátorsky nejedná o složitý úkol (snad při nastavování parametrů PI regulátoru jsem se trochu vyvztekal). Regulace topných větví chodí, regulace kotle také (Vaillant, kterému se signálem 0-10V předává požadavek na výstupní teplotu vody) ale - upřímně - představoval jsem si, že výslednou regulační křivku řídící servo dokáži vytvořit "hladší". A teď proč....dílem si myslím, že se může projevovat vliv cyklování kotle, ač držím převýšení teploty kotle větší než 5 stupňů, přesto v lokálním minimu pozoruji jistý vliv na křivku. Dílem to bude jistě mojí neznalostí a nezkušeností při nastavování parametrů. Možná může mít vliv i charakter PID instrukce PLC nebo vlastnosti serva.
   Ale kromě toho mne napadlo, zda nemůže být trochu problém i v umístění čidla topné vody, které je v současné době umístěno cca 60 cm za směšovačem (za čerpadlem). Což je pár sekund, než se voda ze směšovače "dostane" k čidlu. Studoval jsem proto návody některých výrobců ekvitermní regulace, jak to oni doporučují a řada z nich jej dává až za čerpadlo (tak, jak jej mám já), řada z nich ovšem hned za servo, ještě před čerpadlo.
   Jaký je Váš názor? (parametry: ventily trojcestné VXP45, kv = 2,5 a 4, serva SSB61 spojitě řízená 0-10V, čidlo příložné Pt1000, dimenze potrubí DN25, průtok reálný dle údaje na displeji čerpadla Grundfoss cca 0,7 až 1,0 m3/hod).

   Dobrý den, když to hodně zjednoduším, tak regulační smyčka se skládá z akčního členu, u vás regulační ventil a měřícího členu (snímač teploty). Je žádoucí, aby se soustava chovala tak, že při akčním zásahu (pohyb servopohonu) se výsledek ihned projeví, což je nereálné. Prodlevě mezi akčním zásahem a projevem této změny v regulované soustavě se říká dopravní zpoždění. To samo o sobě vzniká přestavnou dobou servopohonu, přesunem hmoty atd. Abychom toto dopravní zpoždění ještě nenavyšovali tím, že dáme snímač teploty daleko od akčního členu, je žádoucí dávat snímač co nejblíže, tam kde už je měřená hodnota ustálená. Takže pokud bych měl definovat nějaký obecný princip, tak bych navrhl: snímač teploty osazovat za regulační ventil na rovný kus potrubí 5x až 10x DN daleko ať už je čerpadlo kdekoli. Používat jímkové snímače teploty, ne příložné.

Odesílatel: jan@volny.cz