Dobrý den, dovolím si navázat na naši konverzaci z konce minulého roku (otopna-soustava-2-aku-serie), protože mi přišla hodně přínosná. Jelikož se blíží termín realizace výměny kotle s akumulací, původní návrh jsem probíral na dálku s projektantem, a i s tím, kdo bude vše zapojovat. Měl jsem dostatek času popřemýšlet o původním návrhu a na základě Vašich poznatků, projektanta a taky dodavatele jsem některé věci přehodnotil a návrh přepracoval. I tak bych se Vás chtěl na některé věci zeptat, protože projektant ani dodavatel nejsou vždy za jedno, tak bych v tom chtěl mít jasno aspoň já.
   Úvodem k návrhu bych snad jen zmínil, že přestavba se tyká 3 místností, do kotelny se už nevejdou 2x AKU (750L) nádrže, tak budou o místnost vedle (v prádelně), a druhý elektrokotel zůstává na původním místě v místnosti na druhé straně, v uhelně.
- jsem názoru, ze AKU nádrže raději zapojit osvědčeným způsobem paralelně 2 bodově (vrchlík už je skoro u stropu, tak nelze použít vývody) a dodržet stejnou délku připojení, aby se mohly rovnoměrně dobíjet, vybíjet (ručně ventilem se da vždy připojit/odpojit jedna z nádrží).
- když jsem o zapojení kotle a AKU přemýšlel, jediné zapojení, které mě napadlo a snad by mělo fungovat (teplá voda jako první do okruhu kotle, dokud se kotel neohřeje, pak postupně směrem k topení a přebytek tepla do AKU) je KOTEL -> kolem paralelně zapojených AKU -> až pak topení a zpátečka TOPENI -> kolem AKU -> KOTEL (dodavatel mi nakreslil návrh podobný, ale zpátečka už byla jen TOPENI-> a pak mezi AKU a KOTEL).
- nejsem zastáncem úplné automatizace, spíš něco mezi, v návrhu kromě příložného termostatu jsou ručně ovládané směšovací, přepínací ventily (do budoucna u směšovacího ventilu topení budu uvažovat o zapojení ekvitermní regulace, podle toho, jak to bude všechno fungovat).
   Jestli Vás mužů poprosit o zhlédnutí přiloženého návrhu, jestli by to takto mohlo fungovat (topení, nabíjení, vybíjení), na co si dát pozor při realizaci, jestli jsem něco podstatného nepřehlédl.
MOJE NEJASNOSTI:
A) Kam se obvykle umisťuje automatické spínání čerpadla topení?
 1. V návrhu jsem ho připojil stejně jako čerpadlo kotlového okruhu na spalinový termostat, ale nejsem přesvědčený, že je to úplně správně. Když budou AKU prázdné tak to je asi jedno, ale když budou částečně nabité, než se dostane nějaká teplá voda z okruhu kotle směrem k topení, tak čerpadlo topení několikrát prožene obsah AKU pres topeni a teplota voda v AKU se smíchá, už nebude ostrý přechod tepla nahoře, studená dole, uvažuji správně?
 2. Pak mě napadlo připojit spínání čerpadla na trubku od kotle směrem k nádržím, jak tam bude 80st, tak spustit čerpadlo (tato varianta se mi jeví jako použitelná).
 3. Další je varianta až mezi výstup AKU a topení, před směšovacím ventilem topení. Ale dorazí tam tepla voda vůbec, když ještě neběží čerpadlo topení a okruh se asi uzavře pres KOTEL-AKU?
B) Pro jednu AKU plánuji do budoucna připojení solárního kolektoru, tak má v sobě výměník. Mimo topnou sezonu bych si představoval, že solární kolektor bude vyhřívat bojler (ten má i topnou spirálu, když se voda přes den neohřeje pres solár) a přebytek tepla ze solárů bych přesměroval do AKU. Z této AKU bych chtěl odebírat uložené teplo do výměníku bazénu (jediný spotřebič pro nabitou AKU mimo topnou sezónu). V případě že by byla tato AKU po nějakém čase hodně nabitá, chtěl bych ji ochladit propojením s druhou nádrží (pouze ruční ventil, žádné čerpadlo v okruhu nepoběží, aby se voda třeba přes celou noc samovolné promíchala mezi oběma nádržemi). Je mi jasné že se ztratí přechod teplá nahoře/studená dole, ale to by zas tak nevadilo. Stačil by ve spodní části vodorovný propoj s ručním ventilem uprostřed. Nahoře jsou nádrže vodorovně propojené.

Dobrý den, k technologickému schématu:
 1) Zpětné klapky s otazníky nejsou potřeba, protože je zde jen čerpadlo.
 2) Elektrokotel jih je zapojen, že dohřívá i severní okruh. Myslím si, že by měl být zapojen jen do okruhu jih, ne do společného potrubí, tedy jestli to nebyl záměr.
k otázkám:
 A) Spínání čerpadla topení spalinovým termostatem je špatně, protože by nikdy nedošlo k vybití aku nádrží. Přebytky byste ukládal do nádrží a po vyhasnutí kotle, kdybyste je mohl použít, by bylo čerpadlo vypnuté. Obecně jednoduché a efektivní řešení neexistuje. To je jako byste chtěl udělat moderní auto s elektronickým zapalováním (vaše složitost topenářského zapojení) jen s kouskem drátu (jeden termostat). Buď můžete udělat starý typ auta s karburátorem (u vás bez aku nádrží) a bude vám stačit kus drátu (jeden termostat) nebo auto s elektronickým zapalováním (složitější zapojení), ale potřebujete něco, co to bude řídit, efektivní kombinace NENÍ a nad řízením celého topného systému byste se měl více zamyslet, stejně jako to děláte s topenářským zapojením. Pro inspiraci -> jako minimum považuji toto: http://www.ktr-adex.cz/PDF/comfort_r/Navod%20CR27_A4.pdf – schéma zapojení 7.
 B) K promíchaní teplot nádrží vlivem samotíže nedojde. Myslím si, že ani při použití velké dimenze propojovacího potrubí, protože vztlak nebude dostačující (nádrže jsou na stejné výškové úrovni). Pokud budete natápět solárním systémem jen jednu, tak druhá se vám prohřeje jen při běhu topení teplejší vratkou z topení. Když se k oběma nádržím nebudete chovat jako k jedné, tak budou vznikat nechtěné situace. Například jedna bude mít 60°C, druhá 20°C a do topení vám půjde cca 40°C, protože při stejném průtoku přes obě nádrže předá teplá voda chladnější svou energii.

   Dobrý den, děkuji za připomínky k topenářskému zapojení.
Vzájemné propojení nádrží z projektu vyloučím (mimo topnou sezónu se přebytky budou hold ukládat jen do jedné, ke druhé stejně žádný spotřebič není připojen). Máte úplnou pravdu, řízení topného systému jsem asi trochu podcenil v tom smyslu, že jsem úplně vyloučil automatizaci a snažil se všechno udělat "natvrdo" s možností ručního zásahu.
   Když zatím přeskočím logiku pro řízení dobíjení bojleru/AKU nádrže z kolektoru, protože to plánuji až do budoucna s výběrem nějakého el. regulátoru a zapínaní čerpadla podle rozdílné teploty solárů a bojler/AKU v kombinaci s elektrickým přepínacím 3-cestným ventilem (teplo ze solárů do bojleru a přebytek do AKU), tak mi zbývá vyřešit 1) regulaci teploty zpátečky do kotle 2) směšovací ventil v okruhu topeni. Mohu Vás tedy znovu požádat o váš pohled na věc?
 1) Zpátečka do kotle: často na internetu vídám zapojení s elektricky ovládaným 3-cestným ventilem zapojeným do nějakého regulátoru. Asi to bude nejpřesnější regulace teploty zpátečky, ale mně přijde, že stejnou prací může odvézt i jednoduchý termostaticky ventil s vhodně zvolenou teplotou otevíraní vstupu, např. něco jako toto https://www.bola.cz/termostaticky-ventil-esbe-vtc-511-25-60.
 2) Směšovací ventil v okruhu topení: původně jsem uvažoval o ručně ovládaném směšovacím ventilu, že bych si nechal před každým topením vypočítat požadovanou hodnotu vody do topení (podle teploty v místnosti, venkovní a vhodné ekvitermní křivky) a podle toho nastavil ventil a topil s touto hodnotou až do dalšího topeni. Ale je to takové hrubé nastavení, nekopírovalo by to okamžitou potřebu teploty a vracela by se moc teplá voda na zpátečce a zbytečně by to promíchávalo AKU, když by se jen vybíjely AKU a kotel neběžel. Tak tady bych zase volil regulátor s ekvitermním čidlem, který by ovládal 3-cestný směšovací ventil elektricky.
 3) Spínaní čerpadla topení: chtěl bych se s dovolením ještě vrátit k otázce kdy sepnout čerpadlo topení. Původně jsem měl na mysli zapojení tak, že když poběží kotel, poběží čerpadlo topení, když kotel vypne, vypne čerpadlo. Když budu chtít ještě teplo, tak zapnu ručně čerpadlo v okruhu topení (to by se pak mohlo vypnout podle nízké teploty v AKU).
   Spouštět ho společně s čerpadlem kotlového okruhu spalinovým termostatem je asi hloupost, kotel je studený, voda z AKU se topením jen prožene. Jediné spuštění časově posunout až bude kotel ve zpátečce na 65st a tak na zpátečku umístit příložný termostat a spouštět čerpadlo odtud. Až se vypne kotel a čerpadlo se vypne po čase také, tak ho nahodím ručně.
Začínám chápat, že dobrý topenářský projekt a mizerná regulace k cíli nepovede. Díky za podporu s projektem.

   Dobrý den, možná se budu opakovat, ale k řízení vašeho topného systému budete potřebovat několik různých regulátorů, a pokud to budete dělat jednoduchými autonomními regulátory, které o sobě nebudou vědět (nebo žádnými), tak výsledek nebude nikdy úplně dobrý. To je, jako byste si chtěl postavit auto z různých náhradních dílů. Nakonec nějaké auto to bude, ale já bych v něm jezdit moc nechtěl. Upozorňuji na to, protože následně budete z celého projektu nejspíše zklamaný.
   Autonomní regulátory pro soláry většinou umí pracovat jen s jednou nádrží, takže už tady nejspíše narazíte na problém. (Porovnává se teplota v solárech s teplotou v nádrži a podle toho se spíná, případně cykluje čerpadlem).
   Ad1) Termostatický ventil je jen jiné řešení problému. Je to plnohodnotná varianta k el. ovládanému ventilu. V elektrické variantě ventil většinou plní i další funkce. Je upozorním, na správně zvolené Kvs (autorita ventilu), jinak bude regulace nekvalitní (malé Kvs = nepřenese se výkon; velké Kvs = okruh nelze zaregulovat).
   Ad2) Zde je nutné si uvědomit, že teploty se v čase mění (z kotle, z nádrží, prostorová teplota a tím i vratná voda) a proto ventil musí výslednou teplotu do topení korigovat, takže pokud byste ventil nastavil ručně na nějakou teplotu, tak výsledná teplota bude za chvilku jiná a nevyhovující pro konkrétní stav. Pokud má mít ventil regulační smysl a nejen +- omezovat max. teplotu do topení, tak ruční řízení nelze použít. Znovu upozorním na dobře zvolené Kvs.
   Ad3) Čerpadlo topení by se mělo spustit, když se začnete topit v kotli a vypnout, když jsou „prázdné“ nádrže. Pokud chcete opravdu použít minimální řešení, tak termostat umístěte na výstup z první akumulační nádrže (co nejblíže k nádrži). Časové i ruční spouštění je nevhodné.

   Dobrý den, děkuji za Váš čas a zodpovězení řady dotazů. Je to trochu divočina předělávat topnou soustavu a moc o tom nevědět, ale člověk se postupně dozvídá a chápe některé věci, o kterých předtím neměl vůbec ponětí, jak fungují. Je to dobrodružství.

Odesílatel: vlada@gmail.com