Dobrý den pane Valtře, šťastnou náhodou jsem objevil Vaše web-stránky a nemohl jsem se odtrhnout od diskuzí, dokud jsem vše nepřečetl. Stejně tak jsem přečetl Vaši hezkou knihu a pak jsem koupil ještě jednu jako dárek pro kamaráda, který se trápí s topením jako já. Obdivuji Vás, jak dokážete najít čas a nastudovat a řešit různé problémy ve svém volném čase. To se vidí málo. Váš přístup a nezištnost pomáhat jsou obdivuhodné. Váš konkrétní a srozumitelný přístup k řešení problémů mě inspiroval k tomu, abych Vaší laskavosti využil a poprosil Vás o konzultaci. Předem upozorňuji, že Vaše rady nechci zadarmo. K finančnímu vyrovnání potřebuji, abyste mně napsal, kolik korun a kam je poslat.
   V mém rodinném domě chystám rekonstrukci topení, které nebylo před 15 lety uděláno optimálně. Teprve když jsem se začal o topení zajímat (amatérsky jako koníček), zjistil jsem řadu nesrovnalostí a mimo jiné i to, že mně tenkrát neprovedli hydraulické vyvážení. Dotazoval jsem se topenáře, ale ten mně řekl, že v RD se to dělat nemusí, že stačí, když mám regulaci topení ETATHERM. Na topenáře už nemám páky a rád bych pro nového topenáře měl připravené požadavky, jak to má být udělané. V příloze posílám schémata zapojení topení: stávající zapojení, dále zapojení podle doporučení z dokumentace Reflexu jak zapojit akumulační nádobu SOLARITO (obrázek nádoby posílám v kopii) a zjednodušené schéma podlah /radiátorů v mém domě s údaji podle projektu topení.
ZAPOJENÍ TOPENÍ
   Jako hlavní zdroj tepla mám Tepelné čerpadlo (TČ) Thermia AB (nyní Danfoss) Villa Classic 105 10,5 + 6 kW (voda-voda), které ohřívá topnou vodu pro akumulační nádobu REFLEX SOLARITO 500 litrů (viz schéma nynější zapojení). Akumulační nádoba stojí vedle sebe na stejné podlaze jako tepelné čerpadlo. TČ pracuje nezávisle na teplotách místností. Je řízeno teplotou zpátečky z akumulační nádoby do TČ a ekvitermní regulací dle venkovní teploty. Okruh topné vody z TČ do akumulační nádoby je poháněn čerpadlem Grundfos Alpha+ 25-40. Stejné čerpadlo zajišťuje oběh vody při ohřevu TUV pomocí TČ. Okruh topné vody z akumulační nádoby do podlah a radiátorů je poháněn čerpadlem Grundfos Alpha-2 25-80. Jako záložní zdroj topení mám elektrokotel Protherm 9 kW (pouze pro případ havárie TČ). Z akumulační nádoby jsou napájeny topné okruhy pro 21 podlah a pro 10 deskových radiátorů. Každá z 21 místností (kde je vytápění podlahy hlavní zdroj tepla) má prostorové teplotní čidlo, podle kterého řídí příslušný pohon ETATHERM ventil na rozdělovačích podlahového topení OVENTROP 1404554-56 (rozdělovače jsou bohužel pouze s regulační vložkou bez průtokoměrů). Nikdy se mně nepodařilo dosáhnout toho, aby teplota zpátečky z akumulační nádoby (500 litrů) do TČ (teplotní spád) byla maximálně o 10°C nižší než topná voda. Za každých okolností je teplotní diference větší. Při maximálních otáčkách oběhového čerpadla Grundfos Alpha+ 20-40 v okruhu nahřívání akumulační nádoby je teplota zpátečky o 14-17°C nižší, než teplota výstupní vody z TČ. Je možné, že by se na tom může podílet protiproudové zapojení oběhových čerpadel topného okruhu a okruhu tepelného čerpadla? Nedovedu si představit, že by oběhové čerpadlo nestačilo svým průtokem na akumulační nádobu 500 litrů. V servisním manuálu k tepelnému čerpadlu je poznámka, že pokud není tlakový spád 5-7°C (topná voda minus vratná voda), jde o chybu v instalaci topení, kterou je třeba odstranit. Instalatér mě na to řekl, ať jsem rád, že to topí a nešťourám se v tom. Už jsem si myslel, že je příčina v nízkém výkonu TČ, které by nestačilo na vytápění akumulační nádoby to je, že studená voda zpátečky z podlah a radiátorů stačí ochlazovat 500 litrů topné vody v akumulační nádobě rychleji než jí TČ stačí ohřát. Proti tomu ale svědčí výsledky pokusu, který jsem nechtěně provedl v letošní zimě, když přestalo fungovat tepelné čerpadlo.
   Do okruhu topení mně nouzově připojili elektrokotel o výkonu 9 kW. Omylem byl elektrokotel zapojen "obráceně" tak jak je nakresleno ve schématu stávající zapojení (zpátečka elektrokotle je napájena z výstupu SOLARITO a teplý výstup elektrokotle je napojen do zpátečky topení. Přišel jsem na to až dodatečně při provozu topení. Při tomto chybném zapojení mě však čekalo překvapení, dům byl najednou i při několikadenních mrazech -8°C až -19°C trvale přetopen a prostorový termostat elektrokotel vypínal. Napadlo mě, jestli není nějaká zrada v cirkulaci topné vody kolem nádoby SOLARITO. Když dům vytápělo pouze tepelné čerpadlo, také nahřálo topnou vodu v SOLARITO na 45°C, ale dům nebyl nikdy, přetopen jak při provozu pouze s elektrokotlem. Výsledek pokusu svědčí o tom, že když stačil vytopit dům elektrokotel 9 kW, tak na to musí stačit i TČ. Vysvětlení proč elektrokotel topil lépe, než TČ by mohlo být v tom, že bylo v okruhu topné vody sériově další oběhové čerpadlo elektrokotle.
OTÁZKY
- Co udělat pro to, aby nebyl tak veliký teplotní spád na akumulační nádobě při natápění nádoby tepelným čerpadlem?
- Jak optimálně zapojit akumulační nádobu do systému topení (vstupy a výstupy pro TČ a elektrokotel a vstup a výstup pro podlahy/radiátory), kam oběhové čerpadlo a expanzní nádobu.
   Mohl byste mně prosím nakreslit do schématu NÁVRH, jak topný okruh optimalizovat? Před rekonstrukcí potřebuji odborný názor, jak topení udělat. Do podlah by měla trvale obíhat teplá voda ze SOLARITO, i když neběží tepelné čerpadlo pro topení (TČ buď ohřívá bojler TUV nebo stojí kompresor TČ). Zapojení jsem udělal tak jak doporučuje pro SOLARITO výrobce. Podle Vašeho doporučení by ale měl být vstup topné vody z TČ v nejvyšší části akumulační nádoby a výstup vratné vody v nejnižším bodě. Dotazem u REFLEXu jsem nepochodil. Nevysvětlili mně, jestli je to jedno, kam trubky do a z akumulační nádoby napojím anebo jestli musím striktně dodržet doporučená místa napojení vstupů a výstupů nádoby. Udělám to podle Vašeho doporučení. Výstup z TČ do návarku v pokličce SOLARITO a zpátečku do TČ do nejnižšího návarku SOLARITO. Jen nevím, kam napojit trubku zpátečky z podlah a z radiátorů. Společné ústí (zpátečka do TČ a zpátečka z podlah a radiátorů) asi nebude možné pro protiproudní zapojení čerpadel. Nevím, kterou zpátečku mám dát do dolní části SOLARITA, a kterou do návarku o etáž výše. Mohl byste mně prosím zakreslit do schématu eventuální opravy, nápady, další komponenty?
OSTATNÍ DOTAZY
HYDRONICKÉ VYVÁŽENÍ PRŮTOKŮ ŠKRCENÍM
   Ve Vašem postupu hydraulického vyvážení jsem nenašel pokyn, zda, při provádění škrcení na jedné větvi, zůstávají všechny ostatní právě neseřizované větve otevřené anebo jsou všechny zavřeny a otvírá se jen ta co se škrtí. Předpokládám, že všechny větve během seřizování zůstanou otevřené. Také nevím, jak zvolit pořadí vyvažovaných podlah, když je had v podlaze / radiátor v prvním patře blíž ke zdroji než vzdálenější had v podlaze / radiátor v přízemí.
AUTOMATICKÉ VYVAŽOVACÍ ARMATURY
   Jaký prosím máte názor na automatické vyvažovací armatury například Danfoss ASV-PV nebo Oventrop Hycoco DTZ a Hydromat-DTR? Znamenají skutečně takový přínos pro hydraulickou optimalizaci /vyvážení topné soustavy například pro topení v mém rodinném domě? Nebo stačí provést hydraulické vyvážení podle Vašeho návodu nastavením průtoků radiátory/podlahami? V mém stávajícím okruhu mám nyní 1 manuální regulátor diferenčního tlaku na výstupu topné vody (je společný pro radiátory i podlahy).
FILTRY TOPNÉ VODY
  Stačí do okruhu topné vody (zvlášť pro okruh tepelného čerpadla a zvlášť pro okruh radiátorů/podlah) zařadit mosazné "Y" filtry? Má nějaký význam použít podstatně dražší hydro-cyklonový a magnetický filtr topné vody Fernox TF-1? Při čištění/proplachu filtru od zachycených nečistot by nemělo dojít k velké ztrátě topné vody, aby se topná voda neznehodnocovala zavzdušňováním při dopouštění/náhradě objemu topné vody ztraceného při proplachu filtru.
UMÍSTĚNÍ OBĚHOVÉHO ČERPADLA
   Je rozdíl, když se oběhové čerpadlo topné vody zapojí na výstupu do podlah / radiátorů z akumulační nádoby anebo do zpátečky topení?
OLEJ DO TOPNÉ VODY
   Jak se zajistí, aby se olej v topné vodě rovnoměrně rozptýlil a neudělal mastná "oka“? Kolik mám dát oleje na 1000 litrů topné vody?
 TEPLOTA ZPÁTEČKY
   Z vaší knihy jsem nepochopil tvrzení, že každý kotel potřebuje teplou zpátečku, a že se i provádí směšování, aby se teplota zpátečky udržela. Na druhé straně se tvrdí, že co nejstudenější teplota zpátečky je ideál, neboť prodlouží dobu chodu kompresoru tepelného čerpadla a tím sníží počet startů kompresoru. Vyplývá z toho něco pro můj systém topení?
   Nezapomeňte mně prosím poslat číslo Vašeho účtu a výši honoráře za Váš čas a ochotu se mými problémy zaobírat. Děkuji za Vaši pomoc.

   Dobrý den, děkuji za kvalitní dotazy. Odpovídám na mě v pořadí, v jakém jste je napsal.
Dotazoval jsem se topenáře, ale ten mně řekl, že v RD se to dělat nemusí, že stačí, když mám regulaci topení ETATHERM. – Velká neznalost topenáře. Přímo výrobce ETATHERM k hydraulickému vyvážení vybízí http://www.etatherm.cz/cesky/sys2_h.htm.
TEPLOTNÍ SPÁD – Hlavní problém byl špatné hydraulické zapojení. Počínaje akumulační nádrží (zásadní problém – protiproud v nádrži) a konče přídavným kotlem. Nové zapojení je v pořádku (pár drobností bych změnil, ale o tom později), takže otáčkami čerpadla nastavte průtok tak, aby byla vámi požadovaná teplotní diference (malý průtok = velký rozdíl; velký průtok = malý rozdíl teplot; pro začátek nastavte čerpadlo z TČ na konstantní průtok I.).
AKUMULAČNÍ NÁDRŽ – Jako první je důležité si uvědomit, že akumulační nádrž má zachytit přebytky tepla vyrobené zdrojem tepla a neodebrané spotřebiči tepla, takže buď je v provozu TČ a zásobuje topení a případný přebytek jde do AN (akumulační nádoby), nebo stojí a topení je zásobeno z AN. To jen pro info, abyste případně byl schopen si zakreslit proudění vody v navrženém zapojení i v AN. Teď k návrhu (vycházel jsem z obrázku SOLARITO003.jpg).
 1) Na vrchu nádrže je jen G1/2 návarek na odvzdušnění, takže je pro připojení topné vody nevhodný. Na vývod (X) osaďte jen odvzdušňovací ventil.
 2) Na vývod (1) osaďte co nejblíže k akumulační nádrži „T“ kus G1 s tím, že rovná cesta bude od zdrojů tepla do akumulační nádrže a kolmá cesta pro topení (spotřebiče tepla).
 3) Nevím, proč jsou kresleny dvě expanzní nádoby. Volil bych jednu větší osazenou u TČ. Pokud je žádoucí mít dvě (technické řešení, finance atd.), tak by měly být na vratné vodě, tam kde nedojde v provozu k jejímu odstavení a bude plnit funkci pro celý systém. Doporučuji velikost expanzomatu nechat spočítat projektanta. Před expanzomatem je dobré osadit kulový uzávěr s odpouštěním, aby se dal kontrolovat tlak v měchu expanzomatu.
 4) Jestliže počítáte s napojením solárů, tak zapojte vratnou vodu ze zdrojů tepla do vývodu (2), tak jak to máte, aby byla dostatečná akumulační zásoba pro provoz solárů. Jestliže ne, tak zvolte vývod (3), nebo (4) se zapojením „T“ kusu jako na topné vodě.
 5) Zvažte napojení radiátorů ještě před směšovacím ventilem (blíže k AN) pro nezávislost radiátorů na regulované vodě do podlah. Sice bude nutné doplnění čerpadla, trochu to zkomplikuje zaregulování průtoků, ale podle mého to bude mít kladný přínos.
HYDRONICKÉ VYVÁŽENÍ PRŮTOKŮ ŠKRCENÍM – Ano, všechny spotřebiče zůstávají otevřeny, protože to je z hlediska průtoků „nejhorší“ stav a postupně se spotřebiče přivírají od nejbližšího k nejvzdálenějšímu od zdroje tepla. Z pohledu hydrauliky je podlahové topení i radiátor prostě spotřebič s nějakým odporem.
AUTOMATICKÉ VYVAŽOVACÍ ARMATURY – Regulátory diferenčního tlaku se používají pro větší a rozsáhlejší topné systémy. Sice na rodinný dům je váš systém trochu větší, ale nedosahuje takových rozměrů, aby byly potřeba, i když kvalitní zaregulování vám nějaký čas zabere. Doporučuji nejdříve hrubé nastavení na teplotní spád, seřízení tlaku čerpadla a poté případně jemnější doladění.
FILTRY TOPNÉ VODY – Stačí mosazné „Y“ filtry. Spíše je nutné jejich správné osazení. Ve vašem případě chceme hlavně ochránit deskový výměník v TČ před zanesením, elektrokotel a regulační ventily před vydřením. Montáž proveďte tak, aby se nečistoty nedostali k chráněnému zařízení (před zařízení po směru proudění vody, případně za zařízení, kde může nečistota vzniknout) a zůstávaly spadnuty v sítku filtru (montážní poloha sítkem dolu; pozor musí se montovat po šipce).
UMÍSTĚNÍ OBĚHOVÉHO ČERPADLA – Obecně vzato je to jedno, protože je to uzavřený systém a co odteklo, musí přitéct, ale jak tušíte, není to zas tak jednoduché. Dříve se osazovalo čerpadlo spíše do vratného potrubí kvůli teplotě, ale nyní spíše do topné vody, vysvětlím. Jak již jsem psal, tak expanzní nádoba by měla být kvůli teplotě na vratné vodě. Od čerpadla po směru proudění až k expanzní nádobě je přetlak (čerpadlo tlačí) a od expanzní nádoby k čerpadlu je podtlak (čerpadlo saje). Protože chceme pracovat co nejvíce s přetlakem, tak je žádoucí dát čerpadlo co nejblíže za expanzní nádobu po směru proudění, a protože nechceme přijít o část přetlaku ve zdroji tepla, tak za zdroj tepla. Proto do výtlačného potrubí (topná voda) ze zdroje tepla (viz příloha).
OLEJ DO TOPNÉ VODY – Trochu jsem v knize podcenil popsání, pro jaké topné systémy je olej vhodný (nejvíce starší samotížné). V dnešní době raději použijte volně dostupné přípravky určené k ochraně topných systémů.
TEPLOTA ZPÁTEČKY – Zamotal jste dvě věci do sebe. Jedna věc jsou „klasické kotle“, kde se teplota zpátečky musí udržovat, aby nedocházelo ke kondenzaci spalin, ničení zdroje tepla a druhá věc jsou nízkoteplotní zdroje tepla, jako jsou tepelná čerpadla, kondenzační kotle. U tepelných čerpadel chceme so nejstudenější sekundární stranu (do topného systému), protože čím studenější je, tím je větší účinnost (COP), proto se teplota vratné vody uměle nezvyšuje. U kondenzačních kotlů jsou nerezové výměníky, takže jim kondenzace nevadí a zároveň při nízké teplotě vratné vody je velký rozdíl mezi ní a spalinami, čímž se hodně využije teplota spalin, které zkondenzují a předají teplo, které by jinak uteklo komínem (proto kondenzační kotel).
PODPORA – Za takovéto konzultace si nic neberu a jsem rád, že vám můj web pomohl. Jestli chcete podpořit jeho provoz, tak na všech stránkách (kromě úvodní) je v levém sloupci box „Podpora spokojených uživatelů“, kde je vše podstatné.

   Vážený pane Valtere, děkuji moc za Vaši odpověď. Moc jste mě potěšil. Omlouvám se, ale provedu rekapitulaci jednotlivých bodů. Můžete je prosím zkontrolovat, jestli jsem vše dobře pochopil? Vaše doporučení od ETATHERM stran hydronického vyvážení jsem prostudoval.
 Akumulační nádrž (AN) - Jste první, kdo mně konečně řekl (po 15 letech), že je AN zapojena špatně. Moc Vám děkuji. Nevím, nakolik jsem Váš návrh pochopil, ale i v případě opraveného zapojení půjde v horní části AN průtok ze zdroje proti oběhu do podlah/radiátorů. Když bude stát TČ a jeho oběhové čerpadlo tak to bude v pohodě. Ale při chodu obou oběhových čerpadel (okruh TČ spolu s okruhem podlah/radiátorů) bude protiproud maximální právě v T-kusu v místě horního vtoku/výtoku AN. Nepomohlo by, kdybych přeci jen použil pro vstup do AN ze zdrojů tepla navíc i 1/2" návarek v poklici akumulační nádoby? Vtok do AN ze zdrojů tepla by šel dvěma směry. Druhý T-kus pro odbočku do 1/2" vstupu AN by byl blíže zdroji tepla před společným T-kusem pro vtok/výtok (rovná cesta obou T-kusů v sérii a zpětná klapka mezi T-kusy). Představuji si, že bych "pomocným" obchvatem ulehčil kritickému místu největšího protiproudu. Nejsem odborník a neodhadnu, zda tento nápad není nesmysl.
 Zpětné klapky – Je správné umístění zpětných klapek na výstupu každého oběhového čerpadla? V případě 2 T-kusů by byla navíc zpětná klapka mezi T kusy v horní části AN.
 Expanzní nádoby – Mám dvě, neboť mě sdělili, že jak okruh pro podlahy/radiátory, tak i okruh TČ musí mít samostatnou expanzní nádobu. Požádám projektanta o výpočet velikosti a expanzní nádobu osadím do zpátečky těsně před AN. Do vratné větve pro TČ expanzní nádobu odpojím.
 Doplňkové armatury – S doplňkovými armaturami pro obsluhu (uzavírací a vypouštěcí / napouštěcí ventily, manometry, filtry, odvzdušňovací ventily…) počítám a osadím je. Jen jsem je do provizorního schématu nezakresloval.
   Ještě mám v současném zapojení za oběhovým čerpadlem manuální regulátor diferenčního tlaku. Nevím, jestli je potřeba v mé soustavě a nikdo mi neřekl, jak má být nastavený. Jen tam tak prostě je. Za regulátorem diferenčního tlaku je zapojený SPIROVENT. Nikdo mi neřekl a nikde jsem nenašel, jestli tam takové zařízení má význam, zvláště když jsou po cestě 2 odvzdušňovací ventily. Také jsem nezjistil, zda a jak se musí provádět údržba/čištění zařízení a jestli se mřížka SPIROVENTU může zanášet a nekontrolovaně zhoršit průtok topné vody pro celý systém.
 Zapojení radiátorů – Jaké výhody přinese samostatný okruh s dalším oběhovým čerpadlem pro radiátory (kromě toho, že se nebude směšovačem snižovat/omezovat teplota topné vody do radiátorů). Negativem bude prakticky trvalý provoz dalšího oběhového čerpadla. Pokud to ale bude, jakkoliv funkčně přínosné, pak souhlasím a udělám to.
   Jen je v případě samostatných okruhů pro radiátory a podlahy nad moje schopnosti chápání, jak budu provádět vyvažování průtoků. Kde začnu škrtit? U okruhu pro radiátory a pak pro podlahy anebo i pro toto zapojení platí vzdálenost od zdroje (začnu od nejbližšího bez ohledu na okruh).
Vyvažování průtoků – Nevím, jak zvolit pořadí vyvažovaných podlah/radiátorů, když je spotřebič v prvním patře trubkově blíž ke zdroji než vzdálenější spotřebič v podlaží, kde je kotel. Intuitivně bych to udělal vždy pro nejnižší patro a zde podle vzdáleností spotřebičů od nejbližšího k nejvzdálenějšímu. Pak bych postupoval do dalšího podlaží nahoru a zde bych začal opět nejbližším spotřebičem na tomto patře. Škoda, že to teď netopí, už bych chtěl vyvažování zkusit.
Olej do systému – To je škoda, že to nejde použít. Moc by se mně to líbilo. Už jen ekonomicky. Náplně na jeden cyklus vyčištění a konzervaci topné soustavy vyjde na několik tisíc korun. A při opravách/údržbě se třeba také jen spláchne do kanálu.
Teplota zpátečky – Jsem natvrdlý a opravdu tomu nerozumím. Z hlediska optimalizace provozu TČ (nejvyšší COP) bych tedy měl do zpátečky TČ připojit nejstudenější část topné vody, tedy buď nejnižší část AN nebo vratnou vodu z podlah/radiátorů, která jde do nejnižší části AN. To je ta varianta s T – kusem podobně jako v horní části AN. Chápu správně, že při společném připojení by se na rovnou cestu T-kusu připojila vratná voda ze spotřebičů a na kolmou cestu vratná voda do TČ. Vzniknul by ale problém s protiproudem obou okruhů koncentrovaný svým maximem do T – kusu v dolní části AN.
   Na akumulační nádobu mám připojené a budu nechávat solární kolektory. Aby byl využit solární ohřev, tak pro to musí mít AN akumulační kapacitu, kam teplo uložit, a proto se vratná voda pro TČ bere až nad připojením solárních panelů, aby nebyla cirkulace vody z TČ přes "solární oblast" AN. A teď co je důležitější chladnější voda ve zpátečka Tak nevím, jaké je optimální těch zapojení trubek. Čím víc si kreslím, jak má proudit voda, tím mně víc připadá, že tomu nerozumím. Můžete to prosím za mě rozseknout?
   Moc prosím o vysvětlení sporných bodů. Nenapsal jste mně, jakou sumu pro podporu WEBU byste považoval za přiměřenou Vašemu času a odborné pomoci. Mám jinou profesi a neodhadnu, jaký honorář může být adekvátní. A číslům, která jsou u letopočtů v kolonce pro podporu Vašeho webu nerozumím. Poslal jsem 1500 Kč. Není-li to podle Vašich představ, napište mně, kolik mám doplatit. Možná by stálo za to napsat na web rozpětí sum věnovaných darů pro orientaci ostatních. Ještě jednou moc děkuji za Váš čas a pomoc.

   Dobrý den, odpovědi spolu souvisí, takže doporučuji přečíst všechny odpovědi a následně se vrátit ke konkrétním bodům.
Akumulační nádrž – Správnou funkčnost každé části topného systému ovlivňují tři základní parametry. Statický tlak – tlak média (vody) působící na součásti, i když neběží čerpadlo. Dynamický tlak – tlak čerpadla (tlak, který vytvoří čerpadlo k rozpohybování vody). Průtok – obsah vody, který proteče danou částí za nějaký čas. Toto jen pro objasnění následně použitých termínů.
 1) Čím větší dimenze potrubí, tak tím je menší odpor při stejném dynamickém tlaku, a proto může protéct větší množství vody. Při použití horního návarku 1/2" nebude při rozsáhlosti vašeho topného systému zajištěn dostatečný průtok, tím pádem je pro nás nepoužitelný.
 2) Proudění v T-kusu si vysvětlujete špatně! Když vyjdu z vámi zaslaného schématu, tak pro pochopení přesuňte trubku z vývodu (X) akumulační nádrže těsně za vývod (1) a teď si popíšeme proudění v T-kusu. CHOD TČ → zprava přitéká topná voda z TČ tlačená čerpadlem v TČ a zároveň nasávaná čerpadlem v podlahovém okruhu (čerpadla jsou v sérii za sebou, dynamické tlaky se sčítají), takže voda směřuje do horního vývodu. Jestliže bude přivřen regulační ventil podlahového okruhu, tak vznikne přetlak, který půjde rovně do AN (levá strana T-kusu vývod (1)). Do TČ se vrátí vývodem (2) vratná voda z topení (uzavřený systém – co odteklo, musí přitéct) + pokud nějaká voda vtekla do AN, tak i ta. Nikde dynamické tlaky nejdou proti sobě. STAV STOP TČ → čerpadlo podlahového topení chce nasát topnou vodu. Protože u čerpadla v TČ je zpětný ventil, tak AN bude mít podstatně menší hydraulický odpor, takže cesta topné vody bude následující. Čerpadlo nasaje z AN vývodem (1), přes levý vývod T-kusu do horního vývodu přes regulační ventil topnou vodu a prožene ji podlahovým topením a přes vývod (4) se vrátí do AN. Opět žádná kolize. Nevidím v tomto zapojení žádné slabé místo (průtoky musí být správně nastaveny).
   Nápověda: v začátcích jsem používal pastelky a kreslil si jednotlivé stavy do technologie jako uzavřené smyčky, se šipkami směru proudění. Začneme od zdroje dynamického tlaku a hledáme cestu kudy se rozpohybovaná voda vrátí (může i více cestami).
Zpětné klapky – Zpětné klapky se umísťují všude, kde chceme zamezit zpětnému proudění. Za čerpadly je máte správně, jinde mi nedávají smysl.
Expanzní nádoby – Souhlasím. Můžete se i zeptat projektanta na její umístění, případně jestli nemusejí být opravdu dvě (podle nějaké normy, kterou neznám, přece jenom jsem zaměřen na měření a regulaci), ale pochybuji, protože to podle mého nemá žádné opodstatnění.
Doplňkové armatury – 1) Regulátor diferenčního tlaku byl dříve potřeba pokud bylo osazeno čerpadlo s pevně danými otáčkami a zároveň se uzavíraly spotřebiče tepla, protože s uzavíráním topných větví klesal průtok a zvětšoval se dynamický tlak. Následně bylo vlivem velké rychlosti média slyšet „čerpadlo v potrubí“. Protože máte moderní čerpadlo s proměnlivými otáčkami (regulace otáček na tlak), tak je tento regulátor zbytečný. Doporučuji demontovat – zbytečný zdroj poruch.
 2) SPIROVENT – na topné systémy se nepoužívá. Přimlouval bych se zato, nedávat ho tam – zbytečný zdroj poruch. Jestliže ho tam už máte, tak ho tam asi můžete nechat, pokud nebude dělat problém. Používá se na technologickou vodu (otevřené systémy, zdroj okysličení, kavitace atd.), kde se podle kvality vody má odkalit (nahoře i dole) alespoň jedenkrát za měsíc. Pokud se to nedělá a je špatná kvalita vody, může se mřížka časem zanést i do neprůchodného stavu, i když otvory jsou celkem veliké.
Zapojení radiátorů – 1) Nejvíce času topíme v přechodném období (jaro/podzim) a pokud chceme topit ekonomicky (TČ), tak topíme do podlahového topení pořád, nízkou teplotou vody. Radiátory máte převážně v koupelnách, kde bude chtít sušit ručníky atd. a na to není nízká teplota vhodná. Stačilo by tam malé čerpadlo (dnes mají spotřebu kolem 7W) a do garáže atd. dát termostatické hlavice, nastavené například na 10°C. Byl to jen návrh podle zkušeností, vy znáte místní podmínky, rozhodnutí je na vás.
 2) U vyvažování topení platí princip mořské vlny Smete nejprve nejbližší lodě, a potom se dostane na ty vzdálenější. Náš zdroj vlny je čerpadlo, které směrem ven šíří dynamický tlak v potrubí všemi směry. My mu jednotlivým spotřebiči stavíme do cesty různě velké překážky a snažíme se shodit všechny lodě, nejen ty nejbližší, a eliminovat vlnu.
   Rozdělíte-li topný systém na dva okruhy, tak už není pro vás směrodatný zdroj tepla (čerpadlo v něm), ale konkrétní čerpadlo topného okruhu. V podstatě z jednoho okruhu uděláte dva menší, takže i zaregulování bude snazší.
Vyvažování průtoků – Platí vždy trubkově blíž, protože na první spotřebiči ztratíme nějaký dynamický tlak a za ním je už nižší. Když něco změníte na prvním spotřebiči, tak vše za ním se též změní. Protože voda jde cestou nejmenšího odporu, tak při nepřiškrcení má snahu jít touto cestou a na další spotřebiče se nedostává (malý dynamický tlak).
Olej do systému – Nenapsal jste, z jakých trubek je topný systém vytvořen a jaká je plus/mínus kvalita vody. Záleží na spoustě okolností, aby to bylo efektivní, + kvalitě oleje, kam se naleje atd. a v rukách lajka tomu můžete více uškodit než pomoci. Pokud na 1000 litrů dáte po každém vypuštění za čerpadlo 0,1 litru kvalitního oleje, tak tím nic nezkazíte.
Teplota zpátečky – Zapojení spodního T-kusu chápete správně. Problém s protiproudem nenastane – viz popis výše.
   Asi vás mate staré zapojení, které mělo myšlenku: nahřeji nádrž a z té beru teplo. U nového zapojení toto neplatí a nádrž je jen na uložení přebytků tepla a následně pro topení, když není v provozu TČ (například noční provoz, pro delší odstávku TČ atd.).
   Protože v novém zapojení by vratná voda šla v AN přes solární část, přijde vývodem (4) a odchází vývodem (2), tak toto zapojení není vhodné. Doporučuji na vývodu (2) nechat jen záložní elektrokotel a vratnou vodu do TČ zapojit do T-kusu u vývodu (4). Případně až budete mít nakreslenou konečnou verzi, tak jí můžeme probrat a následně si ji můžete nechat i posvětit projektantem topení, když tam půjdete s tím expanzomatem.
WEB – Děkuji za přispění, příjemně jste mě překvapil. Můžu vás ujistit, že jste největší dárce. O doplacení nemůže být řeč. Doposud byl největší příspěvek 200Kč, a to jsem s tím člověkem strávil desítky hodin (standardně 50 až 100 Kč). Jsem rád, že jsou stále lidé, kteří dokáží ocenit i práci ostatních, nejen tu svoji. Naštěstí je to můj koníček, takže o peníze tady nejde, i když potěší jako uznání. Jak napsat vhodně rozpětí darů mě vůbec nenapadá. Ještě jednou děkuji. Jen upozorním, že toho mám nyní opravdu hodně a odpověď se může déle trvat. Od půlky července by to mělo být zase trochu volnější.

   Vážený pane Valtere, moc Vám děkuji za hezký dopis. Vše si promyslím a nakreslím nové schéma pro nové zapojení dle Vašich rad. Pak si dovolím Vám jej poslat ke kontrole.
Obdivuji Vaše obětavé nadšenectví spojené s odborností. Zvlášť v dnešní době, kdy se hodně lidí snaží především vydělat, a to bez záruky na kvalitu poskytované práce nebo služby. Nepodceňujte se a naučte se říkat co za to co umíte a můžete nabídnout, za to, co jiní neumí a nemohou nabídnout. Určitě existuje metoda, jak ocenit Vaše nezávislé vysoce specializované poradenství a podle toho udělat ceník za konzultační služby na webu. Také s přihlédnutím, kolik peněz, a hlavně starostí lidem svými radami ušetříte. To, že někomu kvalifikovaně poradíte přece není samozřejmost. Proč to neudělají ostatní řemeslníci, projektanti …? Debatoval jsem s mnoha lidmi z Vašeho oboru o mých problémech. Většinou to bylo k ničemu. Nedokázali mně nikdy kloudně vysvětlit jak, co a proč v topení funguje. Nikdy jsem z debat neměl tak dobrý pocit, který mám u Vás. Výsledek naší debaty je s konkrétními výsledky. Také se mně moc líbí, že nemlžíte a umíte principy lapidárně, i laikům jako jsem já, vysvětlit. Je vidět, že Vaši práci dobře umíte a také to, že Vás Vaše práce baví. To ale neznamená, že získané zkušenosti a dovednosti, ke kterým jste Vaší pílí a důvtipem postupně vypracoval jsou bezcenné. Při každé práci je nejdůležitější myšlenka a nápad. Když se ví, co se má udělat a jak to má fungovat, tak už se vždy někdo šikovný najde, kdo dílo zrealizuje. Bohužel je u nás z minulosti zakořeněné, že když se člověk při práci neumaže a nezadýchá, tak si moc za svoji práci nemůže říct. A také když jste příliš slušný a neumíte si říct o odměnu anebo si řeknete málo, pro řadu lidí to znamená, že to zas tak cenná rada nebyla a dají Vám málo. Tak si více Važte sám sebe a polepšete se.
   Ještě jednou moc děkuji za Vaši pomoc. Moc Vaše rady oceňuji a moc si Vás i za Vaše osobní postoje vážím. Přeji Vám hodně úspěchů ve Vaší práci i v osobním životě a také to, abyste alespoň občas potkával takové lidi jako jste Vy.

Dobrý den pane Valtere, získal jsem projekt k rekonstrukci topení, ze kterého přikládám schéma. Líbí se mně, že je řešena otázka hydronického vyvážení systému. Jsou spočítány parametry armatur a průměry potrubí. V projektu je změna v napojení tepelného čerpadla (TČ) na akumulační nádobu Solarito II (AN). Můžete mně prosím poradit, jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých variant, když TČ je hlavním zdrojem vytápění.
 1. varianta, kdy TČ nahřívá dolní část AN a z horní části AN se odebírá teplo pro topení anebo…
 2. varianta, kdy TČ topí do topení a při poklesu odběru tepla topením se teplo ukládá do AN (varianta o které jste mně psal). Děkuji moc za odpověď.

Dobrý den, jako první bych řekl, že projekt má hlavu a patu a pokud se ho budete držet, tak by mělo topení bez problému efektivně fungovat. Je tam pár drobných chyb, např. přehození popisu funkce Ti1 a Ti2, ale šikovný topenář si s tím poradí.
   Varianta č. 1 je jen důsledek použití vrchní části AN pro nárazový velký odběr (zásobu) TUV ohřáté odděleným okruhem tepelného čerpadla. Ve všech stavech to nečinní problém a ve stavu bez použití topení je to i výhodnější. Jediný stav není úplně ideální, a to v letních měsících bez topení, aktivních solárech a použití TUV, kde by mohlo dojít k vrstvení teplot vody, a TČ by naskakovalo i při natopení spodní části soláry. Předpokládám, že projektant toto vzal v úvahu a ví co dělá. Případná náprava je velmi jednoduchá (v letních měsících protočit jednou za čas nádrž).
   Varianta č.2 je výhodná pro uložení přebytků tepla a taky má své kouzlo. Protože používáte nádrž i na akumulaci TUV, v podstatě dvě nádrže v jedné, tak se tyto vzájemně ovlivňují a poté je to na zvážení. Podle projektu usuzuji, že projektant se nad tímto zamyslel, zná vaší situaci a chci věřit, že zvolil správně.

Odesílatel: josef@email.cz