Dobrý den, četl jsem některé vaše články a obracím se na Vás o radu - pomoc. Bydlím v rodinném domě u Velkých Popovic dostavěný rok 2008. Topení je realizováno kombinací kotel peletky ATMOS D20 P, elektrický kotel rejnok 18 kW (ten se standardně nepoužívá), vyrovnávací zásobník 1000 litrů, topení všude podlahové + pár radiátorů v místnostech termostaty napojené na rozdělovače. Regulace je zajištěna výše jmenovaným regulátorem Siemens RVS 63.243 + rozšiřující jednotka, ta se aktuálně nepoužívá, konfiguraci popíšu. Sestava byla provozována tímto způsobem bez vážnějších problémů a mých zásahů cca 4 roky, tento rok na jaře mi přestal fungovat regulátor (nesvítila ani led signalizující napájení) tak mi technik, co regulaci instaloval regulátor nastavil, ale původní nastavení díky ztrátě dat z notebooku neměl. Provedl tedy nějaké základní nastavení (přiřazení čidel a výstupů tak jak bylo u mě popsáno). Když jsem začal topit, objevil se problém s nastavení. Původně jak i on sám říkal, nastavoval regulaci s technikem z ATMOSU tak, aby docházelo k optimálnímu využití chodu kotle - nabití celého zásobníku na jeden chod kotle místo častého spínání (zapnutí kotle vlivem poklesu teploty pod nastavenou mez na horním čidle a vypnutí při natopení na danou hodnotu spodního čidla). Toto v současné době nefunguje, a jelikož technik je ze Strakonic nemá to za rohem a po telefonu mi není schopen poradit a že problém musí probrat s technikem ze Siemensu… přišlo mi to dost zvláštní, protože ač laik v tomto oboru nemyslím si, že kotel na peletky s vyrovnávacím zásobníkem a jedním topným okruhem není nic převratného (tak to standardně používám, elektrokotel je vypnutý a TUV v tuto chvíli také ohřívám elektricky nezávisle na kotli.
Dobrý den, pane Valter, chtěl bych Vás požádat o radu ohledně vyregulování průtoků okruhů podlahového topení. Ve Vaší knize popisujete zaregulování pro radiátory, ale jak to bude v případě podlahového topení? V mém případě mám celkem deset okruhů – v každém patře pět. Čtyři okruhy jsou vždy okruhy podlahového topení a pátý okruh je pro koupelnový otopný žebřík. Okruhy jsou vedeny z 5ti cestného rozvaděče v každém patře. Rozvaděče jsou osazeny průtokoměry pro nastavení požadovaného průtoku. Jak ale nastavit ten správný průtok pro různé délky okruhů podlahového topení a obě patra. Je na to nějaká pomůcka? Pak bych měl ještě jeden dotaz: pro regulaci podlahového topení chci zvolit regulaci jednotlivých místností termostaty, které ve spolupráci s přijímačem a termopohony budou uzavírat jednotlivé okruhy podlahového topení. Je možné takovouto regulaci podlahového topení spojit s ekvitermní regulací pro elektrokotel? Elektrokotel s vestavěnou ekvitermní regulací by moduloval svůj výkon podle venkovní teploty a zároveň by byl vypínán přijímačem podlahového topení v případě, že by byly všechny okruhy (místnosti) natopeny. Chci se vyhnout tomu, abych nastavil kotel na pevně danou teplotu např. 40°C a v případě teplejších dnů bude kotel neustále zapínat a vypínat a naopak v případě velkých mrazů nevyhřeje. Samozřejmě, ekvitermní křivka by se musela nastavit tak, aby měl kotel při modulaci výkonu vždy nějakou malou rezervu. Není to naivní představa? Děkuji moc za pomoc a reakci.
Dobrý den pane Valter, po tel. dohodě (viz. článek níže) zasílám foto, jestli je možné vyndat trojcestný ventil a nahradit ho dvěma zpětnými klapkami. Případně doplním informace. Jedná se o přepínání dvou zdrojů tepla (elektrokotle a krbu s akumulační nádrží), kde je osazen trojcestný ventil bez regulace pro přepínání těchto zdrojů, a stojíme před otázkou, zda doplnit servopohon a regulaci, nebo použít zapojení se dvěma zpětnými klapkami. 1) Cena servopohonu s regulací je několikanásobně větší než zapojení se zpětnými ventily. 2) Zapojení s trojcestným ventilem (klapkou) má opodstatnění jen v případech, kde potřebujeme zachovat samotížný systém (samotížný topný systém, nebo zdroj(e) je navržen na samotíž a tu musíme zachovat).
Poslední komentáře