Vytápění

Informace k topným systémům

Dotápění aku nádrže

   Dobrý den, v nekonečném hledání řešení problému s natápěním nádrže jsem objevil Váš web. Chtěl bych Vás tímto poprosit o radu.
   Ke stávajícímu kotly Viadrus U68 18kw jsem připojil AKU nádrž 1000 l. Připojení je 4bodové, pro výstup do otopné soustavy je použit vrchlík nádrže, následuje 3cestný směšovací ventil ESBE a čerpadlo Grundfos Alpha2 20-40. Zpátečka ze systému je zapojena na druhou pozici od spodku nádrže. Systém vytápění řídím RVSkem. Vybíjení nádrže funguje dobře.
   Vzdálenost kotle od AKU je 4 m, připojení je realizováno pomocí 1" měděného potrubí, které je 1,5m před nádrží rozšířeno na 5/4" (35 mm). Zpátečka je připojena na nejnižší pozici nádrže, topná na nejvyšší. V nabíjecím okruhu je instalován ochranný 3cestný termo ventil ESBE VTC511 - 55 °C a čerpadlo Grundfos Alpha 1L 20-40, které je nastaveno na druhý stupeň konstantních otáček.
   V systému jsou instalovány 2 expanzní nádoby, jedna původní 50 l, natlakovaná na 0,5bar, druhá nová 100 l, tlakována na 0,6bar. 50l nádrž je přidělána na zeď a je o 1m výše. Provozní tlak za studena je 0,9bar. Doplním, že se jedná o 2. podlažní dům s budoucím obydlením půdy.
   Celý systém funguje výborně, do té doby, než se celá nádrž prohřeje na cca 70°C. Poté se kotel začne přetápět. Kotel je nastaven na 85 °C, dosáhne požadované teploty, při(za)vře vzduch, ale teplota vyroste na 90°C. Natápění nádrže se velice zpomalí – ne-li zastaví.
   Zkoušel jsem to několikrát i s odstaveným vybíjením, pokaždé stejný výsledek. Napadá Vás úprava/postup, jak bych docílil nabití celé nádrže na 80-85 °C? Děkuji.

Řízení topení z Aku nádrže + přebytky FVE

   Dobrý den. Řeším řízení topení na komfortní a úspornou hodnotu. Systém topení je radiátory z akumulační nádrže. Je v ní topná patrona, kterou bych chtěl udržovat úspornou hodnotu topení tedy 18° v patře a přízemí (obojí je jedna místnost), tou patronou bych chtěl i řešit přebytky FVE tedy aby čidlo řešilo spínání patrony dle potřeby buď pwm regulací pro přebytky nebo full výkon pro vytápění.
   Nádrž také lze nabíjet výměníkem v kamnech. To bych nazýval komfortní topení. Tedy 22° a to jen v případě že se natápí kamny v případě dosažení této teploty a teplota AN> bojleru bych chtěl zároveň zapnout čerpadlo pro natopení bojleru.
   Takže čerpadlo topení bude udržovat teplotu 18°za pomocí elektrické patrony v nádrži a v případě že se začne topit v kamnech, tak se řízení čerpadla pro radiátory zvýší na 22°. V přechodném období, kdy FVE vyrábí dostatek energie i v přebytcích, tak spínat čerpadlo topení či bojleru taktéž spínat. Jestli bude teplota v nádrži pro úspornou/komfortní vytápění by si myslím mohlo jít řízením ekvitermy. Tedy hodnota teploty v nádrži pro udržení 18°a v případě vyšší teploty (natopení kamny/přebytky) by to bylo na 22°. Ekvitermní hodnotu by mohly udržovat 2části topené patrony (on/off) tedy 4kw a ty 2 zbylé kW v třetí fázi by bylo pwm pro přebytky.

Přechod od regulace samotíží k nové regulaci – JUNKERS GC 2300i W

   Dobrý den, řeším výměnu 20 let starého kotle WEIL MCLain za kotel Junkers GC 2300i W 24P. Jeden kotel vytápí současně dvě bytové jednotky. Stávající starý plynový kotel WEIL MCLain topí samotíží do 2 bytových jednotek. Starý kotel nyní funguje jako zásobník teplé vody a radiátory jsou osazeny pouze termostatickými hlavicemi. Bohužel vedení do bytových jednotek nelze jednoduše rozdělit.
   Oslovená firma mi tvrdí, že s nový kotlem mi již regulace nebude takto spolehlivě fungovat. Když jsem je informoval, že lze nastavit nějaký způsob spínání čerpadla pro vytápění, tak se tvářili dost divně. Tyto informace jsem získal z dokumentu projekční podklady Condens 2300i W strana 66. Eventuálně uvažuji i o zapojení dalšího oběhového čerpadla na zpětné vedení studené vody, které by mohli uživatelé obou jednotek způsobem ON OFF ovládat. Děkuji za jakoukoliv radu.

Plynový kotel a krbová kamna s výměníkem

   Dobrý den, řeším podobný problém, kdy jste popsal správně umístění zpětných klapek za krbová kamna s výměníkem a za plynový kotel a blokování termostatem na krbových kamnech spuštění plynového kotle, tak aby neběžely oba zdroje současně. Ale u mě je to komplikovanější, kdy krbová kamna jsou v přízemí a plynový kotel je jako zdroj pro přízemí i pro patro, tzn. že např. dole topím kamny, ale v patře potřebuji zatopit plynem. Jde mi o to, že nemohu blokovat příložným termostatem na krbových kamnech spuštění plynového kotle, neboť potřebuji topit v patře. V tom okamžiku mi na zpětnou klapku u krbových kamen tlačí čerpadlo z plynového kotle a pokud sepne termostat kamen, tlačí z druhé strany čerpadlo kamen. Zdroje tepla jsou každý na opačném konci RD, a tudíž stoupačky zdrojů jdou proti sobě. Lze to řešit jinak než elektroventily? Popsaný stav mě teprve čeká realizovat, neboť patro je stavebně před dokončením. Momentálně realizováno zpětná klapka na plynovém kotli na výstupu a elektroventil za krbovými kamny spínaný příložným termostatem současně s oběhovým čerpadlem kamen a s blokováním plynového kotle přes příložný termostat krbových kamen. Funkci elektroventilu lze nahradit u krbovek zpětnou klapkou.

Výměna deskových radiátorů za fan coil

   Dobrý den, mám nainstalované TČ vzduch/voda s kombinací dvou okruhů – přízemí podlahové vytápění a podkroví deskové radiátory. Abych mohl topit na nižší teplotu vody do radiátorů, chtěl bych je vyměnit za nízkoteplotní, při hledání jsem narazil na parapetní fan coily, které mají požadované teplotní výkony při menších rozměrech. Můj dotaz zní: lze zaměnit fancoil za deskový radiátor s ohledem na oběhové čerpadlo. Každý okruh vytápění má své oběhové čerpadlo. Trochu mě zaráží tlaková ztráta u fan-coilu, která je 35 kPa při max výkonu.

Regulace s litinovými radiátory

   Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jaký vliv může mít jeden litinový radiátor na tepelnou pohodu v místnosti. Jedná se o prostor vytápěný 4 radiátory, přičemž 1 z nich je litinový a 3 plechové. V tomto prostoru je zároveň umístěný prostorový termostat. Efekt, ke kterému dochází je následující. Prostor se vytopí, termostat sníží výkon kotle případně ho vypne. Po cca 30 minutách plechové radiátory vychladnou, ale litinový nikoli. Prostorový termostat spíná až po vychladnutí litinového radiátoru, což je po cca 45 minutách. Teplota v místnost klesne o cca 0,5 st. Celsia, ale pocitově vlivem studených plechových radiátorů je chladno. Mělo by smysl vyměnit ten jeden litinový radiátor za plechový? Zkrátila by se tím doba, kdy je kotel zcela vypnutý? Děkuji předem za názor.

Stránky