Hezký den. Rozhodl jsem naprogramovat PID kontrolér pro řízení vstupní teploty do podlahového topení na primárním rozdělovači (rozdělovač napájí další dva rozdělovače, které napájí již jednotlivé okruhy). Nejsem však schopen se svými znalostmi určit některé prvky programu.
 1. Bude pro výpočet regulační veličiny postačovat rozsah 16 bitů? Když samotný regulátor je ovládán PWM a počet kroků v kterých lze měnit šířku pulsu je 1024? Měření teploty je prováděno s přesností 12 bitů (4 bity jako desetinné číslo).
 2. Není zbytečně velký počet kroků tj. 1024 pro řízení regulačního prvku, respektive fyzicky termoventilu?
 3. Bude třeba regulační veličinu transformovat, když bych použil všude dostupný matematický předpis pro PID regulátor? u=Kp * E + Ki * Sum(E) + Kd * (y_n – y_n-1) Dotaz navazuje na předchozí dotaz, kdy se bude měnit šířka PWM pulsu v rozsahu 0 – 1024.
 4. Lze již v tomto kroku při programování stanovit hodnotu Kx koeficientů, když vím, že doba přeběhu regulačního prvku (termoventil) ze zavřeno do otevřeno je 4 min (tzn. Ze stavu otevřeno do zavřeno a naopak), doba zpoždění mezi změnou stavu třícestného ventilu (v případě, že změním stav ventilu ručně) a změnou výstupní teploty je 15 vteřin a znalosti, že při požadované výstupní teplotě vody 35 °C je třeba, aby hodnota PWM pro termoventil při ustáleném provozu je třeba nastavit hodnotu 820. Bude postačovat, aby při těchto parametrech se výpočet PID realizoval s frekvencí 1 až 0,25 Hz nebo je to zbytečně moc? Vzhledem k extrémní setrvačnosti podlahového topení nevadí, když bude docházet k překmitům v rozsahu 2 °C, když překmity nebudou trvat déle než 30 minut.
 5. Lze již teď říci, zda při požadavku řízení teploty vůči nejchladnější místnosti, je vhodné použít druhou regulační smyčku PID, která bude průběžně měnit požadovanou hodnotu vstupní teploty do rozdělovače (na základě např. znalosti venkovní teploty a požadované teplotní pohody), který rozvádí vodu do jednotlivých primárních okruhů? Tzn. v kotelně je primární rozdělovač, kterého se dotýkají dotazy č. 1 až 4, který napájí podružné rozvaděče, které napájí jednotlivé patra a na každém patře jednotlivé okruhy. Tzn., půjde o dvojitý PID regulátor. Nebo bude vhodné celý systém realizovat jinak?
   Vím, že se jedná o hodně detailní otázky, ale myslím, že by mnohým programátorům pomohlo znát odpovědi na některé z výše uvedených dotazů. Mohu slíbit, že v případě úspěšného naprogramování zašlu hotový program či aspoň vývojový diagram.

   Dobrý deň, obraciam sa na Vás s veľkou prosbou, či by ste mi mohli poradiť ako správne nastaviť podlahové kúrenie jedno poschodového domu (prízemie a podkrovie) tak, aby som mal relatívne stále počas vykurovacej sezóny príjemnú teplotu podlahy a nemal pocit chladu (25 až 27, ale bude stačiť tých 25st). Bývam v novostavbe s hrúbkou steny (tehla) 40cm a zateplením 8 cm. V strope mam 28cm izolácie - vlny. Okna 3-sklo. Mam kotol Baxi Luna 3comfort HT 1.240 a reguláciu AVS77.
   Kurí to asi tak, že nakúri na požadovanú hodnotu čo je v mojom prípade 22.5 (manželka je teplomilná, takže 21 určíte nehrozí) stupňa Celzia a kúrenie sa úplné vypne a hysterézu prostredia mam nastavenú na 0,5 stupňa. Ostatne parametre mam nastavene nasledovne CHSL - 45, CHMX - 50, CHMN - 27, KREG - 1,2 až 1,3; BUILD - 7, KORR - 5, AMBON - 1, SDR - 0,5stupna. Sonda ekvitermiky umiestnená na severnej strane domu. Ako vlastne treba nastaviť CH2SR a CH2SF a čo to vlastne laicky znamená a ma to nejaký vplyv na kúrenie???
   Moja predstava je asi taká, že obehové čerpadlo by stále išlo (ak je to možné vôbec pri tomto type kotla, aj keď je tam spotreba 90 až 110W za hodinu keď kurí, ale za komfort to asi stoji) a rozháňalo vodu a keď treba nakúri a budem mat stále príjemnú teplotu podlahy.

   Dobrý den pane Valter, narazil jsem na Vaše stránky při hledání, jak vychytat regulaci v novém RD, kde trávíme s rodinou naší první zimu. A jelikož není v domě i přes mé pokusy tak, jak bychom si představovali, rád bych se na vás obrátil s prosbou o radu.
   Jak už jsem pochopil z velké míry pročtených příspěvků, tak již první problém je v tom, že k topení nebyl žádný projekt a všechno se řešilo tak nějak za pochodu na základě pročítání internetu a zkušeností několika topenářů. Zde je popis současné situace:

   Dobrý den pane Valter, začetl jsem se na Vašem webu do problematiky regulace topení, a protože mým koníčkem je elektronika a bastlení, tak mě to velice zaujalo. Měl bych na Vás dotaz J V roce 1990 jsem postavil dům a instaloval v něm kompletní podlahové topení, sice amatérsky provedené, ale přesto to topilo celkem dobře 20 let (PE trubky, regulace Komextherm, plynový kotel), pak jsem v roce 2005 přešel na tepelné čerpadlo a nakonec před 3 lety PE trubky bohužel dosloužily a provedl jsem komplet výměnu podlah a nových trubek – dovedete si to asi představit J Topím dále tepelným čerpadlem Mastertherm a regulaci jsem si udělal podle „svého“ bezdrátovými termostaty s hlavicemi jednak pro jednotlivé okruhy (ventily Danfoss) a jednak centrálně pro přízemí a patro. V suterénu je 1 radiátor. Celé to honím 1 Grundfosem 25 – 40, který spínám bezdrátovým termostatem v kuchyni, což je místnost, kde se pohybuji nejčastěji a je nejhůře „vytopitelná. Bohužel mě podlahovku dělala firma bez projektu, pouze po konzultacích s projektantem, takže nevím délky okruhů L Ale o co mi jde: mám problém s vytopením některých místností, dneska už vím, že je to zřejmě problematika průtoků jednotlivými větvemi, prostě uvažuji tak, že větve s malým hydrodynamickým odporem kradou tlak těm s odporem větším. Snažil jsem se to právě doregulovat těmi různými hlavicemi na jednotlivých větvích systému, ale je to hrozně složité. Dneska už také vím, že přes bezdrát cesta nevede, ale i když se data dostanou kam mají, tak to prostě seřídit nemohu. Prosím o radu nebo nápad jat to celé zracionalizovat? Přikládám schéma rozvaděčů a obrázek kotelny (TČ je v jiné místnosti). Budu Vám moc vděčný za radu, už se s tím trápím hodně dlouho. Díky moc.