Podlahové topení

Regulace podlahového topení

Podlahové topení a elektrokotel Protherm

   Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jak řešit situaci. Mám kotel Protherm 12 a podlahové vytápění a prostorový termostat Protherm. Do podlahovky pouštím 33 stupňů a na termostatu mám nastavených 22. Přes noc je tam útlum na 20. Bohužel nemám ekvitermní regulaci venkovní teploty, jen ten prostorový termostat. Je tedy lepší pouštět do podlahovky stálých 33 stupňů a pomocí termostatu nechat nastavenou teplotu 22 stupňů, nebo ji zvýšit a pouštět do podlahovky menší teplotu např 25 a tím pádem by kotel je stále.
2. Otázka prosím je, že na regulaci podlahového vytápění nemám elektroventily a ty bych tam chtěl dodělat. Průtoky nastavuju pouze ručně. v každé místnosti chci instalovat termo termostat, který půjde do sběrnice a z té sběrnice budou ovládání elektroventily. Prosím, jak tedy připojit sběrnici ke kotli Protherm 12 k ray.

Cyklování kotle v kombinaci podlahovky a radiátorů

   Dobrý den. Obracím se na vás s prosbou o radu/zhodnocení stavu systému, který nefunguje optimálně. Aktuálně řeším problém s jakýmsi cyklováním kotle Baxi Duo-tec Compact+ 1.24. Po přečtení vašich odpovědí jsem pochopil, že problém nemusí být na straně kotle, ale systému. Jedná se o nově vybudovaný systém před třemi lety. Vše nové v rekonstruovaném domě na základě projektu topenářské firmy. Co je možná, ne úplně, obvyklé je, že se jedná o kombinaci radiátorů s podlahovým topením. Podlahové topení má vlastní rozdělovač a čerpadlo. Oboje je však napájeno jedním zmíněným kotlem. Vytápění probíhá v průběhu roku ve dvou režimech, řekněme. První se týká přechodného období, kdy se topí pouze radiátory, přičemž systém sleduje krom venkovní teploty i teplotu prostoru. Druhý, zimní, kdy systém nesleduje vnitřní teplotu prostoru a řídí se pouze venkovní teplotou. Problém je převážně v tomto zimním období. Požadavkem je, aby docházelo ke stálému natápění podlahy, tedy se topí bez zastávky. Teplota v jednotlivých místnostech je tak regulována pouze termostatickými hlavicemi. V některých místnostech podlahové topení není, jinde ano.
   A problém je: V horním patře, kde se netopí podlahou je chladněji než dole, kde se podlahou topí. Dole, kde se topí podlahou, jsou hlavice víceméně uzavřeny, nahoře jsou otevřeny, nicméně prostor se nevytopí, jelikož hořák na chvilku zapálí, dostane se na vysokou teplotu a pak vypne. Po několika málo minutách se celé opakuje. Jenže do horních radiátorů se sotva dostane teplá voda a už se hoření vypíná. Nemluvě o tom, že radiátory co jsou nejdál a nahoře jsou vždy pocitově trochu studenější než ostatní, přestože topenáři tu už byli a pod hlavicemi cosi ladili na všech radiátorech (že by ona regulace průtoků - možná však nedostatečná…?)
   Můžete mi prosím poradit co s tím? Je toto "uregulovatelný" systém? A kde je ona, asi zásadní, chyba? Představoval bych si, že kotel bude prostě hořet stále na 35° například, nebude vypínat, bude se tím zásobovat podlahové topení, dolní radiátory termohlavice zavřou díky natápění podlahou a v horních místnostech, kde podlahovka není pojednou v kuse radiátory, aby dobře vytopily tento prostor. Děkuji předem za vaší radu, už nevím jak toto řešit. Zkouším měnit ekvitermní křivky všemi směry, bez výsledku. Je to nový systém, byl s tímto záměrem projektován, nicméně nefunguje.

Rozdíly mezi směšovacími rozdělovači

   Dobrý den, mám otázku ohledně rozdělovačů pro podlahové vytápění + mísící sada. Jaký je primárně rozdíl mezi:
A) http://deltatop.cz/wp-content/uploads/2014/02/schema-rozdelovace.jpg
B) https://www.toptherm.info/wp-content/uploads/2017/09/ROZDELOVACE-TOP-557A.jpg
   Ve variantě A je psáno podle https://www.pipelife.com/media/cz/pdf_downloads/RADOPRESS.pdf, strana 18, že „Při rozdílném tlaku topná voda proudí obtokem.“, to znamená, pokud dochází k uzavírání ventilů na části rozdělovače/sběrači, tak dochází k vyrovnání pro konstantní tlak, respektive k ochraně čerpadla před nadměrnými otáčkami (tím pádem osazené čerpadlo by mělo držet konstantní tlak a případně zavření všech ventilů dojít ke snížení otáček respektive k vypnutí čerpadla)? Princip míchání otopné vody na požadovanou je stejná jako ve variantě B?
   Ve variantě B může dojít k různému tlaku? Pokud to chápu správně, tlak si udržuje primárně čerpadlo? Dále zde chybí obtok jako je u varianty A.
V čem se tyto směšovací rozdělovače primárně liší, použitím na radiátorové, podlahové topení? Způsoby připojení, z jakého tepelného zdroje otopná voda přichází akumulační nádrž, tepelné čerpadlo, kotel,…?
   Pokud bych termostatické hlavice jak ve variantě A nebo B nahradil pohony řízené elektricky, mohl bych řídit otopnou vodu pomocí ekvitermní regulace s tím, že bych musel dále měřit teplotu za směšovacím ventilem a upravovat na základě této teploty polohu ventilu? Předem se omlouvám za případně hloupé otázky či základní neznalost. Děkuji za odpovědi.

Zónová regulace - termoelektrické pohony

   Dobrý den, chystám se u kamaráda o zónovou regulace podlahové vytápění. Hodlám řídit jednotlivé topné okruhy podlahové topení pomocí termoelektrických pohonů. Každá místnost bude mít lokální termostat (nebo spíše teplotní čidlo) pro zjišťování teploty v dané místnosti a bude zasílat tuto teplotu do centrálního systému, který pak řídí jednotlivé akční členy (čerpadla, termoelektrické pohony,….).
   Zajímá mě Váš názor, zda využít pouze jednoduchou dvoubodovou regulace těchto ventilů, tedy pouze ON/OFF nebo se pustit do PID regulace jednotlivých místností a řídit, tak termoelektrické pohony pomocí PWM. Vzhledem k setrvačnosti podlahové topení a reakční době termoelektrický pohonů (cca 2 min ze stavu zavřeno do otevřeno) si nejsem jist, zda ovládání pomocí PWM má smysl, respektive jak nastavit parametry s danou setrvačností podlahové topení + reakční dobu pohonů (s tím, že pokud by byl pohon již otevřen např. na 50 %, tak doba pro úplné otevření je jiná, než při úplném zavření apod.)? Co se týče zdrojů tepla, v současnosti je jeden hlavní zdroj a to krby s výměníkem napojené samozřejmě na akumulační nádrž. Krby se používají hlavně v zimních obdobích, je v plánu pořídit plynový kondenzační kotel (ten pak bude také dobíjet akumulační nádrž), především na letní období pro teplou užitkovou vodu. Další otázka je ohledně využití ekvitermní regulace, zda to řídit pomocí ní + pomocí teplotních čidel z jednotlivých místností (tedy ekvitermní řízení s odstavením topení od prostorové teploty), Musel bych pak ovládat směšovací ventil u rozdělovače podlahové topení, v současnosti je pouze manuální kohout s nastavenou konstantní teplotou. Nebo ekvitermní regulaci nevyužít (jedná se o novostavbu, takže tepelné ztráty by měly být nízké a dům když je natopen, tak si poměrně dlouho drží teplotu, primárně se jedná o železo-beton, tedy primárně podlahy/stropy) a hlídat si pouze teplotu v akumulační nádrži, aby mi neklesla pod určitou teplotu a v případě pak zapnout plynový kotel pro dohřátí. Akumulační nádrž má objem 1 500l. Děkuji za odpověď.

Je potřeba anuloid

   Dobrý den. Chci se zeptat. Jsme ve fázi výstavby podlahového topení a elektrokotle. Budeme mít elektrokotel s vlastním čerpadlem a vytápěná dvě patra podlahového topení. Každé patro má svůj rozdělovač a v něm čerpadlo. Takže budou tři čerpadla. Chci se zeptat, jestli musím montovat anuloid, aby se nepřetahovali čerpadla mezi rozdělovačem a elektrokotlem? Topenář říká, že nemusí, prodejce topení tvrdí že ano. Děkuji za odpověď.

Topení elektrokotel

   Přeji dobrý den p. Valter. Četl jsem vaše články týkající se některých dotazů ohledně podlahového topení. Letos jsem si zhotovil také PT (podlahové topení) o celkové ploše 106 m2. Tuto plochu mám rozdělenou do 8 okruhů, nejdelší trubka je 115m (nechtěl jsem dělat spojky do podlahy), trubka je 16. Jednotlivé okruhy mají plochu cca 15 m2 o vzájemné rozteči trubek 15 cm. PT natápím el. Kotlem Protherm Rey 12 KE. Tepelnou ztrátu mám spočítanou na 9 kW, kotel jsem zvolil o třídu vyšší.
   Od října jsem zahájil zkušební provoz na 15 °C bez venkovního a vnitřního čidla, kotel jsem nastavil ručně, pomocí odporové dekády. Po zakoupení sady termolink P2 a montáži venkovní čidla 10.10.2020 doporučeného výrobcem, jsem začal laborovat s ekvitermní křivkou nastavenou takto:
 1. na začátek jsem křivku na P2 nastavil na hodnotu 1, korekce venkovní teploty na 0
 2. počátek křivky na kotli 20°C
 3. prostorový termostat vypnutý kvůli cyklování
 4. po odpojení P2 a nastavení na kotli (křivka 1, výstup vody 30°c) stejný
Kotel natopil podlahu na 20–21°C a dál se mu nechce, ať hýbu s křivkou nahoru nebo dolu žádné velké změny. Při zapnutí na P2 vnitřní teploty (25°C) nic. Na displeji kotle se stále zobrazuje výstupní teplota 30–32°C. Procházel jsem nastavení podle manuálu, nic extra nastavený nemám. Čerpadlo je nastaveno na ECO do systému dává 6,5l. U rozdělovače mám také nastavitelné čerpadlo GRUNFOS z důvodu většího průtoku, při jeho zapnutí se zvýší průtok na o 1 l. Průtokoměry mám nastaveny na 1,5 – 2 l (uvažuji o předávce tepla?). Rozdíl teploty na rozdělovači vstup – výstup cca 5-6°C???. Také jsem prováděl na kotli několikrát reset – stejný. Dále jsem zjistil závislost průtoku vody na výstupní teplotě. Větší průtok – teplota stoupne a naopak. Kotel mi spíná NT (nízký tarif), když není sepnutý tak displej ukazuje 30°C. Přitom výstupní teplotu mám na 50°C. Ohřev TV vody vypnutý, mám bojler.
Plno poznatků jsem načerpal z vašich odpovědí na dotazy. Proto chci s vámi provést konzultaci o mém problému.

Zprovoznění zpackané regulace

   Dobrý den. Zaujal mi váš web, který jsem si ze zoufalství začal prohlížet. Po 8smi letech bojů se společností HotJet z Ostravy došlo k nejhoršímu. V TP nastala destrukce registrů (nejspíš nějaká forma výměníku) a do chladiva se dostala voda. TP hlásilo od léta problémy související s malým průtokem, které HotJet vyřešil dálkovým vypnutím čidla průtoku (asi flipflop switche). Technika jsem objednal 1.8.2019 a pak ještě několikrát, bohužel přijel v půlce ledna. Po výměně čidla se TP opět rozbilo a zřejmě již nevratně. Technik přivezl nové TP, tentokrát od LG (HM163M.U33). Při jeho instalaci jsem nabyl dojmu, že regulaci příliš nerozumí. Navíc mu natekla do dálkového ovladače voda a ten nyní není schopný navázat spojení.
   Mimo jiné to znamená, že nemáme prostorové čidlo. Ekvitermní regulace je v našem domě asi dost problém (Dům je dobře izolovaný a na jih má víc jak 30m2 oken. Prý až 300W/m2, když vyjde slunce, je to peklo). Nyní sice topíme, ale máme zde kolem 29 stupňů.
   Nechci vás déle zdržovat popisem svých problémů. Jste schopen regulaci vyřešit nebo doporučit někoho, kdo má dostatek schopností a zkušeností? Vím, že na vašem webu vás často lidé žádají o bezplatnou radu či pomoc, ale tohle není tento případ. Rád vám slušně zaplatím a budu spokojený, když tyto peripetie budou za mnou.
Rekapitulace:
   Adresa: Lhota u Dolních Břežan, 15km od centra Prahy na jih
   Instalované TP: LG Therma V Monoblok (R32), HM163M.U33; čerpadlo je nyní zapojené autonomně, jen nahřívá vodu v nádrži 500l, má samostatné ovládání a nekomunikuje s regulací. Staré TP fungovalo v režimu ON/OFF. Toto běží stále, údajně na nízký výkon. Moc se mi to nelíbí.
   Regulace: RVS 61.843/109 s instalovaným RF modulem AVS71.390/109 a prostorovým RF ovladačem QAA78.610/701 toho času nefunkčním. Současně máme připojen modem OZW 672.01 (do něj mne donutil HotJet naistalovat poslední verzi Linuxového proxy, jsem programátor). Dálkový RF ovladač se už údajně nevyrábí. Navíc mám již 3., je velmi poruchový. Na webu společnosti Bola jsem našel náhradu v kombinaci QAA58.110/101 (RF prostorového čidla) a panelu AVS 37.294/509. Panel asi není úplně nezbytný, RVS lze parametrizovat modemem.
   Při instalaci nového TP mi pánové slíbili, že TP bude schopno v létě do podlahy pouštět studenou vodu (asi 23 stupňů) a tím lehce chladit.
   Kromě jednoho radiátoru v kotelně (kde nyní TP již není), mám jen podlahové topení. Celý systém je velmi jednoduchý (asi až moc), dvě oběhová čerpadla (jedno do nádoby, druhé do topení) a jedno malé na oběh teplé vody. Systém nemá třícestný ventil, do serie s TP je ještě zapojena elektrická patrona (asi 6KW).
   Budu rád, pokud se toho ujmete nebo doporučíte někoho z Prahy. Předem děkuji za váš čas.

Stránky