Vážený pane Valtere, náhodou jsem narazil na Vaše stránky o ekvitermní regulaci. Bohužel, již delší dobu doma řeším náhradu vadné ekvitermní regulace za novou – bez úspěchu. V Ostravě a okolí jsem nenašel firmu, která by se tímto problémem chtěla zabývat a přemýšlet o optimálním řešení. V podstatě mohu objednat stejnou ekvitermní regulaci, jakou mám dosud, protože jsem byl spokojen, ale chci vyšší komfort obsluhy a také ovládání plynového kotle.
Popis místo: Ludgeřovice, kotelna RD umístěna ve sklepě. Stávající ekvitermní regulace již technicky dosloužila po 20 letech provozu – používána ekvitermní regulace Mikroterm 2000 (výrobce Onesoft s.r.o., Slovensko)
Stávající stav:
 - Ohřev ÚT primárně plynovým kotlem Odra 24 kW (litinový, r.v. 1996) + oběhové čerpadlo č. 1 + směšovací ventil DUOMIX
 - Náhradní zdroj tepla – kotel na tuhá paliva (dřevo) Viadrus 24 kW (litinový, r.v. 2011)
 - výroba TUV – primárně elektrický ohřev (v zásobníku o objemu objem 300 l je zavedena topná spirála o výkonu 2000W + anodová tyč), zásobník doplněn o automatické čerpadlo cirkulace teplé vody
 - Ekvitermní regulace ÚT - venkovní + vnitřní čidlo s přepínačem teplot (umístěné v nejstudenějším místě objektu; polohy přepínače automat-snížená-vyšší)
 - Radiátory – litinové, kombinace klasických a termoventilů
 - Internet, telefonní rozvody - jsou provedeny v celém domě vč. sklepa.

Systém funguje v případě topení v kotli na tuhá paliva (dřevo) jako samotížný.
Požadavek řízení kotelny - nový:
Ekvitermní regulace
 - ÚT - Spínání plynového kotle (hořáku) ODRA 24 kW (kotel nemá řízený výkon hořáku, lze jej ale zapínat a vypínat – na svorkovnici jsou k tomu volné kontakty)
 - ÚT - Ovládání čtyřcestného směšovacího ventilu Komextherm + oběhové čerpadlo č. 1 (výstup z plynového kotle)
 - TUV – náhradní zdroj - spínání plynového kotle (hořáku) ODRA 24 kW + oběhové čerpadlo č. 2 (výstup z plynového kotle)
 - Ekvitermní regulace ÚT - venkovní + vnitřní čidlo (umístěné v nejstudenějším místě objektu) + přepínač teplot v bytové jednotce (možnost rozšíření na druhý displej v bytové jednotce ve II. NP vč. možnost nastavit regulaci z tohoto místa – pokud je to možné), připojení na internet nebo telefon pro ovládání mimo domov na dálku. (Možnost rozšíření v budoucnu např. o řízení solárních článků aj. alternativ v součinnosti s danou instalací; příp. možnost rozšířit v budoucnu regulaci např. o řízení jednotlivých topných větví nebo radiátorových ventilů - pokud to má ekonomický smysl)
 - Alternativně příprava pro řízení tahové klapky v komínu – pokud toto existuje

Ekvitermní regulace – požadavky regulace:
 - Min. nastavení 4 teplotních režimů pro ÚT
 - Min. nastavení 4 teplot pro ÚT
 - Min. nastavení 1-2 teplotního režimů pro TUV
 - Min. nastavení 2 teplot pro TUV
 - Min. časová změna teplot za 1 hod nastavitelná 2x (min. co 30 min)
 - Automatické nastavení letního/zimního času
 - Automatické nastavení výchozí teplotní křivky
 - Možnost ruční úpravy teplotní křivky – korekce sklonu a zvýšení křivky
 - Naprogramování teplot pro celý týden
 - Letní provoz
 - Volba - automatický provoz/ruční provoz – trvale snížená přednastavená teplota – trvale zvýšená teplota (ovládání na přepínači v bytě)
 - Hodiny
 - Ochrana čerpadel proti zatuhnutí
  
Popis domu:
Rok výstavby: 1912 cihlový, režné zdivo (cihlový, bez vnější omítky), plně podsklepený – sklepy z ½ nad úrovní terénu (svah), I.NP – štítové stěny zatepleny zevnitř předsazenou stěnou s minerální vatou, II. NP – podkroví, stěny zatepleny 20 mm PS ve zdi, půda – podlaha doplněná perlitovým betonem, střecha – plně izolovaná v celé ploše. Vyměněny okna a dveře – dřevěná okna, trojsklo.
Objekt je vytápěn standardně v režimu: Den – 20 st, odpoledne 21 st, večer 22 st. Noc – 17 st.
V jednotlivých dnech týdne se teploty mění dle provozu – vyšší v sobotu večer a v neděli odpoledne – z důvodu teplotní pohody (více se sedí).
Spotřeby, které nám projektant při výstavbě plynové kotelny vypočítal, bez problémů splňujeme – spíše podkračujeme (vliv výměny oken, změna počasí), bylo nutno vyladit díky systému radiátorů a velikosti potrubí nastavení radiátorových ventilů – vše funguje bez problémů (vyvážení hydrauliky).
   Případně prosím o korekci mých požadavků resp. doplnění, Váš názor. Hledal jsem na internetu informace k ekvitermní regulaci – konkrétní zařízení si ale neumím vybrat sám. Prosím, berte moje popisy a dotazy s nadhledem, jsem amatér, nucený přístupem firem a topenářů řešit problémy asi jinak. Nechce se mi měnit kotle – nevidím v tom smysl, dům nemíním zateplovat z venku – obvodové stěny (starý dům je nějak postaven a zateplením by se změnili podmínky – nechci dům poškodit. Navíc jde o spárované cihelné zdivo. Tedy musím hledat kompromisy a nemohu chtít zázraky s návratností 15-25 let). Děkuji za Váš názor, tip na konkrétní regulaci. Přeji hezký den.

   Dobrý den, zcela náhodou jsem narazil na Váš web a všiml jsem si, že jste zde řešili i nějakou poruchu/závadu regulátoru Honeywell 12-31. Mě totiž nyní asi "odešel" a to po 8-mi letech bezchybného provozu a to záhadným způsobem. Z ničeho nic přestal svítit (zobrazovat) displej a všechny připojené čerpadla neustále běží… Záhadou je, že se to stalo v letním období, kdy je regulátor v režimu standby a prakticky nepracuje.
   Můžete mě nějak pomoci či poradit na co se zaměřit? Případně poradit jakým modernějším regulátorem ho nahradit, který by uměl obdobné věci a navíc měl více pozic v paměti pro nastavení časů (plný režim, snížený režim atd.) Děkuji.

   Hezký den. Rozhodl jsem naprogramovat PID kontrolér pro řízení vstupní teploty do podlahového topení na primárním rozdělovači (rozdělovač napájí další dva rozdělovače, které napájí již jednotlivé okruhy). Nejsem však schopen se svými znalostmi určit některé prvky programu.
 1. Bude pro výpočet regulační veličiny postačovat rozsah 16 bitů? Když samotný regulátor je ovládán PWM a počet kroků v kterých lze měnit šířku pulsu je 1024? Měření teploty je prováděno s přesností 12 bitů (4 bity jako desetinné číslo).
 2. Není zbytečně velký počet kroků tj. 1024 pro řízení regulačního prvku, respektive fyzicky termoventilu?
 3. Bude třeba regulační veličinu transformovat, když bych použil všude dostupný matematický předpis pro PID regulátor? u=Kp * E + Ki * Sum(E) + Kd * (y_n – y_n-1) Dotaz navazuje na předchozí dotaz, kdy se bude měnit šířka PWM pulsu v rozsahu 0 – 1024.
 4. Lze již v tomto kroku při programování stanovit hodnotu Kx koeficientů, když vím, že doba přeběhu regulačního prvku (termoventil) ze zavřeno do otevřeno je 4 min (tzn. Ze stavu otevřeno do zavřeno a naopak), doba zpoždění mezi změnou stavu třícestného ventilu (v případě, že změním stav ventilu ručně) a změnou výstupní teploty je 15 vteřin a znalosti, že při požadované výstupní teplotě vody 35 °C je třeba, aby hodnota PWM pro termoventil při ustáleném provozu je třeba nastavit hodnotu 820. Bude postačovat, aby při těchto parametrech se výpočet PID realizoval s frekvencí 1 až 0,25 Hz nebo je to zbytečně moc? Vzhledem k extrémní setrvačnosti podlahového topení nevadí, když bude docházet k překmitům v rozsahu 2 °C, když překmity nebudou trvat déle než 30 minut.
 5. Lze již teď říci, zda při požadavku řízení teploty vůči nejchladnější místnosti, je vhodné použít druhou regulační smyčku PID, která bude průběžně měnit požadovanou hodnotu vstupní teploty do rozdělovače (na základě např. znalosti venkovní teploty a požadované teplotní pohody), který rozvádí vodu do jednotlivých primárních okruhů? Tzn. v kotelně je primární rozdělovač, kterého se dotýkají dotazy č. 1 až 4, který napájí podružné rozvaděče, které napájí jednotlivé patra a na každém patře jednotlivé okruhy. Tzn., půjde o dvojitý PID regulátor. Nebo bude vhodné celý systém realizovat jinak?
   Vím, že se jedná o hodně detailní otázky, ale myslím, že by mnohým programátorům pomohlo znát odpovědi na některé z výše uvedených dotazů. Mohu slíbit, že v případě úspěšného naprogramování zašlu hotový program či aspoň vývojový diagram.

   Mám prosbičku či spíše dotaz - dle svých zkušeností, jaký byste doporučil nový plynový kotel do dvougeneračního zděného domu stáří odhadem cca 40-50 let se sedlovou střechou, plášť je zateplený polystyrénem, střecha a sklepy nikoliv, otopný systém je samotížný. Nyní používají starý plynový kotel a kotel na tuhá paliva. Ztrátu objektu odhaduji na cca 25kW podle pravidla 1kW výkonu na 10m2. Není problém upřesnit další parametry, budou-li pro výběr nutné. Teď jde spíše o to, kterého výrobce vybrat z hlediska optimálního poměru cena/výkon, však to znáte z praxe... ;-) Předem děkuji za tip (y)!