Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

   Dobrý den, náhodou jsem narazil na Váš web a jde vidět, že tomu opravdu rozumíte, a hlavně taky rád poradíte. Tak bych Vás chtěl požádat o radu. Prosím Vás. Mám akumulační nádrž 1000L na ohřev TUV a topení do radiátorů napojenou na solární kolektory a v zimním období je vytápěna elektricky 18kW. A chtěl bych k ní připojit tepelné čerpadlo (asi vysokoteplotní kvůli radiátorům). Můžete mi poradit jaké TČ se kterým budu jen v zimě ohřívat tuto nádrž a jak ho zapojit do systému. A případně jestli to lze, tak v létě nevyužité TČ použít na klimatizaci. A taky by mě zajímalo, jestli nemám zbytečně moc velkou Aku nádrž. Nezateplený jedno podlažní dům cca 250 m² a na střeše tři solární kolektory. Děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den.

   Dobrý den, koupil jsem tepelné čerpadlo přímo z Číny, ale bylo slabé. Porovnával jsem čerpadla i v ČR podle parametrů. Na dům jsem měl předepsaný výkon 7_kW. Vzal jsem 10_kW. Ovšem uváděné hodnoty jsou nesmyslné a vztažené k 35_st.C okolního prostředí a k 35_st.C teplé vody. Při teplotě -5_st.C již COP faktor byl jinde a tepelné čerpadlo nestíhalo. Soustavu vody tepelného čerpadla a akumulační nádoby jsem měl taženo 3/4“ potrubím. Na pomoc jsem měl připojen elektrokotel 9_kW. Dohromady to fungovalo, ale celkové úspory za energie byly mimo moji představu. Nyní jsem pořídil silnější tepelné čerpadlo, ale stále skákalo do chyby. Číňani stále tvrdili, že je to nedostatečným průtokem vody a pomocné vodní oběhové čerpadlo je slabé. Zapůjčil jsem si oběhové čerpadlo Magna3 s displejem a dočetl jsem se údaje - 8,4 m a hlášení – nízký průtok. Začal jsem zkracovat původní okruhy, abych zjistil, kde je chyba. Zůstal jen okruh čerpadla s elektrokotlem, který tam byl zapojen jen pro expanzní nádobu, jinak se v okruhu neuplatňoval. Čerpadlo ukázalo hodnotu průtoku 2_m3/h. Tak jsem usoudil, že trubkou 3/4“ zřejmě proteče maximálně uvedené množství vody. Pro původní čerpadlo to stačilo, ale nové silnější vyžaduje 2,8_m3/h. Předělal jsem okruhy na 1“ potrubí a opět provedl měření. Oběhové čerpadlo ukázalo hodnotu 3,4_m3/h. Tak to bych splňoval. Zakoupil jsem tedy oběhové čerpadlo 32-80 a na potrubí 1“ potřebné šroubení a další materiál. Okruh jsem nově zapojil. Zarazil mne filtr, který měl celkem malý otvor uvnitř u sítka. Ten snad odpovídal tak 1/2“. Nalezl jsem jiný filtr s nepatrně větším otvorem. Akumulační nádoba má vstup 3/4“, ale podrobnější prohlídkou jsem uviděl také menší otvor, také cca 1/2“. Nádrž měla více vstupů a výstupů, tak jsem vždy dva vstupní a dva výstupní spojil. Potrubí jsem tahal 1“ a až u otvorů redukoval na 3/4“. Celkový výsledek průtoku vody mne však moc nenadchl, ale pro tepelné čerpadlo to stačí. Je to na hraně, hodnota průtoku klesla o 1_m3/h. Co však vadí je, že je oběhové čerpadlo v noci slyšet. Hučí nízkým tonem. Tepelné čerpadlo je v normě slyšitelnosti, ale oběhové ne. Čerpadlo je přichycené pomocí stahovacími příchytkami vyloženými gumou. Příchytky jsem povolil. Hučení nepatrně ustoupilo, avšak je v noci stále slyšitelné. Napojené je na nerezové vlnovce. Potrubí nerezonuje, nehraje. Hukot se přenáší zdivem do dalších místností po celém domě. Dům je novostavba – betonové Liapor tvárnice. Hukot pravděpodobně vyrábí samotné oběhové čerpadlo, a tak se ptám, jaký typ tichého čerpadla bych mohl použít, abych dosáhl o něco vyšších parametrů průtoku vody než oběhové čerpadlo 32-80 a přitom bylo potichu. Koho se ptám, nikdo neví. Vzhledem k vyšším cenám těchto čerpadel si nemohu dovolit jít cestou pokus – omyl. Pokud znáte odpověď, budu rád. Děkuji.

   Dobrý den, možná si vzpomenete na naši e-mailovou komunikaci na konci roku 2019 a začátku roku 2020. jvalter.cz/co-delat-aby-kotelna-efektivne-spolehlive-fungovala
Od té doby se změnilo následující:
 • Byl odstaven solární ohřev, který byl hlavní příčinou, proč nebylo možné ohřát vodu. Nenašli jsme nikoho, kdo by to zprovoznil tak, aby to fungovalo. Navíc prasknul jeden (deskový) panel na střeše.
 • Byl špatně nastavený servopohon u přepínače vytápění/ohřev vody. Ventil tak byl i při ohřevu vody částečně otevřený pro vytápění, takže topné čerpadlo zapínalo pouze při velké zimě. Všechno tak táhlo nadřízené čerpadlo.
 • Na cirkulační potrubí byly nainstalovány termostatické ventily, pomocí kterých je nyní zajištěna přibližně stejná teplota cirkulační vody ve všech třech vchodech.
Přetrvává následující problém:
 • Vytápění i ohřev vody mají společnou vratnou, což má za následek například
   • aktuálně mimo topnou sezónu se při ohřevu vody trvale ohřívá i akumulační nádrž topení
   • i když máme podlahové vytápění, není možné topit na nižší teplotu, jinak studená vratná z podlahovky způsobí pokles teploty teplé vody
Firma NIBE nám zaslala návrh nového zapojení potrubí (viz přiložené soubory), avšak nejsem schopen získat nabídku na realizaci tohoto návrhu.
   Píšu Vám pro případ, že by Vás zajímalo, jak to u nás celé dopadlo. A také proto, zda považujete přiložený návrh za jediné řešení nebo zda vidíte i nějakou jinou možnost. Situaci mám teď ztíženou tím, že systém topí a voda je dostatečně teplá, takže panuje spokojenost a je menší zájem na dalším vylepšení chodu systému. Děkuji.