Dobrý den, hledám někoho, kdo by mi pomohl v mém rozhodnutí. Bohužel firma Komextherm ukončila činnost, a tudíž není možné se poradit s nimi. Existuje pouze jeden člověk, který mi občas opravuje regulátor, ale ten topenařině až tak nerozumí. Zato umí skvěle tu starou elektroniku. Nechal jsem si také udělat dvě nabídky na TČ vzduch voda a obě firmy chtějí systém komplet vyměnit. Já si jen chci ověřit, zda je to nutné a zda je ten systém opravdu přežitý. Nebo stačí jednoduše připojit TČ a jede se dál.
   Stručný popis systému: 30 let v provozu / akumulační nádrže 2250 + 750 litrů / původní podlahové topení / rozvaděče obyčejné bez hlavic / ekvitermní regulátor Komexterm RET/ do systému je asi 7 let doplněna krbová vložka Aquatic WH85 18-27 kW resp.12-19 kW do vody / záložní zdroj na čerpadla a regulátor / dochlazovací smyčka / topná tělesa v nádržích původní / expanzní nádrže jednou měněné / původní záložní zdroj na uhlí zrušen / sazba D26d/ jističe 3x 46 / pošlu ještě nákres kotelny.
   Stručný popis domu: dvougenerační RD / suterén nevytápěný (část, resp. sokl nad terénem nezateplený) 1NP a 2NP (cca 280 m2) - obálka plynosilikát + 5 cm polystyrenu / nová okna trojskla / dodatečně zateplený strop na půdě / možno ještě zateplit strop v suterénu / fasádu zatím z finančních důvodů ne / bojler na teplou vodu v tarifu (NT) 280 l. / dva sporáky dvě ledničky dvě pračky.
   Celková spotřeba energie za poslední rok: 18MW (NT) a 7MW (VT) z toho čistě topení odhaduju 14 MW + pár kubíků dřeva. Pro představu před 10 ti lety jsme měli spotřebu třeba i 35–40 MW
Jak jsem četl vaše příspěvky, tak jsem velmi zvědavý na odpověď, zda mám tedy příští rok začít od znova.

   Dobrý den, při hledání problému cyklujícího kotle sem narazil na vaše stránky s dost podobným problémem. Řekl bych až vyloženě stejným. Ale jsem naprostý laik a chci se poradit spíše a znát váš názor, kdyby to bylo možné.
   Loni jsme se přestěhovali do koupeného domu. Jde zde Viessmann Vitodens 100W s teplovodní podlahovkou. Loňskou sezónu byl problém, že kotel často cykloval ale voda nešla do oběhu – zanešený výměník kotle z nečistot podlahovky – provizorně vyčištění a řeším letos čištění, proplach, správně médium apod. Ale poté jel kotel v režimu, jak je uvedeno v tomto problému https://valter.byl.cz/cyklovani-kotle-viessmann-vitodens
   Při prvním zapnutí kotle jede potřebnou dobu, než se voda nahřeje. V udržovacím denním režimu špína často cca po 5 minutách nahřeje na cca 45 stupňů a klesá postupně na cca 26. Kotel není řízen žádným termostatem. Pouze volbou výkonu na kotli samotném. A regulaci jednotlivých větví na podlahovém topení.
   Posílám fotku zapojeni podlahového topeni následně do e-mailu. Už sem tu měl i někoho kdo se na to podíval. Ale nic moc konkrétního mi k tomu nikdo neřekl. Jinak k fotografii. Oběhového čerpadlo na rozdělovači je spuštěné pořad na nejvyšší výkon (ze 3 možných) na čerpadlo je napojený (pokud to poznám dobře) příložný termostat na potrubí, ten ale leží jen volně nastaven na 80 tím pádem asi neplní svou funkci. Průtokoměry jsou zanesené, ale to budu řešit v rámci čištění. Jestli sem dobře pochopil z původního příspěvku tak termo hlavice na vstupu do podlahovky je hloupost?
   Je to termohlavice s kapilárou, jestli jsem to poznal správně. Chci poprosit o radu, jak by to mělo být správně a jak jednotlivé komponenty mají být nastaveny, zapojeny. Topeni jako takové fungovalo. Jen to neustále cyklování. Předem vám moc děkuji.

   Dobrý den, tři podlaží školy, jeden kondenzační kotel, různý rozvrh provozu po podlažích. Ekvitermní regulace kotle. Dva problémy:
Potřebujeme pomoci nastavit křivku, v domě bývá zima. Asi nějakým zapůjčeným udělátkem, které bude měřit teplotu v místnosti hledat ideální křivku?
Potřebujeme přidat řízené ventily na větve na podlaží a asi časově programovatelné termostaty, aby se v patra nevytápěla, když není třeba. Děkuji.

   Dobrý den pane Valtere, inspirován několika typovými schématy z TZB-info, vašimi doporučeními a návodem od výrobců jsem dospěl k následující topologii otopné soustavy a ohřevu TUV. V rodinném domě mám 4 patra, po cca. 4 radiátorech, každé patro bude propojeno dvoutrubkovou souproudou soustavu, mít vlastní kalorimetr a elektronický kulový ventil na zpátečce.
   Celková odhadnutá tepelná ztráta prostupem tepla a větráním při -12°C 16kW, při -2°C 8kW (95% roku), jedná se o řadovku, tzn. předpokládám ještě menší ztráty než zmíněné, navržené dle tabulkových hodnot.
   Předpokládám provoz T.Č. Nibe F2120 s teplotním spádem 55/45 a provoz kondenzačního kotle Enbra CD 24 H 75/65...případně jakékoliv další kombinace. Zvažoval jsem sériové zapojení kotlů s možností by-passu T.Č. a provozovat otopnou soustavu se spádem až 75/45 (T.Č. by dělalo předehřev z 45°C na 55°C) s invertorovým oběhovým čerpadlem (z důvodu zpomalení oběhu a dosažení většího spádu), což se mi nakonec zdá nereálné (nemám však konkrétní argument proč ne) …TUV bude Dražice OKC 500 NTRR/HP/SOL.
Předpokládám následující vlastnosti:
 1) Dokud bude stačit T.Č., tak bude topit a ohřívat vodu.
 2) Jakmile nebude T.Č. stačit bude tak bude jen ohřívat vodu a kondenzační kotel bude ohřívat radiátory.
 3) TUV i radiátory budou ohřívány kondenzačním kotlem.

  Dle instrukce posílám přílohu nutnou k popisu problému. Teď se dívám, že mi tam možná chybí ještě 1 expanska (nebo přemístit současnou), protože kombinací ZK2 a T2 se může stát, že kondenzační kotel, resp. radiátory budou mít v okruhu pouze expansku v kondenzačním kotli což nevím, jestli je dostačující. U T.Č. si expanzní nádobou nejsem jistý.