Akumulační nádrž

Použití a problémy s akumulačními nádržemi (AN)

Co dělat, aby kotelna efektivně a spolehlivě fungovala

   Vážený pane Valtere. Bydlím v bytovém domě (asi 40 bytů) s vlastní kotelnou (2x TČ NIBE 1345-40, soláry, elektrické topné vložky 2x4kW). V bytech je podlahové topení. Dům byl kolaudován v roce 2015. Přesto už došlo k havarijním stavům, kdy jsme nějakou dobu topili elektřinou, bylo třeba vyměnit dvě oběhová čerpadla, naposled došlo k úniku vody z expanzní nádoby (celkem jich máme šest) a tím k vytopení sklepů pod kotelnou. Náklady na teplo a teplou vodu jsou rovněž vyšší než inzerované při prodeji. MaR je uděláno v prostředí AMiT. I když momentálně problémy nejsou, chtěl bych do toho proniknout a rád bych se zeptal, kde začít, co se naučit a na co se zaměřit, aby kotelna efektivně a spolehlivě fungovala. Budu například Vaší knize rozumět, i když nemám žádné předchozí zkušenosti? Děkuji a zdravím.
  PS. Nejlepší by samozřejmě bylo najít dobrou firmu, která by se o kotelnu starala. U plynové kotelny by to asi nebyl takový problém, ale s naší technologií jako celkem nejsou, zdá se, moc zkušenosti (alespoň v našem regionu).

Otopná soustava - 2 AKU do série

   Dobrý den pane Valter, v úvodu bych chtěl poděkovat za užitečné praktické rady a srozumitelné vysvětlení problematiky vytápění. Chystám se na výměnu 20let starého kotle na tuhá paliva a v topenařině se moc neorientuji, sáhl jsem proto po Vaší knize. Přesto mi některé věci nejsou úplně jasné, a tak bych Vás chtěl požádat o názor k zapojení o kterém uvažuji. Myslím, že Vaše případné připomínky k návrhu mi pomůžou leccos ještě lépe pochopit.
   Cílem je připojení kotle do 20kW (asi Atmos C18S) do uzavřené otopné soustavy s 2x AKU 1000L s laddomatem. Současně příprava pro připojení slunečního kolektoru do primární nádrže, a po skončení životnosti bojleru na TUV (nyní vytápěn topnicí) připojení nového bojleru k výměníku primární AKU (nový bojler také s topnicí, pro odběr ze solárního panelu 3kW).
   Většina vzorových návrhů zapojení 2xAKU je řešena jako paralelní zapojení 2-bodově. Vlastně proč ne, když se budu dívat na vodu jako na el. proud, pro zvýšení nabíjecí kapacity bych použil jedině paralelní zapojení a snažil se dodržet stejný průřez a délku vodičů. Ale ve svém návrhu potřebuji upřednostňovat AKU 1 (má výměník pro bojler a výměník pro solární kolektor). Takže už to nejsou dvě stejné AKU jako na začátku. Jako jediné řešení mě napadlo 4bodové připojení do série, ale k němu mám zatím spoustu otazníku.
 1) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně nabíjení?
Od kotle nebo kolektoru se nabije jako první levá primární nádrž až ke dnu, a pak se od vrchlíku začne nabíjet přepouštěním sekundární nádrž. Ta se může také dobít až do plna. Ale současně se sekundární nádrž bude asi nabíjet (spíše ohřívat) odspodu ze zpátečky topení. Předpokládám, že scénář 1.AKU nabita cca 50% a 2.AKU ohřátá z 20% může klidně nastat. Trochu mám obavy z připojení vstupu do laddomatu od 2.AKU nádrže. Do laddomatu bude stále přicházet studená voda z 2.AKU a laddomat bude asi škrtit topný okruh a pouštět kotlový okruh, aby teplota na vstupu do kotle neklesla pod 60st. Toto se asi bude dít, dokud se neohřeje spodek 2. AKU, který by se měl ideálně nabít jako poslední.
 2) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně vybíjení?
Uvažuji správně, když budu tvrdit, že pokud dojde i k nabití 2.AKU, třeba jen vrchlíku (1.AKU nabita na 100%), tak toto teplo z 2.AKU dostanu přes propojení na spodek 1.AKU čerpadlem v okruhu topení, tak jak postupně budu vybíjet první nádrž, nenastane zde nějaký hydraulický problém?
Možná jsem zvolil nevhodné připojení nádrží, možná bude stačit jen návrh poupravit. V knize uvádíte, že sériové zapojení je jedna z možných variant zapojení, ale je méně používaná. Děkuji za Vaše případné připomínky.

Akumulační nádrž a styl zapojení

   Dobrý den pane Valter. Dotaz je ohledně zapojení akumulační nádrže. Mám jednu nádrž 1000l zapojenou dvoubodově což není ideální z důvodu přisávaní studené z nádrže. Chtěl bych to předělat čtyřbodově. Ve Vaší knize píšete, že topná voda ze zdroje má být výš než výstup do systému topení. Schémata různých zapojení to mají opačně. To je má otázka, z jakého důvodu je Vaše uváděné zapojení lepší. Nebudu takto přicházet o část akumulace, která je v tom vrchlíku? Také uvádíte, že je výhodné vytvořit obtok akumulační nádrže pro rychlé zatopení. Prosím, pokud byste měl nákres tohoto zapojení, byl bych Vám moc vděčný. Vaše kniha regulace v praxi se suprově čte a je pro mne velkou inspirací a návodem. Fandím Vaší prací a přeji Vám mnoho úspěchu. Za kladnou odpověď moc děkuji.

Zapojení topení s TČ a AN

Technologie zapojení TČ a akumulační nádržeDobrý den pane Valtře, šťastnou náhodou jsem objevil Vaše web-stránky a nemohl jsem se odtrhnout od diskuzí, dokud jsem vše nepřečetl. Stejně tak jsem přečetl Vaši hezkou knihu a pak jsem koupil ještě jednu jako dárek pro kamaráda, který se trápí s topením jako já. Obdivuji Vás, jak dokážete najít čas a nastudovat a řešit různé problémy ve svém volném čase. To se vidí málo. Váš přístup a nezištnost pomáhat jsou obdivuhodné. Váš konkrétní a srozumitelný přístup k řešení problémů mě inspiroval k tomu, abych Vaší laskavosti využil a poprosil Vás o konzultaci. Předem upozorňuji, že Vaše rady nechci zadarmo. K finančnímu vyrovnání potřebuji, abyste mně napsal, kolik korun a kam je poslat.
   V mém rodinném domě chystám rekonstrukci topení, které nebylo před 15 lety uděláno optimálně. Teprve když jsem se začal o topení zajímat (amatérsky jako koníček), zjistil jsem řadu nesrovnalostí a mimo jiné i to, že mně tenkrát neprovedli hydraulické vyvážení. Dotazoval jsem se topenáře, ale ten mně řekl, že v RD se to dělat nemusí, že stačí, když mám regulaci topení ETATHERM. Na topenáře už nemám páky a rád bych pro nového topenáře měl připravené požadavky, jak to má být udělané. V příloze posílám schémata zapojení topení: stávající zapojení, dále zapojení podle doporučení z dokumentace Reflexu jak zapojit akumulační nádobu SOLARITO (obrázek nádoby posílám v kopii) a zjednodušené schéma podlah /radiátorů v mém domě s údaji podle projektu topení.
ZAPOJENÍ TOPENÍ
   Jako hlavní zdroj tepla mám Tepelné čerpadlo (TČ) Thermia AB (nyní Danfoss) Villa Classic 105 10,5 + 6 kW (voda-voda), které ohřívá topnou vodu pro akumulační nádobu REFLEX SOLARITO 500 litrů (viz schéma nynější zapojení). Akumulační nádoba stojí vedle sebe na stejné podlaze jako tepelné čerpadlo. TČ pracuje nezávisle na teplotách místností. Je řízeno teplotou zpátečky z akumulační nádoby do TČ a ekvitermní regulací dle venkovní teploty. Okruh topné vody z TČ do akumulační nádoby je poháněn čerpadlem Grundfos Alpha+ 25-40. Stejné čerpadlo zajišťuje oběh vody při ohřevu TUV pomocí TČ. Okruh topné vody z akumulační nádoby do podlah a radiátorů je poháněn čerpadlem Grundfos Alpha-2 25-80. Jako záložní zdroj topení mám elektrokotel Protherm 9 kW (pouze pro případ havárie TČ). Z akumulační nádoby jsou napájeny topné okruhy pro 21 podlah a pro 10 deskových radiátorů. Každá z 21 místností (kde je vytápění podlahy hlavní zdroj tepla) má prostorové teplotní čidlo, podle kterého řídí příslušný pohon ETATHERM ventil na rozdělovačích podlahového topení OVENTROP 1404554-56 (rozdělovače jsou bohužel pouze s regulační vložkou bez průtokoměrů). Nikdy se mně nepodařilo dosáhnout toho, aby teplota zpátečky z akumulační nádoby (500 litrů) do TČ (teplotní spád) byla maximálně o 10°C nižší než topná voda. Za každých okolností je teplotní diference větší. Při maximálních otáčkách oběhového čerpadla Grundfos Alpha+ 20-40 v okruhu nahřívání akumulační nádoby je teplota zpátečky o 14-17°C nižší, než teplota výstupní vody z TČ. Je možné, že by se na tom může podílet protiproudové zapojení oběhových čerpadel topného okruhu a okruhu tepelného čerpadla? Nedovedu si představit, že by oběhové čerpadlo nestačilo svým průtokem na akumulační nádobu 500 litrů. V servisním manuálu k tepelnému čerpadlu je poznámka, že pokud není tlakový spád 5-7°C (topná voda minus vratná voda), jde o chybu v instalaci topení, kterou je třeba odstranit. Instalatér mě na to řekl, ať jsem rád, že to topí a nešťourám se v tom. Už jsem si myslel, že je příčina v nízkém výkonu TČ, které by nestačilo na vytápění akumulační nádoby to je, že studená voda zpátečky z podlah a radiátorů stačí ochlazovat 500 litrů topné vody v akumulační nádobě rychleji než jí TČ stačí ohřát. Proti tomu ale svědčí výsledky pokusu, který jsem nechtěně provedl v letošní zimě, když přestalo fungovat tepelné čerpadlo.
   Do okruhu topení mně nouzově připojili elektrokotel o výkonu 9 kW. Omylem byl elektrokotel zapojen "obráceně" tak jak je nakresleno ve schématu stávající zapojení (zpátečka elektrokotle je napájena z výstupu SOLARITO a teplý výstup elektrokotle je napojen do zpátečky topení. Přišel jsem na to až dodatečně při provozu topení. Při tomto chybném zapojení mě však čekalo překvapení, dům byl najednou i při několikadenních mrazech -8°C až -19°C trvale přetopen a prostorový termostat elektrokotel vypínal. Napadlo mě, jestli není nějaká zrada v cirkulaci topné vody kolem nádoby SOLARITO. Když dům vytápělo pouze tepelné čerpadlo, také nahřálo topnou vodu v SOLARITO na 45°C, ale dům nebyl nikdy, přetopen jak při provozu pouze s elektrokotlem. Výsledek pokusu svědčí o tom, že když stačil vytopit dům elektrokotel 9 kW, tak na to musí stačit i TČ. Vysvětlení proč elektrokotel topil lépe, než TČ by mohlo být v tom, že bylo v okruhu topné vody sériově další oběhové čerpadlo elektrokotle.
OTÁZKY
- Co udělat pro to, aby nebyl tak veliký teplotní spád na akumulační nádobě při natápění nádoby tepelným čerpadlem?
- Jak optimálně zapojit akumulační nádobu do systému topení (vstupy a výstupy pro TČ a elektrokotel a vstup a výstup pro podlahy/radiátory), kam oběhové čerpadlo a expanzní nádobu.
   Mohl byste mně prosím nakreslit do schématu NÁVRH, jak topný okruh optimalizovat? Před rekonstrukcí potřebuji odborný názor, jak topení udělat. Do podlah by měla trvale obíhat teplá voda ze SOLARITO, i když neběží tepelné čerpadlo pro topení (TČ buď ohřívá bojler TUV nebo stojí kompresor TČ). Zapojení jsem udělal tak jak doporučuje pro SOLARITO výrobce. Podle Vašeho doporučení by ale měl být vstup topné vody z TČ v nejvyšší části akumulační nádoby a výstup vratné vody v nejnižším bodě. Dotazem u REFLEXu jsem nepochodil. Nevysvětlili mně, jestli je to jedno, kam trubky do a z akumulační nádoby napojím anebo jestli musím striktně dodržet doporučená místa napojení vstupů a výstupů nádoby. Udělám to podle Vašeho doporučení. Výstup z TČ do návarku v pokličce SOLARITO a zpátečku do TČ do nejnižšího návarku SOLARITO. Jen nevím, kam napojit trubku zpátečky z podlah a z radiátorů. Společné ústí (zpátečka do TČ a zpátečka z podlah a radiátorů) asi nebude možné pro protiproudní zapojení čerpadel. Nevím, kterou zpátečku mám dát do dolní části SOLARITA, a kterou do návarku o etáž výše. Mohl byste mně prosím zakreslit do schématu eventuální opravy, nápady, další komponenty?
OSTATNÍ DOTAZY
HYDRONICKÉ VYVÁŽENÍ PRŮTOKŮ ŠKRCENÍM
   Ve Vašem postupu hydraulického vyvážení jsem nenašel pokyn, zda, při provádění škrcení na jedné větvi, zůstávají všechny ostatní právě neseřizované větve otevřené anebo jsou všechny zavřeny a otvírá se jen ta co se škrtí. Předpokládám, že všechny větve během seřizování zůstanou otevřené. Také nevím, jak zvolit pořadí vyvažovaných podlah, když je had v podlaze / radiátor v prvním patře blíž ke zdroji než vzdálenější had v podlaze / radiátor v přízemí.
AUTOMATICKÉ VYVAŽOVACÍ ARMATURY
   Jaký prosím máte názor na automatické vyvažovací armatury například Danfoss ASV-PV nebo Oventrop Hycoco DTZ a Hydromat-DTR? Znamenají skutečně takový přínos pro hydraulickou optimalizaci /vyvážení topné soustavy například pro topení v mém rodinném domě? Nebo stačí provést hydraulické vyvážení podle Vašeho návodu nastavením průtoků radiátory/podlahami? V mém stávajícím okruhu mám nyní 1 manuální regulátor diferenčního tlaku na výstupu topné vody (je společný pro radiátory i podlahy).
FILTRY TOPNÉ VODY
  Stačí do okruhu topné vody (zvlášť pro okruh tepelného čerpadla a zvlášť pro okruh radiátorů/podlah) zařadit mosazné "Y" filtry? Má nějaký význam použít podstatně dražší hydro-cyklonový a magnetický filtr topné vody Fernox TF-1? Při čištění/proplachu filtru od zachycených nečistot by nemělo dojít k velké ztrátě topné vody, aby se topná voda neznehodnocovala zavzdušňováním při dopouštění/náhradě objemu topné vody ztraceného při proplachu filtru.
UMÍSTĚNÍ OBĚHOVÉHO ČERPADLA
   Je rozdíl, když se oběhové čerpadlo topné vody zapojí na výstupu do podlah / radiátorů z akumulační nádoby anebo do zpátečky topení?
OLEJ DO TOPNÉ VODY
   Jak se zajistí, aby se olej v topné vodě rovnoměrně rozptýlil a neudělal mastná "oka“? Kolik mám dát oleje na 1000 litrů topné vody?
 TEPLOTA ZPÁTEČKY
   Z vaší knihy jsem nepochopil tvrzení, že každý kotel potřebuje teplou zpátečku, a že se i provádí směšování, aby se teplota zpátečky udržela. Na druhé straně se tvrdí, že co nejstudenější teplota zpátečky je ideál, neboť prodlouží dobu chodu kompresoru tepelného čerpadla a tím sníží počet startů kompresoru. Vyplývá z toho něco pro můj systém topení?
   Nezapomeňte mně prosím poslat číslo Vašeho účtu a výši honoráře za Váš čas a ochotu se mými problémy zaobírat. Děkuji za Vaši pomoc.

Základní řízení kotle a AN

   Dobrý den, předem bych vám chtěl poděkovat za stránky, které vedete a za knihu Regulace v praxi, kterou jsem si z nakladatelství BEN zakoupil. Strávil jsem nad obojím dost času, a rád bych s vámi zkonzultoval mnou vybranou variantu vytápění a přípravy teplé vody.
   Základem je kotel Atmos DC18SP na pelety a kusové dřevo, který bude nabíjet aku nádrž (dvoučidlová regulace Atmos AS2012) o kapacitě 1500l, s průtokový ohřevem teplé vody s termostatickým ventilem na výstupu. Topení uvažuji z AN přes trojcestný ventil napojit rozvaděč podlahovky (teplotní spád 45/35st. C). Zde se nabízí buď dvoutrubkové zapojení nebo čtyřtrubkové (skrz AN), kde aku nádrž tvoří anuloid. Nedovedu říci, co bude výhodnější, ve vašich článcích zdůrazňujete kvalitu provedení při dvoutrubkové variantě, ale nevím, na co v té kvalitě se zaměřit konkrétně. Plynulé proudění vody bez zbytečných kolen?
   Natopená AN bude tedy jen zdroj pro podlahovku, kterou bych řídil pomocí již zmíněného třícestného ventilu řízeného ekvitermním regulátorem Elektrobock R3V-A2, kterému by byl nadřazen běžný prostorový termostat s bezpotenciálovým kontaktem, který by po dosažení teploty v referenční místnosti regulaci a oběhové čerpadlo odstavil. Regulace by také byla ovládána podle napájení kotle, který by zapínala GSM zásuvka (relé na 230V spínané napájením kotle). Tepelné ztráty objektu vypočteny na 6,5kW, v domě bude řízené větrání s rekuperací tepla odpadního vzduchu, která bude sloužit jen k výměně vzduchu, nebude topit ani chladit.
   V příloze je upravené schéma doporučeného zapojení od Atmosu (dvoutrubkové), není na něm spirála pro průtokový ohřev TV a regulace třícestného ventilu podlahovky. Ani jsem nenašel obrázek čtyřtrubkové varianty. Děkuji moc za jakýkoli postřeh, komentář či radu. P.S.: Píši na mail, protože v kontaktním formuláři nejde vkládat příloha.

Samovýroba podle projektu

   Dobrý den řeším takový drobný problém projekční kancelář mi navrhla topný systém s akumulační nádrží. Jelikož jsem škudlil, chci si součásti nakoupit a poskládat sám (samozřejmě revizi i případné zkoušky bych si nechal udělat odbornou firmou). Nicméně ve schématu se mi zdá některé značení nepřesně zakreslené (nemyšleno špatně, ale není zakresleno přesné připojení), nebo některé schematické značky jdou dle mého vyložit (i poté co jsem je hledal na internetu) vícero způsoby. Poté co jsem kontaktoval projekční kancelář emailem s dotazem, tak mi neodpověděli a pouze mne odbyli, že na laické dotazy nebudou odpovídat a mám si to nechat udělat od firmy. Jek jistě chápete tato odpověď mně neuspokojila, jelikož chci rozumět tomu co mám v domě. Proto Vás prosím, zdali byste mi na sebe poslal emailový kontakt, na který bych vám zaslal schéma a cca 7 otázek ke schématu. Předem děkuji za Vaši ochotu.

Použití odpadního tepla pro VZT

   Ahoj Jardo, dostal jsem se k řešení jednoho problému regulace, resp. filozofie, jak to pojmout. Pokud budeš mít čas a chuť, zajímal by mne Tvůj názor, jak to správně uchopit. Jedná se totiž o dvě zdánlivě nepropojitelné regulace, ale myslím, že mi jen chybí to správné naťuknutí, abych ten společný bod našel. Ale pochybuji, že jsi něco takového kdy řešil...
   O co jde. Jedná se o klasickou regulaci teploty vzduchu ve VZT s rekuperátorem (vzduchový výměník). Takže reguluji výstupní vzduch z VZT buď podle teploty prostoru nebo odsávaného vzduchu. A teď ten bonbónek.
Ve VZT je další výměník, kam má být pouštěno odpadní teplo z technologie (takže zadarmo) a to každý rád vidí. Jenže, teplota vody, která jde do výměníku do VZT se mění podle chodu technologie. A navíc, nesmí klesnout teplota "odpadního tepla" pod 60stC. Takže nemohu odebírat tepla, co chci, ale jen tolik, aby neklesla teplota pod 60stC.
   Udělal jsem si na začátku dvě osy, kdy rozhoduji, zda je teplota pod 60stC, tak vůbec teplotu z odpadu neberu. To totiž je taky stav, několik hodin není teplota odpadu nad 60stC vůbec. Tak abych "nebrzdil" ohřev VZT, tak proste úsečku s odpadem smažu.

Stránky