Dobrý den, předem bych vám chtěl poděkovat za stránky, které vedete a za knihu Regulace v praxi, kterou jsem si z nakladatelství BEN zakoupil. Strávil jsem nad obojím dost času, a rád bych s vámi zkonzultoval mnou vybranou variantu vytápění a přípravy teplé vody.
   Základem je kotel Atmos DC18SP na pelety a kusové dřevo, který bude nabíjet aku nádrž (dvoučidlová regulace Atmos AS2012) o kapacitě 1500l, s průtokový ohřevem teplé vody s termostatickým ventilem na výstupu. Topení uvažuji z AN přes trojcestný ventil napojit rozvaděč podlahovky (teplotní spád 45/35st. C). Zde se nabízí buď dvoutrubkové zapojení nebo čtyřtrubkové (skrz AN), kde aku nádrž tvoří anuloid. Nedovedu říci, co bude výhodnější, ve vašich článcích zdůrazňujete kvalitu provedení při dvoutrubkové variantě, ale nevím, na co v té kvalitě se zaměřit konkrétně. Plynulé proudění vody bez zbytečných kolen?
   Natopená AN bude tedy jen zdroj pro podlahovku, kterou bych řídil pomocí již zmíněného třícestného ventilu řízeného ekvitermním regulátorem Elektrobock R3V-A2, kterému by byl nadřazen běžný prostorový termostat s bezpotenciálovým kontaktem, který by po dosažení teploty v referenční místnosti regulaci a oběhové čerpadlo odstavil. Regulace by také byla ovládána podle napájení kotle, který by zapínala GSM zásuvka (relé na 230V spínané napájením kotle). Tepelné ztráty objektu vypočteny na 6,5kW, v domě bude řízené větrání s rekuperací tepla odpadního vzduchu, která bude sloužit jen k výměně vzduchu, nebude topit ani chladit.
   V příloze je upravené schéma doporučeného zapojení od Atmosu (dvoutrubkové), není na něm spirála pro průtokový ohřev TV a regulace třícestného ventilu podlahovky. Ani jsem nenašel obrázek čtyřtrubkové varianty. Děkuji moc za jakýkoli postřeh, komentář či radu. P.S.: Píši na mail, protože v kontaktním formuláři nejde vkládat příloha.

   Ahoj Jardo, dostal jsem se k řešení jednoho problému regulace, resp. filozofie, jak to pojmout. Pokud budeš mít čas a chuť, zajímal by mne Tvůj názor, jak to správně uchopit. Jedná se totiž o dvě zdánlivě nepropojitelné regulace, ale myslím, že mi jen chybí to správné naťuknutí, abych ten společný bod našel. Ale pochybuji, že jsi něco takového kdy řešil...
   O co jde. Jedná se o klasickou regulaci teploty vzduchu ve VZT s rekuperátorem (vzduchový výměník). Takže reguluji výstupní vzduch z VZT buď podle teploty prostoru nebo odsávaného vzduchu. A teď ten bonbónek.
Ve VZT je další výměník, kam má být pouštěno odpadní teplo z technologie (takže zadarmo) a to každý rád vidí. Jenže, teplota vody, která jde do výměníku do VZT se mění podle chodu technologie. A navíc, nesmí klesnout teplota "odpadního tepla" pod 60stC. Takže nemohu odebírat tepla, co chci, ale jen tolik, aby neklesla teplota pod 60stC.
   Udělal jsem si na začátku dvě osy, kdy rozhoduji, zda je teplota pod 60stC, tak vůbec teplotu z odpadu neberu. To totiž je taky stav, několik hodin není teplota odpadu nad 60stC vůbec. Tak abych "nebrzdil" ohřev VZT, tak proste úsečku s odpadem smažu.

Dobrý den vážený pane Valtere. Obracím se na vás s prosbou o odpověď na některé dotazy ohledně regulace kotle na pevná paliva s automatickým podavačem (kotel na černé či hnědé uhlí). Přečetl jsem vaši knihu Regulace v praxi a nechal se inspirovat i vašim webem, ale pokud byste byl tak laskav, tak bych se ještě na pár věcí zeptal. V knize doporučujete zařazení akumulační nádrže do systému vždy. Platí to i v případě, kdy jde o automatický kotel, kdy je možné regulovat výkon kotle prostřednictvím ventilátoru a doby podávání paliva? Pokud ano, je možné s vámi konzultovat mé stávající zapojení? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, nejprve ke kotli. Otáčky ventilátoru by měli být nastaveny tak, aby byl správný poměr spalovacího vzduchu a docházelo k optimálnímu hoření. Neslouží k regulaci výkonu, pokud tedy nechceme výkon regulovat tím, že kotel hůře hoří. K regulaci výkonu dochází na straně přísunu paliva. Protože pro laika je dosti složité nastavení správného poměru přísunu paliva a spalovacího vzduchu, tak je toto nastaveno optimálně při uvádění do provozu servisním technikem v regulátoru na konstantní úroveň, takže nedochází k regulaci výkonu. Neznám kotel menšího výkonu, který by uměl plynule hýbat spalovacím vzduchem v závislosti na přísunu paliva, což neznamená, že neexistuje. Stejně dále záleží na palivu a jeho vlhkosti, takže bych ani moc nevěřil, že si dal nějaký výrobce práci s tím, něco sofistikovaného vytvořit. Závěr: automatický kotel sice automaticky přikládá, ale pokud chceme dosáhnout nejlepší efektivity, tak je kotel nastaven na konstantní výkon a jen jemně korigujeme podle vlhkosti paliva.
   Protože nároky na topný výkon se během roku mění je nejlepším řešením natápět kotlem akumulační nádrž a z ní odebírat potřebný výkon směšovacím okruhem. Tento řídit podle venkovní a prostorové teploty.
   Tolik obecné pojednání. Důležitý je též poměr cena/výkon, ale to mohu posoudit, jen pokud mi dáte více informací o domě a topném systému (nejlépe projekt či schéma), protože někdy může být výhodnější zapojení bez akumulační nádrže a potřebný výkon dodávat do objektu nárazovými „přískoky“ s optimálně nastaveným kotlem. Nicméně, stejně následně by měl velikost akumulační nádrže určit projektant topení i posvětit navržené řešení.

   Dobrý den, po přečtení článku jvalter.cz/dva-zdroje-plynovy-kotel-krbova-kamna, který popisoval podobné řešení, jako plánuji, bych u Vás rád poptal prováděcí projekt vytápění RD v Praze.
   Prosím, zda je to možné a pokud ano, kolik by byla cena, termín dodání a informaci zda je níže navržené řešení optimální.
Systém bude tvořit: