Dobrý den pane Valter, nalezením těchto stránek mi snad spadne kámen ze srdce :-). V rozestavěném domě o ztrátě 6,7 kW a všude provedené podlahovce řádně naprojektované řeším zdroj. TČ nechci, protože tam budou ještě akumulační kamna na vytápění celého domu. Problém je ale v tom, že nepojedou stále. Proto si myslím na Protherm ray, ale jak tady čtu vaše odpovědi, potřeboval bych poradit s regulací mimo kotel – jak píšete. Kotel bude natápět ještě TUV bečku min. 200 litrů, v létě bude do ní topit fotovoltaika. Podlahovka má projektované uzávěry dle pokojovými termostatů, je to od Giacomini, kde bude vždy dodržen balancovaný průtok. Požádal bych Vás o nákres schématu, komponenty klidně vezmu od Vás, nebo se s Vámi vyřídím jinak, jen bych to chtěl dotáhnout k dokonalosti. Kdykoliv mi brnkněte, rád doplním vše potřebné.

   Dobrý den. Po připojení podlahového rozdělovače do systému topení mi přestaly topit radiátory. Krbová vložka Aquaflam 25 napojená na třícestný ventil ESBE VTC 312 DN 20 60stupňů, na třícestný ventil je napojený rozdělovač, ke kterému jsou připojené radiátory. Na koncích tohoto rozdělovače jsme napojili trubky k rozdělovači podlahovky (6 okruhů, cca 50m2) Podlahový rozdělovač s čerpadlem je napojený k třícestnému ventilu VTA 372 (20-50). Pokud se sepne podlaha po nahřátí radiátorů, tak tu vodu vycucne. Jen nechápu, kam se ztrácí teplá voda, která jde z krbová vložky, když se má míchat třeba na 30 stupňů. No a když se sepne podlahovka první, tak se zase nechtějí natápět radiátory. Před připojením podlahovky vše perfektně fungovalo. Prosím o radu, jak to zkusit rozchodit. Děkuji.

   Dobrý den pane Valtře, koupili jsme cihlovou novostavbu od developera a trochu zápasíme s nastavením kotle a topení. Dvoupodlažní JV orientovaný dům má podlahové topení uložené v betonu (podlahy vinyl/dlažba). Každé patro má svůj rozvaděč, ve kterém jsou jen kulové ventily na vstupu/výstupu, aut. odvzdušnění, a vypouštěcí ventily. Bohužel se developer odchýlil od návrhu projektanta, a snížil počet topných okruhů. V návrhu byly okruhy plus mínus podobné délky cca 60m, nyní jsou odhadem mezi 40 a 100m na okruh. Developer tvrdí, že v tom prakticky není rozdíl. Možná změnili i rozestupy.
   Vytápění je zajištěno kotlem Bosch Condens 2300i W s venkovním teplotním čidlem na severní stranu a řízen regulátorem Bosch CR 100. Bohužel nás vůbec neseznámili s obsluhou a udělali jen nějaké základní nastavení autokonfigurací. Okruhy všechny nastaveny na plně otevřené (kromě dvou okruhů k topným žebříkům co nejsou osazeny). Dům má mít dle projektu tepelné ztráty Qc= 6.4kW při venkovní teplotě -12C. Vypočtená energie je 11MWh/rok a na TUV 4MWh/rok. Dům má i krbová kamna (2-7kW) bez výměníku v obývacím pokoji. Zatím jsem v nich topil jen jednou a raději je nepoužívám, než dojde k ustálení vytápění. Do stejné místnosti umístili i regulátor CR 100. Z této místnosti vede otevřené schodiště do horního patra (schodiště je samozřejmě chladné).
   Kotel má v sobě čerpadlo Wilo Para TSL/7-50/SC nastavené na konstantní otáčky a charakteristiku III, která by měla být vhodná pro čerpání i do horního patra. Na displeji kotle jsem viděl při topení výkon mezi 50-17%. A 100% když ohřívá vodu v externím 120l zásobníku. Aktuálně řeším potíže s vytápěním, kdy mám nastavenu teplotu 20 C, ale v CR100 ukazuje na displeji trvale mezi 23.5-24.5C! Kotel i přesto občas dotápí, ta aktuální teplota na displeji neklesá a je téměř konstantní. Reálná teplota v obývacím pokoji je nyní 22C. Regulátor je nastaven na mód regulátor s ekvitermní optimalizovanou regulací, minimální venkovní teplotou -10 C a dimenzovanou teplotou 45 C, maximální teplota topného okruhu 48 C. Bohužel pokud je nastavena optimalizovaná ekviterma, nelze nastavit patní bod. A nyní k otázkám, doufám, že jsem na nic v popisu nezapomněl a poslal vše co je třeba. Předem Vám děkuji za odpověď a pomoc.
 1. Jak bych měl nastavit regulátor? Dle manuálu je "optimalizovaná ekviterma" prohnutá oproti "jednoduché ekvitermně" (ta bude asi přímkou). U jednoduché ekvitermy regulátor povolí nastavení patního bodu, ale nedovolí to u té optimalizované. S jakým patním bodem tedy regulátor počítá? Předpokládám, že by ta dimenzovaná teplota a minimální venkovní teplota mohla udávat koncový bod. Je to tak? Pokud se koukám na teplotu v okruhu, tak kotel hlásí požadovanou teplotu okruhu 32 a skutečnou 35 C při venkovní teplotě cca 9 C, a přesto spouští hořák. Čerpadlo běží po většinu času.
   Je mi divné, že ten regulátor ukazuje 24 C a kotel pouští teplou vodu do okruhu, i když je nastaven manuálně na 20 C/24h denně. Přijde mi to, jako by regulátor vůbec nebral v potaz nastavenou teplotu a fungoval jen pro ekvitermu, která asi není úplně v pořádku. A jak je možné, že kotel topí, i když žádaná teplota do okruhu je 32 a skutečná teplota je 35 C? Čekal bych, že bude kotel/reg. čekat, až se sníží teplota na výstupu pod těch 32C, co má asi spočítané na základě ekvitermy.
 2. Jak lze změnit sklon ekvitermy, když nelze zadat patní bod? Pokud by byl patní teoreticky konstantní (např. 25C v okruhu pro 20C venku), tak pak by sklon byl asi změnitelný parametry dimenzovaná teplota a minimální venkovní teplota. Je tomu tak? Jak lze udělat pak korekci? Nebo mám teplotu z displeje ignorovat?
 3. Regulátor má parametr "Vliv prostoru", který je nyní na hodnotě Vypnuto a umožňuje nastavení v rozpětí off, 1-10K. Má tento parametr v současnosti nějaký vliv? Mohou ho ovlivnit krbová kamna která jsou 4 metry od regulátoru? Pokud ano, jak zjistit optimální hodnotu?
 4. Četl jsem nějaké články od vás, a nejsem si jist, zdali mám prvně nechat otevřené ventily v topných okruzích a řešit regulátor, nebo prvně mám zatlumit některé místnosti, srovnat v nich teploty, a pak až regulátor. A po optimalizaci regulátoru přejít k útlumu teploty ve vybraných místnostech (ložnice v horním patře). Říkal jsem si, že obecně by asi měli být přivřeny okruhy v dolním patře, aby voda spíše tekla do horního patra, kde bude větší odpor, ale na základě vašich článků to je možná opačně, protože mnoho tepla utíká ze spodního patra nahoru – což by znamenalo nahoře přivřít, dole otevřít. Vůbec si nejsem jistý, jak nastavit pro koupelnové okruhy. Tam bych měl rád teplotu 23-24C. To bych měl mít tedy plně otevřené ventily pro koupelny, lehce přivřené ventily pro spodní patro, vč. obývacího a více přivřené místnosti na spaní v prvním patře?
 5. Do některých místností vedou od rozvaděčů kabely pro možnost osazení pokojovým termostatem umožňující změnu teploty pro vybranou místnost. Jaký termostat byste doporučil? A pokud by to byl prostorový termostat, který by ovládal hlavici (on/off) na okruhu v rozvaděči, bude to vůbec fungovat? Nerozjedou se tlaky v okruzích? Jak to pak může fungovat, když sepnutí a teplotu v okruhu řídí jen centrální regulátor v obýváku. Obávám se, jestli by to vůbec topilo. Zatím mám jen ručně otevřené pevné ventily. Nebo je potřeba do rozvaděče/místnosti něco co bude komunikovat přímo s kotlem? Pokud hlavice na okruhu otevře, tak se to otevře naplno, nerozhodí to pak jiné okruhy? Neviděl jsem, že by se vyráběly nějaké řízené hlavice, co by se programově otevřely třeba na 75%. A pak nevím, jak by takové pak mohly "komunikovat" s termostaty v místnostech, co umí jen otevřít/zavřít dle prostorové teploty. Mělo by být čerpadlo nastaveno na kost. otáčky? Je to vhodné, když se mění tlak v okruhu podle toho, jak by zavíraly hlavice okruhy? Pokud by byly hlavice na všech okruzích, je to dobrý nápad? Jde mi to o to, co by se stalo, kdyby všechny hlavice zavřely. Pak by neproudila žádná voda okruhem a čerpadlo by pracovalo do uzavřené trubky. Čerpadlo má ještě dva módy, ve kterých může fungovat – difer. tlak variabilní a difer. tlak konstantní. Mělo by smysl dávat hlavici na okruh pro obývák, kde už je regulátor, a tedy tato místnost je referenční pro celé vytápění?
 6. Až by regulátor fungoval, jak má, mělo by smysl na noc utlumovat teplotu? Celý dům je zateplený 15cm polystyrenem, 3 skla, a ztráty asi nejsou nijak dramatické. Čekám, že změna teploty bude trvat nějakou dobu, tak si říkám, jestli to vůbec něco ušetří, a jaké to bude s teplotním komfortem. Nebude ráno zima?