Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

   Dobrý den pane Valtře, obracím se na Vás opět s prosbou, nechal jsem se ukecat do tepelného čerpadla z důvodu možnosti získání dotace.
Teď po spuštění nastal problém s tím, že mi přijde, že se mi systém nějakým způsobem hádá.
V příloze zasílám pár fotek zapojení a pokud budete mít chvilku, tak bych Vás poprosil o kontaktování, abych nemusel psát dlouhý mail.

   Dobrý den, už 4 roky seřizuji podlahové topení Giacomini v mé novostavbě. Nikdo, ani montážník tomu nerozumí, tak se to snažím vše pochopit. Zajímá mě, jaký má být teplotní spád u podlahového topení vytápěné plynovým kotlem Baxi. Mám zónové vytápění ovládané bezdrátovými přístroji s OpenTherm ze 4 místnosti.
1. Obývak, kuchyně, dětský pokoj 1.
2. Koupelna.
3. Ložnice, chodba, WC, zádveří.
4. Dětský pokoj.
Když jedou všechny zóny, je spád 3 stupně. Když jede 1 zóna je spád 0-1 stupňů. Je to v pořádku?
Zrychloval jsem čerpadlo i zpomaloval a většího spádu neumím docílit. Další věc je, musí být větve hydraulicky vyváženy i v případě podlahového vytápění, jak píšete ve svých článcích?
   Každá větev má na zpátečce teploměr a teploty jsou rozdílné, ale kotel si bere jako teplotu zpátečky celkovou teplotu. A kotel jede ba 30 stupňů a najednou zvedne teplotu na 50 stupňů, jen na chvíli a zpátečka se také zvedne na 40 stupňů a více. Nevím, jak funguje ten rozváděč (GIACOMINI R557FMS). Ale pod čerpadlem je T kus, kde je vstup, výstup do čerpadla a poslední strana je spojena právě se zpátečkou.
   Tak mě napadá, že se zpátečka smíchá se vstupní vodou a pak chybí ten spád – nevím. Dle mě, má jít teplá voda do podlahy a vracet se studená přímo do kotle. A na konci rozváděče na zpátečce je ještě nějaký ventil, který také nevím, jak seřídit. Můžete mi poradit, pokud mě chápete? Děkuji.

   Dobrý den, prosím o radu. Na elektrokotli Protherm 6KE můžu nastavit minimální teplotu 25°C. Je nějaká možnost (nenašel jsem) nastavit menší (třeba 15C)?
1) chci pouze temperovat (bez pomoci prostorového čidla).
2) chci udělat první náběh podlahového topení u anhydridu. Podlaha má 10°C a nemělo by se na začátku pouštět o více jak 5°C do podlahy.