Dobrý den, jsem již druhou sezónu majitelem Atmosu. Jsem víceméně spokojen, řešení dodané instalační firmou je funkční, ale po dvou sezonách má provozní mouchu a bylo mi řečeno, že to není z jejich strany řešitelné. Prosím Vás tedy o vaši konzultaci. Možná je něco špatně zapojeno, možná by bylo třeba do systému něco doplnit a možná mají pravdu. Já jsem z IT oboru, oboru MaR nerozumím, používám jen to, co mi "dává logiku".
   Co mám v kotelně? Atmos DC25S, regulátor Thematronic JBR-1 (vnitřní i venkovní čidlo a hromada bižuterie kolem kotle), 2x 600l AKU, 160l boiler, za kotlem není Laddomat, ale nějaké vlastní řešení s čerpadlem a trojcestným ventilem, nad rozdělovačem je jedna zóna topení, druhá zóna TUV.
Systém má jednu vlastnost, která mi nevyhovuje:
 1. Priorita topení do radiátorů až pak do nádob – Chci mít systém tak, aby po zatopení se prioritně topilo do radiátorů a až následně se začaly přebytky tepla postupně plnit AKU. Dřevokotel po zatopení nejdříve nahřívá část AKU, radiátory začnou být teplé až za 2 hodiny a komfort v zóně (tedy „na mikinu“ a pocitové teplo) je tam nejdříve za 3-4 hodiny… to je zatraceně nekomfortní řešení, zejména pokud v zimně v pátek odpoledne dorazíme na chalupu, kde je 8°C.
 2. Asi to souvisí s předchozím, ale teď v zimně jsem byl několikrát na chalupě sám a díky tomu, že jsem vytápěl jen část domu, se mi podařilo kotel přetopit. To, že pak začne kotel topit „kde se dá“, chápu, snaží se sám sebe vychladit (nemám zapojenou chladící smyčku)… ale co jsem nepochopil (a to asi právě souvisí s chybějícím „managementem“ nádob), kotel začal v tu chvíli tlačit do okruhů i teplou vodu z AKU… jednak v tu chvíli zbytečně snížil efektivitu chlazení sám sebe a druhak vypustil teplo z nádob a po vystydnutí kotle bylo potřeba zatopit komplet nanovo… zde by podle mě měl kotel odstavit nádoby (kde nechá zásobu tepla), hnát do radiátorů a „všude, kde to jde“ teplo jen „ze sebe“, aby se co nejdřív vychladil. A zároveň by pak bylo možné využít akumulované teplo v nádobách, než se znovu v kotli zatopí pro topení do zóny… řeším to zatím manuálním uzavřením nádob při přetopení a po vychladnutí následným otevřením a je znát, že k chlazení dojde rychleji a AKU pak pohodlně udrží teplo v místnostech. Pokud bude existovat nějaký „management“ nádob (související s bodem 1), pak očekávám, že toto kotel (řízení kotle) bude dělat sám(o).
   Rád Vám váš konzultační čas zaplatím a případně si od Vás rád nechám i řešení dodat. Tuto topnou sezónu už dojedu s tímto řešením, ale rád bych to vyřešil na jaře / létě 2025 a na příští podzim bych rád už měl kotelnu upravenou dle výše uvedeného.
   Pokud JBR-1 výše uvedené neumí, nebráním se ani kompletní výměně regulace za něco jiného, co bude umět to, co JBR-1 a navíc „management“ AKU.
Předem děkuji za jakoukoliv zprávu, nasměrování nebo cokoliv, co problém posune k řešení.

   Dobrý den pane Valter, v úvodu bych chtěl poděkovat za užitečné praktické rady a srozumitelné vysvětlení problematiky vytápění. Chystám se na výměnu 20let starého kotle na tuhá paliva a v topenařině se moc neorientuji, sáhl jsem proto po Vaší knize. Přesto mi některé věci nejsou úplně jasné, a tak bych Vás chtěl požádat o názor k zapojení o kterém uvažuji. Myslím, že Vaše případné připomínky k návrhu mi pomůžou leccos ještě lépe pochopit.
   Cílem je připojení kotle do 20kW (asi Atmos C18S) do uzavřené otopné soustavy s 2x AKU 1000L s laddomatem. Současně příprava pro připojení slunečního kolektoru do primární nádrže, a po skončení životnosti bojleru na TUV (nyní vytápěn topnicí) připojení nového bojleru k výměníku primární AKU (nový bojler také s topnicí, pro odběr ze solárního panelu 3kW).
   Většina vzorových návrhů zapojení 2xAKU je řešena jako paralelní zapojení 2-bodově. Vlastně proč ne, když se budu dívat na vodu jako na el. proud, pro zvýšení nabíjecí kapacity bych použil jedině paralelní zapojení a snažil se dodržet stejný průřez a délku vodičů. Ale ve svém návrhu potřebuji upřednostňovat AKU 1 (má výměník pro bojler a výměník pro solární kolektor). Takže už to nejsou dvě stejné AKU jako na začátku. Jako jediné řešení mě napadlo 4bodové připojení do série, ale k němu mám zatím spoustu otazníku.
 1) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně nabíjení?
Od kotle nebo kolektoru se nabije jako první levá primární nádrž až ke dnu, a pak se od vrchlíku začne nabíjet přepouštěním sekundární nádrž. Ta se může také dobít až do plna. Ale současně se sekundární nádrž bude asi nabíjet (spíše ohřívat) odspodu ze zpátečky topení. Předpokládám, že scénář 1.AKU nabita cca 50% a 2.AKU ohřátá z 20% může klidně nastat. Trochu mám obavy z připojení vstupu do laddomatu od 2.AKU nádrže. Do laddomatu bude stále přicházet studená voda z 2.AKU a laddomat bude asi škrtit topný okruh a pouštět kotlový okruh, aby teplota na vstupu do kotle neklesla pod 60st. Toto se asi bude dít, dokud se neohřeje spodek 2. AKU, který by se měl ideálně nabít jako poslední.
 2) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně vybíjení?
Uvažuji správně, když budu tvrdit, že pokud dojde i k nabití 2.AKU, třeba jen vrchlíku (1.AKU nabita na 100%), tak toto teplo z 2.AKU dostanu přes propojení na spodek 1.AKU čerpadlem v okruhu topení, tak jak postupně budu vybíjet první nádrž, nenastane zde nějaký hydraulický problém?
Možná jsem zvolil nevhodné připojení nádrží, možná bude stačit jen návrh poupravit. V knize uvádíte, že sériové zapojení je jedna z možných variant zapojení, ale je méně používaná. Děkuji za Vaše případné připomínky.

   Dobrý den, četl jsem některé vaše články a obracím se na Vás o radu - pomoc. Bydlím v rodinném domě u Velkých Popovic dostavěný rok 2008. Topení je realizováno kombinací kotel peletky ATMOS D20 P, elektrický kotel rejnok 18 kW (ten se standardně nepoužívá), vyrovnávací zásobník 1000 litrů, topení všude podlahové + pár radiátorů v místnostech termostaty napojené na rozdělovače.
   Regulace je zajištěna výše jmenovaným regulátorem Siemens RVS 63.243 + rozšiřující jednotka, ta se aktuálně nepoužívá, konfiguraci popíšu. Sestava byla provozována tímto způsobem bez vážnějších problémů a mých zásahů cca 4 roky, tento rok na jaře mi přestal fungovat regulátor (nesvítila ani led signalizující napájení) tak mi technik, co regulaci instaloval regulátor nastavil, ale původní nastavení díky ztrátě dat z notebooku neměl. Provedl tedy nějaké základní nastavení (přiřazení čidel a výstupů tak jak bylo u mě popsáno).
   Když jsem začal topit, objevil se problém s nastavení. Původně jak i on sám říkal, nastavoval regulaci s technikem z ATMOSU tak, aby docházelo k optimálnímu využití chodu kotle - nabití celého zásobníku na jeden chod kotle místo častého spínání (zapnutí kotle vlivem poklesu teploty pod nastavenou mez na horním čidle a vypnutí při natopení na danou hodnotu spodního čidla). Toto v současné době nefunguje, a jelikož technik je ze Strakonic nemá to za rohem a po telefonu mi není schopen poradit a že problém musí probrat s technikem ze Siemensu… přišlo mi to dost zvláštní, protože ač laik v tomto oboru nemyslím si, že kotel na peletky s vyrovnávacím zásobníkem a jedním topným okruhem není nic převratného (tak to standardně používám, elektrokotel je vypnutý a TUV v tuto chvíli také ohřívám elektricky nezávisle na kotli.

   Dobry den pane Valter, mohu Vás poprosit o radu-pomoc? Lze připojit ke kotli Atmos c20s regulaci výkonu ventilátoru a teploty spalování? Vadí mně, že ventilátor běží 100% nebo vůbec. Nedokáže se regulovat dle teploty v kotli nebo teploty spalin. Druha otázka – jakou regulaci použit na regulaci topného sytému s čtyřcestným ventilem ESBE 141, servo ARA 663, Honeywell cm707, 2x Grudfos UPS 25/40? Bohužel, měl jsem pozvaného topenáře k sobě domů (2 byt. jednotky nad sebou). Upravil systém topení tak, že vymontoval Laddomat 21 a nainstaloval výše uvedeny systém s řídicím systémem Adex comfort 03. Bohužel, na moje upozorněni, že řízení Adex mě nevyhovuje a rád bych ekvitermní řízení mikroprocesorové s nějakým ukazatelem stavu teploty mě bylo řečeno, že si mám připravit 12–15tis. Je tedy nějaký ekvitermní regulátor (PI-PID), který mohu jako"laik" namontovat a vyměnit za ADEX?