TUV-bojler

Ohřev teplé užitkové vody a dotazy kolem něj...

Dopouštění TV a ohřev TUV

   Dobrý deň pán Valter, precital som si väčšinu vašich reakcii na plynové kotle Viessmann, ale nenašiel som odpovede na moje otázniky - aj keď veľa veci sa mi vyjasnilo. Aj som si kúpil Vašu knihu, ale tam som sa trochu stratil (mam pocit, že v diskusiách to vysvetľujete oveľa jednoduchšie ako v knihe...) chápem, že poradenstvo "zadarmo" je cesta do pekla (možno až na zaver sa to obráti do neba), preto nemám problém Vám poslať nejaký obnos za Váš čas a odovzdane skúsenosti. moje odpozorovane problémy:
 1. Kotol Vitodens 200W zohrieva do zásobníka Vitocel 100 vodu počas dna (6:00 - 22:00) zhruba 7 až 8 kráť, v zásade bez ohľadu nato, aký je odber teplej vody... mam pocit, že to je príliš často.
 2. Do systému potrebujem dopúšťať vodu (tlak) zhruba raz za dva - tri dni aj po výmene internej expanznej nádoby.
 3. Stáva sa, že kotol sa zapína iba na par sekúnd - čo som povodne považoval za vlastnosť kondenzačného kotla, ale vo vašich reakciách sa to označuje za "cyklovanie"... nie je to stále, ale stáva sa to. To je v zásade všetko.
   Kotol ma cca 13 rokov, bol viac / menej pravidelne servisovaný (2-3 kráť som vynechal ročnú prehliadku), mame jednopodlazny dom s vykurovacou plochou cca 120m2, všade je podlahové kúrenie. Voda v kúrení ešte nebola menená a mam to naplánované po skončení tejto vykurovacej sezóny - lebo som nevedel zohnať "rozumnú" firmu, zdá sa, že už ju mam...
Ďakujem za Váš čas a prípadnú odpoveď. Ak by ste sa tomu začal venovať, dokážem sa rozpišať aj viac.

Nejvhodnější zapojení TČ

   Dobrý den pane Valtře. Nevím, jestli najdete čas na moje dotazy týkající se "nejefektivnějšího" zapojení TČ ve vztahu k zapojení a regulaci podlahového vytápění, ale stejně to zkusím. Předem se omlouvám za špatné zkratky a terminologii, nejsem z oboru. Níže uvedené dotazy by mi sice měl zodpovědět můj potencionální topenář a dodavatel TČ, ale já bych chtěl raději znát názor i další zasvěcené osoby.
   Aktuálně provádím stavbu RD s teoretickým TZ okolo 6kW a blíží se doba, kdy budu muset řešit zdroj vytápění a ohřevu TUV. Jako zdroj tepla pro vodní podlahové vytápění jsem pevně rozhodnut pro TČ. Jako nouzový zdroj tepla budou menší akumulační krbová kamna (bez teplovodního výměníku). Pomocí TČ bych chtěl ohřívat také TUV. Dohřev TUV při velmi nízkých venkovních teplotách pomocí topného tělesa.
 1) Dotaz k vhodnému zapojení TČ vůči TS a TUV. Možností, jak zapojit TČ vůči TS a TUV je několik, ale pouze jednu považuji jako správnou: zjednodušeně TČ přes 3cestný ventil topí buď do topné soustavy podlahového topení (hadi + akumulační/vyrovnávací nádrž) nebo ohřívá TUV v nádrži (uvažuji cca 200l). Souhlasíte, nebo je zde ještě nějaké jiné alternativní principiálně výhodnější zapojení?
 2) Dotaz k volbě AKU nádrže. Ve vašich článcích (reakcích na dotazy) jsem zahlédl, že ať už se jedná o TČ typu ON-OFF nebo invertorové s plynulou regulací do určitého minimálního výkonu, tak preferujete velkou akumulační nádrž a její nahřátí provést přes den, kdy má TČ větší COP (větší účinnost) a během noci z ní vytápět TS. Stále byste v současnosti při použití !!! invertorového !!! TČ preferoval velkou AKU nádrž? Obecně se TČ s invertorem dodávají s menší "AKU" nádrží např. kolem 120-150l, která slouží spíše jako vyrovnávací než AKU. Popř. je to rovnou kombinovaná nádrž s TUV. Výrobci invertorových TČ tvrdí, že vyjde z pohledu spotřeby energie TČ ze sítě výhodněji, když je TČ navrženo vhodně na TZ domu s ohledem na akumulační schopnost podlahovky bez přítomnosti velké AKU nádrže s ohříváním vody v TS na nízkou teplotu <35°C (zatím počítám u svého RD max 28°C). Výrobci argumentují tím, že voda ve velké AKU nádrži se musí nahřívat na dostatečně velkou teplotu, tak aby to pokrylo ten noční neprovoz TČ a při tom nahřívání na velkou teplotu (předpokládejme 50°C místo běžně pod 35°C) se snižuje COP (účinnost) TČ. Díky tomu má ve výsledku z pohledu spotřeby energie vycházet TČ bez AKU nádrže s přirozenou regulací výkonu srovnatelně jako TČ s velkou AKU, a proto nemá smysl velkou AKU instalovat. Argumenty na obou stranách mi připadají OK a spíše je to o tom, jak by to vycházelo za skutečných provozních podmínek a já se díky tomu nejsem schopen rozhodnout. Co si o tom myslíte?
 3) Dotaz ke kombinované AKU nádrži (ať už velké nebo malé) s nádrží TUV. Další komplikace v rozhodování. Jaký je váš názor na použití kombinovaných nádrží př. HSK 390 P, DUO 390/130 P místo samostatných nádrží? Vidíte v nich principiálně nějaký zásadní problém? Za výhodu považuji, že TUV by byla částečně předehřívána okruhem pro TS. A ztrátové teplo taky vychází lépe pro jednu nádrž, než kdyby to byly 2 samostatné nádrže. Pokud má navíc kombinovaná nádrž vyřešenou stratifikaci (vstupní studená voda by se hned nepromíchávala s teplou v celém svém objemu, tak bych do varianty kombinované nádrže klidně šel.
 4) Dotaz k použití kombinované nádrže na TUV s 2 výměníky Další komplikace v rozhodování. Pokud bych použil samostatnou AKU nádrž a samostatnou nádrž na TUV, tak nádrž na TUV se dělá i s 2 výměníky. Dá se zapojit dle schématu na posledním obrázku "http://www.ekovy.cz/topne-okruhy-tepelneho-cerpadla.htm" (pokud jsem to dobře pochopil, tak jsou použity dva 3cestné ventily, pomocí kterých je spodní výměník ohříván na +- teplotu otopné soustavy a horní výměník na max teplotu užitkové vody). Je dle Vás toto zapojení OK? A považujete toto zapojení za horší nebo lepší než kombinovaná nádrž AKU s TUV nádrží?
 5) Dotaz na smysl regulace vodního podlahové topení V diskuzích na TZB-info hodně diskutérů zastává názor, že je zbytečné z důvodu velké setrvačnosti soustavy s vodním podlahovým topení regulovat a je lepší seřídit soustavu ručně a nechat být. Dotaz zní, jestli má dle Vás regulace význam, a tedy smysl instalaci prodražovat o prvky automatické ekvitermní regulace? A pokud to má smysl, tak jestli máte nějaké doporučení, která by se měla při zapojení a regulaci jednotlivých topných okruhů dodržet? Popř. doporučení, jak zajistit správnou zónovou regulaci: koupelny (25°C), obývací pokoj (21°C), ložnice (19°C).
 6) Topný okruh / vytápění koupelen Znáte nějaký fígl, jak zajistit co nejefektivnější vytápění koupelny s ohledem na spotřebu TČ? Tím myslím, abych nemusel maximální teplotu, na kterou bude TČ vodu v soustavě ohřívat, moc navyšovat. Co jsem se zatím dopátral, tak se to řeší větší hustotou hadů v místnosti a zbytek se musí pořešit externím topidlem. Napadá Vás něco dalšího?

Podlahové topení – Viessmann cyklovaní

   Dobrý den, řešíme problém s podlahovým topením a kotlem Viessmann. Kotel topí zhruba 40min a pak se značně cyklovat 1x za 4min zapne hořák na 10s.
Kotel – Viessmann Vitodens 100-w (B1HA - 19)
Termostat – Google Nest Thermostat (OpenTherm)
Druh topení: podlahové 6 okruhů (délku bohužel jednotlivých okruhů nevím)
Parametry: Průtoky na všech větvích 3l/min. Teplota topné vody 38C
Druh stavby: nezateplená budova – byt 80m2
   Jedná se o pronajatý byt jsme v něm první zimu. Na podzim nebyl problém, ale jak teploty klesnuli k nule začali jsme jsi všímat, že podlahové topení není schopné vytopit místnosti. Pokud je topení min 1 h vypnuté a zapne se tak kotel bez problému topí skoro 40min (hoří hořák). Po 40min je na kotly teplota 44C a vypne se (hořák vypne a oběhové čerpadlo běží dál), poté co teplota klesne pod 38 C (10-15min) znovu se zapne teplota vylítne na 44C (asi zhruba za 10s) a vypne se (hořák vypne a oběhové čerpadlo běží dál) a na kotli teplota spadne pod 38C. Za 4 min opět. Jede takhle klidně celou noc teplota na kotli padá. Teplota v místnostech jde dolů, takže za noc máme v místnostech 16C. Jakmile se teplota kotle dostane na hodnotu +-30C zapne se zas na hodinu. Už u nás byly dva servisy a žádný jsi s tím moc neví rady kotel vyčistili a dala se i nějaká chemie do podlahový něco málo to udělalo kotel topí o 20 min déle, ale stejně pak dojde k cyklovaní. Min. výkon na kotli je nastavený přidali i otáčky na čerpadle. Zkoušel jsem zvednout teplotu topné vody na 42C topí o poznaní déle 1,5h, ale dojde taky cyklování. Vyšší teplotu nastavit nemůžu kotel pak vypíná bezpečností pojistka. Proto bych Vás chtěl poprosit o radu.

Kogenerace – zapojení plynové kotelny – hydraulika

   Dobrý den, moc Vás prosím o radu. V minulosti jsme spolu již několikrát hovořili. Zapojení kotelny – 2x plynový kotel, 1x kogenerace, akumulace 5 m3. Přílohy:
Schéma kotelny: Původní schéma, které bylo doporučeno, dle již realizovaného projektu. Zde mi vadí, že za kogenerací je umístěn přepínací ventil – buď jde teplo přímo před anuloid (THR) nebo přepne do akumulace. Navíc pokud jde teplo přímo k rozdělovači do topného systému, pak zpátečkou jde příliš teplá voda a kogenerace se vypíná – informace z jiné realizace.
Zapojení č.1: Přepínací ventil jsem vypustil a provedl jsem úpravu a z kogenerace vede potrubí přímo k akumulaci a AKU nádrž je zapojena tříbodově. Následně pak spíná čerpadlo č.7 a přes anuloid se vede teplo z akumulace k rozdělovači. Jakmile teplota v AKU poklesne, čerpadlo 7 vypne a zapnou se plynové kotle.
Zapojení č.2: Moc se mi nelíbí v zapojení č.1 mít anuloid, a ještě aku nádobu, která vlastně plní také funkci anuloidu. Proto jsem v zapojení č.2 udělal ještě tuto úpravu. Anuloid jsem vypustil a nechal AKU nádrž ve funkci anuloidu. Ovšem zde si nejsem jistý hydraulikou.
 1. Fáze – kogenerace v provozu. Požadavek na teplo – sepnou čerpadla č.3, 6 nebo 4. Tedy dle odběru tepla se uspokojí požadavky na topné okruhy a zároveň se může ukládat přebytečné teplo z kogenerace.
 2. Fáze – kogenerace mimo provoz. Nastává vybíjení akumulace – čerpadla 3,6 nebo 4 v provozu a budou tahat teplou vodu z AKU nádoby. Zde bych se chtěl zeptat, zda nemůžou ta čerpadla tahat vodu přes vypnuté kotle, které mají svá čerpadla? Hydraulický odpor přes kotle by měl být větší, než z akumulace? Pokud to nepůjde, pak jedině zapojit výstup z kotlů do vrchlíku akumulace – je tam ale moc vody a než se to nahřeje… cca 800 l od vrchlíku po výstup do topení…
 3. Fáze je pak vybitá akumulace a v provozu budou pouze plynové kotle.
   Výhodou zapojení č.2 je, že ke kogeneraci a ke kotlům jde vždy vychlazená zpátečka ze dna AKU nádoby. Prosím Vás o odborný náhled, jestli jsou mé úvahy správné. Předem mockrát děkuji.

Zapojení AKU

   Dobrý den, dovolím si navázat na naši konverzaci z konce minulého roku (otopna-soustava-2-aku-serie), protože mi přišla hodně přínosná. Jelikož se blíží termín realizace výměny kotle s akumulací, původní návrh jsem probíral na dálku s projektantem, a i s tím, kdo bude vše zapojovat. Měl jsem dostatek času popřemýšlet o původním návrhu a na základě Vašich poznatků, projektanta a taky dodavatele jsem některé věci přehodnotil a návrh přepracoval. I tak bych se Vás chtěl na některé věci zeptat, protože projektant ani dodavatel nejsou vždy za jedno, tak bych v tom chtěl mít jasno aspoň já.
   Úvodem k návrhu bych snad jen zmínil, že přestavba se tyká 3 místností, do kotelny se už nevejdou 2x AKU (750L) nádrže, tak budou o místnost vedle (v prádelně), a druhý elektrokotel zůstává na původním místě v místnosti na druhé straně, v uhelně.
- jsem názoru, ze AKU nádrže raději zapojit osvědčeným způsobem paralelně 2 bodově (vrchlík už je skoro u stropu, tak nelze použít vývody) a dodržet stejnou délku připojení, aby se mohly rovnoměrně dobíjet, vybíjet (ručně ventilem se da vždy připojit/odpojit jedna z nádrží).
- když jsem o zapojení kotle a AKU přemýšlel, jediné zapojení, které mě napadlo a snad by mělo fungovat (teplá voda jako první do okruhu kotle, dokud se kotel neohřeje, pak postupně směrem k topení a přebytek tepla do AKU) je KOTEL -> kolem paralelně zapojených AKU -> až pak topení a zpátečka TOPENI -> kolem AKU -> KOTEL (dodavatel mi nakreslil návrh podobný, ale zpátečka už byla jen TOPENI-> a pak mezi AKU a KOTEL).
- nejsem zastáncem úplné automatizace, spíš něco mezi, v návrhu kromě příložného termostatu jsou ručně ovládané směšovací, přepínací ventily (do budoucna u směšovacího ventilu topení budu uvažovat o zapojení ekvitermní regulace, podle toho, jak to bude všechno fungovat).
   Jestli Vás mužů poprosit o zhlédnutí přiloženého návrhu, jestli by to takto mohlo fungovat (topení, nabíjení, vybíjení), na co si dát pozor při realizaci, jestli jsem něco podstatného nepřehlédl.
MOJE NEJASNOSTI:
A) Kam se obvykle umisťuje automatické spínání čerpadla topení?
 1. V návrhu jsem ho připojil stejně jako čerpadlo kotlového okruhu na spalinový termostat, ale nejsem přesvědčený, že je to úplně správně. Když budou AKU prázdné tak to je asi jedno, ale když budou částečně nabité, než se dostane nějaká teplá voda z okruhu kotle směrem k topení, tak čerpadlo topení několikrát prožene obsah AKU pres topeni a teplota voda v AKU se smíchá, už nebude ostrý přechod tepla nahoře, studená dole, uvažuji správně?
 2. Pak mě napadlo připojit spínání čerpadla na trubku od kotle směrem k nádržím, jak tam bude 80st, tak spustit čerpadlo (tato varianta se mi jeví jako použitelná).
 3. Další je varianta až mezi výstup AKU a topení, před směšovacím ventilem topení. Ale dorazí tam tepla voda vůbec, když ještě neběží čerpadlo topení a okruh se asi uzavře pres KOTEL-AKU?
B) Pro jednu AKU plánuji do budoucna připojení solárního kolektoru, tak má v sobě výměník. Mimo topnou sezonu bych si představoval, že solární kolektor bude vyhřívat bojler (ten má i topnou spirálu, když se voda přes den neohřeje pres solár) a přebytek tepla ze solárů bych přesměroval do AKU. Z této AKU bych chtěl odebírat uložené teplo do výměníku bazénu (jediný spotřebič pro nabitou AKU mimo topnou sezónu). V případě že by byla tato AKU po nějakém čase hodně nabitá, chtěl bych ji ochladit propojením s druhou nádrží (pouze ruční ventil, žádné čerpadlo v okruhu nepoběží, aby se voda třeba přes celou noc samovolné promíchala mezi oběma nádržemi). Je mi jasné že se ztratí přechod teplá nahoře/studená dole, ale to by zas tak nevadilo. Stačil by ve spodní části vodorovný propoj s ručním ventilem uprostřed. Nahoře jsou nádrže vodorovně propojené.

Natápění TUV

   Dobrý den. Obdivuji Vaši práci. A chtěl bych Vás poprosit o radu. Provozuji kotel Vitodens 200w pro podlahové topení přes směšovač a pro ohřev TUV plovoucího zásobníku umístěného v akumulační nádrži, kterou vytápím krbovou vložkou. V zimě systém ohřívám jen krb. vložkou a v létě ohřívám zmíněný TUV zásobník Vitodensem, který pro to má oddělený okruh.
Můj dotaz je: Jak správně nastavit kotel aby TUV nahříval ekonomicky? Zvolil jsem časové nastavení pro TUV od 7do 11hod. a od 15 do 22hod. Standardně kotel natápí 1 krát až 2 krát za tento časový úsek denně, přibližně 25 minut. Nahřívá vodní opláštění kolem TUV zásobníku, který má objem 220litrů.
Nelíbí se mi ale, že kotel nahřívá teplotou až 58 stupňů - teplota kotle na displeji. Nastavenou teplotu požadovanou TUV mám na 37stupňů. Čidlo teploty mám v zásobníku TUV vnořené asi hlouběji a voda z pákové baterie při plné teplé je, že se o ní neopařím. Je u tohoto kotle ekonomické takovou vysokou teplotou nahřívat vnořený zásobník TUV?
Ještě jsem zkoušel v kódování, kotel, skupina2, 06- omezení max. teploty kotlové vody, určeno kódovací zástrčkou kotle nastavit na 40. Kotel ale natápí vodou 58 st. Zkoušel jsem, když bych nahříval vodu na požadovaných jen třeba 30 st, teplota kotlové vody by byla třeba 40st., ale to je na sprchování už ne úplně teplé. V kotli mám také přidané rozšíření, ale úplně se v parametrech kódování a diagnostiky nevyznám, tudíž ani nevím, jestli mám kotel správně nakonfigurovaný i pro provoz do podlahy přes směšovač. Zatím jsem zpozoroval, že kotel při topení do podlahy často cykloval. Zatím kotel Vitodens na vytápění nepoužívám. Topím dřevem, ale stejně bych měl kotel rád správně nastaven.
Mohl bych poslat i ofocené tabulky diagnostiky a kódování a situaci zapojení - topný okruh se směšovačem a odděl. TUV. Předem děkuji za Vaší případnou odpověď, jestli se tím budete chtít zabývat. Ať se daří.

Otopná soustava - 2 AKU do série

   Dobrý den pane Valter, v úvodu bych chtěl poděkovat za užitečné praktické rady a srozumitelné vysvětlení problematiky vytápění. Chystám se na výměnu 20let starého kotle na tuhá paliva a v topenařině se moc neorientuji, sáhl jsem proto po Vaší knize. Přesto mi některé věci nejsou úplně jasné, a tak bych Vás chtěl požádat o názor k zapojení o kterém uvažuji. Myslím, že Vaše případné připomínky k návrhu mi pomůžou leccos ještě lépe pochopit.
   Cílem je připojení kotle do 20kW (asi Atmos C18S) do uzavřené otopné soustavy s 2x AKU 1000L s laddomatem. Současně příprava pro připojení slunečního kolektoru do primární nádrže, a po skončení životnosti bojleru na TUV (nyní vytápěn topnicí) připojení nového bojleru k výměníku primární AKU (nový bojler také s topnicí, pro odběr ze solárního panelu 3kW).
   Většina vzorových návrhů zapojení 2xAKU je řešena jako paralelní zapojení 2-bodově. Vlastně proč ne, když se budu dívat na vodu jako na el. proud, pro zvýšení nabíjecí kapacity bych použil jedině paralelní zapojení a snažil se dodržet stejný průřez a délku vodičů. Ale ve svém návrhu potřebuji upřednostňovat AKU 1 (má výměník pro bojler a výměník pro solární kolektor). Takže už to nejsou dvě stejné AKU jako na začátku. Jako jediné řešení mě napadlo 4bodové připojení do série, ale k němu mám zatím spoustu otazníku.
 1) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně nabíjení?
Od kotle nebo kolektoru se nabije jako první levá primární nádrž až ke dnu, a pak se od vrchlíku začne nabíjet přepouštěním sekundární nádrž. Ta se může také dobít až do plna. Ale současně se sekundární nádrž bude asi nabíjet (spíše ohřívat) odspodu ze zpátečky topení. Předpokládám, že scénář 1.AKU nabita cca 50% a 2.AKU ohřátá z 20% může klidně nastat. Trochu mám obavy z připojení vstupu do laddomatu od 2.AKU nádrže. Do laddomatu bude stále přicházet studená voda z 2.AKU a laddomat bude asi škrtit topný okruh a pouštět kotlový okruh, aby teplota na vstupu do kotle neklesla pod 60st. Toto se asi bude dít, dokud se neohřeje spodek 2. AKU, který by se měl ideálně nabít jako poslední.
 2) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně vybíjení?
Uvažuji správně, když budu tvrdit, že pokud dojde i k nabití 2.AKU, třeba jen vrchlíku (1.AKU nabita na 100%), tak toto teplo z 2.AKU dostanu přes propojení na spodek 1.AKU čerpadlem v okruhu topení, tak jak postupně budu vybíjet první nádrž, nenastane zde nějaký hydraulický problém?
Možná jsem zvolil nevhodné připojení nádrží, možná bude stačit jen návrh poupravit. V knize uvádíte, že sériové zapojení je jedna z možných variant zapojení, ale je méně používaná. Děkuji za Vaše případné připomínky.

Viessmann Vitodens 222-W nehřeje TUV

   Dobrý den, od konce roku 2014 mám instalovaný kondenzační kotel Viessmann Vitodens 222 W BZLA-19. Do současné doby nám v rodinném domě fungoval bez problémů byla prováděna pravidelná roční údržba techniky a vždy říkali že kotel je jak nový a byla to dobrá volba. Teď se stalo, že kotel topí do systému, jak má, jen pokud nastavím ohřev TUV na nejnižší stupeň tedy 10 st. V tomto případě kotel ohřívá vodu do topného systému, jak má. Pokud zvýším teplotu TUV kotel se po chvíli vypne hořák a nehřeje ani topnou vodu. I když kotel na displeji ukazuje teplotu kotle třeba 37 st prostě nezapne hořák nehřeje TUV ani topnou vodu (nevím, jestli se hořák nepokouší zapínat hořák, ale prostě nic nehřeje). Pokud přepnu kotel pouze na ohřev TUV a zvýším její hodnotu na max tedy 60 st. kotel chvíli vypadá že vodu nahřívá na displeji je Nabíjení čerp. zás. Zap a Cirkulační čerpadlo Zap i označuje zapnutý hořák, ale ukazatel teplá vody ukazuje třeba 27st. Pokoušel jsem se kotel zapnout na nějakou dobu na max. výkon ve vytápění a pomohlo to i nahřání TUV a voda teče teplá nikoliv horká. Ale jak jsem psal, pokud zvýším požadavek na TUV kotel vypne hořák a prostě nehřeje. Nevím, čím to může být, pokud to bude řídící jednotkou, tak ta prý stojí až 15 tis. Tedy mám i dotaz, zda leze provést diagnostiku jen řídící jednotky a zda nevíte kdo by jí mohl provést. Na závěr jen uvádím, že kotel nehlásí žádnou závadu. Děkuji za odpověď.

Stránky