Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

   Dobrý den, máme v bytě plynový kotel na vytápění bytu a ohřev vody. Chtěly bychom si jako záložní zdroj pořídit krb. kamna. Máme už nabídku od kominíků na připojení. Ale, lidí v domě chtějí papír od topenáře kvůli bezpečí, aby se neudusily. Co máme dělat. Díky

   Vážený pane Valtře, při hledání systému regulací Amit již v minulosti jsem narazil na Váš web a inspiroval se pár drobnosti. Sám mám doma PLC od Amitu a řídím si systém vytápění RD, kde je starý kotel na uhlí, kotel na plyn a solární systém s bojlerem 300l a aku nádrží 300l. V příloze pak zašlu zapojení aktuálního systému, kde je nutné ruční přepínání zdrojů topení a je to otravné (hlavně pro manželku :-D).
   Aktuálně bych chtěl provést výměnu starého kotle na uhlí za nový kotel na dřevo. V budoucnu pak vyměnit starý plynový turbo kotel za kondenzační. S tím souvisí úprava zapojení celého systému, tak aby byl plně automatický a mohl bych využít jeho maximální potenciál. Topný okruh se bude skládat ze stávajících litinových radiátorů opatřených termostatickými ventily, avšak vyměním staré samotížné potrubí za měděné rozvody. Po stránce regulace teplot a čerpadel jsou mi všechny podrobnosti celkem jasné a jsem schopen si to naprogramovat, jak budu potřebovat. Bohužel nejsem úplně topenář a nemám v této oblasti žádné zkušenosti. Proto se obracím na Vás, kdy snad budeme mít z praxe dost poznatků o hydraulickém zapojení systému, tak aby se to nehádalo. Oslovil jsem pár topenářů pro realizaci, ale nikdo pomalu ani nechápal co po nich chci, takže je to celkem marné...
   V druhé příloze naleznete návrh nového zapojení ve dvou variantách. Nyní trochu popíšu obě varianty a případné nejistoty, abych se mohl rozhodnout, kterou z nich zvolit. V obou návrzích nejsou žádné filtry, ruční uzavírací ventily, pojišťováky apod. kvůli zjednodušení. To samozřejmě ve finálním návrhu bude, s tím už pak nemám problém V obou variantách je v systému nezávisle zapojen solární okruh, který nahřívá aku nádrž i/nebo bojler (není zakresleno). Tento ohřev nemá vliv na hydraulické zapojení systému.
Varianta 1: Paralelní zapojení kotlů do AKU nádrže, která by měla sloužit i jako hydraulické vyrovnání (aspoň jsem to takto dočetl). Je možný provoz obou kotlů zároveň (u každého kotle na výstupu osazena zpětná klapka). Kotel na plyn bude řízen v závislosti na požadavku na topení a teplotě v AKU nádrži (při dostatečné teplotě se nejdříve vyčerpá AKU nádrž, poté sepne plynový kotel). Kdykoliv do tohoto systému se dá zatopit kotlem na dřevo, který bude předávat teplo do topného okruhu a přebytek do aku nádrže. Zpětná teplota v kotli na dřevo bude řešena termostatickým směšovacím ventilem (65°C) dle požadavku výrobce. Topný okruh bude řízen na výstupní teplotu dle ekvitermy za pomocí směšovacího ventilu.
VÝHODY – ověřené a funkční zapojení.
NEVÝHODY – nelze využít teplo z AKU nádrže do maxima, jakmile bude teplota na výstupu z aku nádrže např. o 10°C menší než žádaná teplota, tak se zapne kotel na plyn, a přitom v AKU nádrži může být klidně ještě 40°C. Nevím, jak řídit teplotu plynového kotle, pokud nastavím stejnou jako bude žádaná teplota pro TO a bude plně otevřen směšovací ventil, tak se bojím, aby část tepla nešla přes AKU nádrž.
Varianta 2: Plynový kotel zapojen přímo do kruhu topení přes 3cestný ventil, kterým se bude řešit provoz přes plynový kotel nebo mimo něj. Jinak je princip zapojení velmi podobný variantě 1 včetně možného provozu obou kotlů zároveň.
VÝHODY – při provozu na plynový kotel lze více využít teplo z AKU nádrže až dokud výstup z AKU nebude menší než teplota zpátečky TO, pak se uzavře směšovací ventil topného okruhu a už si řídí teplotu pouze sám plynový kotel. Při provozu pouze na plynový kotel si sám kotel bude lépe řídit teplotu a ideálně využít kondenzačního režimu.
NEVÝHODY – nejsem si jist hydraulickým zapojením plynového kotle, aby se nehádali dvě čerpadla za sebou (čerpadlo plynového kotle a čerpadlo topného okruhu). Čerpadlo TO mohu samozřejmě vypnout při provozu plynového kotle.
   Čerpadlo na topném okruhu bych chtěl využit Grundfos Alpha2 v autoadaptivní režimu, aby si reguloval výkon v závislosti na odporu topného okruhu (při uzavření některých radiátorů). Aktuálně totiž při pevně nastaveném výkonu čerpadel (staré typy) se pak projeví vyšší hluk v okruhu, když už je třeba polovina radiátorů uzavřených. Případně jestli toto hydraulické vyvážení topného okruhu lze řešit vyvažovacím ventilem na zpátečce (jestli jsem správně pochopil jeho funkci)?
Děkuji moc za Vaše postřehy a případné připomínky k návrhu.