|
Projekt topení |
Dobrý chtěl bych se zeptat, jestli je možný u Vás udělat návrh projekt topeni jedna se obyt. Zdroj tepla peletovky s výměníkem a elektrokotel. Děkuji za odpověď. Hezký den.
|
|
Regulátor CW400 a kotel CERAPUR |
Dobrý večer, na CW400 mám standardně navolen režim vytápění Ekvitermní křivka s patním bodem v automatickém režimu. Otázka: Má vliv na regulaci i prostorová teplota?
Všimnul jsem si, že někdy při startu a zapálení hořáku nedojde k rozběhu kotlového čerpadla. V kotli rychle narůstá teplota a čerpadlo se zapne v okamžiku, kdy už je palivový ventil uzavřen. Přijde mi to nesmyslné. Doběh čerpadla naprosto neodpovídá nastavené hodnotě doběhu. Děkuji za odpověď.
|
|
VITODENS 200 a ETATHERM |
Dobrý den, nainstaloval jsem nový kotel VITODENS 200–W a mám stávající regulaci ETATHERM. Pro spínání kotle jsem použil jednotku EA1, kterou mi doporučil VIESSMANN. Problém je ten, že kotel někdy topí a někdy ne, bez ohledu na to, že ETETHERM sepne relé pro sepnutí kotle. Jelikož VITODENS 200–W má desítky parametrů pro nastavení není mi jasné, kde je chyba. Není tento kotel zbytečně chytrý pro řízení pomocí ETATHERM? Podle mého by stačilo, aby při sepnutí relé u ETATHERM, kotel začal topit podle ekvitermu, který je v kotli?
|
|
Kondenzační kotel 2 |
Dobrý den. Po krátké době viz naše předchozí mailová korespondence. Stala se mi nepříjemná věc, s kterou jsem nepočítal, i když teď co jsem pročítal, se to dalo čekat.
Po výměně kondenzačního kotle Junkers za starý Gasex s otevřenou expanzí po nasazení nového kotle a uzavření systému a zvýšením tlaku v soustavě mi začali 3 kusy starých plechových žebrových radiátorů (viz foto v příloze) v místech mokvat nikoliv ještě kapat nebo téct, a to jsem ještě pořádně netopil, ale to je jedno, prostě problém. Byl jsem rád, že mám hodně vody v topném systému staré rozvody pro KZ kotel slast a pochoutka a teď tohle. Stalo se to logicky ve špatný čas. Covid, zima, řemeslníku málo a ještě nemají čas.
Vůbec nemám chuť tam cpát nové deskové radiátory (už tu mám v domě 2) rychle to chladne, divně topí, a hlavně ztratím to množství vody pochoutku pro KZ kotel. Ale bojím, že jiná varianta nebude.
Druh lepší možnost je zase s větším obsahem vody a jeden prodejce u nás je má stále nové v nabídce je zase plechové žebrové (150-200kc článek). Problém nevím, v jakých délkách má skladem, zda se nebudou muset nastavovat a kdo to pak udělá.
Třetí možnost tu bych nejradši litinové radiátory bohužel u nových 400-450kc za článek je finanční scifi. Pak jsou bazarové za pár korun tam nevím, jaké hrozí nebezpečí z netěsností. Je to poměr cena výkon super řešení, ale nákup se týká loterii. Muže být štěstí nebo smůla a pak bych nevěděl, kdo se bude zaobírat a patlat s přetěsňováním.
Prosím o Váš názor, jak vidíte stávající situaci Vy případně, jaké by bylo řešení Vaše. Jak jsem psal, vůbec nemám chuť jít do těch fórových panelů s malým obsahem vody i nevhodných pro KZ kotel. Plus kotel má velký výkon (2 byt jednotky). Ale chuť a realita muže být jiná. Těch plechových mám teď 9, v systému z toho 3 mokvají. Další otázka vyměnit rovnou vše ostatní nechat. Samozřejmě staré rozvody k topení nechám. Děkuji za úvahu a názor.
|
|
Kogenerace – zapojení plynové kotelny – hydraulika |
Dobrý den, moc Vás prosím o radu. V minulosti jsme spolu již několikrát hovořili. Zapojení kotelny – 2x plynový kotel, 1x kogenerace, akumulace 5 m3. Přílohy:
Schéma kotelny: Původní schéma, které bylo doporučeno, dle již realizovaného projektu. Zde mi vadí, že za kogenerací je umístěn přepínací ventil – buď jde teplo přímo před anuloid (THR) nebo přepne do akumulace. Navíc pokud jde teplo přímo k rozdělovači do topného systému, pak zpátečkou jde příliš teplá voda a kogenerace se vypíná – informace z jiné realizace.
Zapojení č.1: Přepínací ventil jsem vypustil a provedl jsem úpravu a z kogenerace vede potrubí přímo k akumulaci a AKU nádrž je zapojena tříbodově. Následně pak spíná čerpadlo č.7 a přes anuloid se vede teplo z akumulace k rozdělovači. Jakmile teplota v AKU poklesne, čerpadlo 7 vypne a zapnou se plynové kotle.
Zapojení č.2: Moc se mi nelíbí v zapojení č.1 mít anuloid, a ještě aku nádobu, která vlastně plní také funkci anuloidu. Proto jsem v zapojení č.2 udělal ještě tuto úpravu. Anuloid jsem vypustil a nechal AKU nádrž ve funkci anuloidu. Ovšem zde si nejsem jistý hydraulikou.
1. Fáze – kogenerace v provozu. Požadavek na teplo – sepnou čerpadla č.3, 6 nebo 4. Tedy dle odběru tepla se uspokojí požadavky na topné okruhy a zároveň se může ukládat přebytečné teplo z kogenerace.
2. Fáze – kogenerace mimo provoz. Nastává vybíjení akumulace – čerpadla 3,6 nebo 4 v provozu a budou tahat teplou vodu z AKU nádoby. Zde bych se chtěl zeptat, zda nemůžou ta čerpadla tahat vodu přes vypnuté kotle, které mají svá čerpadla? Hydraulický odpor přes kotle by měl být větší, než z akumulace? Pokud to nepůjde, pak jedině zapojit výstup z kotlů do vrchlíku akumulace – je tam ale moc vody a než se to nahřeje… cca 800 l od vrchlíku po výstup do topení…
3. Fáze je pak vybitá akumulace a v provozu budou pouze plynové kotle.
Výhodou zapojení č.2 je, že ke kogeneraci a ke kotlům jde vždy vychlazená zpátečka ze dna AKU nádoby. Prosím Vás o odborný náhled, jestli jsou mé úvahy správné. Předem mockrát děkuji.
|
|
Junkers Ceraclass s TR21 |
Vážený prosím o pomoc. Instaloval jsem zánovní kotel Junkers ZW 24-2 DH KEP 23. V obýváku zůstala regulace TR21 též Junkers. Jak propojit tyto dva přístroje abych něco nezničil. Děkuji za včasnou odpověď. Hezký den.
|
|
Rozdíly mezi směšovacími rozdělovači |
Dobrý den, mám otázku ohledně rozdělovačů pro podlahové vytápění + mísící sada. Jaký je primárně rozdíl mezi:
A) http://deltatop.cz/wp-content/uploads/2014/02/schema-rozdelovace.jpg
B) https://www.toptherm.info/wp-content/uploads/2017/09/ROZDELOVACE-TOP-557A.jpg
Ve variantě A je psáno podle https://www.pipelife.com/media/cz/pdf_downloads/RADOPRESS.pdf, strana 18, že „Při rozdílném tlaku topná voda proudí obtokem.“, to znamená, pokud dochází k uzavírání ventilů na části rozdělovače/sběrači, tak dochází k vyrovnání pro konstantní tlak, respektive k ochraně čerpadla před nadměrnými otáčkami (tím pádem osazené čerpadlo by mělo držet konstantní tlak a případně zavření všech ventilů dojít ke snížení otáček respektive k vypnutí čerpadla)? Princip míchání otopné vody na požadovanou je stejná jako ve variantě B?
Ve variantě B může dojít k různému tlaku? Pokud to chápu správně, tlak si udržuje primárně čerpadlo? Dále zde chybí obtok jako je u varianty A.
V čem se tyto směšovací rozdělovače primárně liší, použitím na radiátorové, podlahové topení? Způsoby připojení, z jakého tepelného zdroje otopná voda přichází akumulační nádrž, tepelné čerpadlo, kotel,…?
Pokud bych termostatické hlavice jak ve variantě A nebo B nahradil pohony řízené elektricky, mohl bych řídit otopnou vodu pomocí ekvitermní regulace s tím, že bych musel dále měřit teplotu za směšovacím ventilem a upravovat na základě této teploty polohu ventilu? Předem se omlouvám za případně hloupé otázky či základní neznalost. Děkuji za odpovědi.
|
|
Zónová regulace - termoelektrické pohony |
Dobrý den, chystám se u kamaráda o zónovou regulace podlahové vytápění. Hodlám řídit jednotlivé topné okruhy podlahové topení pomocí termoelektrických pohonů. Každá místnost bude mít lokální termostat (nebo spíše teplotní čidlo) pro zjišťování teploty v dané místnosti a bude zasílat tuto teplotu do centrálního systému, který pak řídí jednotlivé akční členy (čerpadla, termoelektrické pohony,….).
Zajímá mě Váš názor, zda využít pouze jednoduchou dvoubodovou regulace těchto ventilů, tedy pouze ON/OFF nebo se pustit do PID regulace jednotlivých místností a řídit, tak termoelektrické pohony pomocí PWM. Vzhledem k setrvačnosti podlahové topení a reakční době termoelektrický pohonů (cca 2 min ze stavu zavřeno do otevřeno) si nejsem jist, zda ovládání pomocí PWM má smysl, respektive jak nastavit parametry s danou setrvačností podlahové topení + reakční dobu pohonů (s tím, že pokud by byl pohon již otevřen např. na 50 %, tak doba pro úplné otevření je jiná, než při úplném zavření apod.)? Co se týče zdrojů tepla, v současnosti je jeden hlavní zdroj a to krby s výměníkem napojené samozřejmě na akumulační nádrž. Krby se používají hlavně v zimních obdobích, je v plánu pořídit plynový kondenzační kotel (ten pak bude také dobíjet akumulační nádrž), především na letní období pro teplou užitkovou vodu. Další otázka je ohledně využití ekvitermní regulace, zda to řídit pomocí ní + pomocí teplotních čidel z jednotlivých místností (tedy ekvitermní řízení s odstavením topení od prostorové teploty), Musel bych pak ovládat směšovací ventil u rozdělovače podlahové topení, v současnosti je pouze manuální kohout s nastavenou konstantní teplotou. Nebo ekvitermní regulaci nevyužít (jedná se o novostavbu, takže tepelné ztráty by měly být nízké a dům když je natopen, tak si poměrně dlouho drží teplotu, primárně se jedná o železo-beton, tedy primárně podlahy/stropy) a hlídat si pouze teplotu v akumulační nádrži, aby mi neklesla pod určitou teplotu a v případě pak zapnout plynový kotel pro dohřátí. Akumulační nádrž má objem 1 500l. Děkuji za odpověď.
|
|
Optimalizace účinnosti kondenzačního kotle |
Dobrý den, při hledání odpovědi na otázku, jak co nejlépe nastavit svůj kondenzační kotel Baxi Luna Platinum 1.24 pro ohřev jednoho radiátorového topného okruhu (ekvitermní regulace s vlivem prostoru) a hlavně pro nepřímý ohřev teplé vody (zásobník Dražický OKH 125 NTR/HV), který mě poměrně vysokou spotřebou plynu v letních měsících, pravda trochu zklamal, jsem narazil na zajímavý článek.
Myšlenka v něm obsažená je prostá, nízká teplota zpátečky potřebná k optimálnímu využití vlastností kondenzačního kotle se neřeší co nejmenší teplotou náběžné vody ale ochlazením zpátečky sníženým průtokem topné vody v systému a potřebný topný výkon se dohání velkým tepelným spádem až 40K. Jaký je váš odborný názor na tento přístup? Mě jako laika tato myšlenka docela zaujala ale nedokážu posoudit jaké to nese s sebou případné zádrhele a nakolik si s velkým tepelným spádem bez úhony poradí běžný kondenzační kotel. Za Váš názor předem moc děkuji Rád bych zkusil "zefektivnit" ohřev teplé vody "přiškrcením" průtoku v topné spirále zásobníku. Odkaz na zmíněný webový článek:
https://www.tzb-info.cz/4346-gruppo-imar-na-ceskem-trhu
|
|
Problém s teplotou v domě |
Dobrý den, tchýně má 5 let zrekonstruovaný dům, má problém s natavením teploty uvnitř domu. Používá systém Viessmann Vitodens 300 (jsou to 2 kotle vedle sebe) a ovládání Vitotroll 200. Rádi bychom si nechali provést systém kvalifikovaně zhodnotit aktuální stav, či kompletně správně nastavit. Děkuji.
|
Tato stránka se bude zabývat mojí poštou a to takovou, která Vám může pomoci s řešením problémů, nebo ji prostě chci zveřejnit. Na poštu nemám takový čas jako bych chtěl, a proto ji berte s rezervou (není tam vše co bych k tomu chtěl říct). Jména odesílatelů nejsou úplná k zachování jejich anonymity.
Poslední komentáře