Pracuji na domácím projektu pájení součástek pomocí jednoploténkového el. vařiče 1 000 W (220 V). Potřeboval bych poradit, jak vypočítat potřebné parametry pro PID regulaci mikroprocesorem, abych dosáhl požadované křivky teploty aproximované polynomem 7. stupně.
   Vařič budu spínat triakem v nule, vždy jedna celá vlna (20 ms) s periodou jednoho kroku 1 sekunda. Výkon bude ovládán diskrétně v násobcích 2% od 0% do 100%. Příklad, pro výkon 26% bude triak sepnut 13 vln z 50ti tj. 13 * 0,02s = 0,26s z jedné sekundy.
   Zvažuji koupi Simulinku, ale na rozdíl od návrhu analogových obvodů a programování mikroprocesorů s ním nemám vůbec žádné zkušenosti. Pomohl by mi odkaz na podobnou simulaci, případně doporučení, jaké hodnoty bych měl změřit na reálném systému, jak je pak zadat do Simulinku a doporučení z jakých komponentů Simulinku by měl být regulační obvod sestaven.
Koeficienty polynomu 7. řádu: 1,103965E-13; -1,218061E-10; 5,197188E-08; -1,109508E-05; 1,335485E-03; -1,060644E-01; 6,772042E+00; -1,131728E+02.

   Dobrý den, 7 let mám v rodinném domě kotel BAXI Luna Comfort 3 (každoročně prochází odbornou revizí) s přídavným zásobníkem na TUV a letos mám pocit, že nedokážu zcela komfortně vytopit dům na požadovanou teplotu, respektive, zdá se mi, že při venkovních teplotách okolo nuly, či lehce mínus (nižší moc nebyly) se vnitřní teplota každým dnem sníží průměrně o 0,2 - 0,3 stupně, ale kotel na to nijak nereaguje, a tak si více než v jiných letech vypomáháme krbem.
   Dům je postaven z VELOXu, tloušťka zdí 400 mm (70 mm desky, 150 mm beton, 180 mm vnitřní polystyren, zvenčí ještě je dům zateplen 100 mm. V domě se používá podlahové topení, celkem 12 okruhů (6 v přízemí a 6 v patře) s tím, že AVS77 je umístěn v místě, kde je povětšinou nejchladněji. Ve 4 horních místnostech jsou osazeny termostaty s automatickými hlavicemi pro vypínání. Servisní technik mi ohledně teploty, která se dole pohybuje mezi 19 - 20 a nahoře cca 19,5 - 21 poradil, ať zkouším postupně zvedat K REG a uvidím, jak se to chová. Kromě toho jsem si začal hrát s teplotou otopné vody a s nastavením teplot COMF a EKON ale nějak mám pocit, že tomu moc nepomáhám.
   V současnosti mám nastaveny následující parametry. CH SL – 45; CH MX – 45; CH MN – 25; HW O – 50; HW MX – 50; HW MIN – 10; HW PR – 2 (vadilo mi, že si kotel přes den zbytečně nahříval vodu do zásobníku, a tak jsem to zreguloval jen na určité časy); KREG – 1,2; BUILD – 6; KORR – 10; AMBON – 1 máme venkovní čidlo na severní straně domu, které ukazuje průměrně o 0,5 - 1 stupeň vyšší teplotu než meteorologická stanice mimo dům, což je asi OK přeci jen čidlo na domě může vykazovat teplotu lehce vyšší.
   Při tomto nastavení ale i při lehce odlišných se kotel chová tak, že jednou za pár minut na krátkou chvíli sepne, nažene teplou vodu do podlahovky a vypne a takhle to cykluje stále, ikona radiátoru na AVS 77 po celou dobu bliká (znamená to, že jede čerpadlo?) Pocitově ale mám pocit, že podlaha při těchto úkonech není příjemně zahřátá (resp. ne všude rovnoměrně. Logicky bych si řekl, že by měl kotel topit zlehka, vodu si přihřívat a pouštět ji, pokud chce dosáhnout požadované teploty více plynuleji, a ne krátkodobě ale nárazově. Někdy to tak je, ale často vnímám výkyvy.
   Dalším problémem je že nevím, jak nastavit správnou hodnoty teploty COMF a EKON. Z Vaší diskuse jsem navnímal, že při ekvitermní regulaci, skutečná teplota a teplota požadovaná nastavením se nemusí rovnat, ale řídí se to podle nastavené křivky. Jinak kontrolním měřením ukazatele teploty na krabičce AVS 77 jsem zjistil, že krabička mi ukazuje teplotu prostoru o cca 1,5 - 2 stupně nižší než teploměry, kterými jsem měřil teplotu prostoru. Znamená to tedy, že křivkou K REG měním sklon křivky a nastavením COMF a EKON její posun nahoru či dolů? Jak tedy nastavit teplotu prostoru COMF a EKON aby se topilo na lehce vyšší teplotu?
   Výrazným zvýšením těchto hodnot v kombinaci se správně nastavenou K REG, kterou bych měl asi vyladit? Laicky řečeno v současnosti nedokážu poručit kotli, aby mi vytopil objekt třeba o 2 stupně více během 1 dne. Díky za případnou pomoc, a pokud bude potřeba, pokusím se odpovědět na Vaše doplňující dotazy.

   Dobrý den pane Valtře. Nevím, jestli najdete čas na moje dotazy týkající se "nejefektivnějšího" zapojení TČ ve vztahu k zapojení a regulaci podlahového vytápění, ale stejně to zkusím. Předem se omlouvám za špatné zkratky a terminologii, nejsem z oboru. Níže uvedené dotazy by mi sice měl zodpovědět můj potencionální topenář a dodavatel TČ, ale já bych chtěl raději znát názor i další zasvěcené osoby.
   Aktuálně provádím stavbu RD s teoretickým TZ okolo 6kW a blíží se doba, kdy budu muset řešit zdroj vytápění a ohřevu TUV. Jako zdroj tepla pro vodní podlahové vytápění jsem pevně rozhodnut pro TČ. Jako nouzový zdroj tepla budou menší akumulační krbová kamna (bez teplovodního výměníku). Pomocí TČ bych chtěl ohřívat také TUV. Dohřev TUV při velmi nízkých venkovních teplotách pomocí topného tělesa.
 1) Dotaz k vhodnému zapojení TČ vůči TS a TUV. Možností, jak zapojit TČ vůči TS a TUV je několik, ale pouze jednu považuji jako správnou: zjednodušeně TČ přes 3cestný ventil topí buď do topné soustavy podlahového topení (hadi + akumulační/vyrovnávací nádrž) nebo ohřívá TUV v nádrži (uvažuji cca 200l). Souhlasíte, nebo je zde ještě nějaké jiné alternativní principiálně výhodnější zapojení?
 2) Dotaz k volbě AKU nádrže. Ve vašich článcích (reakcích na dotazy) jsem zahlédl, že ať už se jedná o TČ typu ON-OFF nebo invertorové s plynulou regulací do určitého minimálního výkonu, tak preferujete velkou akumulační nádrž a její nahřátí provést přes den, kdy má TČ větší COP (větší účinnost) a během noci z ní vytápět TS. Stále byste v současnosti při použití !!! invertorového !!! TČ preferoval velkou AKU nádrž? Obecně se TČ s invertorem dodávají s menší "AKU" nádrží např. kolem 120-150l, která slouží spíše jako vyrovnávací než AKU. Popř. je to rovnou kombinovaná nádrž s TUV. Výrobci invertorových TČ tvrdí, že vyjde z pohledu spotřeby energie TČ ze sítě výhodněji, když je TČ navrženo vhodně na TZ domu s ohledem na akumulační schopnost podlahovky bez přítomnosti velké AKU nádrže s ohříváním vody v TS na nízkou teplotu <35°C (zatím počítám u svého RD max 28°C). Výrobci argumentují tím, že voda ve velké AKU nádrži se musí nahřívat na dostatečně velkou teplotu, tak aby to pokrylo ten noční neprovoz TČ a při tom nahřívání na velkou teplotu (předpokládejme 50°C místo běžně pod 35°C) se snižuje COP (účinnost) TČ. Díky tomu má ve výsledku z pohledu spotřeby energie vycházet TČ bez AKU nádrže s přirozenou regulací výkonu srovnatelně jako TČ s velkou AKU, a proto nemá smysl velkou AKU instalovat. Argumenty na obou stranách mi připadají OK a spíše je to o tom, jak by to vycházelo za skutečných provozních podmínek a já se díky tomu nejsem schopen rozhodnout. Co si o tom myslíte?
 3) Dotaz ke kombinované AKU nádrži (ať už velké nebo malé) s nádrží TUV. Další komplikace v rozhodování. Jaký je váš názor na použití kombinovaných nádrží př. HSK 390 P, DUO 390/130 P místo samostatných nádrží? Vidíte v nich principiálně nějaký zásadní problém? Za výhodu považuji, že TUV by byla částečně předehřívána okruhem pro TS. A ztrátové teplo taky vychází lépe pro jednu nádrž, než kdyby to byly 2 samostatné nádrže. Pokud má navíc kombinovaná nádrž vyřešenou stratifikaci (vstupní studená voda by se hned nepromíchávala s teplou v celém svém objemu, tak bych do varianty kombinované nádrže klidně šel.
 4) Dotaz k použití kombinované nádrže na TUV s 2 výměníky Další komplikace v rozhodování. Pokud bych použil samostatnou AKU nádrž a samostatnou nádrž na TUV, tak nádrž na TUV se dělá i s 2 výměníky. Dá se zapojit dle schématu na posledním obrázku "http://www.ekovy.cz/topne-okruhy-tepelneho-cerpadla.htm" (pokud jsem to dobře pochopil, tak jsou použity dva 3cestné ventily, pomocí kterých je spodní výměník ohříván na +- teplotu otopné soustavy a horní výměník na max teplotu užitkové vody). Je dle Vás toto zapojení OK? A považujete toto zapojení za horší nebo lepší než kombinovaná nádrž AKU s TUV nádrží?
 5) Dotaz na smysl regulace vodního podlahové topení V diskuzích na TZB-info hodně diskutérů zastává názor, že je zbytečné z důvodu velké setrvačnosti soustavy s vodním podlahovým topení regulovat a je lepší seřídit soustavu ručně a nechat být. Dotaz zní, jestli má dle Vás regulace význam, a tedy smysl instalaci prodražovat o prvky automatické ekvitermní regulace? A pokud to má smysl, tak jestli máte nějaké doporučení, která by se měla při zapojení a regulaci jednotlivých topných okruhů dodržet? Popř. doporučení, jak zajistit správnou zónovou regulaci: koupelny (25°C), obývací pokoj (21°C), ložnice (19°C).
 6) Topný okruh / vytápění koupelen Znáte nějaký fígl, jak zajistit co nejefektivnější vytápění koupelny s ohledem na spotřebu TČ? Tím myslím, abych nemusel maximální teplotu, na kterou bude TČ vodu v soustavě ohřívat, moc navyšovat. Co jsem se zatím dopátral, tak se to řeší větší hustotou hadů v místnosti a zbytek se musí pořešit externím topidlem. Napadá Vás něco dalšího?

   Dobrý den, pořídil jsem si easyCONTROL CT200, ale jsem z něj úplně vedle, firma, co mi ho prodala společně s kotlem Bosch Condens GC9000iW 40 také. Nemohu zaboha nastavit ekvitermní regulaci. Níže nastavení hodnot.
Vliv prostoru: <žádný/nízký/střední/vysoký> žádný
Patní bod koncové (patrně má být topné) křivky: 20st
Koncový bod topné křivky: 90st
Min. teplota přívodu: 20st
Max. teplota přívodu: 90st
   Topení si dělá, co chce, pomalu natápí a potom přetápí. Časový denní program mám nastaven: 3:00-20st/ 6:00-22st/ 8:00-22st/ 14:00-20st/ 23:00-19st/ nevím jestli u ekv. reg. se má vůbec nastavovat, zda nemá být jen nastaveno 22st na 24hod. Co mě zaráží je, že při natápění je teplota vody v kotly max. 55st i když natápí z 20st na 22st..Těch 55st se drží do natopení na 22st, potom se začne teplota kotle snižovat až na 45st., ale asi pomalu, protože se přetopí na 23,5st. Podle mne by voda v kotli měla dosahovat i teploty 80st. při větší zátěži – zvýšení teploty o 3-4st. To samé při dosažení požadované teploty nastavené na termostatu rychleji klesat třeba až 30-38st, ale nevím, jak toho dosáhnout. Předem děkuji za váš čas.