Dobrý den p. Valter. Dostal jsem se náhodně na Vaše stránky, které jsou super a snad jediné a na úrovni co se týká vytápění atd.
Rodinný poschoďový dům celý podsklepen 2 bytové jednotky, škvárobetonové tvárnice 45 cm, střecha zateplena 30 cm foukaná izolace, okna trojsklo. Plášť nezateplen neuvažuji o izolaci. Kotel ve sklepě silné rozvody včetně obytných částí. 13 velkých žebrovaných plechových radiátoru. Takže vody je v systému opravdu dost. Uzavírací ventily obyčejné. Roční spotřeba plynu cca +- 2700–3000 kubíků. Po ukončení provozu starého kotle Gassex 24 byl minulý týdne nainstalován kotel Junkers Cerapur acu smart ZWSB 30-4E. Bránil jsem se tak výkonného (problém předimenzovanosti?) kotle, ale díky naším nárokům na množství teplé vody ve 2 rodinách, velikosti domu, topných těles a vody v nich je to prý správná volba. Já si to nemyslím, ale třeba zmatkuju a bude to ok. Výkon kotle se dá prý snížit, ale spodní hranice je cca 6.8 kW dle parametrů a tam budu mít v případě potřeby jít níž asi smůlu. Bohužel víte, jak to chodí, nikdo nemá čas, jen spěch. Kotel spuštěn výstupní teplota 40C ať to tak nechám být a nešťourám v tom, že kotel si vše nastaví sám (já si nemyslím, že to bude tak jednoduché). A všichni byli pryč…
   Ted jsem v tom bezradně jak ryba hozená do vody a nevím jak dál. Kotel jsem nechal běžet na výstupní teplotu 40°C, jel v kuse asi 3/4 hod na udanou výstupní teplotu, pak jsem to vypnul, je teplo, nebylo třeba topit. Mám si jen vybrat pokojový termostat, že mi ho pak zapojí. Stačí prý obyč. on/off. Což co jsem četl je asi zase blbost.
   Vás jsem se chtěl tedy zeptat… Venkovní jednotku/čidlo nechci, možná později až uvidím, jak systém bude běhat nebo neběhat a trápit se. Teď uvažuji, zda koupit opravdu jen obyč. termostat nebo to trochu napůl "povýšit" a zkusit Junkers CR 100. Vy sám určitě doporučíte CR 100, jinač kotel ztrácí smysl. Určitě máte pravdu, jen se bojím, abych s ním neměl víc problému než radosti. Něco jsem si už četl, nikde toho sice moc není, ale bylo tam pár příspěvků (i u Vás na stránkách) že to lidem nechodí komfortně jak má, tak se za cenu degradování kotle vrátili k on/off. Ani jsem nevyčetl, zda CR 100 umí stáhnout/zvýšit teplotu při nekomfortu topení abych nemusel stále běhat do sklepa a regulovat kotel. Termostat obyčejný on/off umí, ale tam zase je to ponížení kotle na 90 léta…
   Nevím, zda si kotel opravdu vše nastaví sám nebo budu muset zkoušet metodou pokus/omyl. Je tam hodně nastavení křivek atd. a to je pro mě vše bohužel španělská vesnice. No napsal jsem toho a naplácal už dost. Prosím, jak to vše v kostce vidíte Vy. Zda se můžete s ohledem na Váš čas vyjádřit, jak byste začal Vy a postupoval. Podmínky mé soustavy, domu a vytápění jsem snad napsal trochu srozumitelně. Nechci celou zimu trávit kolem kotle. Předem velmi pěkně děkuji za Váš názor a čas.

   Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Mám starý kondenzační kotel Dakon KS24C s regulací open therm+ napojeno na Honeywell CX 51 MC. Problém který mám je, že vypadává komunikace mezi kotlem a regulátorem. Setkal jste se tímto problémem? Děkuji za radu Tomáš.

   Dobrý den pane Valtere, u mé matky dosloužil termostat Eur 093, u loni vyměněného kotle Junkers ZWB 24-1DE 23 a požádala mě, abych jí našel nějaký nový – a asi to možná znáte, jak to dopadá, když se "neználek" pustí do hledání, aby něco znal a čím víc hledá, tím víc je mu jasné, že toho moc nezná, protože internet je velký a informací ať už dobrých, nebo špatných mnoho … :-) Tak jsem se nějak dostal na Váš web.
   Jedná se o byt 3+1 v prvním patře nezatepleného cihlového domu, v obýváku je termostat, v ostatních místnostech termostatické hlavice. Jestli jsem to dobře pochopil, tak starý termostat říkal kotli jen zapni/vypni, ale co jsem načetl, dá se nový kotel asi využít lépe. Mezi termostatem a kotlem je veden kabel se třemi vodiči.
   Díky Vaší "listárně" jsem se dostal k volbě prostorového regulátoru CR 100, nebo případně ekvitermního regulátoru CW100, ale tady si nejsem jistý, jestli se instalace vyplatí.
Můžete mi vhodnost volby potvrdit, nebo doporučit jiné vhodné řešení, které nejlépe využije možnosti kotle? Děkuji Karel.

   Dobrý den, dovolím si navázat na naši konverzaci z konce minulého roku (otopna-soustava-2-aku-serie), protože mi přišla hodně přínosná. Jelikož se blíží termín realizace výměny kotle s akumulací, původní návrh jsem probíral na dálku s projektantem, a i s tím, kdo bude vše zapojovat. Měl jsem dostatek času popřemýšlet o původním návrhu a na základě Vašich poznatků, projektanta a taky dodavatele jsem některé věci přehodnotil a návrh přepracoval. I tak bych se Vás chtěl na některé věci zeptat, protože projektant ani dodavatel nejsou vždy za jedno, tak bych v tom chtěl mít jasno aspoň já.
   Úvodem k návrhu bych snad jen zmínil, že přestavba se tyká 3 místností, do kotelny se už nevejdou 2x AKU (750L) nádrže, tak budou o místnost vedle (v prádelně), a druhý elektrokotel zůstává na původním místě v místnosti na druhé straně, v uhelně.
- jsem názoru, ze AKU nádrže raději zapojit osvědčeným způsobem paralelně 2 bodově (vrchlík už je skoro u stropu, tak nelze použít vývody) a dodržet stejnou délku připojení, aby se mohly rovnoměrně dobíjet, vybíjet (ručně ventilem se da vždy připojit/odpojit jedna z nádrží).
- když jsem o zapojení kotle a AKU přemýšlel, jediné zapojení, které mě napadlo a snad by mělo fungovat (teplá voda jako první do okruhu kotle, dokud se kotel neohřeje, pak postupně směrem k topení a přebytek tepla do AKU) je KOTEL -> kolem paralelně zapojených AKU -> až pak topení a zpátečka TOPENI -> kolem AKU -> KOTEL (dodavatel mi nakreslil návrh podobný, ale zpátečka už byla jen TOPENI-> a pak mezi AKU a KOTEL).
- nejsem zastáncem úplné automatizace, spíš něco mezi, v návrhu kromě příložného termostatu jsou ručně ovládané směšovací, přepínací ventily (do budoucna u směšovacího ventilu topení budu uvažovat o zapojení ekvitermní regulace, podle toho, jak to bude všechno fungovat).
   Jestli Vás mužů poprosit o zhlédnutí přiloženého návrhu, jestli by to takto mohlo fungovat (topení, nabíjení, vybíjení), na co si dát pozor při realizaci, jestli jsem něco podstatného nepřehlédl.
MOJE NEJASNOSTI:
A) Kam se obvykle umisťuje automatické spínání čerpadla topení?
 1. V návrhu jsem ho připojil stejně jako čerpadlo kotlového okruhu na spalinový termostat, ale nejsem přesvědčený, že je to úplně správně. Když budou AKU prázdné tak to je asi jedno, ale když budou částečně nabité, než se dostane nějaká teplá voda z okruhu kotle směrem k topení, tak čerpadlo topení několikrát prožene obsah AKU pres topeni a teplota voda v AKU se smíchá, už nebude ostrý přechod tepla nahoře, studená dole, uvažuji správně?
 2. Pak mě napadlo připojit spínání čerpadla na trubku od kotle směrem k nádržím, jak tam bude 80st, tak spustit čerpadlo (tato varianta se mi jeví jako použitelná).
 3. Další je varianta až mezi výstup AKU a topení, před směšovacím ventilem topení. Ale dorazí tam tepla voda vůbec, když ještě neběží čerpadlo topení a okruh se asi uzavře pres KOTEL-AKU?
B) Pro jednu AKU plánuji do budoucna připojení solárního kolektoru, tak má v sobě výměník. Mimo topnou sezonu bych si představoval, že solární kolektor bude vyhřívat bojler (ten má i topnou spirálu, když se voda přes den neohřeje pres solár) a přebytek tepla ze solárů bych přesměroval do AKU. Z této AKU bych chtěl odebírat uložené teplo do výměníku bazénu (jediný spotřebič pro nabitou AKU mimo topnou sezónu). V případě že by byla tato AKU po nějakém čase hodně nabitá, chtěl bych ji ochladit propojením s druhou nádrží (pouze ruční ventil, žádné čerpadlo v okruhu nepoběží, aby se voda třeba přes celou noc samovolné promíchala mezi oběma nádržemi). Je mi jasné že se ztratí přechod teplá nahoře/studená dole, ale to by zas tak nevadilo. Stačil by ve spodní části vodorovný propoj s ručním ventilem uprostřed. Nahoře jsou nádrže vodorovně propojené.