Dobrý den, záleží, jak servisní technik připnutí bivalentního zdroje nastaví (elektrokotel), ale podle zkušenosti to bude od -4°C do -10°C, takže určitě zapnul.
   Z vašeho popisu mi není jasné, jak jste přišel na to, že při vyšších venkovních teplotách máte vyšší spotřebu než při nižších. Bez podkladů, z kterých jste vycházel, není možné určit kde je chyba.
   Doporučení mám jen jediné, provozovat TČ na co nejnižší teplotě topné vody tj., ekvitermní křivku nastavit tak, aby správně kopírovala tepelné ztráty objektu. Vše ostatní neovlivníte, protože je to dáno konstrukcí tepelného čerpadla a provedením topného systému. Tím neříkám, že topný systém se nedá vylepšit, ale k tomu nemám od vás podklady.

Dobrý den, rozdělím dotaz na dvě odpovědi:
 1) Teplota topné vody: Máte aktivovanou ekvitermní regulaci, která zjednodušeně řečeno přepočítává tepelné ztráty domu podle venkovní teploty na teplotu topné vody. Dům má menší tepelné ztráty při vyšší venkovní teplotě, proto není potřeba tolik tepla dodávat, proto nižší teplota topné vody. Zde je funkce v pořádku.
 2) Spotřeba elektřiny: Tepelné čerpadlo při venkovních teplotách kolem 0°C by mělo pracovat efektivněji, než při -15°C, proto by mělo mít menší spotřebu. Zde je evidentní rozpor. Pro relevantní posouzení bych potřeboval více konkrétních hodnot, ale podle mích zkušeností, aktuální situace a vašeho popisu bude topný systém v pořádku, ale nastala jedna z těchto možností:
  a) Zvýšil jste požadovanou teplotu v místnosti. Změna o 1°C v prostoru v rozmezí 19°C ~ 25°C bude znamenat změnu spotřeby elektrické energie cca o +10% (záleží na celém topném systému).
  b) Někde se zvýšila spotřeba domu například otevřené okno, více větrání, natápí se, co se dřív nenatápělo atd.
  c) U nás bylo dnes v noci -12°C a přes den kolem 1°C. Jestliže jste to měl stejně, tak v noci jelo TČ na 45°C, nejspíše s přídavným topením (elektrospirála) a neefektivně. To jste nejspíše nezaregistroval a až přes den kolem 1°C venkovní teploty TČ jelo efektivně se sníženou teplotu vody, které jste si všiml. V konečném důsledku kvůli nočnímu hodně neefektivnímu provozu (vše pod cca -10°C, závisí na konkrétním typu) může být spotřeba vyšší než na provozu pod tuto hranici, a to i při teplejší počasí kolem poledne.

   Dobrý den, pane Valtře. Vážím si vaší podrobné reakce. Bohužel jsem si jí všiml až nyní. Každý přístup má svoje pro a proti. Hlavním argumentem pro nepoužití ekvitermní regulace v mém případě byly velmi dobré izolační a zejména významné akumulační schopnosti domu. Ani výkyv venkovní teploty na -10°C v noci nesnížil teplotou prostoru do dalších 24h bez vytápění více jak o 1°C. Zjistil jsem to měřením při temperování v první zimě, kdy jsem si pořídil přenosné teploměry s pamětí a exportem dat do aplikace mobilního telefonu. Rozhodoval jsem se na základě empiricky naměřených dat. Doplním podrobnosti k vašim poznámkám:
 Ad 1) Sledovat a nastavovat teplotu topné vody v podlahovém topení mě „vyučila“ zkušenost s tepelným čerpadlem vzduch-voda v předchozím domě. Při delších propadech venkovní teploty pod -10°C a méně tepelné čerpadlo nebylo schopno udržet teplotu prostoru a zapínal jsem přídavné elektrické topné těleso. Ano, máte pravdu, toto ze mě udělalo lidského regulátora a během let jsem už věděl, jaké venkovní teplotě má odpovídat korekce teploty topné vody. Zlozvyk naučený z nutnosti.
 Ad 2) Ano, mám prostorový přístroj Baxi QAA75 na 30 cm tlusté nosné zdi v tepelně nejstabilnější části domu, v místě které není výrazně ovlivňováno ani sluncem, ani vařením, ani větráním. Je to stejný přístroj, jaký je vložen v kotli Baxi Platinum, takže mám dva. Ten v kotli je nastaven pro zobrazování aktuální teploty topné vody. Udržuji stabilní teplotu prostoru. Jsem si vědom, že to je zásadní předpoklad mého přístupu. V regulaci Siemens LSM15 mám nastavenou automatickou adaptaci topné křivky parametrem 726 a spínací diferenci teploty prostoru parametrem 760 na minimálních 0,5°C.
 Ad 3) Ztotožňuji se s vašim názorem. Ano, vyžádalo si to hodně času, než jsem systém vyladil tak, aby byl za daných podmínek co nejvíce stabilní a efektivní. K tomu jsem celý listopad a prosinec několikrát týdně vyhodnocoval grafy naměřených dat, která se ukládají a zobrazuji v připojeném web serveru Siemens OZW672.01, a podle nich upravoval parametry „topenářské“ parametry pro topný okruh v LMS15. Jsem si vědom, že nejsem standardní uživatel, ale exot. Neznám v okolí nikoho jiného, kdo by takto postupoval.
 Ad 4) Uvedl jste klíčovou podmínku ekvitermní regulace, že si dá topenář práci, dobře ji nastaví a zaškolí obsluhu. Bohužel, přesto, že mi kotel zprovoznil doporučený topenář z „BAXI topservice“, vámi uvedenou podmínku nesplňoval. Ano i exoti mezi topenáři existují, u jednoho ze sousedů jezdila topenářská firma cca 50 km určitě více jak pětkrát za zimu regulaci nastavit. Tedy náročnost na čas a kvalifikace platí stejně i u nastavení ekvitermní regulace.
 Ad 5) Troufám si tvrdit, že jsem svůj lidský faktor dokázal snížit na max. +10%. Topím na teplotu prostoru 21,5 °C. Reálná naměřená teplota prostoru bez vlivu nosné zdi na přístroj je 22,5 °C. Je polovina ledna, pravidelné vyúčtování Innogy je na konci únory. Dle mých propočtů nespotřebuji za sezónu více jak 660-680 m3, odhad v Innosvět s odečtem k 31.12.2022 Innogy vychází podle mě na nereálných 602 m3. Uvidím za měsíc a půl. Zatím vše nasvědčuje, že stanovený cíl 7,5 MWh splním.
Hodně zdaru a děkuji za cenné informace ve vaší knize a zejména na vašich stránkách.

Dobrý večer, bohužel většina lidí po vyřešení problému už zapomene napsat :-(
Poté beru, že poslední mail pomohl, ale to vám asi v tomto případě moc nepomůže. Kdyby byl zájem, zkusil bych dohledat kompletní mail na tazatele původního článku.

   Ano, princip je, aby voda tekla kudy má. Jde samozřejmě cestou nejmenšího odporu, takže pokud nepřiškrtíme ty s menším odporem, tak se nedostává na ty s větším odporem. Příklad: na vstupu máte 60/50°C a topný systém s dvěma radiátory. První bude s malým odporem a pojede na 60/59°C, protože je tam velký průtok a druhý pojede 60/40°C a kvůli nedostatečnému průtoku nebude místnost dotápět. Na vstupu hezké parametry, jen topný systém funguje špatně ;-)
   Ano, vaše úvaha je správná. Zvětšíte plochu a tím i výkon, jen bych s tím počkal až po seřízení průtoků. Topný systém se správně nastavenými průtoky se chová o 300% lépe a většinou zmizí většina problémů.

   Dobrý den, druhé rozšířené vydání je hotovo, ale s vydavatelem je těžké pořízení, takže uvidíme, kdy kniha vyjde…
K dotazu: teplotní spád určuje projektant topení a všechny se používají. Podle jakého klíče nevím, ale až budu mluvit s projektantem tak se ho zeptám. Dobrá otázka a nikdy mě nenapadla…
   Nicméně pro zaregulování jsem zvolil tyto teploty, protože 60°C není úplně horká voda, takže případně nedojde při nehodě k opaření. Jak dochází k natopení prostoru, tak se předává méně tepla, a i teplotní rozdíl klesá. Nepředpokládám úplně vychlazený prostor a 10°C rozdíl je dobrý kompromis. Dále je to takový střed mezi teplotním spádem 20°C a 5°C, které se používají. V konečném důsledku nám při zaregulování průtoku nejde tak o rozdíl, ale aby byl všude stejný. Rozdíl případně můžeme upravit průtokem.

Připojeno dle pokynů, odzkoušeno, funguje. Děkuje a zdraví S. Lukš